Senice na Hané: Porovnání verzí
Doplnění názvu v hanáčtině, informace o složení zastupitelstva po r. 2010. značky: první editace editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
| (Není zobrazeno 48 mezilehlých verzí od 29 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
| pověřená obec = [[Litovel]] |
| pověřená obec = [[Litovel]] |
||
| země = [[Morava]] |
| země = [[Morava]] |
||
| |
| PSČ = 783 45 |
||
| |
| počet ZSJ = 3 |
||
| počet |
| počet částí obce = 3 |
||
| počet částí = 3 |
|||
| počet katastrálních území = 3 |
| počet katastrálních území = 3 |
||
| adresa = Jos. Vodičky 243<br /> |
| adresa = Jos. Vodičky 243<br />783 45 Senice na Hané |
||
| web = http://www.senicenahane.cz |
| web = http://www.senicenahane.cz |
||
| úřední web = |
| úřední web = |
||
| |
| e-mail = obec@senicenahane.cz |
||
| starosta = Ing. Michal Tichý |
| starosta = Ing. Michal Tichý |
||
| |
| starosta aktuální k = 2023 |
||
| NUTS3 = CZ071 |
|||
| obrázek = Chrám svaté Maří Magdaleny.jpg |
|||
}} |
|||
| popisek = |
|||
Obec '''Senice na Hané''' (německy ''Gross Senitz'', hanácky ''Hrôbá Senica'') se nachází v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. |
|||
| znak = Senice na Hane CZ CoA.jpg |
|||
| vlajka = Senice na Hane CZ flag.gif |
|||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Senice na Hané |lat_deg=49 |lat_min=37 |lat_sec=21 |lon_deg=17 |lon_min=5 |lon_sec=18 |float=center}} |
|||
| nuts5 = 505081 |
|||
| nuts4 = CZ0712 |
|||
| nuts3 = CZ071 |
|||
| nadmořská výška = 238 |
|||
}} |
|||
Obec '''Senice na Hané''' (německy ''Gross Senitz'', hanácky ''Hrobá Senice'') se nachází v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice [[Cakov]] a [[Odrlice]]. |
|||
Leží na říčce [[Blata (řeka)|Blatě]] 238 m n. m. Ve vzdálenosti 8 km severně leží město [[Litovel]], 13 km východně statutární město [[Olomouc]], 16 km severně město [[Uničov]] a 17 km jižně město [[Prostějov]]. Jedná se o typickou hanáckou obec s bohatou historií doloženou několika významnými památkami. Poloha v [[Hornomoravský úval|Hornomoravském úvalu]] v jedné z nejúrodnějších částí Moravy jí předurčila zemědělský ráz. Je zde železniční uzel lokálních tratí do Olomouce, Litovle a Prostějova. |
Leží na říčce [[Blata (řeka)|Blatě]] 238 m n. m. Ve vzdálenosti 8 km severně leží město [[Litovel]], 13 km východně statutární město [[Olomouc]], 16 km severně město [[Uničov]] a 17 km jižně město [[Prostějov]]. Jedná se o typickou hanáckou obec s bohatou historií doloženou několika významnými památkami. Poloha v [[Hornomoravský úval|Hornomoravském úvalu]] v jedné z nejúrodnějších částí Moravy jí předurčila zemědělský ráz. Je zde železniční uzel lokálních tratí do Olomouce, Litovle a Prostějova. |
||
== Název == |
== Název == |
||
Jméno vesnice bylo odvozeno od přídavného jména ''senná'' a vztahovalo se k louce, stráni či jinému místu, kde je hodně sena, nebo nějakému vodnímu toku, který při vyšším stavu vody odnášel seno z pobřežních luk. Od 14. do 19. století se přidával přívlastek ''Velká'' (latinsky ''Maior''/''Magna'', německy ''Groß'') na odlišení od sousední Malé Senice ([[Senička|Seničky]]), po roce 1918 se na krátkou dobu jmenovala ''Senice na Moravě'', od roku 1930 je platný nynější název ''Senice na Hané'' (s výjimkou období nacistické okupace, kdy bylo užívané ''Gross Zinitz'' - tento název pak prosvítal přes nekvalitní nátěr na nádražní budově ještě v 80. letech 20. století). Vývoj jména v písemných pramenech: ''Scenicze'' (1078), ''Syennicza'' (1261), ''de Maiori Senycz'' (1340), ''in Magna Senicz'' (1358), ''v Velké Senici'' (1447), ''ve Welke Seniczy'' (1600), ''Gross Senitz'' (1677), ''Hrubá Senicze'' (1798), ''Grosssenitz'', ''Senice'' (1915).<ref>Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 435, 436.</ref> |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
| Řádek 48: | Řádek 39: | ||
První zmínka o senické škole pochází až z roku 1680, ale dá se předpokládat, že seničtí faráři měli snahu ovlivnit vzdělanost obce již mnohem dříve. Od roku 1705 stojí dominanta obce – [[baroko|barokní]] chrám svaté Maří Magdaleny. O původním senickém kostele není známo takřka nic. Snad jen to, že roku 1654 vyhořel. Zůstala jen kostelní věž a zachránit se podařilo tři oltáře, pět zvonů, obrazy i potřebné bohoslužebné náčiní. Věž nynějšího kostela stojí nepatrně mimo osu chrámové lodi, lze se tedy domnívat, že se jedná o starší stavbu barokně přestavěnou a doplněnou právě o chrámovou loď. Roku 1714 byla na faře založena nejstarší dochovaná matrika obce. |
První zmínka o senické škole pochází až z roku 1680, ale dá se předpokládat, že seničtí faráři měli snahu ovlivnit vzdělanost obce již mnohem dříve. Od roku 1705 stojí dominanta obce – [[baroko|barokní]] chrám svaté Maří Magdaleny. O původním senickém kostele není známo takřka nic. Snad jen to, že roku 1654 vyhořel. Zůstala jen kostelní věž a zachránit se podařilo tři oltáře, pět zvonů, obrazy i potřebné bohoslužebné náčiní. Věž nynějšího kostela stojí nepatrně mimo osu chrámové lodi, lze se tedy domnívat, že se jedná o starší stavbu barokně přestavěnou a doplněnou právě o chrámovou loď. Roku 1714 byla na faře založena nejstarší dochovaná matrika obce. |
