Přeskočit na obsah

Kozlov (okres Olomouc): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Nový název Klíčového lesa.
infobox, úklid
Řádek 15: Řádek 15:
| rozloha = 45,76
| rozloha = 45,76
| nadmořská výška = 620
| nadmořská výška = 620
| PSČ = 772 00
| PSČ = 751 31, 783 57
| počet ZSJ = 3
| počet ZSJ = 3
| počet částí obce = 2
| počet částí obce = 2
| adresa = Kozov&nbsp;1020<br />78357 Kozlov
| adresa = Kozlov&nbsp;1020<br />783 57 Kozlov
| starosta = Ing. Roman Fojtík
| starosta = Ing. Roman Fojtík
| starosta aktuální k = 2019
| starosta aktuální k = 2019
Řádek 26: Řádek 26:
| commonscat = Kozlov (Olomouc District)
| commonscat = Kozlov (Olomouc District)
}}
}}
'''Kozlov''' (německy ''Kozlau''<ref>{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 636| isbn = 80-200-1225-7}}</ref>) je [[obec]] v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]], vzniklá k [[1. leden|1. lednu]] [[2016]] vyčleněním z [[Vojenský újezd Libavá|vojenského újezdu Libavá]], v němž měla do [[31. prosinec|31. prosince]] [[2015]] status [[část obce|části obce]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=503941 |datum přístupu=20-01-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080120181324/http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=503941 |datum archivace=20-01-2008 |nedostupné=ne }}</ref> Kozlov leží v [[Oderské vrchy|Oderských vrších]], jeho [[nadmořská výška|nadmořské výška]] je 620 m n. m. a je obklopen poli a hustými lesy. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Poblíž v sousedním katastrálním území [[Velká Střelná (katastrální území z roku 2002)|Velká Střelná]], pramení řeka [[Odra]]. Kozlovem prochází silnice 441, spojujícího ho s [[Velký Újezd|Velkým Újezdem]] a [[Potštát]]em. V Kozlově je kostel sv. Josefa, základní škola, dva obchody, restaurace U pramene Odry a dvě [[autobus]]ové zastávky. Nachází se zde malé rodinné domy i tři panelové domy.
'''Kozlov''' (německy ''Kozlau''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hosák
| jméno = Ladislav
| odkaz na autora = Ladislav Hosák
| titul = Historický místopis země Moravskoslezské
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet stran = 1144
| kapitola =
| strany = 636
| isbn = 80-200-1225-7
| jazyk =
}}</ref>) je [[obec]] v [[Okres Olomouc|okrese Olomouc]], vzniklá k [[1. leden|1. lednu]] [[2016]] vyčleněním z [[Vojenský újezd Libavá|vojenského újezdu Libavá]], v němž měla do [[31. prosinec|31. prosince]] [[2015]] status [[část obce|části obce]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=503941 |datum přístupu=20-01-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080120181324/http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=503941 |datum archivace=20-01-2008 |nedostupné=ne }}</ref> Kozlov leží v [[Oderské vrchy|Oderských vrších]], jeho [[nadmořská výška|nadmořské výška]] je 620 m n. m. a je obklopen poli a hustými lesy. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Poblíž v sousedním katastrálním území [[Velká Střelná (katastrální území z roku 2002)|Velká Střelná]], pramení řeka [[Odra]]. Kozlovem prochází silnice 441, spojujícího ho s [[Velký Újezd|Velkým Újezdem]] a [[Potštát]]em. V Kozlově je kostel sv. Josefa, základní škola, dva obchody, restaurace U pramene Odry a dvě [[autobus]]ové zastávky. Nachází se zde malé rodinné domy i tři panelové domy.
[[Soubor:Jezernice-potok-pramen.jpg|alt=Oderské vrchy, Kozlov|náhled|Pramen potoka [[Jezernice (potok)|Jezernice]] u&nbsp;[[Zelený kříž|Zeleného Kříže]]]]
[[Soubor:Jezernice-potok-pramen.jpg|alt=Oderské vrchy, Kozlov|náhled|Pramen potoka [[Jezernice (potok)|Jezernice]] u&nbsp;[[Zelený kříž|Zeleného Kříže]]]]
Obec se rozkládá na dvou [[Katastrální území|katastrálních územích]], '''Kozlov u Velkého Újezdu''' a '''Kozlov u Velkého Újezdu I''', a má dvě [[Část obce|části]], vlastní Kozlov a [[Slavkov (Kozlov)|Slavkov]].
Obec se rozkládá na dvou [[Katastrální území|katastrálních územích]], '''Kozlov u Velkého Újezdu''' a '''Kozlov u Velkého Újezdu I''', a má dvě [[Část obce|části]], vlastní Kozlov a [[Slavkov (Kozlov)|Slavkov]].
Řádek 47: Řádek 34:
== Historický přehled ==
== Historický přehled ==
=== Od nejstarších dob do konce druhé světové války ===
=== Od nejstarších dob do konce druhé světové války ===
Kozlov byl dříve popisován jako zemědělská obec s velkou rozlohou lesů, dnes je však značně změněn. První písemné zprávy pochází z roku [[1324]], roku [[1548]] je Kozlov uváděn jako pustý. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] byl osídlen [[Němci|německými]] osadníky z bartošovického panství, roku [[1794]] měl 584 obyvatel a do roku [[1883]] byl Kozlov [[část obce|osadou]] Velkého Újezdu. Od tohoto roku byl samostatnou obcí. Katastr Kozlova, mající název '''Kozlov u Města Libavá''',<ref>[http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=43213&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Vyhláška ze dne 7. 9. 1995, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků]</ref> měl [[rozloha|rozlohu]] 793,94 [[hektar]]ů.<ref name="Kronika Libavska">{{Citace monografie
