Přeskočit na obsah

Apokalypsa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{různé významy|tento=starověkém literárním žánru}}
{{Možná hledáte|americký film [[Apokalypsa (film)|Apokalypsa]]}}


[[Soubor:TheRiderOfTheApocalypse.jpg|thumb|[[Apokalyptičtí jezdci]]]]
[[Soubor:TheRiderOfTheApocalypse.jpg|náhled|Peter von Cornelius: [[Apokalyptičtí jezdci]]]]
[[Soubor:BambergApocalypseFolio019v7AngelsWith7TrumpetsAnd1WithCenser.JPG|thumb|150px|Sedm trub z Bamberské apokalypsy]]
[[Soubor:BambergApocalypseFolio019v7AngelsWith7TrumpetsAnd1WithCenser.JPG|náhled|150px|Sedm trub z tzv. Bamberské apokalypsy - rukopisu, vytvořeného v klášteře na ostrově Reichenau kolem r. 1000]]
'''Apokalypsa''' ([[řečtina|řecky]] ἀποκάλυψις ''apokalypsis'' zjevení, odhalení) je [[starověk]]ý [[literární druh]], jehož přesné prvky je velmi obtížné určit, stejně jako je nesnadné definovat, které spisy jsou apokalypsy, a které nikoli. Většinou se jedná o spisy, v nichž nějakému člověku ([[prorok]]ovi) je skrze nebeského ([[Anděl v křesťanství|andělského]]) prostředníka zjevena nadpřirozená [[pravda]], obvykle o [[dějiny|dějinách]] a jejich smyslu (s důrazem na [[bůh|boží]] jednání v dějinách ve prospěch trpících), ale může se jednat i o zjevení nebeského světa jako takového (viz např. [[1. kniha Henochova|1. knihu Henochovu]] apod.). Podle klasické definice sem patří i zájem apokalypsy o poslední věci ([[eschatologie|eschatologii]]). Obvykle apokalypsy obsahují i výzvu k určitému jednání, to však není obecně nijak určeno - může se jednat jak o výzvu k boji a odporu (''Zvířecí apokalypsa'' v 1. knize Henochově), tak o [[pacifismus]] ([[kniha Daniel]]).
'''Apokalypsa''' ([[řečtina|řecky]] ἀποκάλυψις ''apokalypsis'' zjevení, odhalení) je [[starověk]]ý [[literární žánr]], jehož typickou ukázkou je zejména poslední biblická kniha stejného názvu. Člověku ([[prorok]]ovi) je skrze nebeského ([[Anděl v křesťanství|andělského]]) prostředníka zjevena nadpřirozená [[pravda]] o [[dějiny|dějinách]] a jejich smyslu (s důrazem na [[bůh|boží]] jednání v dějinách ve prospěch trpících), ale může se jednat i o zjevení nebeského světa jako takového (viz např. knihu Ezechiel, [[1. kniha Henochova|1. knihu Henochovu]] apod.). Text obsahuje i výzvu k určitému jednání nebo naopak zdržení se něčeho a výzvy ke sledování dějinných znamení ([[kniha Daniel]]).


V přeneseném smyslu se termínu „apokalypsa“ užívá též pro charakteristiku [[katastrofa|katastrofy]] či [[válka|válečného]] [[konflikt]]u, jejichž rozměry vedou k úvahám o možném úplném zničení světa či jeho části.
V přeneseném smyslu se termínu „apokalypsa“ užívá též pro charakteristiku [[katastrofa|katastrofy]] či [[válka|válečného]] [[konflikt]]u, jejichž rozměry vedou k možnému zničení světa či jeho části.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Pojem apokalypsa|url=http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/apokalypsa|vydavatel=Slovník cizích slov|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-01}}</ref>


== Etymologie ==
== Etymologie ==
Řádek 11: Řádek 11:


== Typologie literárního žánru ==
== Typologie literárního žánru ==
Podle typu obsahu se apokalypsy dělí obvykle do dvou velkých skupin:

* '''historické apokalypsy''': popisují běh dějin, počínaje dějinami minulými (''[[vaticinium ex eventu|vaticinia ex eventu]]'') a předpovědí věcí budoucích, či alespoň [[teologie|teologickým]] výkladem událostí přítomných. Obvykle končí řešením eschatologických otázek.
Podle typu obsahu se apokalypsy dělí obvykle do dvou velkých skupin:
* '''mimozemské cesty''': zajímají se o [[kosmologie|kosmologii]], o andělský svět a končí podobně jako historické apokalypsy eschatologií.
* '''historické apokalypsy''': popisují běh dějin, počínaje dějinami minulými (''[[vaticinium ex eventu|vaticinia ex eventu]]'') a předpovědí věcí budoucích, či alespoň [[teologie|teologickým]] výkladem událostí přítomných. Obvykle končí řešením eschatologických otázek.
* '''mimozemské cesty''': zajímají se o [[kosmologie|kosmologii]], o andělský svět a končí podobně jako historické apokalypsy eschatologií.


