Přeskočit na obsah

Červenka (okres Olomouc): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
velmi stručná historie, velký skok mezi roky, zdroj. MOTLOVÁ, Jana, Petra PRUCKOVÁ, Hana SUKDOLOVÁ, et al. Obec Červenka. [Brno]: pro obec Červenka vydalo vydavatelství F.R.Z. agency, 2017. ISBN 978-80-88131-23-6.
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
Valach78 (diskuse | příspěvky)
2 237 editací
→Osobnosti: František Dvořák, historik umění
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Červenka
| název = Červenka
| obrázek = Kaple sv. Pavlíny (Červenka).JPG
| popisek = Kaple sv. Pavlíny
| znak = Coat of arms of Červenka.svg
| vlajka = Flag of Červenka.svg
| status = obec
| status = obec
| kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]
| kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]
| LAU2 = 552186
| LAU1 = CZ0712
| NUTS3 = CZ071
| NUTS3 = CZ071
| okres = Olomouc
| okres = Olomouc
Řádek 15: Řádek 9:
| země = [[Morava]]
| země = [[Morava]]
| katastrální území = Červenka
| katastrální území = Červenka
| rozloha = 11,3
| PSČ = 784 01
| PSČ = 784 01
| počet ZSJ = 1
| počet ZSJ = 1
| počet částí obce = 1
| počet částí obce = 1
| počet katastrálních území = 1
| počet katastrálních území = 1
| nadmořská výška = 236
| adresa = Obecní úřad Červenka<br />Svatoplukova 16<br />784 01 Červenka
| adresa = Obecní úřad Červenka<br />Svatoplukova 16<br />784 01 Červenka
| web = http://www.obeccervenka.cz/
| web = http://www.obeccervenka.cz/
Řádek 28: Řádek 20:
| starosta aktuální k = 2022
| starosta aktuální k = 2022
}}
}}
'''Červenka''' ({{Vjazyce|de}} ''Schwarzbach bei Olmütz'') je [[obec]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], 18&nbsp;km severozápadně od [[Olomouc]]e a 3 km severně od [[Litovel|Litovle]]. Leží na levém břehu potoka Čerlinky, který se u [[Tři Dvory (Litovel)|Tří Dvorů]] vlévá do bývalého ramene řeky [[Morava (řeka)|Moravy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
'''Červenka''' ({{Vjazyce|de}} ''Schwarzbach bei Olmütz'') je [[obec]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], [[Okres Olomouc|Okrese Olomouc]] 18&nbsp;km severozápadně od [[Olomouc]]e a 3 km severně od [[Litovel|Litovle]]. Leží na levém břehu potoka Čerlinky, který se u [[Tři Dvory (Litovel)|Tří Dvorů]] vlévá do bývalého ramene řeky [[Morava (řeka)|Moravy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.


== Název ==
== Název ==
V prvním písemném dokladu z roku 1287 je vesnice jmenována německým jménem ''Schwarzbach'' ("Černý potok"), které se v němčině užívalo až do 20. století. Česky je jméno vesnice doloženo až z roku 1616 jako ''Černá'' či ''Černé'' (písemný doklad je nejednoznačný). Lidově se do 20. století užívalo ve vsi samotné jméno ''Černé'' (v nářeční podobě ''Černý''), v okolních vesnicích pak ''Černová''. Původní jméno vesnice asi bylo ''Čermná'' nebo ''Čermné'' od přídavného jména ''čermný'' - "červený", podoba ''Černá''/''Černé'' (na níž je založeno i německé jméno) by pak vznikla nedbalou výslovností. Vesnice by pak byla pojmenována podle červené barvy půdy či zabarvení vody v některém místním vodním toku. V polovině 19. století se v písemných pramenech objevuje podoba ''Červinka'', o něco později (nejpozději 1872) upravená na ''Červenka''. [[Alois Vojtěch Šembera]] se pokusil zavést jméno ''Čermné''.<ref>Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 163, 164.</ref>
Obec byla původně nazývána ''Czermný'', což ve [[Staročeština|staročeštině]] znamená „červený“. Nejspíš v přepisování bylo písmeno „m“ vynecháno a tak vznikl název ''Czerný'', tzn. „černý“. Tento název se používal až do roku 1887, kdy na návrh červenského starosty p. Pospíšila a nadučitele zdejší školy p. Kvapila obec dostává dnešní název Červenka.


== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází listiny krále [[Václav II.|Václava II.]] z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí – z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.
První písemná zmínka o obci pochází listiny krále [[Václav II.|Václava II.]] z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí – z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.


Během první světové války byli z červenského nádraží odváženi vojíni k ruským hranicím na Halič. Z Červenky bylo povoláno 176 branců, mužů ve věku 18 až 50 let.
Během první světové války byli z červenského nádraží odváženi [[Vojín|vojíni]] k ruským hranicím na Halič. Z Červenky bylo povoláno 176 branců, mužů ve věku 18 až 50 let.


V roce 1960 se Červenka organizačně spojila s obcí [[Tři Dvory (Litovel)|Tři Dvory]], ale od 1. ledna 1976 byla Červenka začleněna pod město [[Litovel]]. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatnou, ovšem už bez [[Tři Dvory (Litovel)|Tří Dvorů]], které zůstaly pod správou [[Litovel|Litovle]].<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 83 a 537.</ref>
V roce 1960 se Červenka organizačně spojila s obcí [[Tři Dvory (Litovel)|Tři Dvory]], ale od 1. ledna 1976 byla Červenka začleněna pod město [[Litovel]]. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatnou, ovšem už bez [[Tři Dvory (Litovel)|Tří Dvorů]], které zůstaly pod správou [[Litovel|Litovle]].<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 83 a 537.</ref>
Řádek 101: Řádek 93:


* [[František Flasar]] (1903–1989), malíř a štukatér
* [[František Flasar]] (1903–1989), malíř a štukatér
* [[František Dvořák (historik umění)|František Dvořák]] (1920–2015), historik umění
* [[Oldřich Kylar]] (1922–1974), válečný pilot<ref>{{Citace elektronického periodika
* [[Oldřich Kylar]] (1922–1974), válečný pilot<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Čeští RAFáci - Czech RAF Crew
| titul = Čeští RAFáci - Czech RAF Crew
Řádek 141: Řádek 134:
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Morava}}
[[Kategorie:Červenka (okres Olomouc)| ]]
[[Kategorie:Červenka (okres Olomouc)| ]]
[[Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc]]
[[Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc]]

Aktuální verze z 12. 3. 2024, 14:31

Červenka
Kaple sv. Pavlíny
Kaple sv. Pavlíny
Znak obce ČervenkaVlajka obce Červenka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitovel
Obec s rozšířenou působnostíLitovel
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°43′8″ s. š., 17°5′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 447 (2024)[1]
Rozloha11,30 km²[2]
Katastrální územíČervenka
Nadmořská výška236 m n. m.
PSČ784 01
Počet domů426 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Červenka
Svatoplukova 16
784 01 Červenka
epodatelna@obeccervenka.cz
StarostaRenata Dvořáková
Oficiální web: www.obeccervenka.cz
Červenka
Červenka
Další údaje
Kód obce552186
Kód části obce21032
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červenka (německy Schwarzbach bei Olmütz) je obec v Olomouckém kraji, Okrese Olomouc 18 km severozápadně od Olomouce a 3 km severně od Litovle. Leží na levém břehu potoka Čerlinky, který se u Tří Dvorů vlévá do bývalého ramene řeky Moravy. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Název

[editovat | editovat zdroj]