||
Ve 2. polovině 19. století došlo ke zrušení dřívějších feudálních údělů a správa obce přešla na volené zastupitelstvo. S novým územně správním rozdělením přešla obec do obvodu okresního soudu [[Litovel]], kde byla s více |
Ve 2. polovině 19. století došlo ke zrušení dřívějších feudálních údělů a správa obce přešla na volené zastupitelstvo. S novým územně správním rozdělením přešla obec do obvodu okresního soudu [[Litovel]], kde byla s více než tisíci obyvateli největší obcí. Etnické složení obyvatel Senice i okolí bylo jednoznačně moravské a proto se zde nevyskytly žádné konflikty z období prostupujícího [[České národní obrození|národního obrození]]. |
||
Ke konci 19. věku se tradičně zemědělsky orientované hospodářství obce rozrostlo o družstevní mlékárnu. Roku 1895 byl v Senici založen důležitý finanční ústav na podporu zemědělců – [[Rolnická záložna]]. Ta pochopitelně sloužila i okolním vsím. Na přelomu 19. a 20. století pak zde zakládá svoji firmu cakovský rodák [[Leopold Kašpar]]. Nejprve se jedná jen o malou dílnu s ručním soustruhem, později se však z podniku stává strojírenský komplex pro výrobu mlynářských a sladovních strojů. Tato továrna byla roku 1912 vybavena i slévárnou, vodárnou a kotelnou se strojovnou. |
Ke konci 19. věku se tradičně zemědělsky orientované hospodářství obce rozrostlo o družstevní mlékárnu. Roku 1895 byl v Senici založen důležitý finanční ústav na podporu zemědělců – [[Rolnická záložna]]. Ta pochopitelně sloužila i okolním vsím. Na přelomu 19. a 20. století pak zde zakládá svoji firmu cakovský rodák [[Leopold Kašpar]]. Nejprve se jedná jen o malou dílnu s ručním soustruhem, později se však z podniku stává strojírenský komplex pro výrobu mlynářských a sladovních strojů. Tato továrna byla roku 1912 vybavena i slévárnou, vodárnou a kotelnou se strojovnou. |
||
Obětí [[První světová válka|první světové války]] bylo 14 padlých mužů ze Senice. 28. říjen 1918 a [[Vznik Československa|vznik samostatného Československa]] byl v Senici spontánně přijat s nadšením. Samotné principy první republiky a vliv nových idejí a možností život obce nikterak výrazně neovlivnily. Složení obyvatel zůstalo hospodářsky i sociálně obdobné, ne-li úplně stejné. Ani výzvy s husitskou a pravoslavnou alternativou k odpoutání od katolických vazeb zůstaly nevyslyšeny a většina obyvatel obce setrvala věrna katolické církvi. V politickém zastoupení zde měli zřetelnou převahu [[ |
Obětí [[První světová válka|první světové války]] bylo 14 padlých mužů ze Senice. 28. říjen 1918 a [[Vznik Československa|vznik samostatného Československa]] byl v Senici spontánně přijat s nadšením. Samotné principy první republiky a vliv nových idejí a možností život obce nikterak výrazně neovlivnily. Složení obyvatel zůstalo hospodářsky i sociálně obdobné, ne-li úplně stejné. Ani výzvy s husitskou a pravoslavnou alternativou k odpoutání od katolických vazeb zůstaly nevyslyšeny a většina obyvatel obce setrvala věrna katolické církvi. V politickém zastoupení zde měli zřetelnou převahu [[KDU-ČSL|lidovci]] s [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárníky]] a až po nich následovali s odstupem levicové a dělnické strany. |
||
[[Druhá světová válka]] přinesla do obce mnoho, většinou negativních prvků. Vázané hospodářství bylo pro výhradně zemědělskou obec doslova katastrofou. Relativní výhodu mělo jen oživení továrny příchodem pražského podnikatele Josefa Foglara a růst výroby v nedalekém [[Lutín |
[[Druhá světová válka]] přinesla do obce mnoho, většinou negativních prvků. Vázané hospodářství bylo pro výhradně zemědělskou obec doslova katastrofou. Relativní výhodu mělo jen oživení továrny příchodem pražského podnikatele Josefa Foglara a růst výroby v nedalekém [[Lutín]]ě, což omezilo odchod mladých lidí na nucené práce v Německu a Rakousku. Zajímavý aspekt byl dozajista i přísun několika německých rodin, dosazených v plánu postupné germanizace [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Přicházející obyvatelé byli přijímáni většinou s nevraživostí, což souviselo i s jejich pohrdavým postojem. Roku 1944 zde na nějaký čas zakotvila střední škola z vybombardovaného [[Essen]]u a samozřejmě se ubytovala i zařídila na úkor školy místní. Protektorátní vláda postupem času ztratila u místních obyvatel poslední zbytky formální úcty a když do obce zavítal ministr zemědělství, byl přivítán jen chladnými pohledy několika málo zvědavců. Zastoupení, ani honorace obce se akce nezúčastnila. |
||
Radost z konce války brzy vystřídala zlost z pražského [[Únor 1948|února 1948]]. O těchto událostech se občané Senice dozvěděli z nových amplionů. Jak poznamenává kronikář, reakcí bylo ponejvíc zlostné zabouchávání dveří a vrat, domů se vracejících obyvatel. Pozdější [[znárodnění]] zemědělských statků a volba struktury jejich řízení dala v Senici vzniknout sídlo územně nejrozsáhlejšího zemědělského družstva v tehdejším Československu. Pod záhlavím [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] Mírová cesta Senice na Hané byla organizována velká část zemědělství olomouckého okresu. Strojírny přešly nejprve pod podnik Karosa a později pod BSS Brandýs nad Labem, s čímž přišla i změna výroby na přívěsy a návěsy. K průmyslovým podnikům přibylo i Kovodružstvo vyrábějící radiátory. S totalitním režimem přišel ruku v ruce i vzrůstající nezájem o věci veřejné. Do Senice se uvolnění roku 1968 dostávalo jen pomalu. Výrazněji byl v obci projeven až nesouhlas se [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vstupem vojsk Varšavské smlouvy]]. |