Kozlov byl dříve popisován jako zemědělská obec s velkou rozlohou lesů, dnes je však značně změněn. První písemné zprávy pochází z roku [[1324]], roku [[1548]] je Kozlov uváděn jako pustý. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] byl osídlen [[Němci|německými]] osadníky z bartošovického panství, roku [[1794]] měl 584 obyvatel a do roku [[1883]] byl Kozlov [[část obce|osadou]] Velkého Újezdu. Od tohoto roku byl samostatnou obcí. Katastr Kozlova, mající název '''Kozlov u Města Libavá''',<ref>[http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=43213&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 Vyhláška ze dne 7. 9. 1995, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků]</ref> měl [[rozloha|rozlohu]] 793,94 [[hektar]]ů.<ref name="Kronika Libavska">{{Citace monografie| příjmení = Machala| jméno = Jindřich| titul = Kronika Libavska| rok = 2012| isbn = 978-80-260-2270-1| kapitola = Historie obcí| strany = 15}}</ref> Ke Kozlovu patřily [[místní část]]i [[Eliščiná|Eliščiná (Liselsberg)]] s [[vodní mlýn|vodním mlýnem]] a [[Kyjanice]], kde byla parní pila firmy Losert (založena roku [[1892]], roku [[1920]] měla 200 zaměstnanců, zanikla po roce [[1945]]). V obci byla ještě další pila, lesní revír velkostatku Veselíčko, družstvo Konzum (1930), záložna a spolky: hospodářský, dřevodělný, hasičský. Škola byla otevřena roku [[1789]], od roku [[1829]] se vyučovalo v nové budově. V roce [[1910]] byla obnovena kaplička nad blízkým pramenem Odry, současný přístřešek vybudovaly VLS Lipník n. Bečvou a je přístupný z Kozlova po červené turistické značce. Roku [[1920]] měl Kozlov i s oběma místními částmi 78 domů s celkem 563 obyvateli, z nichž 542 náleželo k německé národnosti a 17 k tehdy prosazované [[Čechoslovakismus|československé národnosti]].<ref name="Statistický lexikon Moravy a Slezska">{{Citace monografie| titul = Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický| místo = Praha| rok = 1924| kapitola = Místní obce, osady a části osad na Moravě.| strany = 56}}</ref> V roce [[1930]] zde stálo 86 domů a žilo 526 obyvatel, z nichž 520 náleželo k německé národnosti a pouze 6 k již zmíněné československé národnosti.<ref name="Statistický lexikon země Moravskoslezské">{{Citace monografie| titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický| místo = Praha| rok = 1935| kapitola = Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské.| strany = 48}}</ref> Roku [[1927]] ze byl postaven kostel sv. Josefa, který byl v nedávné době opraven. Ke kostelu také patří bývalý německý hřbitov postavený v r. 1922 pro zesnulé z Kozlova a [[Ranošov|Ranošova]].
| příjmení = Machala
| jméno = Jindřich
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Kronika Libavska
| vydavatel =
| místo =
| rok = 2012
| isbn = 978-80-260-2270-1
| url =
| kapitola = Historie obcí
| strany = 15
| jazyk = čeština
}}</ref> Ke Kozlovu patřily [[místní část]]i [[Eliščiná|Eliščiná (Liselsberg)]] s [[vodní mlýn|vodním mlýnem]] a [[Kyjanice]], kde byla parní pila firmy Losert (založena roku [[1892]], roku [[1920]] měla 200 zaměstnanců, zanikla po roce [[1945]]). V obci byla ještě další pila, lesní revír velkostatku Veselíčko, družstvo Konzum (1930), záložna a spolky: hospodářský, dřevodělný, hasičský. Škola byla otevřena roku [[1789]], od roku [[1829]] se vyučovalo v nové budově. V roce [[1910]] byla obnovena kaplička nad blízkým pramenem Odry, současný přístřešek vybudovaly VLS Lipník n. Bečvou a je přístupný z Kozlova po červené turistické značce. Roku [[1920]] měl Kozlov i s oběma místními částmi 78 domů s celkem 563 obyvateli, z nichž 542 náleželo k německé národnosti a 17 k tehdy prosazované [[Čechoslovakismus|československé národnosti]].<ref name="Statistický lexikon Moravy a Slezska">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
| isbn =
| url =
| kapitola = Místní obce, osady a části osad na Moravě.
| strany = 56
| jazyk = čeština
}}</ref> V roce [[1930]] zde stálo 86 domů a žilo 526 obyvatel, z nichž 520 náleželo k německé národnosti a pouze 6 k již zmíněné československé národnosti.<ref name="Statistický lexikon země Moravskoslezské">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1935
| isbn =
| url =
| kapitola = Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské.
| strany = 48
| jazyk = čeština
}}</ref> Roku [[1927]] ze byl postaven kostel sv. Josefa, který byl v nedávné době opraven. Ke kostelu také patří bývalý německý hřbitov postavený v r. 1922 pro zesnulé z Kozlova a [[Ranošov|Ranošova]].