V prvním písemném dokladu z roku 1287 je vesnice jmenována německým jménem Schwarzbach ("Černý potok"), které se v němčině užívalo až do 20. století. Česky je jméno vesnice doloženo až z roku 1616 jako Černá či Černé (písemný doklad je nejednoznačný). Lidově se do 20. století užívalo ve vsi samotné jméno Černé (v nářeční podobě Černý), v okolních vesnicích pak Černová. Původní jméno vesnice asi bylo Čermná nebo Čermné od přídavného jména čermný - "červený", podoba Černá/Černé (na níž je založeno i německé jméno) by pak vznikla nedbalou výslovností. Vesnice by pak byla pojmenována podle červené barvy půdy či zabarvení vody v některém místním vodním toku. V polovině 19. století se v písemných pramenech objevuje podoba Červinka, o něco později (nejpozději 1872) upravená na Červenka. Alois Vojtěch Šembera se pokusil zavést jméno Čermné.[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází listiny krále Václava II. z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí – z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.

Během první světové války byli z červenského nádraží odváženi vojíni k ruským hranicím na Halič. Z Červenky bylo povoláno 176 branců, mužů ve věku 18 až 50 let.

V roce 1960 se Červenka organizačně spojila s obcí Tři Dvory, ale od 1. ledna 1976 byla Červenka začleněna pod město Litovel. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatnou, ovšem už bez Tří Dvorů, které zůstaly pod správou Litovle.[5]

V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií covidu-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených obcí byla i Červenka.[6] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Červenka 621 693 773 872 988 979 958 859 1144 1152 1270 1257 1314 1437
Počet domů část Červenka 92 101 110 120 128 145 174 208 228 230 278 319 339 385
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Alfonse – Základní kámen byl položen v roce 1860 a vysvěcení kostela proběhlo v roce 1862. Kostel je 37,5m dlouhý, 12m široký a 13m vysoký. Po stranách kostela jsou přistavěny 4 kaple.
  • Kaple sv. Pavlíny – Byla postavena v roce 1798 uprostřed bývalé návsi, dnešní ulice Svatoplukova.
  • Mariánský sloup – Je z roku 1756. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha Panny Marie byla v 90. letech ze sloupu odcizena. V roce 2008 byl sloup přemístěn, odborně ošetřen a na hlavici usazena darovaná soška Panny Marie.
  • Klášter – Rakouský arcivévoda Maxmilián d'Este nechal v roce 1847 postavit vedle nádraží malý zámeček, který sloužil jako jeho osobní čekárna na vlak. V roce 1859 ho daroval řádu redemptoristů. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen, od roku 1960 až do současnosti je budova využívána jako domov důchodců.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Místní nádraží je poměrně důležitou stanicí na trati Česká Třebová – Přerov (součást 3. železničního koridoru), prošlo v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Odbočuje zde regionální dráha na Litovel, Senici na Hané a Prostějov.

Průmysl

[editovat | editovat zdroj]
  • HOPAX s.r.o. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal a jejich montáž, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav, kamionová autodoprava.
  • AQ s.r.o. Výroba reprosoustav
  • Morávek a Král s.r.o. Dřevoobrábění a zpracování dřeva, výroba dřevěných obalů
  • Lachnit – LERZ, s.r.o. Společnost zabývající se výrobou elektrických rozvaděčů a zařízení nízkého napětí, elektroinstalací, elektromontážemi, zámečnickou výrobou, kovoobráběním a práškovým barvením kovových předmětů
  • DUNAJ – Ostrava CZ s.r.o. Prodej a úprava brambor a zeleniny, výroba polotovarů
  • Papmont, spol. s.r.o. Externí montáže, rekonstrukce a opravy strojů a zařízení pro papírenský průmysl a celulózu

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel sv. Alfonse
    Kostel sv. Alfonse
  • Zámek, později klášter, dnes domov pro seniory
    Zámek, později klášter, dnes domov pro seniory
  • Nádraží
    Nádraží

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 163, 164.
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 83 a 537.
  6. ↑ KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Červenka [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Diskusní fórum modelářů • Zobrazit téma - Oldřich Kylar u 313 perutě RAF. www.modelforum.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc
Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kozlov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Město Libavá • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Červenka_(okres_Olomouc)&oldid=23735985“