Přeskočit na obsah

Otokar Fischer: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m úmrtí zdroj
-pahýl, to snad už není (žádný konkr. návrh na doplnění), a trochu typo a j. drobnosti
 
(Není zobrazeno 37 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Otakar Fischer]]}}
{{Infobox - spisovatel
{{Infobox - spisovatel
| jméno = [[Profesor|prof.]] [[Doktor filozofie|PhDr.]] Otokar Fischer
| jméno = [[Profesor|prof.]] [[Doktor filozofie|PhDr.]] Otokar Fischer
| obrázek = Fischer Otokar (1883-1938).jpeg
| obrázek = Fischer Otokar (1883-1938).jpeg
| velikost obrázku = 200 px
| velikost obrázku = 200 px
| místo narození = [[Kolín]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| popisek = Otokar Fischer
| místo úmrtí = [[Praha]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| datum narození = {{Datum narození|1883|5|20}}
| choť = Blažena Fischerová-Boušová, [[Vlasta Vostřebalová-Fischerová|Vlasta Fischerová-Vostřebalová]], Blažena Fischerová-Plecháčová
| místo narození = [[Kolín]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| příbuzní = [[Josef Fischer (filozof)|Josef Fischer]] bratr, [[Milena Fischerová-Balcarová]] švagrová
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1938|3|12|1883|5|20}}
| děti = [[Jan Otokar Fischer| Jan Otokar]], Jitka, Eva, Rut
| místo úmrtí = [[Praha]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}}
| alma mater = [[Univerzita Karlova]]
| choť =
| povolání = [[Učitel|pedagog]], [[spisovatel]]
* [[Vlasta Vostřebalová Fischerová]]
| národnost = česká
| příbuzní =
* [[Josef Fischer (filosof)|Josef Fischer]] bratr
| děti =
* [[Jan Otokar Fischer]] syn
| citát =
}}
}}
[[Soubor:Otokar Fischer-Kolín.jpg|náhled|Pamětní deska Otokara Fischera v rodném Kolíně]]
[[Soubor:Otokar Fischer-Kolín.jpg|náhled|Pamětní deska Otokara Fischera v rodném Kolíně]]
'''Otokar Fischer''' ([[20. květen|20. května]] [[1883]] [[Kolín]]<ref name="matrika">[http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=1096&reproId=45717 Matriční záznam o&nbsp;narození a obřízce]</ref> – [[12. březen|12. března]] [[1938]] [[Praha]]<ref>
'''Otokar Fischer''' ([[20. květen|20. května]] [[1883]] [[Kolín]] – [[12. březen|12. března]] [[1938]] [[Praha]]<ref>
{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f192768c-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:63dc02e4-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Večerník Národní listy|datum= 12. 3. 1938|strany=2|titul=Zemřel prof. dr. O. Fischer}}
{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f192768c-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:63dc02e4-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Večerník Národní listy|datum= 12. 3. 1938|strany=2|titul=Zemřel prof. dr. O. Fischer}}</ref><ref name="matrikaZ">{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivní katalog
</ref>) byl [[Česko|český]] literární historik a [[profesor]] [[Germanistika|germanistiky]] na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], divadelní kritik, teoretik a historik, překladatel, dramaturg, básník a dramatik.
| periodikum = katalog.ahmp.cz
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1e5b7b6d742a4339a6541df6070e1032&scan=10#scan10
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref>) byl [[Česko|český]] literární historik a [[profesor]] [[Germanistika|germanistiky]] na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], divadelní kritik, teoretik a historik, překladatel, dramaturg, básník a dramatik.


== Život ==
== Život a dílo ==

Pocházel z [[Česko|české]] [[Židé|židovské]] rodiny.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[ČT24]] | titul = Historický magazín: Příběh českých Židů v posledních staletích | url = http://www.ct24.cz/textove-prepisy/7045-pribeh-ceskych-zidu-v-poslednich-staletich/ | datum přístupu = 2009-4-18}}</ref> V rodném Kolíně vystudoval gymnázium a po maturitě se zapsal na filosofickou fakultu české i německé univerzity v Praze, kde studoval germanistiku <ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;101</ref>. V [[Berlín]]ě získal roku [[1905]] doktorát a nastoupil do Univerzitní knihovny v Praze. V roce [[1909]] se stal [[docent]]em, v roce [[1917]] na [[Karlova univerzita|Karlově univerzitě]] v Praze mimořádným [[profesor]]em dějin německé literatury a od roku [[1927]] byl zde řádným profesorem. Jako odborník byl zván často do zahraničí, na vědecké kongresy a různé přednášky. Byl rozhodným antifašistou<ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;338</ref> a ve 30.&nbsp;letech se zapojil do [[Fašismus|protifašistického]] hnutí. Jeho literární činnost a zásluhy ve vědním oboru dějiny německé literatury byly oceněny členstvím v [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]] (mimořádný člen od [[7. leden|7. ledna]] [[1920]]) a [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem se stal [[29. listopad]]u [[1933]] (mimořádným od [[26. listopad]]u [[1924]]).<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 74.</ref>
Narodil se v rodině Pavla Fischera a Hermíny rozené Krassové. Měl dva sourozence: Annu a [[Josef Fischer (filozof)|Josefa]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[ČT24]] | titul = Historický magazín: Příběh českých Židů v posledních staletích | url = http://www.ct24.cz/textove-prepisy/7045-pribeh-ceskych-zidu-v-poslednich-staletich/ | datum přístupu = 2009-4-18 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100513074045/http://www.ct24.cz/textove-prepisy/7045-pribeh-ceskych-zidu-v-poslednich-staletich/ | datum archivace = 2010-05-13 | nedostupné = ano }}</ref>

