Měrotín
| Měrotín | |
|---|---|
 Pohled od západu část obce s kostelem sv. Martina | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litovel |
| Obec s rozšířenou působností | Litovel (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′33″ s. š., 17°0′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 276 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,14 km²[2] |
| Katastrální území | Měrotín |
| Nadmořská výška | 327 m n. m. |
| PSČ | 783 24 |
| Počet domů | 101 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Měrotín 19 783 24 Slavětín u Litovle podatelna@merotin.cz |
| Starostka | Miroslava Vaňková |
| Oficiální web: www | |
  Měrotín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 568911 |
| Kód části obce | 96849 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měrotín je obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde 276[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní podoba jména vesnice byla Mirotín, byla odvozena od osobního jména Mirota (což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -mir-, např. Miroslav, Bolemir) a znamenala "Mirotův majetek". Podoba Měrotín je doložena od 18. století a je důsledkem častého zaměňování slabik mir a měr (v kořenu i příponě) v osobních a místních jménech.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365 (Mirotyn),[5][6] kdy se připomíná v majetku dubčanských vladyků. Po roce 1536 připadl zástřizlovskému panství v sousedních Haňovicích, u něhož zůstal i po bělohorských konfiskacích až do zrušení patrimoniální správy.[7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]V severním výběžku katastru obce se nachází přírodní památka Geologické varhany.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 361 | 355 | 374 | 397 | 434 | 420 | 397 | 344 | 370 | 374 | 322 | 293 | 291 | 264 | 252 |
| Počet domů | 48 | 57 | 60 | 65 | 73 | 74 | 82 | 86 | 93 | 93 | 86 | 94 | 92 | 94 | 101 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1960 Měrotín byl obcí v okrese Litovel. V letech 1961–1990 patřil jako část obce k Mladči a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[11]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci jsou evidovány tyto kulturní památky:[13]
- kostel svatého Martina – pozdně renesanční stavba z let 1618–1619 s použitím části pozdně gotického zdiva[7]
- fara čp. 20 (jihovýchodně od kostela) – hodnotná barokní architektura z roku 1772[14]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Izák (1822–1898), rolník a politik, zemský poslanec
- Jan Izák (1850–1923), lékař
- Irena Greifová (1939–2022), kostýmní výtvarnice. Její rodiče se uchýlili do Měrotína po vzniku Slovenského štátu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatého Martina -
Kříž před kostelem svatého Martina -
Kříž na konci obce u silnice na Mladeč -
Barokní fara u kostela -
Kříž mezi hospodou Na Pindě a obcí Měrotín -
Obecní úřad
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 53.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha I, č. 805 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-22]. S. 40. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 53.
- ↑ a b SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8.
- ↑ Měrotín [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 328.
- ↑ Udělené symboly – Měrotín [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ přehled památek obce na MonumNet
- ↑ Průvodce mikroregionem Litovelsko. www.mikroregionlitovelsko.cz [online]. [cit. 2009-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-21.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Měrotín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Měrotín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
