Ružomberok
Ružomberok | |
---|---|
Ružomberská radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°4′43″ s. š., 19°18′30″ v. d. |
Nadmořská výška | 494 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Žilinský |
Okres | Ružomberok |
Tradiční region | Liptov |
Ružomberok | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 126,72 km²[1] |
Počet obyvatel | 27 407 (2021) |
Hustota zalidnění | 216,3 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Igor Čombor[2] |
Vznik | 1233 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Ružomberok Námestie A. Hlinku 1 034 16 Ružomberok |
Telefonní předvolba | 044 |
PSČ | 034 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | RK |
NUTS | 510998 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ružomberok (maďarsky Rózsahegy, německy Rosenberg, 2. pád v češtině Ružomberku) je univerzitní město na severu Slovenska, ležící v Žilinském kraji, na řece Váh v regionu Liptov. Žije zde přibližně 27 tisíc[3] obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1233.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo založeno ve 13. století a roku 1318 obdrželo městská práva. Od roku 1390 bylo pak součástí hradního panství Likava a v 17. století se stalo jeho správním centrem.
V roce 1729 zde bylo založeno piaristické gymnázium. V roce 1888 zde byla pro toto gymnázium postavena nová budova.[4]
V 19. století byl centrem slovenských politických a podnikatelských snah – vznikla zde Slovenská banka, vycházel tu i časopis Hlas; pocházel odsud i slovenský politik a katolický kněz Andrej Hlinka. Roku 1944 i zde vypuklo Slovenské národní povstání.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Černová
- Biely Potok (Ružomberok)
- Hrboltová
- Vlkolínec
- Rybárpole
- Staré Mesto
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město Ružomberok se nachází na železniční trati č.180 Košice–Žilina, na které leží také stejnojmenná stanice. Okolo Ružomberku vede slovenská dálnice D1, přes kterou v tomto úseku vede evropská silnice E50. Paralelně s dálnicí D1 vede přes Ružomberok slovenská silnice I/18. Obě silnice se zde křižují s evropskou silnicí E77 (slovenská silnice I/59), která spojuje Ružomberok s Banskou Bystricí, a to přes horské sedlo Donovaly.
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Ružomberok je známý především jeho hornatým okolím, které je často vyhledávané i náročnými turisty a horolezci. Město se nachází v blízkosti Nízkých Tater, Velké Fatry a Chočských vrchů, které umožňují lehké i středně těžké túry.
Součástí Ružomberka je také osada Vlkolínec, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Představuje unikátní památkovou a lidovou rezervaci. Nedaleko města se nachází lyžařské středisko Skipark Ružomberok, známé také pod jménem Malinô Brdo. V okolí se nacházejí mnohá menší lyžařská střediska, která jsou vyhledávána především domácí klientelou. Ve městě se nachází krytá městská plovárna. Nedaleko Ružomberka leží obec Lúčky, lázeňská vesnička v Chočských vrších.
Vzdělávání
[editovat | editovat zdroj]Ve městě sídlí Katolická univerzita v Ružomberku a Gymnázium sv. Andreja.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Ondřeje z přelomu 13. a 14. století
- Kostel Povýšení sv. Kříže
- Synagoga
- Galerie Ľudovíta Fully
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ján Burjan (1886–1945), slovenský a československý politik, poslanec Revolučního národního shromáždění
- Ľudovít Fulla (1902–1980), malíř a grafik
- Andrej Hlinka (1864–1938), politik, katolický kněz
- Jiří Holý (1923–2009), herec
- Andrej Hrnčiar (* 1973), primátor města Martin
- Marian Kočner (* 1963), podnikatel
- Peter Lorre (1904 – 1964), slavný hollywoodský herec
- Peter Marcin, (* 1966), herec a moderátor
- Vlasta Průchová (1926–2006), česká jazzová zpěvačka
- Augustín Ráth (1873–1942), první slovenský rektor Univerzity Komenského
- Jozef Rydlo (* 1948), politik
- Karol Sidor (1901–1953), novinář, politik
- Vavro Šrobár (1867–1950), politik, lékař
- Jozef Vengloš (1936–2021), československý fotbalista a fotbalový trenér
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 937 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2018-08-17]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Igor Čombor je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ 1888. V Ružomberku stavajú dominantnú budovu. Ružomberský hlas [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Černovská tragédie
- Gymnázium sv. Andreja
- Ihla Malé Tatry
- Katolická univerzita v Ružomberku
- Radnice
- Seznam slovenských měst
- Skautské muzeum Václava Rubeše
- Železniční trať Ružomberok – Korytnica kúpele
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ružomberok na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Ružomberok ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Ružomberk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Městská televize Ružomberok
- Kulturní Dům Andreje Hlinky
- Černová