V rodném Kolíně vystudoval gymnázium a po maturitě se zapsal na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofickou fakultu]] české i německé univerzity v Praze, kde studoval [[Germanistika|germanistiku]].<ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;101</ref> V [[Berlín]]ě získal roku [[1905]] doktorát a nastoupil do [[Univerzitní knihovna v Praze|Univerzitní knihovny]] v Praze. V roce [[1909]] se stal [[docent]]em, v roce [[1917]] na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] v Praze mimořádným [[profesor]]em dějin německé literatury a od roku [[1927]] byl zde řádným profesorem. Jako odborník byl zván často do zahraničí, na vědecké kongresy a různé přednášky. Byl rozhodným [[Antifašista|antifašistou]]<ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;338</ref> a ve 30.&nbsp;letech se zapojil do [[Fašismus|protifašistického]] hnutí. Jeho literární činnost a zásluhy ve vědním oboru dějiny německé literatury byly oceněny členstvím v [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]] (mimořádný člen od [[7. leden|7. ledna]] [[1920]]) a [[Česká akademie věd a umění|České akademii věd a umění]], jejímž řádným členem se stal [[29. listopad]]u [[1933]] (mimořádným od [[26. listopad]]u [[1924]]).<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 74.</ref>


V letech [[1920]]–[[1924]] vyučoval také na dramatickém oddělení [[Pražská konzervatoř|Konzervatoři hudby v Praze]] světovou literaturu dramatickou a rozbor světových dramat.<ref>Vlastimil Blažek: ''Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze'', Vyšehrad, Praha, [[1936]], str.&nbsp;502</ref>
V letech [[1920]]–[[1924]] vyučoval také na dramatickém oddělení [[Pražská konzervatoř|Konzervatoři hudby v Praze]] světovou literaturu dramatickou a rozbor světových dramat.<ref>Vlastimil Blažek: ''Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze'', Vyšehrad, Praha, [[1936]], str.&nbsp;502</ref>


Jeho celoživotním zájmem bylo [[divadlo]]. Už od roku [[1907]] působil jako divadelní referent v celé řadě novin a časopisů (např.&nbsp;''Národní listy (5.&nbsp;1.&nbsp;1915 – 17.&nbsp;1.&nbsp;1923, s přestávkou 20.&nbsp;1.&nbsp;1917 – 21.&nbsp;10.&nbsp;1917)<ref>Národní listy, jubilejní sborník, Praha, [[1941]], str.&nbsp;46</ref>, Přehled, Česká revue, Cesta, Kritika, Právo lidu, Lidové noviny, Prager Presse'', aj.) a po roce [[1920]] i krátce spoluredigoval časopis ''Jeviště''.<ref name="rfr1">Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;102</ref> V jedné sezoně ([[1911]]/[[1912]]) před válkou byl dramaturgem činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]], avšak z funkce odstoupil po devíti měsících pro zásadní programové neshody s vedením divadla. Stal se historikem prvního čtyřicetiletí Národního divadla a jako znalec této problematiky si vydobyl značnou autoritu, takže v roce [[1935]] po smrti [[Karel Hugo Hilar|K. H. Hilara]] byl vybrán jako jeho nástupce ve funkci šéfa činohry. Tuto funkci vykonával pak až do své smrti.<ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;101, 102</ref> Jeho dramaturgickým přínosem bylo zvýšení počtu a kvality uváděné původní tvorby (např. [[Karel Čapek|Čapek]], [[Karel Konrád (novinář)|Konrád]], [[Frank Tetauer|Tetauer]]) a rozšíření výběru klasických domácích i světových autorů s díly nadčasového obsahu (např.&nbsp;[[Josef Kajetán Tyl|Tyl]]: ''Kutnohorští havíři''; [[Alois Jirásek|Jirásek]]: ''Gero''; [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškin]]: ''Boris Godunov'', aj.). Za Fischerova vedení činohry našel široké uplatnění režisér [[Karel Dostal]], který mu byl generačně i světonázorově nejbližším<ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;339</ref> a vykonával i funkci zástupce šéfa činohry, tak mladý režisér [[Jiří Frejka]] a pohostinsky přizvaný a později angažovaný režisér [[Aleš Podhorský]] z Brna.<ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;340, 351</ref>
Jeho celoživotním zájmem bylo [[divadlo]]. Už od roku [[1907]] působil jako divadelní referent v celé řadě novin a časopisů, jako byly např.&nbsp;''[[Národní listy]]'' (5.&nbsp;1.&nbsp;1915–17.&nbsp;1.&nbsp;1923, s přestávkou 20.&nbsp;1.&nbsp;1917–21.&nbsp;10.&nbsp;1917),''<ref>Národní listy, jubilejní sborník, Praha, [[1941]], str.&nbsp;46</ref> Přehled, Česká revue, Cesta, Kritika, [[Právo lidu]], [[Lidové noviny]], [[Prager Presse]]'', a po roce [[1920]] i krátce spoluredigoval časopis ''Jeviště''.<ref name="rfr1">Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;102</ref> V jedné sezoně ([[1911]]/[[1912]]) před válkou byl dramaturgem činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]], avšak z funkce odstoupil po devíti měsících pro zásadní programové neshody s vedením divadla. Stal se historikem prvního čtyřicetiletí Národního divadla a jako znalec této problematiky si vydobyl značnou autoritu, takže v roce [[1935]] po smrti [[Karel Hugo Hilar|K. H. Hilara]] byl vybrán jako jeho nástupce ve funkci šéfa činohry. Tuto funkci vykonával pak až do své smrti.<ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;101, 102</ref> Jeho [[Dramaturg|dramaturgickým]] přínosem bylo zvýšení počtu a kvality uváděné původní tvorby (např. [[Karel Čapek|Čapek]], [[Karel Konrád (novinář)|Konrád]], [[Frank Tetauer|Tetauer]]) a rozšíření výběru klasických domácích i světových autorů s díly nadčasového obsahu (např.&nbsp;[[Josef Kajetán Tyl|Tyl]]: ''Kutnohorští havíři''; [[Alois Jirásek|Jirásek]]: ''Gero''; [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškin]]: ''Boris Godunov'', aj.). Za Fischerova vedení činohry našel široké uplatnění režisér [[Karel Dostal]], který mu byl generačně i světonázorově nejbližším<ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;339</ref> a vykonával i funkci zástupce šéfa činohry, a také mladý režisér [[Jiří Frejka]] a pohostinsky přizvaný a později angažovaný režisér [[Aleš Podhorský]] z Brna.<ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;340, 351</ref>