Radost z konce války brzy vystřídala zlost z pražského [[Únor 1948|února 1948]]. O těchto událostech se občané Senice dozvěděli z nových amplionů. Jak poznamenává kronikář, reakcí bylo ponejvíc zlostné zabouchávání dveří a vrat, domů se vracejících obyvatel. Pozdější [[znárodnění]] zemědělských statků a volba struktury jejich řízení dala v Senici vzniknout sídlo územně nejrozsáhlejšího zemědělského družstva v tehdejším Československu. Pod záhlavím [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] Mírová cesta Senice na Hané byla organizována velká část zemědělství olomouckého okresu. Strojírny přešly nejprve pod podnik Karosa a později pod BSS Brandýs nad Labem, s čímž přišla i změna výroby na přívěsy a návěsy. K průmyslovým podnikům přibylo i Kovodružstvo vyrábějící radiátory. S totalitním režimem přišel ruku v ruce i vzrůstající nezájem o věci veřejné. Do Senice se uvolnění roku 1968 dostávalo jen pomalu. Výrazněji byl v obci projeven až nesouhlas se [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vstupem vojsk Varšavské smlouvy]]. |
||
== Doba nejnovější == |
== Doba nejnovější == |
||
Po roku 1989 jako většina obcí se i Senice vymaňuje z předchozích vazeb. V mnoha ohledech lze navázat na dřívější aktivity a činnosti. Na druhou stranu ale vstup do tržního hospodářství zkomplikoval chod několika organizací. [[Zemědělské družstvo Senice na Hané|Zemědělské družstvo]] se po restitučních zákonech ocitlo bez velké části dřívějších polí a celý podnik musel bolestivě přecházet v novou organizaci i systém své existence. Na druhou stranu přechod BSS v Senici na akciovou společnost Panav lze považovat za úspěch. Výroba zůstala zachována a navazuje na předchozí sortiment nákladní automobilové techniky. |
Po roku 1989 jako většina obcí se i Senice vymaňuje z předchozích vazeb. V mnoha ohledech lze navázat na dřívější aktivity a činnosti. Na druhou stranu ale vstup do tržního hospodářství zkomplikoval chod několika organizací. [[Zemědělské družstvo Senice na Hané|Zemědělské družstvo]] se po restitučních zákonech ocitlo bez velké části dřívějších polí a celý podnik musel bolestivě přecházet v novou organizaci i systém své existence. Na druhou stranu přechod BSS v Senici na akciovou společnost Panav lze považovat za úspěch. Výroba zůstala zachována a navazuje na předchozí sortiment nákladní automobilové techniky. |
||
Politické spektrum v obci není příliš široké a podporu veřejnosti v obecních volbách získávají většinou nezávislí kandidáti, popřípadě místní seskupení bez vazby na širší základnu. Od [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|komunálních voleb v roce 2010]] se zastupitelstvo skládá ze zástupců [[STAN]], [[ |
Politické spektrum v obci není příliš široké a podporu veřejnosti v obecních volbách získávají většinou nezávislí kandidáti, popřípadě místní seskupení bez vazby na širší základnu. Od [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|komunálních voleb v roce 2010]] se zastupitelstvo skládá ze zástupců [[Starostové a nezávislí|STAN]], [[KDU-ČSL]], [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] a různých [[sdružení nezávislých kandidátů]]. |
||
== Obyvatelstvo == |
== Obyvatelstvo == |
||
=== Struktura === |
=== Struktura === |
||
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.<ref name="scitani2011">{{Citace elektronické monografie |
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.<ref name="scitani2011">{{Citace elektronické monografie |
||
| Řádek 85: | Řádek 77: | ||
{{Graf počtu obyvatel}} |
{{Graf počtu obyvatel}} |
||
== |
== Části obce == |
||
* [[Cakov]] |
|||
* [[Odrlice]] |
|||
* Senice na Hané |
|||
Od 1. května 1974 do 23. listopadu 1990 k obci patřila i [[Senička]].<ref name="prehled-obci"/> |
|||
== Kultura == |
|||
=== Pamětihodnosti === |
|||
{{viz též|Seznam kulturních památek v Senici na Hané}} |
{{viz též|Seznam kulturních památek v Senici na Hané}} |
||
* Farní [[Kostel svaté Maří Magdalény (Senice na Hané)|kostel svaté Máří Magdalény]] na náměstí Míru |
* Farní [[Kostel svaté Maří Magdalény (Senice na Hané)|kostel svaté Máří Magdalény]] na náměstí Míru |
||
| Řádek 93: | Řádek 94: | ||
* Socha [[Ecce Homo]] před nákupním střediskem |
* Socha [[Ecce Homo]] před nákupním střediskem |
||
* Socha svatého Jiljí před prvním stupněm Základní školy |
* Socha svatého Jiljí před prvním stupněm Základní školy |
||
* Sloupová [[boží muka]] s reliéfem svatého Isidora po pravé straně silnice do [[Vojnice|Vojnic]] |
* Sloupová [[boží muka]] s reliéfem svatého Isidora po pravé straně silnice do [[Vojnice (Těšetice)|Vojnic]] |
||
* Socha svatého Tomáše v části Hliníky |
* Socha svatého Tomáše v části Hliníky |
||
=== Kulturní akce a společenské organizace === |
