Soběšice (Brno): Porovnání verzí
úprava úvodu, kat. |
m linkfix |
||
| Řádek 96: | Řádek 96: | ||
== Doprava == |
== Doprava == |
||
Denní dopravní spojení zajišťuje [[dopravní podnik města Brna]] prostřednictvím [[autobus]]ové linky č. 57 jedoucí ze zastávky [[Tomkovo náměstí]] přes [[Štefánikova čtvrť |
Denní dopravní spojení zajišťuje [[dopravní podnik města Brna]] prostřednictvím [[autobus]]ové linky č. 57 jedoucí ze zastávky [[Tomkovo náměstí]] přes [[Štefánikova čtvrť|Štefánikovu čtvrť]] a [[Lesná (Brno)|Lesnou]] do Soběšic, většinou až do Útěchova (někdy pokračuje až do [[Vranov (okres Brno-venkov)|Vranova]]), a linky č. 43 jedoucí od nádraží v [[Brno-Královo Pole|Králově Poli]] do Soběšic. V noci zajišťuje spojení autobus č. 93 z Hlavního nádraží. |
||
== Osobnosti == |
== Osobnosti == |
||
Verze z 11. 1. 2018, 19:41
Šablona:Infobox - sídlo Soběšice (německy Obeschitz) jsou městská čtvrť na severním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 6,06 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1971, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-sever. Žije zde přibližně 2300 obyvatel.
V Soběšicích je základní škola, hřbitov, hřiště, klášter klarisek a pomník Mistra Jana Husa. Významným vrcholem je kopec Strom nad sadovou oblastí. Na jeho zalesněném vrcholu se nachází památník kaple svatého Kříže, kterou zde jako výraz díků za odvrácení morové nákazy postavil v letech 1715-1717 brněnský architekt Mořic Grimm. a která zde stávala až do druhé světové války. Nedaleko od památníku je vyhlídka s rozhlednou Ostrá horka. Ve 21. století probíhá v Soběšicích poměrně rozsáhlá výstavba nových rodinných domků.
Sousedící katastrální území, městské části a obce
Katastrální území Soběšice se rozkládá na severu městské části Brno-sever západně od Melatínského potoka, jehož tok tvoří část jeho východní hranice, a hraničí na jihu s katastrálním územím Obřany (součást městské část Brno-Maloměřice a Obřany), Lesná (rovněž součást městské části Brno-sever) a Sadová (součást městské části Brno-Královo Pole), na západě s katastrálním území Řečkovice (součást městské část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora), na severozápadě s katastrálním územím městské části Brno-Jehnice, na severu s katastrálním územím městské části Brno-Ořešín, na severovýchodě a východě s katastrálním územím obce Bílovice nad Svitavou.
Historický přehled
První písemná zmínka o Soběšicích pochází z roku 1286. Podle sčítání z 1. března 1950 měly Soběšice 298 domů, v nichž žilo 1160 obyvatel, z toho 585 mužů a 575 žen[1]. V souvislosti s radikální druhou katastrální reformou Brna došlo k úpravě jižní hranice soběšického katastru, při níž se původně soběšické parcely 952/1, 952/2, 952/3, 952/4, 952/6, 952/7, 952/8, 952/9, 952/10, 952/11, 952/12, 952/13, 952/14, 952/15 a 952/16 staly součástí nově vytvořeného brněnského katastrálního území Sadová, zatímco k Soběšicím byly připojeny původně obřanské parcely 1087/1, 1087/3 a 1087/4. K Brnu byla dosud samostatná obec připojena 26. listopadu 1971 a začleněna do městského obvodu Brno III. Připojení k Brnu bylo projednáváno 17. července 1971 na veřejném zasedání soběšického MNV pod předsednictvím Františka Šupky. Kromě členů MNV se zasedání zúčastnili také obyvatelé obce a představitelé Brna v čele s primátorem Ing. Vladimírem Štronerem. V projevech a následné diskusi byla občanům přislíbena plynofikace, zřízení vodovodu a kanalizace, oprava vozovky, posílení dopravního spojení s Brnem a vypracování územního plánu. Z přítomných 352 zdejších občanů pak pro připojení k Brnu hlasovalo 352 a proti bylo jen 19[2]. Po připojení proběhlo přejmenování těch sběšických ulic, jejichž názvy byly identické s názvy ulic ve zbytku města[3]. Podle sčítání z roku 1980 měly Soběšice 343 obydlených domů, v nichž žilo 1157 obyvatel[4]V rámci obvodu Brno III pak Soběšice setrvaly až do roku 1990, kdy vznikla současná městská část Brno-sever.
Místní aktivity
V brněnských Soběšicích jsou každý rok pořádány tradiční svatováclavské hody. Tyto hody pořádá Hodový výbor, o.s. jehož předsedou je Tomáš Lerch. V září roku 2009 začala skupina mladých lidí vydávat časopis pro místní občany pod jménem Sobulák.
Doprava
Denní dopravní spojení zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusové linky č. 57 jedoucí ze zastávky Tomkovo náměstí přes Štefánikovu čtvrť a Lesnou do Soběšic, většinou až do Útěchova (někdy pokračuje až do Vranova), a linky č. 43 jedoucí od nádraží v Králově Poli do Soběšic. V noci zajišťuje spojení autobus č. 93 z Hlavního nádraží.
Osobnosti
- Heinrich Blum – architekt
Odkazy
Reference
- ↑ BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 58. Nové společenské poměry, s. 170.
- ↑ BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 208.
- ↑ BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 209.
- ↑ BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 213.
Literatura
- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času : malá zamyšlení. Brno: Šimon Ryšavý, 2007. 178 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Soběšice a Geografie, s. 158-160.