Významná byla jeho činnost překladatelská (němčina, angličtina, francouzština, vlámština, ruština a španělština).<ref name="rfr1" /> Již během svého života byl považován za jednoho z nejvýznamnějších [[překladatel]]ů významných děl západní literatury. Jeho jazyk se vyznačoval bohatstvím, velkolepostí, ale zároveň srozumitelností. Překládal například díla [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]], [[Rudyard Kipling|Rudyarda Kiplinga]], [[Molière|Molièra]], [[François Villon|Françoise Villona]], [[Heinrich Heine|Heinricha Heina]] a dalších. Jeho nejvýznamnějším dílem byl překlad [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethova]] Fausta, tento převod je dosud považovaný za definitivní verzi tohoto klasického díla.<ref name="Faust">{{Citace monografie
| příjmení = Goethe
| jméno = Johann Wolfgang von
| odkaz na autora = Johann Wolfgang von Goethe
| titul = Stručné uvedení do Goethova Fausta
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:558a6990-54e2-11de-aa16-0030487be43a?page=uuid:7ff17510-54e8-11de-b352-0030487be43a
| překladatelé = Otokar Fischer
| vydavatel = Státní nakladatelství
| místo = Praha
| poznámka = Úvod, charakteristika a poznámky překladatele Otokara Fischera ke Goethovu Faustovi, doprovázejí text prvního dílu
| rok = 1932
}}</ref>.

Fischerova vlastní básnická tvorba je dnes už převážně zapomenuta.{{Citace|'''Ze dnů hlubokého míru''' <br />
<poem>
A přijde chvíle, jež se bude ptát:
Cos činil, aby zadržen byl pád –
pád tvůj i lidstva, stud a katastrofa?
Čím, vyjma tebou, zvučela tvá strofa,
oč usilovals, o co vedl spor,
kam pádils na voze svých metafor,
cos odvracel a co jsi připravoval?

Jak vždycky dřív, druh druha popravoval,
ten zbude dojem z roku třicet tři.
Diskusně tyjem z dneška na zítří,
zde smyčka na krk autoru se váže,
tam kritiku se vrchnostensky káže:
„Nám tvůrcům služ a ne-li, tedy kuš!"
Tak škorpíme se dál jak věčné ženské
a všichni vedeme jak jeden muž
při černé kávě řeči kavárenské.
</poem>| Otokar Fischer|z Posledních básní<ref>{{Citace periodika | příjmení = Fischer | jméno = Otokar | titul = Ze dnů hlubokého míru | periodikum = Lidové noviny | odkaz na periodikum = Lidové noviny | rok vydání = 1948 | měsíc vydání = 07 | den vydání = 29 | ročník = 56 | číslo = 175 | strany = 1 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:05662600-7b55-11dd-b715-000d606f5dc6?page=uuid:dc6b3440-7ab7-11dd-9593-000d606f5dc6}}</ref>|}}

=== Rodinný život ===
Fischer pocházel ze židovské rodiny, ale v roce 1911 se nechal pokřtít<ref>{{Citace monografie | příjmení = Donath | jméno = Oskar | titul = Židé a židovství v české literatuře 19. a 20. století. Díl II, Od Jaroslava Vrchlického do doby přítomné | vydavatel = Oskar Donath | místo = V Brně | rok vydání = 1930 | počet stran = 282 | kapitola = Otokar Fischer | url kapitoly = https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:c5e73dc0-a2ea-11e3-9d7d-005056827e51?page=uuid:df672320-ca11-11e3-93a3-005056825209 | strany = 248–258, citováno ze s. 252}}</ref> a dne 29. března 1911 se oženil s Blaženou Baušovou (1888–1971, katolický sňatek), překladatelkou z němčiny. Manželství bylo rozloučeno v roce 1923.<ref>{{Citace elektronické monografie| titul = Matrika oddaných, Praha, sv. Prokop, 1910–1914, snímek 86| url =http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=E02752A899BA4B4FBDA8363F8ACE3F70&scan=86#scan86| datum přístupu = 2019-09-20| vydavatel = Archiv hl. m. Prahy}}
</ref>

S druhou manželkou, malířkou [[Vlasta Vostřebalová-Fischerová|Vlastou]] (roz. Vostřebalovou, 1898–1963) měli v roce 1923 syna [[Jan Otokar Fischer|Jana Otokara]]; manželství vydrželo dva roky.