|||
Nejvýznamnějšími kulturními akcemi konanými v obci jsou [[pálení čarodějnic]], Májový bál, kácení [[máje]], festival [[Rock na Hané (festival)|Rock na Hané]] a hody u příležitosti svátku patronky kostela [[Marie Magdalena|sv. Marie Magdaleny]]. Dále se v obci konají také taneční zábavy. |
|||
Mezi společenské organizace pořádající kulturní akce můžeme zařadit [[SDH Senice na Hané]], [[Hanácká aktivní společnost|Hanáckou aktivní společnost]], [[TJ Senice na Hané]], [[Sdružení rodičů a přátel školy|SRPŠ]] Senice na Hané, [[Český svaz chovatelů drobného zvířectva|ČSCH]] Senice na Hané a Aktiv+. |
|||
== Osobnosti == |
|||
* [[Jan Věnceslav Pavelka]] (1856–1931), spoluzakladatel zdejší družstevní rolnické mlékárny, pracovník Zemědělské rady v Brně, potravinářský a mlékařský odborník.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Senice na Hané - Současnost obce |
|||
| periodikum = www.mistopisy.cz |
|||
| url = https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/6102/senice-na-hane/soucasnost/ |
|||
| datum přístupu = 2023-02-07 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Osobnost: Jan Věnceslav Pavelka {{!}} Příjmení.cz |
|||
| periodikum = www.prijmeni.cz |
|||
| url = https://www.prijmeni.cz/osobnost/33307/jan_venceslav_pavelka |
|||
| datum přístupu = 2023-02-07 |
|||
}}</ref> |
|||
* [[Leopold Kašpar]] (1857–1941), podnikatel, zakladatel továrny na [[Mlýn|mlynářské]] a [[Sladovna|sladovní]] stroje.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Starec |
|||
| jméno = Milan |
|||
| titul = Historie továrny Leopolda Kašpara v Senici na Hané |
|||
| periodikum = Kvasný průmysl |
|||
| vydavatel = Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. |
|||
| url = https://www.kvasnyprumysl.eu/index.php/kp/article/download/99/78 |
|||
| datum vydání = 2017 |
|||
| datum přístupu = 2022-04-11 |
|||
}}</ref> |
|||
* [[Prokop Bartoloměj Šup]] [[Řád svatého Benedikta|OSB]] (1866–1921), zemský prelát a opat staroslavného rajhradského opatství, jedna z klíčových postav křesťanského sociálního hnutí v českých zemích. Básník a překladatel z polštiny.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Osobnost: Prokop Bartoloměj Šup {{!}} Příjmení.cz |
|||
| periodikum = www.prijmeni.cz |
|||
| url = https://www.prijmeni.cz/osobnost/46310/prokop_bartolomej_sup |
|||
| datum přístupu = 2021-12-25 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Významné osobnosti a klášterní představení - Rajhrad |
|||
| periodikum = www.rajhradskyklaster.cz |
|||
| url = http://www.rajhradskyklaster.cz/klasterni-a-historie-sbirky/dejiny-klastera/vyznamne-osobnosti-a-klasterni-predstaveni |
|||
| datum přístupu = 2021-12-25 |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20211225081917/http://www.rajhradskyklaster.cz/klasterni-a-historie-sbirky/dejiny-klastera/vyznamne-osobnosti-a-klasterni-predstaveni |
|||
| datum archivace = 2021-12-25 |
|||
}}</ref> |
|||
*[[Bartoloměj Kvapilík]] (1888–1917), člen Československých legií a 1. střeleckého pluku „Mistra Jana Husa“. Padl v [[Bitva u Zborova|bitvě u Zborova]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Bartoloměj Kvapilík, Zborov {{!}} Spolek pro vojenská pietní místa |
|||
| periodikum = www.vets.cz |
|||
| url = https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/5686-zborov/ |
|||
| datum přístupu = 2021-05-01 |
|||
}}</ref> |
|||
*[[MUDr. František Koutný]] (1889–1935) lékař, působil v Litovli a v Olomouci. Od roku 1926 byl majitelem olomoucké [[Vila Primavesi|Vily Primavesi]], kde vybudoval soukromé sanatorium.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Sanatorium – Vila Primavesi |
|||
| url = https://www.vilaprimavesi.cz/sanatorium/ |
|||
| datum přístupu = 2023-02-07 |
|||
| jazyk = cs-CZ |
|||
}}</ref> |
|||
* [[Břetislav Eliáš]] (1911–1945), člen Československé samostatné obrněné brigády, účastník [[Obléhání Dunkerque (1944–1945)|obléhání Dunkerque]]. Jako kapitán byl hodnostně nejvyšším Čechoslovákem, který tam padl.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| titul = Břetislav Eliáš, VPM {{!}} Spolek pro vojenská pietní místa |
|||
| periodikum = www.vets.cz |
|||
| url = https://www.vets.cz/vpm/bretislav-elias-1427/ |
|||
| datum přístupu = 2021-05-01 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Rota Nazdar {{!}} Foto týdne – pohřeb kpt. Břetislava Eliáše 8.března 1945 |
|||
| url = https://rotanazdar.cz/?p=7164&lang=cs |
|||
| datum přístupu = 2021-05-01 |
|||
| jazyk = cs-CZ |
|||
}}</ref> |
|||
* [[František Vrzal]] (1916–1943), účastnil se [[Bitva u Sokolova|bitvy u Sokolova]]. Zemřel zde na následky zranění. V Senici je po něm pojmenována ulice.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Vrzal, František : V |
|||
| periodikum = Valka.cz |
|||
| url = https://www.valka.cz/Vrzal-Frantisek-t42874 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2023-02-07 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Pohled do ulice Františka Vrzala |
|||
| periodikum = Google Maps |
|||
| url = https://www.google.cz/maps/@49.6242722,17.0854818,3a,75y,333.58h,88.66t/data=!3m6!1e1!3m4!1sfKhGmvMgBEB2YWHh23Bp_w!2e0!7i16384!8i8192 |
