František Václav Peřinka: Porovnání verzí

František Václav Peřinka
František Václav Peřinka
	František Václav Peřinka
Narození	26. února 1878; Koráb
Úmrtí	14. září 1949 (ve věku 71 let); Kroměříž
Místo pohřbení	Kroměříž
Národnost	Češi
Povolání	spisovatel, topograf, archivář, publicista a vlastivědec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 13. 4. 2017, 13:16

František Václav Peřinka, též Vácslav (26. února 1878 Koráb u Mikulovic – 14. září 1949 Kroměříž) byl regionální archivář a historik. Zabýval se dějinami Moravy, napsal řadu vlastivědných monografií ^[1]

Životopis

Narodil se 26. února 1878 v rodině chudého hrnčíře na samotě Koráb. Samota se nachází blízko Mikulovic v lese u okresní silnice do Horních Dunajovic. V Mikulovicích absolvoval i obecnou školu. Byl nadaným žákem a proto odešel na nižší gymnázium do Třebíče. Zde došlo k setkání s profesorem Rypáčkem, které ovlivnilo celý jeho další život. Profesor Rypáček v něm vzbudil zájem o historii. F. V. Peřinka pak pokračoval ve svém studiu na vyšším gymnáziu v Kroměříži.

Jeho zájem o historii jej přivedl ke kroměřížskému zámeckému archivu, který obsahoval pro budoucího historika neocenitelné zdroje informací. Snad již tam začal přemýšlet o zpracování historie Jižní Moravy.

Zkoušel pokračovat ve studiu v Praze na univerzitě, kde mimo jiné navštěvoval i národopisné přednášky profesora Zíbrta. Studia ukončil předčasně z finančních důvodů. Vrátil se zpět na Moravu, kde pracoval nejdříve jako učeň v lékárně, ale pak byl přijat na berní úřad ve Znojmě.

Byl aktivní v českých spolcích, ve kterých přednášel o historii. Přispíval i do novin. Tyto aktivity nebyly v té době jeho nadřízenými přijímány kladně, což vedlo k tomu, že byl přeřazován z místa na místo. Vystřídal několik moravských měst a v roce 1906 se dostal zpět do Kroměříže.^[2] V Kroměříži byl až do roku 1914 kdy začala první světová válka.

Během války působil v Brně^[3] a po válce odešel na Slovensko. Působil na několika místech. Byl v Ružomberku, ale i Bratislavě. V roce 1939 se vrací zpět do Kroměříže, kde ve věku 71 let umírá. Zemřel 14. září 1949.^[4]

Dílo

F. V. Peřinka na všech svých působištích pracoval jako důkladný a systematický historik-badatel. Soustředil se zvláště na církevní dějiny. Začal publikovat již v 21 letech. Během života publikoval v různých časopisech i sbornících. Například: Od Horácka k Podyjí (1924–1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník, Časopis muzea moravského. Jeho práce jsou logicky spojeny s místy jeho působišť. Nejrozsáhlejší jsou jeho Dějiny města Kroměříže. Toto dílo má několik svazků a v souhrnu více než 4000 stran. Zachycuje v něm dějiny města od prvních zmínek po rok 1938. S jeho působením na Znojemsku je spojeno jeho dílo Vlastivěda moravská. Toto dílo má tři části podle tehdejších okresů: Jaroslavický okres, Vranovský okres a Znojemský okres.

Soupis knih

František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Znojemský okres, Muzejní spolek v Brně, 1904. 551 s.^{[p 1]}
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Jaroslavický okres, Muzejní spolek v Brně, 1905. 141 s.
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Vranovský okres.,1906. 196 s.
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Valašskokloboucký okres.^{[p 2]}
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Zdounecký okres.
František Vácslav Peřinka: Veselé putovanie po Slovensku: Kniha ľudového humoru a vtipu, 1934.
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Kroměřížský okres
František Vácslav Peřinka: Na Znojemsku sebrané doplňky Bartošova dialektického slovníku moravského
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Olomoucký kraj, Kojetský okres
František Vácslav Peřinka: Ze starého Kroměříže: Kulturně-histor. obr. mosaikové
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s.
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s.
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s.
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl druhý, Část čtvrtá / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1949. 798 s.
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Val.-Klobucký okres
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Vizovský okres
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Znojemský kraj, Znojemský okres
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Vizovský okres
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Zdounecký okres
František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Znojemský kraj, Vranovský okres

Odkazy

Poznámky

↑ Ve Znojemském okrese zachycuje dějiny Znojma i okolních obcí až do druhé poloviny 18. století.
↑ Dílo obsahuje mimo jiné i cenný popis funkcí rychtářů a fojtů a také reprodukce pečetí cechů.

Reference

↑ Římskokatolická farnost, Valašské klobouky, regionální osobnosti
↑ Pinkava, Jaroslav : F. V. Peřinka. Ojedinělý badatel. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 2004, 71 s.
↑ Vlastivědný věstník moravský. Brno 1978.
↑ Vlastivědný věstník moravský. Roč.25, sešit 1. Brno, Musejní spolek 1973.