Se třetí manželkou [[Blažena Plecháčová|Blaženou]] (roz.&nbsp;Plecháčovou, 1902–1951), překladatelkou z němčiny, měli tři dcery: Jitku, Evu a&nbsp;Rut.<ref>Antonín Dolenský: ''Kulturní adresář ČSR'', vyd.&nbsp;Českolipská knih– a&nbsp;kamenotiskárna, Česká Lípa, [[1936]], str.&nbsp; 111</ref>


=== Závěr života a úmrtí ===
Zemřel v divadle na srdeční [[infarkt]] poté, co se dozvěděl o tzv.&nbsp;[[anšlus]]u ([[anexe|anexi]]) [[Rakousko|Rakouska]] [[Nacistické Německo|hitlerovským Německem]].<ref>{{Citace monografie
O křehkém zdraví svědčilo, že již v únoru 1938 nastoupil jako šéf činohry Národního divadla zdravotní dovolenou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Denní zprávy/Otokar Fischer
| periodikum = Lidové noviny
| datum_vydání = 1938-02-18
| strany = 2
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:f76adc30-3b9e-11dd-aa95-000d606f5dc6?page=uuid:624494d0-3b7f-11dd-b7d7-000d606f5dc6
| datum_přístupu = 2021-11-01
}}</ref> Zemřel na srdeční [[infarkt]] při četbě novinové zprávy o tzv.&nbsp;[[anšlus]]u ([[anexe|anexi]]) [[Rakousko|Rakouska]] [[Nacistické Německo|hitlerovským Německem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Za básníkem – Ahasverem
| periodikum = Národní listy
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:f192768d-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:63dc29fd-435f-11dd-b505-00145e5790ea
| datum_vydání = 1938-03-13
| strany = 5
| datum_přístupu = 2021-11-01
| příjmení1 = Rutte
| jméno1 = Miroslav
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pěkný
| příjmení = Pěkný
| jméno = Tomáš
| jméno = Tomáš
Řádek 36: Řádek 99:
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 2001
| rok = 2001
| počet stran =
| počet stran =
| isbn =
| isbn =
| kapitola =
| kapitola =
Řádek 47: Řádek 110:
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1982
| rok = 1982
| isbn =
| isbn =
| kapitola = Otokar Fischer
| kapitola = Otokar Fischer
| url kapitoly = http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/20.pdf
| strany = 65
| strany = 65
}}</ref><ref name="Slovník">{{Citace monografie
}}</ref><ref name="Slovník">{{Citace monografie
Řádek 56: Řádek 120:
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1964
| rok = 1964
| isbn =
| isbn =
| kapitola = Otokar Fischer
| kapitola = Otokar Fischer
| strany = 98
| strany = 98
}}</ref>
}}</ref>


Poslední rozloučení se konalo v Národním divadle a v [[Krematorium Strašnice|krematoriu ve Strašnicích]].<ref>{{Citace periodika | titul = Pohřeb Ot. Fischera | periodikum = Lidové noviny | odkaz na periodikum = Lidové noviny | rok vydání = 1938 | měsíc vydání = 03 | den vydání = 17 | ročník = 46 | číslo = 137 | strany = 4 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:9b979130-48f2-11dd-90eb-000d606f5dc6?page=uuid:5bba20e0-3bbf-11dd-ac9b-000d606f5dc6}}</ref> <!-- byl pohřben na [[Vinohradský hřbitov|Vinohradském hřbitově]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Forst | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Forst | spoluautoři = ed. et al | titul = Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce | url = https://ucl.cas.cz/edicee/images/data/prirucky/obsah/1/Filgas%20-%20Fri%C4%8D%20(s.%20697-752).pdf | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok vydání = 1985 | počet stran = 900 | kapitola = „Otokar Fischer" | typ kapitoly = heslo | strany = 710–713, citováno ze s. 710 | svazek = 1: A–G | typ svazku = díl | isbn = 80-200-0797-0}}</ref> -->
Významná byla jeho činnost překladatelská (němčina, angličtina, francouzština, vlámština, ruština a španělština).<ref name="rfr1" /> Již během svého života byl považován za jednoho z nejvýznamnějších [[překladatel]]ů významných děl západní literatury. Jeho jazyk se vyznačoval bohatstvím, velkolepostí, ale zároveň srozumitelností. Překládal například díla [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]], [[Rudyard Kipling|Rudyarda Kiplinga]], [[Molière|Molièra]], [[François Villon|Françoise Villona]], [[Heinrich Heine|Heinricha Heina]] a dalších. Jeho nejvýznamnějším dílem byl překlad [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethova]] Fausta, tento převod je dosud považovaný za definitivní verzi tohoto klasického díla.<ref name="Faust">{{Citace monografie
| jméno = Johann Wolfgang von
| příjmení = Goethe
| překladatelé = Otokar Fischer
| odkaz na autora = Johann Wolfgang von Goethe
| rok = 1932
| titul = Stručné uvedení do Goethova Fausta
| vydavatel = Státní nakladatelství
| místo = Praha
| poznámka = Úvod, charakteristika a poznámky překladatele Otokara Fischera ke Goethovu Faustovi, doprovázejí text prvního dílu.
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/287975
}}</ref>.