Apokalypsy obvykle odrážejí nějakou krizovou situaci společnosti (pronásledování Židů za [[Antiochos IV. Epifanés|Antiocha IV. Epifana]] nebo zničení druhého [[jeruzalémský chrám|jeruzalémského chrámu]] v roce [[70]]), ale ne vždy je tato krize z textu patrná; někdy je potřeba pojem „krize“ brát velmi široce (pronikání [[helénismus|helénismu]] do [[Judaismus|židovství]]). Apokalypsy jsou veskrze psány velmi vzdělanými lidmi, kteří měli široký kulturní rozhled.
Apokalypsy obvykle odrážejí nějakou krizovou situaci společnosti (pronásledování Židů za [[Antiochos IV. Epifanés|Antiocha IV. Epifana]] nebo zničení druhého [[jeruzalémský chrám|jeruzalémského chrámu]] v roce [[70]]), ale ne vždy je tato krize z textu patrná; někdy je potřeba pojem „krize“ brát velmi široce (pronikání [[helénismus|helénismu]] do [[Judaismus|židovství]]). Apokalypsy jsou veskrze psány velmi vzdělanými lidmi, kteří měli široký kulturní rozhled.


Apokalypsu jako literární druh je třeba odlišit od [[apokalyptika|apokalyptiky]] (což je typ hnutí). Ne každé apokalyptické hnutí vyprodukovalo vlastní apokalypsy ([[Kumrán]]), stejně jako ne všechny apokalypsy pocházejí z [[apokalyptická hnutí|apokalyptických hnutí]].
Apokalypsu jako literární druh je třeba odlišit od [[apokalyptika|apokalyptiky]] (což je nauka). Ne každé apokalyptické hnutí vyprodukovalo vlastní apokalypsy ([[Kumrán]]), stejně jako ne všechny apokalypsy pocházejí z [[apokalyptická hnutí|apokalyptických hnutí]]. Úvahy o konečném či periodickém zničení světa lze najít i v jiných kulturách (Mayové, apod.).


== Výtvarné motivy ==
== Výtvarné motivy ==
Z literatury pak různé apokalyptické výjevy přešly do formy rozličných výtvarných motivů. V evropském umění se pak jednalo zejména o různé motivy ze [[Zjevení Janovo|Zjevení sv.Jana]], např.:
Z literatury pak různé apokalyptické výjevy přešly do formy rozličných výtvarných motivů. V evropském umění se pak jednalo zejména o různé motivy ze [[Zjevení Janovo|Zjevení sv. Jana]], např.:


* vzývání Beránka:
* vzývání Beránka:
** beránek se svatozáří obklopen tzv. [[mandorla|mandorlou]], okolo niž jsou umístěny [[symbol]]y čtyř [[evangelium|evangelistů]];
** beránek se svatozáří obklopen tzv. [[mandorla|mandorlou]], okolo niž jsou umístěny [[symbol]]y čtyř [[evangelium|evangelistů]];
** podobný výjev doplněný o [[Bůh Otec|Boha Otce]] nebo [[Kristus|Krista]], beránek pak leží u jejich nohou;
** podobný výjev doplněný o [[Bůh Otec|Boha Otce]] nebo [[Kristus|Krista]], beránek pak leží u jejich nohou;
** beránek na hoře [[Sión]] se čtyřmi [[ráj|rajskými]] [[řeka]]mi doplněný o sbor vyvolených;
** beránek na hoře [[Sijón|Sión]] se čtyřmi [[ráj|rajskými]] [[řeka]]mi doplněný o sbor vyvolených;
* apokalyptická žena;
* apokalyptická [[žena oděná sluncem]];
* čtyřiadvacet starců;
* čtyřiadvacet starců;
* čtyři apokalyptičtí jezdci.
* čtyři [[apokalyptičtí jezdci]].


