Přeskočit na obsah

Kolonie Pod vodojemem

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kolonie Pod vodojemem
Funkcionalistické domy v Rezkově ulici
Funkcionalistické domy v Rezkově ulici
Lokalita
Charakterčtvrť
Městská částBrno-střed
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°12′3″ s. š., 16°34′24″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíStránice
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ602 00
Kolonie Pod vodojemem
Kolonie Pod vodojemem
Další údaje
Kód památky48200/7-7515 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolonie Pod vodojemem je komplex funkcionalistických vil a rodinných domů z druhé poloviny 30. let 20. století pod vrcholem Žlutého kopce v Brně. Je součástí Masarykovy čtvrti na území Stránic. Tvořena je ulicí Kaplanovou a stejně dlouhým úsekem ulice Rezkovy níže ve svahu.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Rozdělovací a zastavovací plán jižního svahu Žlutého kopce v západní části pod jeho vrcholem, na němž mělo vzniknout biskupské gymnázium, vytvořil architekt a urbanista Jindřich Kumpošt na počátku roku 1935[1] pro Obecně prospěšné a bytové družstvo zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské.[2] Jednalo se o území tvořené ulicí Pod vodojemem (nyní Kaplanova), horní částí ulice Barvičovy (po křižovatku s Wolkrovou), částí ulice Rezkovy (od prodloužení Wolkrovy ulice k Wilsonovu lesu) a částí dosud nepojmenované ulice rovněž od prodloužení Wolkrovy ulice k lesu (nyní Bohuslava Martinů). Zdejší zástavba měla být tvořena samostatnými domy a dvojdomy kolem ulic vedených po vrstevnicích. Celkem zde mělo vzniknout přes 64 vil a rodinných domů.[3][4] Jednotlivé objekty byly navrhovány pro různými architekty pro konkrétní osoby.[2] Kumpošt v roce 1937 zastavovací plán doplnil a upravil, čímž se zvýšil i počet navržených objektů.[5] Stavba kolonie Pod vodojemem nebyla dokončena, realizováno bylo celkem 28 domů, poslední z nich v roce 1941.[2]

V době realizace ve druhé poloviny 30. let 20. století byla kolonie urbanisticky samostatným útvarem, který tehdy nebyl stavebně propojen se zbytkem Masarykovy čtvrti. K tomu došlo postupně až po druhé světové válce, kdy byla postupně zastavěna i zbývající oblast, jež byla původně určena pro kolonii Pod vodojemem.[6]

Postavená část kolonie Pod vodojemem byla realizována na samém okraji katastrálního území Žabovřesky,[7][8] ale v roce 1969 se stala součástí nově zřízeného katastru Stránice, kam spadá i zbytek Masarykovy čtvrti.[9]

V roce 1988 byla průčelí 26 domů coby jeden soubor zařazena mezi kulturní památky.[10] Roku 2020 však Ministerstvo kultury České republiky na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu rozhodlo,[11] že se nejedná o kulturní památku, neboť soubor byl do Ústředního seznamu kulturních památek zapsán, společně s mnoha dalšími objekty, až po uplynutí lhůty dané zákonem (tzv. pozdě zapsaná památka).[10]