Fischerova vlastní básnická tvorba je dnes už převážně zapomenuta.

Se svou druhou manželkou, malířkou [[Vlasta Vostřebalová Fischerová|Vlastou]] (roz. Vostřebalovou) měli syna: [[Jan Otokar Fischer|Jana Otokara]]. Se třetí manželkou Blaženou (roz.&nbsp;Plecháčovou) měli tři dcery: Jitku, Evu a&nbsp;Rut.<ref>Antonín Dolenský: ''Kulturní adresář ČSR'', vyd.&nbsp;Českolipská knih– a&nbsp;kamenotiskárna, Česká Lípa, [[1936]], str.&nbsp; 111</ref>


== Dílo ==
== Dílo ==
* ''Přemyslovci'' 1918 [http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:a110e400-c2a4-11e2-b6da-005056827e52 Dostupné online] – hra o pěti dějstvích
* ''Přemyslovci'' 1918 – hra o pěti dějstvích, [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a110e400-c2a4-11e2-b6da-005056827e52 dostupné online]
* ''K dramatu'' [[1910]]
* ''K dramatu'' [[1910]]
* ''Karlštejn'' [[1916]] – libreto
* ''Karlštejn'' [[1916]] – libreto
Řádek 86: Řádek 135:
* ''Slovo a svět – Essaye'' [[1937]]
* ''Slovo a svět – Essaye'' [[1937]]