== Nejznámější apokalypsy ==
== Nejznámější apokalypsy ==
* [[Zjevení Janovo]] poslední kniha Nového zákona, sepsaná řecky kolem roku 95.

* [[1. kniha Henochova]] 1 Hen, také Habešský Henoch, protože úplný text se zachoval jen v jazyce [[ge'ez]] a v habešské církvi je součástí Bible. Pochází ze 3.-2. stol. př. n. l.
* [[Zjevení Janovo]] - poslední kniha Nového zákona, sepsaná řecky kolem roku 95.
* [[Kniha Daniel]] kapitoly 7.-11. původně hebrejského biblického spisu patrně z poloviny 2. stol. př. n. l.
* [[1. kniha Henochova]] - 1 Hen, také Habešský Henoch, protože úplný text se zachoval jen v jazyce [[ge'ez]] a v habešské církvi je součástí Bible. Pochází ze 3.-2. stol. př. n. l.
* [[4. kniha Ezdrášova]] židovsko-křesťanský spis (kolem roku 100), v latinské [[Vulgata|Vulgatě]] někdy zařazena jako biblická kniha.
* [[Kniha Daniel]] - kapitoly 7.-11. původně hebrejského biblického spisu patrně z poloviny 2. stol. př. n. l.
*[[Oxfordská apokalypsa]] – středověký iluminovaný rukopis anglické provenience.
* [[4. kniha Ezdrášova]] - židovsko-křesťanský spis (kolem roku 100), v latinské [[Vulgata|Vulgatě]] někdy zařazena jako biblická kniha.
* [[2. kniha Báruchova]] - 2 Bar nebo Syrský Baruch, mimobiblický židovský spis (kolem roku 100), zachovaný v syrském překladu.
* [[2. kniha Báruchova]] 2 Bar nebo Syrský Baruch, mimobiblický židovský spis (kolem roku 100), zachovaný v syrském překladu.
* [[Apokalypsa Abrahámova]] - původně aramejský a patrně křesťanský spis ze 2. století.
* [[Apokalypsa Abrahámova]] původně aramejský a patrně křesťanský spis ze 2. století.
* Tzv. "synoptická apokalypsa", Ježíšova řeč o posledních věcech, jak je obsažena ve všech třech synoptických evangeliích: Mt 24; Mk 13; L 21.
* Tzv. "synoptická apokalypsa", Ježíšova řeč o posledních věcech, jak je obsažena ve všech třech synoptických evangeliích: Mt 24; Mk 13; L 21.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
{{Sisterlinks|commonscat=Apocalypse|wikt=apokalypsa}}


=== Primární prameny ===
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* ''Knihy tajemství a moudrosti. Mimobiblické židovské spisy: pseudepigrafy.'' Souček, Z. [ed.]. 3 sv. vyd. Praha: Vyšehrad, 1995-1999.
* ''Knihy tajemství a moudrosti. Mimobiblické židovské spisy: pseudepigrafy.'' Souček, Z. [ed.]. 3 sv. vyd. Praha: Vyšehrad, 1995-1999.
* ''Novozákonní apokryfy III. Proroctví a apokalypsy.'' Dus, J. A. [ed.]. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-814-3.
* ''Novozákonní apokryfy III. Proroctví a apokalypsy.'' Dus, J. A. [ed.]. Praha: Vyšehrad, 2007. {{ISBN|978-80-7021-814-3}}.


== Související články ==
=== Související články ===
* [[Armagedon]]
* [[Resident Evil: Apokalypsa]]
* [[Poslední soud]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|téma=Apokalypsa}}
* {{Wikislovník|heslo=apokalypsa}}


[[Kategorie:Bible]]
[[Kategorie:Bible]]
Řádek 55: Řádek 62:
[[Kategorie:Literární žánry]]
[[Kategorie:Literární žánry]]
[[Kategorie:Eschatologie]]
[[Kategorie:Eschatologie]]

{{Link FA|es}}

Aktuální verze z 22. 2. 2024, 18:19

Tento článek je o starověkém literárním žánru. Další významy jsou uvedeny na stránce Apokalypsa (rozcestník).
Peter von Cornelius: Apokalyptičtí jezdci
Sedm trub z tzv. Bamberské apokalypsy - rukopisu, vytvořeného v klášteře na ostrově Reichenau kolem r. 1000

Apokalypsa (řecky ἀποκάλυψις apokalypsis zjevení, odhalení) je starověký literární žánr, jehož typickou ukázkou je zejména poslední biblická kniha stejného názvu. Člověku (prorokovi) je skrze nebeského (andělského) prostředníka zjevena nadpřirozená pravda o dějinách a jejich smyslu (s důrazem na boží jednání v dějinách ve prospěch trpících), ale může se jednat i o zjevení nebeského světa jako takového (viz např. knihu Ezechiel, 1. knihu Henochovu apod.). Text obsahuje i výzvu k určitému jednání nebo naopak zdržení se něčeho a výzvy ke sledování dějinných znamení (kniha Daniel).