Seznam domů

[editovat | editovat zdroj]
Dům Snímek Původní majitel Architekt Rok výstavby Kulturní památka
ulice Kaplanova
Psotova vila
(Kaplanova 274/1)
49°12′3,06″ s. š., 16°34′28,74″ v. d.		 Psotova vila
Kategorie „Villa Psota‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Villa Psota‎“ na Wikimedia Commons
 Ivo Váňa Psota[12]
(tanečník)		 František Kalivoda[13] 1935–1936[13] průčelí (1988–2020)
Kaplanova 275/3
49°12′3,46″ s. š., 16°34′28,16″ v. d.		 Jan Hybášek[14]
(lékař)[15]		 Evžen Škarda[16] 1934–1935[17] průčelí (1988–2017)
Kaplanova 276/5
49°12′4,28″ s. š., 16°34′26,9″ v. d.		 Romuald Kostřica[14]
(lékař)[18]		 Evžen Škarda[16]
Jaroslav Grunt[16]		 1934–1935[19] průčelí (1988–2020)
Kaplanova 277/7
49°12′5,18″ s. š., 16°34′25,64″ v. d.		 Karel Rozhoň[14]
(úředník)[20]		 Evžen Škarda[16] pol. 30. let 20. století[21] průčelí (1988–2020)
Kaplanova 278/9
49°12′5,4″ s. š., 16°34′25,28″ v. d.		 Evžen Škarda[16] pol. 30. let 20. století[22] průčelí (1988–2020)
Patočkova vila
(Kaplanova 279/11)
49°12′5,98″ s. š., 16°34′24,31″ v. d.		 Psotova vila
Kategorie „Villa Patočka‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Villa Patočka‎“ na Wikimedia Commons
 Josef Patočka[23]
(obchodník)[23]		 Jiří Kroha[24] 1935–1936[25] průčelí (1988–2020)
horní strana ulice Rezkovy
Rezkova 429/28
49°12′2,23″ s. š., 16°34′27,52″ v. d.		 Rezkova 28
Kategorie „Rezkova 28‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rezkova 28‎“ na Wikimedia Commons
 Mihajlo Rostohar[26]
(psycholog)		 Jindřich Kumpošt[5] 1935–1936[26] průčelí (1988–2020)
Rezkova 431/30
49°12′2,48″ s. š., 16°34′27,05″ v. d.		 Rezkova 30
Kategorie „Rezkova 30“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rezkova 30“ na Wikimedia Commons
 manželé Češkovi[27] asi Jindřich Kumpošt
(nepotvrzeno)[5]		 1935–1936[27] průčelí (1988–2020)
Rezkova 433/32
49°12′3,13″ s. š., 16°34′25,86″ v. d.		 Rezkova 32
Kategorie „Rezkova 32“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rezkova 32“ na Wikimedia Commons
 Pavel Havlík[28]
(advokát)[29]		 Jindřich Kumpošt[5] 1935–1936[28] průčelí (1988–2020)
Rezkova 435/34
49°12′3,46″ s. š., 16°34′25,32″ v. d.		 Rezkova 34
Kategorie „Rezkova 34“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rezkova 34“ na Wikimedia Commons
 Josef Vaculík,
Otakar Fiala a Ludmila Fialová[30]		 Jindřich Kumpošt[5] 1935–1937[30]
2020 celková rekonstrukce		 průčelí (1988–2019)
Rezkova 437/36
49°12′4,14″ s. š., 16°34′24,27″ v. d.		 Rezkova 36
Kategorie „Rezkova 36“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rezkova 36“ na Wikimedia Commons
 Růžena Šidlejová[31] Jindřich Kumpošt[5] 1935–1936[31] průčelí (1988–2020)
Rezkova 439/38
49°12′4,64″ s. š., 16°34′23,63″ v. d.		 Rezkova 38
Kategorie „Rezkova 38“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rezkova 38“ na Wikimedia Commons
 Bohumil Šmerka[32] Jindřich Kumpošt[5] 1937[32] průčelí (1988–2020)
Rezkova 441/40
49°12′5,22″ s. š., 16°34′22,66″ v. d.		 Rezkova 40
Kategorie „Rezkova 40“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rezkova 40“ na Wikimedia Commons
 Karel Krejča[33] Jindřich Kumpošt[5] 1936–1937[33] průčelí (1988–2020)
Rezkova 443/42
49°12′5,51″ s. š., 16°34′22,19″ v. d.		 Jindřich Kumpošt[16] 1935–1937[34] průčelí (1988–2020)
dolní strana ulice Rezkovy
Rezkova 428/27
49°12′0,43″ s. š., 16°34′28,24″ v. d.		 Evžen Škarda[16]
Mojmír Kyselka[16]		 1938–1941[35]
Rezkova 430/29
49°12′0,97″ s. š., 16°34′27,3″ v. d.		 1935–1937[36] průčelí (1988–2020)
Rezkova 432/31
49°12′1,12″ s. š., 16°34′27,01″ v. d.		 Helena Hrbková[37] Jindřich Kumpošt[5] 1935–1936[37] průčelí (1988–2020)
Rezkova 434/33
49°12′1,26″ s. š., 16°34′26,72″ v. d.		 1935–1937[38] průčelí(1988–2020)
Rezkova 436/35
49°12′1,69″ s. š., 16°34′25,79″ v. d.		 M. Kokrhánková[39] Evžen Škarda[16]
Mojmír Kyselka[16]		 1935–1937[40] průčelí (1988–2020)
Rezkova 438/37
49°12′2,2″ s. š., 16°34′24,89″ v. d.		 Jarmila Břízová[41][42] Evžen Škarda[16]
Mojmír Kyselka[16]		 1935–1937[41] průčelí (1988–2020)
Rezkova 440/39
49°12′2,74″ s. š., 16°34′24,1″ v. d.		 Václav Jaroš[43] Evžen Škarda[16]
Mojmír Kyselka[16]		 1935–1937[43] průčelí (1988–2020)
Rezkova 442/41
49°12′2,95″ s. š., 16°34′23,7″ v. d.		 Richard Klimeš[44] Jindřich Kumpošt[5] 1935–1936[44] průčelí (1988–2020)
Rezkova 444/43
49°12′3,13″ s. š., 16°34′23,38″ v. d.		 1935–1937[45] průčelí (1988–2020)
Rezkova 445/45
49°12′3,64″ s. š., 16°34′22,66″ v. d.		 Alois Linhart[46]
(úředník)[47]		 Jindřich Kumpošt[5] 1935–1936[46] průčelí (1988–2020)
Rezkova 446/47
49°12′3,89″ s. š., 16°34′22,3″ v. d.		 Evžen Svoboda[48] Jindřich Kumpošt[5] 1935–1936[48] průčelí (1988–2020)
Rezkova 447/49
49°12′4,1″ s. š., 16°34′21,97″ v. d.		 Bohuslav Verosta[49] Jindřich Kumpošt[5] 1935–1936[49] průčelí (1988–2020)
Rezkova 448/51
49°12′4,64″ s. š., 16°34′21,07″ v. d.		 1935–1936[50] průčelí (1988–2020)
Rezkova 449/53