=== Významné a známé překlady ===
=== Významné překlady ===
* kompletní překlad [[François Villon|Villona]]
* kompletní překlad [[François Villon|Villona]]
* [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethův]] ''[[Faust (Goethe)|Faust]]''
* [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethův]] ''[[Faust (Goethe)|Faust]]''
Řádek 93: Řádek 142:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
[[Soubor: Otokar Fischer by Boettinger 1917.jpg|náhled|Otokar Fischer na karikaruře [[Hugo Boettinger]]a z roku 1917 ]]
[[Soubor: Otokar Fischer by Boettinger 1917.jpg|náhled|Otokar Fischer na karikaruře [[Hugo Boettinger]]a z roku 1917 ]]
Řádek 101: Řádek 151:
* Vlastimil Blažek: ''Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze'', Vyšehrad, Praha, [[1936]], str.&nbsp;141, 145, 502
* Vlastimil Blažek: ''Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze'', Vyšehrad, Praha, [[1936]], str.&nbsp;141, 145, 502
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''[[Hana Kvapilová]]'', Orbis, Praha, [[1960]], str.&nbsp;304, 306, 311, 351
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''[[Hana Kvapilová]]'', Orbis, Praha, [[1960]], str.&nbsp;304, 306, 311, 351
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Kapitoly z dějin českého divadla'', Academia, Praha, [[2000]], str.&nbsp;133, 138, 191–2, 203, 208, 233, 235, 245–7, 265, 315, 329, ISBN 80-200-0782-2
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Kapitoly z dějin českého divadla'', Academia, Praha, [[2000]], str.&nbsp;133, 138, 191–2, 203, 208, 233, 235, 245–7, 265, 315, 329, {{ISBN|80-200-0782-2}}
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str.&nbsp;158
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str.&nbsp;158
* Antonín Dolenský: ''Kulturní adresář ČSR'', vyd.&nbsp; Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, [[1936]], str.&nbsp; 111
* Antonín Dolenský: ''Kulturní adresář ČSR'', vyd.&nbsp; Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, [[1936]], str.&nbsp; 111
* {{Citace monografie | příjmení = Forst | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Forst | spoluautoři = ed. et al | titul = Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce | url = https://ucl.cas.cz/edicee/images/data/prirucky/obsah/1/Filgas%20-%20Fri%C4%8D%20(s.%20697-752).pdf | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok vydání = 1985 | počet stran = 900 | kapitola = „Otokar Fischer" | typ kapitoly = heslo | strany = 710–713 | svazek = 1: A–G | typ svazku = díl | isbn = 80-200-0797-0}}
* [[Eduard Kohout]]: ''DIVADLO aneb SNÁŘ'', Odeon, Praha, [[1975]], str.&nbsp;47, 59, 61, 63, 73, 90, 92, 99, 116, 131, 142–3, 148–9, 151, 153–4, 157–8, 162
* [[Eduard Kohout]]: ''DIVADLO aneb SNÁŘ'', Odeon, Praha, [[1975]], str.&nbsp;47, 59, 61, 63, 73, 90, 92, 99, 116, 131, 142–3, 148–9, 151, 153–4, 157–8, 162
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;14, 18, 22, 27, 60, 67, 146, 203, 245, 338–340, 342, 351–2, 360, 362, 365, 369, 373, 375, 396, 399, 436–7, 590, 591, 593, 596, 598–606, 608–610, 614, 616, 619, 620, 657
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;14, 18, 22, 27, 60, 67, 146, 203, 245, 338–340, 342, 351–2, 360, 362, 365, 369, 373, 375, 396, 399, 436–7, 590, 591, 593, 596, 598–606, 608–610, 614, 616, 619, 620, 657
Řádek 111: Řádek 162:
* [[Jaroslav Seifert]]: ''Všecky krásy světa'', Praha, Československý spisovatel, [[1982]], str.&nbsp;489, 542
* [[Jaroslav Seifert]]: ''Všecky krásy světa'', Praha, Československý spisovatel, [[1982]], str.&nbsp;489, 542
* {{Citace monografie | příjmení = Šlechtová | jméno = Alena | odkaz na autora = | příjmení2 = Levora | jméno2 = Josef | titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 | vydání = 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 443 | isbn = 80-200-1066-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Šlechtová | jméno = Alena | odkaz na autora = | příjmení2 = Levora | jméno2 = Josef | titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 | vydání = 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 443 | isbn = 80-200-1066-1}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634| isbn = 80-7185-245-7 | strany = 319–320}}
| příjmení = Tomeš
* Ladislav Tunys: ''Hodně si pamatuju...Perličky v duši [[Raoul Schránil|Raoula Schránila]]'', Ametyst, Praha, [[1998]], str.&nbsp;38, ISBN 80-85837-35-8
| jméno = Josef
* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;119, 233, 342–3, ISBN 80-85625-19-9
| odkaz na autora = Josef Tomeš
* ŠPIRIT, Michael: Ediční poznámka, in: Otokar FISCHER, Literární studie a stati I, II, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2014, 2015, ISBN 978-80-7308-535-3, ISBN 978-80-7308-536-0
| spoluautoři = a kol.
| titul = Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J
| vydavatel = Paseka; Petr Meissner
| místo = Praha; Litomyšl
| rok = 1999
| počet stran = 634
| isbn = 80-7185-245-7
| strany = 319–320
}}
* Ladislav Tunys: ''Hodně si pamatuju...Perličky v duši [[Raoul Schránil|Raoula Schránila]]'', Ametyst, Praha, [[1998]], str.&nbsp;38, {{ISBN|80-85837-35-8}}
* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str.&nbsp;119, 233, 342–3, {{ISBN|80-85625-19-9}}
* ŠPIRIT, Michael: Ediční poznámka, in: Otokar FISCHER, Literární studie a stati I, II, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2014, 2015, {{ISBN|978-80-7308-535-3}}, {{ISBN|978-80-7308-536-0}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje|autor=Otokar Fischer}}
* {{Wikizdroje|autor=Otokar Fischer}}
* {{NK ČR|jk01031286}}
* {{NK ČR}}
* {{Ndk autor|id=Fischer,%20Otokar|jméno=Otokara Fischera}}
* {{ND osoba|1711}}
* {{ND osoba|1711}}
* {{Fdb osoba|359293}}
* {{Fdb osoba|359293}}
* {{ČHSOI|8260}}
* {{ČHSOI|8260}}
* [http://kramerius4.nkp.cz/search/r.jsp?author=%22Fischer%2C%20Otokar%22&forProfile=facet&offset=0&fq=dostupnost:%22public%22 Volně dostupná díla Otokara Fischera v digitální knihovně NK ČR]

{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura}}
{{Portály|Česko|Lidé|Literatura}}


{{DEFAULTSORT:Fischer, Otokar}}
{{DEFAULTSORT:Fischer, Otokar}}
<!-- [[Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově]] -->
[[Kategorie:Čeští básníci]]
[[Kategorie:Čeští básníci]]
[[Kategorie:Čeští dramatici]]
[[Kategorie:Čeští dramatici]]
Řádek 137: Řádek 199:
[[Kategorie:Čeští publicisté]]
[[Kategorie:Čeští publicisté]]
[[Kategorie:Čeští literární teoretici]]
[[Kategorie:Čeští literární teoretici]]
[[Kategorie:Čeští vědečtí spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící česky]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící česky]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící německy]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící německy]]
Řádek 143: Řádek 205:
[[Kategorie:Čeští germanisté]]
[[Kategorie:Čeští germanisté]]
[[Kategorie:Čeští profesoři]]
[[Kategorie:Čeští profesoři]]
[[Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé]]
Řádek 152: Řádek 214:
[[Kategorie:Čeští překladatelé ze španělštiny]]
[[Kategorie:Čeští překladatelé ze španělštiny]]
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]]
[[Kategorie:Překladatelé do češtiny]]
[[Kategorie:Divadelní historikové]]
[[Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Čeští Židé]]
[[Kategorie:Čeští Židé]]
[[Kategorie:Židovští spisovatelé]]
[[Kategorie:Židovští spisovatelé]]
[[Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu]]
[[Kategorie:Umělci z Kolína]]
[[Kategorie:Osobnosti z Kolína]]
[[Kategorie:Umělci z Prahy]]
[[Kategorie:Lidé z Prahy]]
[[Kategorie:Narození v Kolíně]]
[[Kategorie:Narození 20. května]]
[[Kategorie:Narození 20. května]]
[[Kategorie:Narození 1883]]
[[Kategorie:Narození v roce 1883]]
[[Kategorie:Narození v Kolíně]]
[[Kategorie:Úmrtí 12. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 12. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 1938]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1938]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Divadelní historikové]]
[[Kategorie:Židé v Kolíně]]
[[Kategorie:Historikové 20. století]]