|||
| jazyk = cs-US |
|||
| datum přístupu = 2023-02-07 |
|||
}}</ref> |
|||
* [[Josef Vodička]] (1918–1942), člen výsadku [[Operace Aroš]]. V obci je po něm pojmenována ulice.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Pohled do ulice Josefa Vodičky |
|||
| periodikum = Google Maps |
|||
| url = https://www.google.cz/maps/@49.6225836,17.0846377,3a,75y,322.37h,75.24t/data=!3m7!1e1!3m5!1sBpaYggn-6JQe1UvsdqSBJw!2e0!6shttps://streetviewpixels-pa.googleapis.com/v1/thumbnail?panoid=BpaYggn-6JQe1UvsdqSBJw&cb_client=maps_sv.tactile.gps&w=203&h=100&yaw=344.77902&pitch=0&thumbfov=100!7i16384!8i8192 |
|||
| jazyk = cs-US |
|||
| datum přístupu = 2023-02-07 |
|||
}}</ref> |
|||
* [[Vladimír Petrů]] (1920–2002), katolický kněz |
|||
* [[Vojtěch Sapara]] (1923–2004), chemik a fotograf |
|||
== Zajímavosti == |
|||
* V roce 1925 českoslovenští družstevníci z [[Interhelpo|Interhelpa]] zakoupili zařízení mlýna v senické firmě Leopolda Kašpara. Stroje dorazily do Interhelpa v pořádku, ale [[Kolonizace|kolonisté]] se složitosti konstrukce zalekli a strojní mlýn nakonec nepostavili. Bezúročnou půjčku 500 000 korun na tyto stroje poskytlo Československo z dřívějšího fondu na podporu českých sedláků a kolonistů v carském Rusku. Neshody kolem splácení úvěru nakonec vyústily v to, že i přes nesouhlas československého zastupitelského úřadu, osadníci prodali celé zařízení [[Sovětský svaz|Sovětům]].<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Marek |
|||
| jméno = Jaromír |
|||
| titul = Interhelpo |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Nakladatelství Host |
|||
| místo = Brno |
|||
| rok vydání = 2020 |
|||
| počet stran = 312 |
|||
| isbn = 978-80-275-0244-8 |
|||
}}</ref> |
|||
== Fotogalerie == |
== Fotogalerie == |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Soubor:Senice na Hané |
Soubor:Senice na Hané,železniční stanice.JPG|Železniční stanice Senice na Hané |
||
Soubor:Senice na Hané (1).jpg|Křižování vlaků na trati |
Soubor:Senice na Hané (1).jpg|Křižování vlaků na trati Červenka–Prostějov |
||
Soubor:Fara v Senici na Hané.jpg|Fara u kostela sv. Maří Magdalény |
Soubor:Fara v Senici na Hané.jpg|Fara u kostela sv. Maří Magdalény |
||
Soubor:Senice na Hané - kaple sv. Josefa.jpg|Barokní kaple svatého Josefa |
Soubor:Senice na Hané - kaple sv. Josefa.jpg|Barokní kaple svatého Josefa |
||
| Řádek 108: | Řádek 213: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references |
<references> |
||
<ref name="prehled-obci">{{Citace monografie |
|||
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 |
|||
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf |
|||
| typ svazku = díl |
|||
| svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí |
|||
| datum vydání = 2015-12-21 |
|||
| datum přístupu = 2019-12-27 |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad |
|||
| místo = Praha |
|||
| strany = 505 |
|||
| formát = PDF online |
|||
}} {{Wayback|url=https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf |date=20240306230354 }}</ref> |
|||
</references> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* BARTOŠ, Josef – KOVÁŘOVÁ, Stanislava – TYMONOVÁ, Markéta: ''Paměti obce Senice na Hané.'' Senice na Hané: Obecní úřad, 1998. 115 s. ISBN |
* BARTOŠ, Josef – KOVÁŘOVÁ, Stanislava – TYMONOVÁ, Markéta: ''Paměti obce Senice na Hané.'' Senice na Hané: Obecní úřad, 1998. 115 s. {{ISBN|80-85973-36-7}}. |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
| Řádek 119: | Řádek 238: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{commonscat|Senice na Hané}} |
* {{commonscat|Senice na Hané}} |
||
* {{ |
* {{RÚIAN}} |
||
{{pahýl}} |
{{pahýl}} |
||
{{Části české obce}} |
{{Části české obce}} |
||
{{Okres Olomouc}} |
{{Okres Olomouc}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Morava}} |
|||
[[Kategorie:Senice na Hané| ]] |
[[Kategorie:Senice na Hané| ]] |
||
[[Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc]] |
[[Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc]] |
||
| Řádek 130: | Řádek 251: | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Olomouc]] |
[[Kategorie:Obce v okrese Olomouc]] |
||
[[Kategorie:Mikroregion Litovelsko]] |
[[Kategorie:Mikroregion Litovelsko]] |
||
[[Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu]] |
|||
Aktuální verze z 30. 8. 2024, 01:29
| Senice na Hané | |
|---|---|
 Kostel svaté Máří Magdaleny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litovel |
| Obec s rozšířenou působností | Litovel (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′26″ s. š., 17°5′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 776 (2024)[1] |
| Rozloha | 19,26 km²[2] |
| Nadmořská výška | 238 m n. m. |
| PSČ | 783 45 |
| Počet domů | 597 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jos. Vodičky 243 783 45 Senice na Hané obec@senicenahane.cz |
| Starosta | Ing. Michal Tichý |
| Oficiální web: www | |
  Senice na Hané | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 505081 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Senice na Hané (německy Gross Senitz, hanácky Hrôbá Senica) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.