49°12′5,36″ s. š., 16°34′20,24″ v. d.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ PELČÁK, Petr; WAHLA, Ivan. Jindřich Kumpošt 1891–1968. Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2006. ISBN 80-239-8332-6. S. 31–32. 
  2. ↑ a b c Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Psotova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ KLÍMA, Jaroslav. Obytná osada Pod vodojemem na Žlutém kopci v Brně. Architektura : spojené časopisy Stavba, Stavitel, Styl. 1941, roč. III, s. 224–227. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Archiv: Letecké měřické snímky [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ JANČ, Rudolf. Jančův plán Velkého Brna 1:11 520. Brno: Přikryl & Modlitba, 1937. 
  8. ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 540. Dále jen Kuča. 
  9. ↑ Kuča, s. 543.
  10. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-11-28]. Identifikátor záznamu 48200/7-7515 : Průčelí souboru rodinných domů. Památkový katalog. 
  11. ↑ Dotační programy Ministerstva kultury a jejich vyhodnocení [online]. Mkcr.cz [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ PH. Psotova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Ivo Váni Psoty; Psotova vila) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠIBÍČKOVÁ, Jitka; KALENDOVSKÁ, Jiřina. prof. MUDr. Jan Hybášek [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-23 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d e f g h i j k l m n průčelí: kolonie Pod vodojemem [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ Rodinný dům (rodinný dům Jana a Marie Hybáškových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. MUDr. Romuald Kostřica, CSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-10-06 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Karel Rozhoň [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2017-10-17 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b FLODROVÁ, Milena. Rodinný dům Patočkových [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-05-06 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ PH. Patočkova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  25. ↑ Rodinný dům (rodinný dům Josefa Patočky) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Gustava Uzla, původně prof. dr. M. Rostohara) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům manželů Češkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům manželů JUDr. Pavla a Heřmy Havlíkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  29. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. JUDr. Pavel Havlík [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-13 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Moderní vila [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Růženy Šidlejové) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Bohumila a Pavly Šmerkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům ing. Karla a Anastázie Krejčových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  34. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  35. ↑ BLATNÁ, Alžběta; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka. prof. Ing. arch. Evžen Škarda [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-20 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  36. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  38. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  39. ↑ Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  40. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 
  41. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům dr. Jarmily Valníčkové - Kokrhánkové) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 
  42. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Jarmila Břízová [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-10-01 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům dr. Václava Jaroše) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Richarda a Žofie Klimešových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 
  45. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 
  46. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Aloise a Milady Linhartových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 
  47. ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Alois Linhart [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-06-17 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Evžena a Růženy Svobodových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 
  49. ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Bohuslavy a Anežky Verostových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 
  50. ↑ Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Statutární město Brno
Městské části
Části obce a
katastrální území
Další čtvrtě
Historická předměstí
Zaniklé obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolonie_Pod_vodojemem&oldid=22679834“