Aktuální verze z 14. 8. 2024, 14:30

Možná hledáte: Otakar Fischer.
prof. PhDr. Otokar Fischer
Narození20. května 1883
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. března 1938 (ve věku 54 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
PseudonymOtakar Frey
Povolánípedagog, spisovatel
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Žánrlyrická poezie
Tématagermanistika, literární historie, divadelní kritika, divadelní teorie, dějiny divadla, literatura, překlad a školství
Manžel(ka)Blažena Fischerová-Boušová, Vlasta Fischerová-Vostřebalová, Blažena Fischerová-Plecháčová
Děti Jan Otokar, Jitka, Eva, Rut
PříbuzníJosef Fischer bratr, Milena Fischerová-Balcarová švagrová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Otokara Fischera v rodném Kolíně

Otokar Fischer (20. května 1883 Kolín – 12. března 1938 Praha[1][2]) byl český literární historik a profesor germanistiky na Univerzitě Karlově, divadelní kritik, teoretik a historik, překladatel, dramaturg, básník a dramatik.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Pavla Fischera a Hermíny rozené Krassové. Měl dva sourozence: Annu a Josefa.[3]

V rodném Kolíně vystudoval gymnázium a po maturitě se zapsal na Filosofickou fakultu české i německé univerzity v Praze, kde studoval germanistiku.[4] V Berlíně získal roku 1905 doktorát a nastoupil do Univerzitní knihovny v Praze. V roce 1909 se stal docentem, v roce 1917 na Karlově univerzitě v Praze mimořádným profesorem dějin německé literatury a od roku 1927 byl zde řádným profesorem. Jako odborník byl zván často do zahraničí, na vědecké kongresy a různé přednášky. Byl rozhodným antifašistou[5] a ve 30. letech se zapojil do protifašistického hnutí. Jeho literární činnost a zásluhy ve vědním oboru dějiny německé literatury byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk (mimořádný člen od 7. ledna 1920) a České akademii věd a umění, jejímž řádným členem se stal 29. listopadu 1933 (mimořádným od 26. listopadu 1924).[6]

V letech 1920–1924 vyučoval také na dramatickém oddělení Konzervatoři hudby v Praze světovou literaturu dramatickou a rozbor světových dramat.[7]

Jeho celoživotním zájmem bylo divadlo. Už od roku 1907 působil jako divadelní referent v celé řadě novin a časopisů, jako byly např. Národní listy (5. 1. 1915–17. 1. 1923, s přestávkou 20. 1. 1917–21. 10. 1917),[8] Přehled, Česká revue, Cesta, Kritika, Právo lidu, Lidové noviny, Prager Presse, a po roce 1920 i krátce spoluredigoval časopis Jeviště.[9] V jedné sezoně (1911/1912) před válkou byl dramaturgem činohry Národního divadla, avšak z funkce odstoupil po devíti měsících pro zásadní programové neshody s vedením divadla. Stal se historikem prvního čtyřicetiletí Národního divadla a jako znalec této problematiky si vydobyl značnou autoritu, takže v roce 1935 po smrti K. H. Hilara byl vybrán jako jeho nástupce ve funkci šéfa činohry. Tuto funkci vykonával pak až do své smrti.[10] Jeho dramaturgickým přínosem bylo zvýšení počtu a kvality uváděné původní tvorby (např. Čapek, Konrád, Tetauer) a rozšíření výběru klasických domácích i světových autorů s díly nadčasového obsahu (např. Tyl: Kutnohorští havíři; Jirásek: Gero; Puškin: Boris Godunov, aj.). Za Fischerova vedení činohry našel široké uplatnění režisér Karel Dostal, který mu byl generačně i světonázorově nejbližším[11] a vykonával i funkci zástupce šéfa činohry, a také mladý režisér Jiří Frejka a pohostinsky přizvaný a později angažovaný režisér Aleš Podhorský z Brna.[12]

Významná byla jeho činnost překladatelská (němčina, angličtina, francouzština, vlámština, ruština a španělština).[9] Již během svého života byl považován za jednoho z nejvýznamnějších překladatelů významných děl západní literatury. Jeho jazyk se vyznačoval bohatstvím, velkolepostí, ale zároveň srozumitelností. Překládal například díla Williama Shakespeara, Rudyarda Kiplinga, Molièra, Françoise Villona, Heinricha Heina a dalších. Jeho nejvýznamnějším dílem byl překlad Goethova Fausta, tento převod je dosud považovaný za definitivní verzi tohoto klasického díla.[13].

Fischerova vlastní básnická tvorba je dnes už převážně zapomenuta.

Ze dnů hlubokého míru

A přijde chvíle, jež se bude ptát:
Cos činil, aby zadržen byl pád –
pád tvůj i lidstva, stud a katastrofa?
Čím, vyjma tebou, zvučela tvá strofa,
oč usilovals, o co vedl spor,
kam pádils na voze svých metafor,
cos odvracel a co jsi připravoval?