Leží na říčce Blatě 238 m n. m. Ve vzdálenosti 8 km severně leží město Litovel, 13 km východně statutární město Olomouc, 16 km severně město Uničov a 17 km jižně město Prostějov. Jedná se o typickou hanáckou obec s bohatou historií doloženou několika významnými památkami. Poloha v Hornomoravském úvalu v jedné z nejúrodnějších částí Moravy jí předurčila zemědělský ráz. Je zde železniční uzel lokálních tratí do Olomouce, Litovle a Prostějova.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice bylo odvozeno od přídavného jména senná a vztahovalo se k louce, stráni či jinému místu, kde je hodně sena, nebo nějakému vodnímu toku, který při vyšším stavu vody odnášel seno z pobřežních luk. Od 14. do 19. století se přidával přívlastek Velká (latinsky Maior/Magna, německy Groß) na odlišení od sousední Malé Senice (Seničky), po roce 1918 se na krátkou dobu jmenovala Senice na Moravě, od roku 1930 je platný nynější název Senice na Hané (s výjimkou období nacistické okupace, kdy bylo užívané Gross Zinitz - tento název pak prosvítal přes nekvalitní nátěr na nádražní budově ještě v 80. letech 20. století). Vývoj jména v písemných pramenech: Scenicze (1078), Syennicza (1261), de Maiori Senycz (1340), in Magna Senicz (1358), v Velké Senici (1447), ve Welke Seniczy (1600), Gross Senitz (1677), Hrubá Senicze (1798), Grosssenitz, Senice (1915).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Výhodná poloha katastru obce přilákala obyvatele již v pozdní době kamenné. Z této doby pochází nejstarší nález na území Senice, svědčící o pobytu lidu kultury nálevkovitých pohárů. Na konci neolitu je zastoupeno „etnikum“ šňůrové keramiky, v enolitu pak kultura zvoncovitých pohárů a později i lužická kultura popelnicových polí. Nálezy keltského a germánského okruhu známe jen z okolních vesnic. Příchodem slovanské populace v 6. a 7. století začíná de facto kontinuální osídlení Senice.
První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1078 a to v zakládací listině kláštera Hradisko u Olomouce. První zmínkou Senice na Hané tedy spadá do jedné z nejstarších obcí Moravy. Původními vlastníky jsou známi jako vladykové ze Senice, později pak i vladykové z nejbližšího okolí. Malé díly měly v obci i klášter Hradisko a olomoucká kapitula. Nejpozději ve 14. století je zde zaznamenána fara, čímž se obec stala přirozeným centrem okolních vesnic. Mezi nejznámější majitele obce ve středověku patřili páni z Kunštátu a na sklonku epochy i na krátko Vilém z Pernštejna.
Senice zůstala oproštěna vlivů husitské revoluce. Ani německá reformace či Jednota bratrská nenašla v obci zaznamenáníhodného stoupence a tak je obec vždy považována za výhradně katolickou. Své opodstatnění na tomto faktu má jak blízkost olomouckého biskupství, tak i vlastnický podíl této instituce v obci. Olomoucká diecéze byla známou oporou římskokatolické církve a to i v časech odporu. Je tedy pochopitelné, že v blízkosti moravské metropole stěží mohli utrakvisté najít živnou půdu.
