Jundrov: Porovnání verzí
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
Pokud jde o správní postavení působil v Jundrově do roku [[1939]] místní výbor, v letech [[1939]]–[[1945]] jen místní úřadovna. V letech [[1945]]–[[1946]] měl Jundrov v rámci Brna samostatný [[místní národní výbor]]. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1947]] pak tvořil celý jundrovský katastr součást městského obvodu '''Brno III'''. [[1. říjen|1. října]] [[1949]] byl pak tento obvod zrušen, a většina Jundrova začleněna do městského obvodu '''Brno VI''', zatímco podstatně menší jižní část katastru, zahrnující Libušino údolí a část Veslařské ulice, byla součástí městského obvodu '''Brno V'''. Když pak byla v Brně roku [[1954]] provedena další správní reforma, bylo rozdělení Jundrova na tyto dvě části zachováno v naprosto nezměněné podobě. Rozdílné byly městské obvody pod které tyto části náležely: větší severní část náležela k městskému obvodu '''Brno VII''', zatímco menší jižní část k městskému obvodu '''Brno I'''. Rozdělení na obě části i administrativní příslušnost zůstala zachována i při správní reformě z roku [[1957]]. [[1. červenec|1. července]] [[1960]] pak při další správní reformě došlo ke změně administrativní příslušnosti větší severní části Jundrova, neboť byl dosavadní městský obvod Brno VII připojen k městskému obvodu '''Brno II'''. Později v 60. letech došlo jen k menší úpravě obvodní hranice mezi oběma částmi Jundrova, z níž se pak při druhé katastrální reformě Brna stala hranice mezi nově vymezeným katastrálním územím Jundrov a nově vzniklým katastrálním územím Pisárky, do níž byla začleněna dosavadní menší jižní část jundrovského katastru. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] rozhodli nově zvolení brněnští představitelé o tom, že stávající městské obvody budou zrušené a nahrazené [[samospráva|samosprávnými]] [[městská část a městský obvod|městskými částmi]]. [[24. listopad]]u [[1990]] byla na území jundrovského katastru, v hranicích z doby druhé katastrální reformy, ustavena moderní samosprávná městská část [[Brno-Jundrov]]. [[25. srpen|25. srpna]] [[1995]] pak představitelé městské části Brno-Jundrov podepsali s představiteli sousední městské části [[Brno-Kohoutovice]] dohodu o úpravě hranice mezi oběma městskými částmi. Od té doby trvá současné správní rozdělení moderního jundrovského katastru. |
Pokud jde o správní postavení působil v Jundrově do roku [[1939]] místní výbor, v letech [[1939]]–[[1945]] jen místní úřadovna. V letech [[1945]]–[[1946]] měl Jundrov v rámci Brna samostatný [[místní národní výbor]]. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1947]] pak tvořil celý jundrovský katastr součást městského obvodu '''Brno III'''. [[1. říjen|1. října]] [[1949]] byl pak tento obvod zrušen, a většina Jundrova začleněna do městského obvodu '''Brno VI''', zatímco podstatně menší jižní část katastru, zahrnující Libušino údolí a část Veslařské ulice, byla součástí městského obvodu '''Brno V'''. Když pak byla v Brně roku [[1954]] provedena další správní reforma, bylo rozdělení Jundrova na tyto dvě části zachováno v naprosto nezměněné podobě. Rozdílné byly městské obvody pod které tyto části náležely: větší severní část náležela k městskému obvodu '''Brno VII''', zatímco menší jižní část k městskému obvodu '''Brno I'''. Rozdělení na obě části i administrativní příslušnost zůstala zachována i při správní reformě z roku [[1957]]. [[1. červenec|1. července]] [[1960]] pak při další správní reformě došlo ke změně administrativní příslušnosti větší severní části Jundrova, neboť byl dosavadní městský obvod Brno VII připojen k městskému obvodu '''Brno II'''. Později v 60. letech došlo jen k menší úpravě obvodní hranice mezi oběma částmi Jundrova, z níž se pak při druhé katastrální reformě Brna stala hranice mezi nově vymezeným katastrálním územím Jundrov a nově vzniklým katastrálním územím Pisárky, do níž byla začleněna dosavadní menší jižní část jundrovského katastru. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] rozhodli nově zvolení brněnští představitelé o tom, že stávající městské obvody budou zrušené a nahrazené [[samospráva|samosprávnými]] [[městská část a městský obvod|městskými částmi]]. [[24. listopad]]u [[1990]] byla na území jundrovského katastru, v hranicích z doby druhé katastrální reformy, ustavena moderní samosprávná městská část [[Brno-Jundrov]]. [[25. srpen|25. srpna]] [[1995]] pak představitelé městské části Brno-Jundrov podepsali s představiteli sousední městské části [[Brno-Kohoutovice]] dohodu o úpravě hranice mezi oběma městskými částmi. Od té doby trvá současné správní rozdělení moderního jundrovského katastru. |
||
== Obyvatelstvo == |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|+Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město |
|||
| url = https://csu.gov.cz/docs/107508/c90cf9cf-a672-f4bd-3cd4-bc3185d08bb6/130084150642.pdf |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad |
|||
| datum vydání = 2015-12-21 |
|||
| datum přístupu = 2023-12-12 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online] |
|||
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad |
|||
| datum vydání = 2021-03-27 |
|||
| datum přístupu = 2024-06-24 |
|||
}}</ref> |
|||
!1869 |
|||
!1880 |
|||
!1890 |
|||
!1900 |
|||
!1910 |
|||
!1921 |
|||
!1930 |
|||
!1950 |
|||
!1961 |
|||
!1970 |
|||
!1980 |
|||
!1991 |
|||
!2001 |
|||
!2011 |
|||
!2021 |
|||
|- |
|||
|478 |
|||
|583 |
|||
|710 |
|||
|1 090 |
|||
|1 717 |
|||
|2 142 |
|||
|2 785 |
|||
|3 158 |
|||
|2 168 |
|||
|2 035 |
|||
|4 488 |
|||
|3 630 |
|||
|3 725 |
|||
|4 034 |
|||
|4 458 |
|||
|} |
|||
== Sport == |
== Sport == |
||
Aktuální verze z 4. 7. 2024, 16:12
| Jundrov | |
|---|---|
 Ulice Nálepkova, bývalá náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-Jundrov Brno-Kohoutovice |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′30″ s. š., 16°33′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 458 (2021)[1] |
| Katastrální území | Jundrov (4,15 km²) |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| PSČ | 637 00 |
| Počet domů | 779 (2011)[2] |
 | |
  Jundrov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 490369 |
| Kód k. ú. | 610542 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jundrov (německy Jundorf, v hantecu Jobsko) je městská čtvrť na západě statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 4,15 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je většina katastru součástí samosprávné městské části Brno-Jundrov. Malá jižní část katastrálního území Jundrova se zahrádkami spadá do městské části Brno-Kohoutovice. Žije zde přibližně 4000 obyvatel.
Rozkládá se na pravém břehu Svratky.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní jméno vesnice znělo Judendorf ("Židovská ves"). České jméno se vyvinulo z německé zkrácené podoby Jundorf, doložené od 17. století.[3]
Charakteristika čtvrti
[editovat | editovat zdroj]Zhruba polovina katastru Jundrova je zalesněná. Lesy pokrývají celou západní a střední část katastru. Zástavba Jundrova, nacházející se ve východní části katastru v blízkosti Svratky na úpatí několika dobře viditelných zalesněných kopců, má charakter větší vesnice až malého města. V jižní a severovýchodní části katastru se nacházejí zahrádky s mnoha chatami.
Sousední katastrální území
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území Jundrov sousedí na jihozápadě s Žebětínem, na jihu s Kohoutovicemi a Pisárkami, na východě s Žabovřeskami a Komínem, na severu s Komínem, na severozápadě s Bystrcí.