Literatura

Zezulová, Jitka : Vlastivěda moravská a František Vácslav Peřinka. In: 100 let Vlastivědy moravské a vlastivědná práce na Moravě. 24. mikulovské sympozium 14.-15. října 1998. Mikulov, Státní okresní archiv Břeclav 1999
Slaboch, Martin : Staré rody z bývalého valašskoklobuckého okresu. GaHL 25, 2005, č. 3-4, s. 70-72.

Související články

Externí odkazy

[5] Ve Znojemském okrese zachycuje dějiny Znojma i okolních obcí až do druhé poloviny 18. století.

[6] Dílo obsahuje mimo jiné i cenný popis funkcí rychtářů a fojtů a také reprodukce pečetí cechů.

[1] Římskokatolická farnost, Valašské klobouky, regionální osobnosti

[2] Pinkava, Jaroslav : F. V. Peřinka. Ojedinělý badatel. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 2004, 71 s.

[3] Vlastivědný věstník moravský. Brno 1978.

[4] Vlastivědný věstník moravský. Roč.25, sešit 1. Brno, Musejní spolek 1973.

[1]

[2]

[3]

[4]

[p 1]

[p 2]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 == Životopis ==
 [[File:KMHPerinkaFV.jpg|thumb| Čestný hrob na [[Hřbitovy v Kroměříži| kroměřížském hřbitově]]]]
-Narodil se 26. února 1878 v rodině chudého [[Hrnčířství|hrnčíře]] na samotě Koráb. Samota se nachází blízko [[Mikulovice (okres Znojmo)|Mikulovic]] v lese u okresní silnice do [[Horní Dunajovice|Horních Dunajovic]]. V Mikulovicích absolvoval i obecnou školu. Byl nadaným žákem a proto odešel na nižší [[Gymnázium Třebíč|gymnázium]] do [[Třebíč|Třebíče]]. Zde došlo k setkání s profesorem [[František Jaroslav Rypáček|Rypáčkem]], které ovlivnilo celý jeho další život. Profesor Rypáček v něm vzbudil zájem o historii. Pokračoval ve svém studiu na vyšším gymnáziu v [[Kroměříž]]i.
+Narodil se 26. února 1878 v rodině chudého [[Hrnčířství|hrnčíře]] na samotě Koráb. Samota se nachází blízko [[Mikulovice (okres Znojmo)|Mikulovic]] v lese u okresní silnice do [[Horní Dunajovice|Horních Dunajovic]]. V Mikulovicích absolvoval i obecnou školu. Byl nadaným žákem a proto odešel na nižší [[Gymnázium Třebíč|gymnázium]] do [[Třebíč|Třebíče]]. Zde došlo k setkání s profesorem [[František Jaroslav Rypáček|Rypáčkem]], které ovlivnilo celý jeho další život. Profesor Rypáček v něm vzbudil zájem o historii. F. V. Peřinka pak pokračoval ve svém studiu na vyšším gymnáziu v [[Kroměříž]]i.
 Jeho zájem o historii jej přivedl ke kroměřížskému zámeckému archivu, který obsahoval pro budoucího historika neocenitelné zdroje informací. Snad již tam začal přemýšlet o zpracování historie Jižní Moravy.
-Zkoušel pokračovat ve studiu v Praze na univerzitě, kde mimo jiné navštěvoval i  národopisné přednášky profesora [[Čeněk Zíbrt|Zíbrta]]. Studia ukončil předčasně z finančních důvodů. Vrátil se zpět na Moravu, kde pracoval nejdříve jako učeň v lékárně, ale pak byl přijat na berní úřad ve [[Znojmo|Znojmě]].
+Zkoušel pokračovat ve studiu v Praze na univerzitě, kde mimo jiné navštěvoval i národopisné přednášky profesora [[Čeněk Zíbrt|Zíbrta]]. Studia ukončil předčasně z finančních důvodů. Vrátil se zpět na Moravu, kde pracoval nejdříve jako učeň v lékárně, ale pak byl přijat na berní úřad ve [[Znojmo|Znojmě]].
-Byl aktivní v českých spolcích, kde přednášel o historii. Přispíval i do novin. Tyto aktivity nebyly v té době jeho nadřízenými přijímány kladně, což vedlo k tomu, že byl přeřazován z místa na místo.
+Byl aktivní v českých spolcích, ve kterých přednášel o historii. Přispíval i do novin. Tyto aktivity nebyly v té době jeho nadřízenými přijímány kladně, což vedlo k tomu, že byl přeřazován z místa na místo.
 Vystřídal několik moravských měst a v roce 1906 se dostal zpět do [[Kroměříž|Kroměříže]].<ref>[[Jaroslav Pinkava|Pinkava, Jaroslav]] : F. V. Peřinka. Ojedinělý badatel. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 2004, 71 s.</ref> V Kroměříži byl až do roku 1914 kdy začala první světová válka.