Legendami opředená a v lidové slovesnosti zastoupená je obrana Senice proti Švédům okupující valnou část Moravy na konci třicetileté války. Švédové měli sídlo v dobyté Olomouci, odkud podnikali loupeživé nájezdy po okolí. Je zřejmé, že Senice nestála na zteči žádnému stěžejnímu severskému vojsku, nicméně úspěšná obrana opakovaným útokům zkušených žoldáků je výjimečná. Jejich odvahu a odhodlání prý ocenil i sám velitel olomoucké posádky. Ten na sklonku pobytu Švédů v Olomouci údajně nechal nad bránu města pověsit nápis: „Císaři věrným Seničanům budiž příchod a odchod z města volný.“
První zmínka o senické škole pochází až z roku 1680, ale dá se předpokládat, že seničtí faráři měli snahu ovlivnit vzdělanost obce již mnohem dříve. Od roku 1705 stojí dominanta obce – barokní chrám svaté Maří Magdaleny. O původním senickém kostele není známo takřka nic. Snad jen to, že roku 1654 vyhořel. Zůstala jen kostelní věž a zachránit se podařilo tři oltáře, pět zvonů, obrazy i potřebné bohoslužebné náčiní. Věž nynějšího kostela stojí nepatrně mimo osu chrámové lodi, lze se tedy domnívat, že se jedná o starší stavbu barokně přestavěnou a doplněnou právě o chrámovou loď. Roku 1714 byla na faře založena nejstarší dochovaná matrika obce.
Ve 2. polovině 19. století došlo ke zrušení dřívějších feudálních údělů a správa obce přešla na volené zastupitelstvo. S novým územně správním rozdělením přešla obec do obvodu okresního soudu Litovel, kde byla s více než tisíci obyvateli největší obcí. Etnické složení obyvatel Senice i okolí bylo jednoznačně moravské a proto se zde nevyskytly žádné konflikty z období prostupujícího národního obrození.
Ke konci 19. věku se tradičně zemědělsky orientované hospodářství obce rozrostlo o družstevní mlékárnu. Roku 1895 byl v Senici založen důležitý finanční ústav na podporu zemědělců – Rolnická záložna. Ta pochopitelně sloužila i okolním vsím. Na přelomu 19. a 20. století pak zde zakládá svoji firmu cakovský rodák Leopold Kašpar. Nejprve se jedná jen o malou dílnu s ručním soustruhem, později se však z podniku stává strojírenský komplex pro výrobu mlynářských a sladovních strojů. Tato továrna byla roku 1912 vybavena i slévárnou, vodárnou a kotelnou se strojovnou.
Obětí první světové války bylo 14 padlých mužů ze Senice. 28. říjen 1918 a vznik samostatného Československa byl v Senici spontánně přijat s nadšením. Samotné principy první republiky a vliv nových idejí a možností život obce nikterak výrazně neovlivnily. Složení obyvatel zůstalo hospodářsky i sociálně obdobné, ne-li úplně stejné. Ani výzvy s husitskou a pravoslavnou alternativou k odpoutání od katolických vazeb zůstaly nevyslyšeny a většina obyvatel obce setrvala věrna katolické církvi. V politickém zastoupení zde měli zřetelnou převahu lidovci s agrárníky a až po nich následovali s odstupem levicové a dělnické strany.
Druhá světová válka přinesla do obce mnoho, většinou negativních prvků. Vázané hospodářství bylo pro výhradně zemědělskou obec doslova katastrofou. Relativní výhodu mělo jen oživení továrny příchodem pražského podnikatele Josefa Foglara a růst výroby v nedalekém Lutíně, což omezilo odchod mladých lidí na nucené práce v Německu a Rakousku. Zajímavý aspekt byl dozajista i přísun několika německých rodin, dosazených v plánu postupné germanizace Protektorátu Čechy a Morava. Přicházející obyvatelé byli přijímáni většinou s nevraživostí, což souviselo i s jejich pohrdavým postojem. Roku 1944 zde na nějaký čas zakotvila střední škola z vybombardovaného Essenu a samozřejmě se ubytovala i zařídila na úkor školy místní. Protektorátní vláda postupem času ztratila u místních obyvatel poslední zbytky formální úcty a když do obce zavítal ministr zemědělství, byl přivítán jen chladnými pohledy několika málo zvědavců. Zastoupení, ani honorace obce se akce nezúčastnila.
Radost z konce války brzy vystřídala zlost z pražského února 1948. O těchto událostech se občané Senice dozvěděli z nových amplionů. Jak poznamenává kronikář, reakcí bylo ponejvíc zlostné zabouchávání dveří a vrat, domů se vracejících obyvatel. Pozdější znárodnění zemědělských statků a volba struktury jejich řízení dala v Senici vzniknout sídlo územně nejrozsáhlejšího zemědělského družstva v tehdejším Československu. Pod záhlavím JZD Mírová cesta Senice na Hané byla organizována velká část zemědělství olomouckého okresu. Strojírny přešly nejprve pod podnik Karosa a později pod BSS Brandýs nad Labem, s čímž přišla i změna výroby na přívěsy a návěsy. K průmyslovým podnikům přibylo i Kovodružstvo vyrábějící radiátory. S totalitním režimem přišel ruku v ruce i vzrůstající nezájem o věci veřejné. Do Senice se uvolnění roku 1968 dostávalo jen pomalu. Výrazněji byl v obci projeven až nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy.
Doba nejnovější
[editovat | editovat zdroj]Po roku 1989 jako většina obcí se i Senice vymaňuje z předchozích vazeb. V mnoha ohledech lze navázat na dřívější aktivity a činnosti. Na druhou stranu ale vstup do tržního hospodářství zkomplikoval chod několika organizací. Zemědělské družstvo se po restitučních zákonech ocitlo bez velké části dřívějších polí a celý podnik musel bolestivě přecházet v novou organizaci i systém své existence. Na druhou stranu přechod BSS v Senici na akciovou společnost Panav lze považovat za úspěch. Výroba zůstala zachována a navazuje na předchozí sortiment nákladní automobilové techniky.