Historický přehled
[editovat | editovat zdroj]
K Brnu byl celý jundrovský katastr připojen 16. dubna 1919. Do té doby se jednalo o samostatnou obec v politickém okrese Brno-venkov. Až do reambulace Brna z let 1966–1969 mělo katastrální území Jundrov poněkud odlišné hranice než má dnes. Malá část území na severu zahrnující část lesa a některé zahrádky náležely ke katastru Komína, naopak k Jundrovu náležela severozápadní část moderního katastru Pisárek, zahrnující ulice Veslařská, Antonína Procházky a část ulice Libušino údolí, dále pak pozemky na levém břehu Svratky ohraničené na východě přibližně Kníničskou ulicí, které dnes náležejí ke Komínu. O něco kratší dobu náležela k Jundrovu také malá část moderního katastru Žabovřesek.
Pokud jde o správní postavení působil v Jundrově do roku 1939 místní výbor, v letech 1939–1945 jen místní úřadovna. V letech 1945–1946 měl Jundrov v rámci Brna samostatný místní národní výbor. Od 1. ledna 1947 pak tvořil celý jundrovský katastr součást městského obvodu Brno III. 1. října 1949 byl pak tento obvod zrušen, a většina Jundrova začleněna do městského obvodu Brno VI, zatímco podstatně menší jižní část katastru, zahrnující Libušino údolí a část Veslařské ulice, byla součástí městského obvodu Brno V. Když pak byla v Brně roku 1954 provedena další správní reforma, bylo rozdělení Jundrova na tyto dvě části zachováno v naprosto nezměněné podobě. Rozdílné byly městské obvody pod které tyto části náležely: větší severní část náležela k městskému obvodu Brno VII, zatímco menší jižní část k městskému obvodu Brno I. Rozdělení na obě části i administrativní příslušnost zůstala zachována i při správní reformě z roku 1957. 1. července 1960 pak při další správní reformě došlo ke změně administrativní příslušnosti větší severní části Jundrova, neboť byl dosavadní městský obvod Brno VII připojen k městskému obvodu Brno II. Později v 60. letech došlo jen k menší úpravě obvodní hranice mezi oběma částmi Jundrova, z níž se pak při druhé katastrální reformě Brna stala hranice mezi nově vymezeným katastrálním územím Jundrov a nově vzniklým katastrálním územím Pisárky, do níž byla začleněna dosavadní menší jižní část jundrovského katastru. Po sametové revoluci rozhodli nově zvolení brněnští představitelé o tom, že stávající městské obvody budou zrušené a nahrazené samosprávnými městskými částmi. 24. listopadu 1990 byla na území jundrovského katastru, v hranicích z doby druhé katastrální reformy, ustavena moderní samosprávná městská část Brno-Jundrov. 25. srpna 1995 pak představitelé městské části Brno-Jundrov podepsali s představiteli sousední městské části Brno-Kohoutovice dohodu o úpravě hranice mezi oběma městskými částmi. Od té doby trvá současné správní rozdělení moderního jundrovského katastru.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 478 | 583 | 710 | 1 090 | 1 717 | 2 142 | 2 785 | 3 158 | 2 168 | 2 035 | 4 488 | 3 630 | 3 725 | 4 034 | 4 458 |
Sport
[editovat | editovat zdroj]Tradičním sportem je fotbal, novodobá historie jundrovské kopané se začala psát v roce 1958,[6] úplné počátky však sahají až do roku 1924.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 373.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
- ↑ VYMYSLICKÝ, Martin. Velká premiéra. Jundrov si zahraje poprvé v historii krajskou soutěž [online]. brnensky.denik.cz, 2017-06-12 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Miloš Kratochvil: 70 let kopané v Brně – MV ČTO a MFS Brno 1971 (strany 59–60, Jundrovské začátky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Jundrov nebo Sulostovice?, s. 119–121.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jundrov na Wikimedia Commons