Jak vždycky dřív, druh druha popravoval,
ten zbude dojem z roku třicet tři.
Diskusně tyjem z dneška na zítří,
zde smyčka na krk autoru se váže,
tam kritiku se vrchnostensky káže:
„Nám tvůrcům služ a ne-li, tedy kuš!"
Tak škorpíme se dál jak věčné ženské
a všichni vedeme jak jeden muž
při černé kávě řeči kavárenské.

Otokar Fischer, z Posledních básní[14]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Fischer pocházel ze židovské rodiny, ale v roce 1911 se nechal pokřtít[15] a dne 29. března 1911 se oženil s Blaženou Baušovou (1888–1971, katolický sňatek), překladatelkou z němčiny. Manželství bylo rozloučeno v roce 1923.[16]

S druhou manželkou, malířkou Vlastou (roz. Vostřebalovou, 1898–1963) měli v roce 1923 syna Jana Otokara; manželství vydrželo dva roky.

Se třetí manželkou Blaženou (roz. Plecháčovou, 1902–1951), překladatelkou z němčiny, měli tři dcery: Jitku, Evu a Rut.[17]

Závěr života a úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

O křehkém zdraví svědčilo, že již v únoru 1938 nastoupil jako šéf činohry Národního divadla zdravotní dovolenou.[18] Zemřel na srdeční infarkt při četbě novinové zprávy o tzv. anšlusu (anexi) Rakouska hitlerovským Německem.[19][20][21][22]

Poslední rozloučení se konalo v Národním divadle a v krematoriu ve Strašnicích.[23]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Významné překlady

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
Otokar Fischer na karikaruře Hugo Boettingera z roku 1917
  1. ↑ Zemřel prof. dr. O. Fischer. Večerník Národní listy. 12. 3. 1938, s. 2. Dostupné online. 
  2. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Historický magazín: Příběh českých Židů v posledních staletích [online]. ČT24 [cit. 2009-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-13. 
  4. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 101
  5. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 338
  6. ↑ Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 74.
  7. ↑ Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 502
  8. ↑ Národní listy, jubilejní sborník, Praha, 1941, str. 46
  9. ↑ a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 102
  10. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 101, 102
  11. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 339
  12. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 340, 351
  13. ↑ GOETHE, Johann Wolfgang von. Stručné uvedení do Goethova Fausta. Překlad Otokar Fischer. Praha: Státní nakladatelství, 1932. Dostupné online. Úvod, charakteristika a poznámky překladatele Otokara Fischera ke Goethovu Faustovi, doprovázejí text prvního dílu. 
  14. ↑ FISCHER, Otokar. Ze dnů hlubokého míru. Lidové noviny. 29. 07. 1948, roč. 56, čís. 175, s. 1. Dostupné online. 
  15. ↑ DONATH, Oskar. Židé a židovství v české literatuře 19. a 20. století. Díl II, Od Jaroslava Vrchlického do doby přítomné. V Brně: Oskar Donath, 1930. 282 s. Kapitola Otokar Fischer, s. 248–258, citováno ze s. 252. 
  16. ↑ Matrika oddaných, Praha, sv. Prokop, 1910–1914, snímek 86 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-09-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  111
  18. ↑ Denní zprávy/Otokar Fischer. S. 2. Lidové noviny [online]. 1938-02-18 [cit. 2021-11-01]. S. 2. Dostupné online. 
  19. ↑ RUTTE, Miroslav. Za básníkem – Ahasverem. S. 5. Národní listy [online]. 1938-03-13 [cit. 2021-11-01]. S. 5. Dostupné online. 
  20. ↑ PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 2001. S. 555. 
  21. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Otokar Fischer, s. 65. 
  22. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Slovník českých spisovatelů. Praha: Československý spisovatel, 1964. Kapitola Otokar Fischer, s. 98. 
  23. ↑ Pohřeb Ot. Fischera. Lidové noviny. 17. 03. 1938, roč. 46, čís. 137, s. 4. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 65, 123–5, 131, 133, 137, 140–143, 146
  • Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 141, 145, 502
  • František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 304, 306, 311, 351
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 133, 138, 191–2, 203, 208, 233, 235, 245–7, 265, 315, 329, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 158
  • Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  111
  • FORST, Vladimír, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 1: A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. Dostupné online. ISBN 80-200-0797-0. Heslo „Otokar Fischer", s. 710–713. 
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 47, 59, 61, 63, 73, 90, 92, 99, 116, 131, 142–3, 148–9, 151, 153–4, 157–8, 162
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 14, 18, 22, 27, 60, 67, 146, 203, 245, 338–340, 342, 351–2, 360, 362, 365, 369, 373, 375, 396, 399, 436–7, 590, 591, 593, 596, 598–606, 608–610, 614, 616, 619, 620, 657
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 101–2
  • Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str.  186
  • Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 112, 116–9, 126–7, 133, 147, 152, 156, 237
  • Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 489, 542
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 319–320. 
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 38, ISBN 80-85837-35-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 119, 233, 342–3, ISBN 80-85625-19-9
  • ŠPIRIT, Michael: Ediční poznámka, in: Otokar FISCHER, Literární studie a stati I, II, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2014, 2015, ISBN 978-80-7308-535-3, ISBN 978-80-7308-536-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otokar_Fischer&oldid=24164030“