Politické spektrum v obci není příliš široké a podporu veřejnosti v obecních volbách získávají většinou nezávislí kandidáti, popřípadě místní seskupení bez vazby na širší základnu. Od komunálních voleb v roce 2010 se zastupitelstvo skládá ze zástupců STAN, KDU-ČSL, KSČM a různých sdružení nezávislých kandidátů.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Senice na Hané | 1649 | 1761 | 1912 | 2105 | 2146 | 2209 | 2236 | 1981 | 2008 | 1882 | 1854 | 1791 | 1814 | 1774 |
| Počet domů | část Senice na Hané | 252 | 304 | 330 | 341 | 360 | 376 | 417 | 468 | 461 | 462 | 455 | 523 | 550 | 567 |
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Od 1. května 1974 do 23. listopadu 1990 k obci patřila i Senička.[6]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Farní kostel svaté Máří Magdalény na náměstí Míru
- Socha svatého Jana Nepomuckého před kostelem svaté Maří Magdalény
- Fara na náměstí Míru
- Kaple svatého Josefa v Sokolské ulici
- Socha Ecce Homo před nákupním střediskem
- Socha svatého Jiljí před prvním stupněm Základní školy
- Sloupová boží muka s reliéfem svatého Isidora po pravé straně silnice do Vojnic
- Socha svatého Tomáše v části Hliníky
Kulturní akce a společenské organizace
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnějšími kulturními akcemi konanými v obci jsou pálení čarodějnic, Májový bál, kácení máje, festival Rock na Hané a hody u příležitosti svátku patronky kostela sv. Marie Magdaleny. Dále se v obci konají také taneční zábavy.
Mezi společenské organizace pořádající kulturní akce můžeme zařadit SDH Senice na Hané, Hanáckou aktivní společnost, TJ Senice na Hané, SRPŠ Senice na Hané, ČSCH Senice na Hané a Aktiv+.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Věnceslav Pavelka (1856–1931), spoluzakladatel zdejší družstevní rolnické mlékárny, pracovník Zemědělské rady v Brně, potravinářský a mlékařský odborník.[7][8]
- Leopold Kašpar (1857–1941), podnikatel, zakladatel továrny na mlynářské a sladovní stroje.[9]
- Prokop Bartoloměj Šup OSB (1866–1921), zemský prelát a opat staroslavného rajhradského opatství, jedna z klíčových postav křesťanského sociálního hnutí v českých zemích. Básník a překladatel z polštiny.[10][11]
- Bartoloměj Kvapilík (1888–1917), člen Československých legií a 1. střeleckého pluku „Mistra Jana Husa“. Padl v bitvě u Zborova.[12]
- MUDr. František Koutný (1889–1935) lékař, působil v Litovli a v Olomouci. Od roku 1926 byl majitelem olomoucké Vily Primavesi, kde vybudoval soukromé sanatorium.[7][13]
- Břetislav Eliáš (1911–1945), člen Československé samostatné obrněné brigády, účastník obléhání Dunkerque. Jako kapitán byl hodnostně nejvyšším Čechoslovákem, který tam padl.[14][15]
- František Vrzal (1916–1943), účastnil se bitvy u Sokolova. Zemřel zde na následky zranění. V Senici je po něm pojmenována ulice.[16][17]
- Josef Vodička (1918–1942), člen výsadku Operace Aroš. V obci je po něm pojmenována ulice.[18]
- Vladimír Petrů (1920–2002), katolický kněz
- Vojtěch Sapara (1923–2004), chemik a fotograf
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1925 českoslovenští družstevníci z Interhelpa zakoupili zařízení mlýna v senické firmě Leopolda Kašpara. Stroje dorazily do Interhelpa v pořádku, ale kolonisté se složitosti konstrukce zalekli a strojní mlýn nakonec nepostavili. Bezúročnou půjčku 500 000 korun na tyto stroje poskytlo Československo z dřívějšího fondu na podporu českých sedláků a kolonistů v carském Rusku. Neshody kolem splácení úvěru nakonec vyústily v to, že i přes nesouhlas československého zastupitelského úřadu, osadníci prodali celé zařízení Sovětům.[19]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Železniční stanice Senice na Hané -
Křižování vlaků na trati Červenka–Prostějov -
Fara u kostela sv. Maří Magdalény -
Barokní kaple svatého Josefa -
Socha svatého Jiljí v ulici Zákostelí -
Smírčí kříž při silnici do Hliníků -
Střed obce s kostelem sv. Maří Magdalény
.jpg)
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 435, 436.
- ↑ Senice na Hané [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 505. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ a b Senice na Hané - Současnost obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Jan Věnceslav Pavelka | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ STAREC, Milan. Historie továrny Leopolda Kašpara v Senici na Hané. Kvasný průmysl [online]. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., 2017 [cit. 2022-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Prokop Bartoloměj Šup | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Významné osobnosti a klášterní představení - Rajhrad. www.rajhradskyklaster.cz [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-25.
- ↑ Bartoloměj Kvapilík, Zborov | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Sanatorium – Vila Primavesi [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Eliáš, VPM | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Rota Nazdar | Foto týdne – pohřeb kpt. Břetislava Eliáše 8.března 1945 [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Vrzal, František : V. Valka.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Pohled do ulice Františka Vrzala. Google Maps [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Pohled do ulice Josefa Vodičky. Google Maps [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Jaromír. Interhelpo. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Host, 2020. 312 s. ISBN 978-80-275-0244-8.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BARTOŠ, Josef – KOVÁŘOVÁ, Stanislava – TYMONOVÁ, Markéta: Paměti obce Senice na Hané. Senice na Hané: Obecní úřad, 1998. 115 s. ISBN 80-85973-36-7.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Senice na Hané na Wikimedia Commons - Senice na Hané v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