V přeneseném smyslu se termínu „apokalypsa“ užívá též pro charakteristiku katastrofy či válečného konfliktu, jejichž rozměry vedou k možnému zničení světa či jeho části.[1]

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Termín „apokalypsa“ pochází z apokalypsy par excellence, z novozákonní Knihy Zjevení svatého Jana, jež začíná právě slovy „Zjevení Ježíše Krista“, řecky Άποκάλυψις Ίησοῦ Χριστοῦ (Apokalypsis Iésú Christú), podle nichž dostala svůj název jak samotná kniha Janova zjevení, tak celý literární druh.

Typologie literárního žánru

[editovat | editovat zdroj]

Podle typu obsahu se apokalypsy dělí obvykle do dvou velkých skupin:

  • historické apokalypsy: popisují běh dějin, počínaje dějinami minulými (vaticinia ex eventu) a předpovědí věcí budoucích, či alespoň teologickým výkladem událostí přítomných. Obvykle končí řešením eschatologických otázek.
  • mimozemské cesty: zajímají se o kosmologii, o andělský svět a končí podobně jako historické apokalypsy eschatologií.

Apokalypsy obvykle odrážejí nějakou krizovou situaci společnosti (pronásledování Židů za Antiocha IV. Epifana nebo zničení druhého jeruzalémského chrámu v roce 70), ale ne vždy je tato krize z textu patrná; někdy je potřeba pojem „krize“ brát velmi široce (pronikání helénismu do židovství). Apokalypsy jsou veskrze psány velmi vzdělanými lidmi, kteří měli široký kulturní rozhled.

Apokalypsu jako literární druh je třeba odlišit od apokalyptiky (což je nauka). Ne každé apokalyptické hnutí vyprodukovalo vlastní apokalypsy (Kumrán), stejně jako ne všechny apokalypsy pocházejí z apokalyptických hnutí. Úvahy o konečném či periodickém zničení světa lze najít i v jiných kulturách (Mayové, apod.).

Výtvarné motivy

[editovat | editovat zdroj]

Z literatury pak různé apokalyptické výjevy přešly do formy rozličných výtvarných motivů. V evropském umění se pak jednalo zejména o různé motivy ze Zjevení sv. Jana, např.:

Nejznámější apokalypsy

[editovat | editovat zdroj]
  • Zjevení Janovo – poslední kniha Nového zákona, sepsaná řecky kolem roku 95.
  • 1. kniha Henochova – 1 Hen, také Habešský Henoch, protože úplný text se zachoval jen v jazyce ge'ez a v habešské církvi je součástí Bible. Pochází ze 3.-2. stol. př. n. l.
  • Kniha Daniel – kapitoly 7.-11. původně hebrejského biblického spisu patrně z poloviny 2. stol. př. n. l.
  • 4. kniha Ezdrášova – židovsko-křesťanský spis (kolem roku 100), v latinské Vulgatě někdy zařazena jako biblická kniha.
  • Oxfordská apokalypsa – středověký iluminovaný rukopis anglické provenience.
  • 2. kniha Báruchova – 2 Bar nebo Syrský Baruch, mimobiblický židovský spis (kolem roku 100), zachovaný v syrském překladu.
  • Apokalypsa Abrahámova – původně aramejský a patrně křesťanský spis ze 2. století.
  • Tzv. "synoptická apokalypsa", Ježíšova řeč o posledních věcech, jak je obsažena ve všech třech synoptických evangeliích: Mt 24; Mk 13; L 21.
  1. Pojem apokalypsa [online]. Slovník cizích slov [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Knihy tajemství a moudrosti. Mimobiblické židovské spisy: pseudepigrafy. Souček, Z. [ed.]. 3 sv. vyd. Praha: Vyšehrad, 1995-1999.
  • Novozákonní apokryfy III. Proroctví a apokalypsy. Dus, J. A. [ed.]. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-814-3.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]