V kozlově se také nacházel [[Lom v Kozlově]].<ref>{{Citace elektronického periodika
V kozlově se také nacházel [[Lom v Kozlově]].<ref>{{Citace elektronického periodika| titul = Fotogalerie Libavá - Kozlov - Bývalý lom blízko Kozlova - č. 889509 {{!}} Turistika.cz| periodikum = www.turistika.cz| url = https://www.turistika.cz/mista/libava-kozlov/foto?id=889509| datum přístupu = 2021-10-25}}</ref>
| titul = Fotogalerie Libavá - Kozlov - Bývalý lom blízko Kozlova - č. 889509 {{!}} Turistika.cz
| periodikum = www.turistika.cz
| url = https://www.turistika.cz/mista/libava-kozlov/foto?id=889509
| datum přístupu = 2021-10-25
}}</ref>


Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byl Kozlov začleněn v rámci [[Sudety|sudetoněmeckých území]] do [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], v jehož rámci se stal k [[15. duben|15. dubnu]] [[1939]] součástí [[Říšská župa Sudety|Říšské župy Sudety]]. V rámci této župy setrvala obec až do osvobození v roce [[1945]]. V roce [[1944]] žilo v obci 519 obyvatel.<ref name="Kronika Libavska">{{Citace monografie
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byl Kozlov začleněn v rámci [[Sudety|sudetoněmeckých území]] do [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], v jehož rámci se stal k [[15. duben|15. dubnu]] [[1939]] součástí [[Říšská župa Sudety|Říšské župy Sudety]]. V rámci této župy setrvala obec až do osvobození v roce [[1945]]. V roce [[1944]] žilo v obci 519 obyvatel.<ref name="Kronika Libavska">{{Citace monografie| příjmení = Machala| jméno = Jindřich| titul = Kronika Libavska| rok = 2012| isbn = 978-80-260-2270-1| kapitola = Historie obcí| strany = 15}}</ref>
| příjmení = Machala
| jméno = Jindřich
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Kronika Libavska
| vydavatel =
| místo =
| rok = 2012
| isbn = 978-80-260-2270-1
| url =
| kapitola = Historie obcí
| strany = 15
| jazyk = čeština
}}</ref>


=== Od konce druhé světové války do začátku 21. století ===
=== Od konce druhé světové války do začátku 21. století ===
Řádek 131: Řádek 53:
}}</ref>
}}</ref>


Po osvobození a obnově [[Československo|Československa]] začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby [[druhá světová válka|druhé světové války]], všemožně [[diskriminace|diskriminováno]]<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 1">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| kapitola = Poválečná situace v regionu| strany = 40 + 41}}</ref> a v létě [[1946]] byl ve čtyřech transportech proveden jeho [[Vysídlení Němců z Československa|odsun do Německa]].<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 2">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| kapitola = 106}}</ref> Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a bylo naplánováno vysídlení obce.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 3">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří | titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| kapitola = Formování VÚ (VVP) Libavá a zánik sídel| strany = 46}}</ref> Díky zájmu armády<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Kozlov 106">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| strany = 106| kapitola = Kozlov}}</ref> nakonec Kozlov unikl totálnímu zboření. Roku [[1950]]<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Luboměř pod Strážnou 116">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| kapitola = Luboměř pod Strážnou| strany = 116}}</ref> byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k mnoha demolicím. Zcela zlikvidována byla zástavba obou místních částí. Z místní části Kyjanice se dochovaly skromné zbytky domu [[číslo popisné|č. p.]] 57, u něhož zůstal stát čtyři a půl metru vysoký kříž s [[korpus]]em Ukřižování Krista a [[reliéf (sochařství)|reliéfem]] Panny Marie Bolestné, pořízený roku [[1862]] Franzem a Florentinou Schwarzovými.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Kozlov 113">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří | titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| kapitola = Kozlov| strany = 113}}</ref> V celém Kozlově (včetně obou bývalých místních částí) zůstalo, z dřívější necelé stovky domů, stát roku [[1970]] jen 33 domů se 160 obyvateli.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Luboměř pod Strážnou 106">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| kapitola = Luboměř pod Strážnou| strany = 106}}</ref>
Po osvobození a obnově [[Československo|Československa]] začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby [[druhá světová válka|druhé světové války]], všemožně [[diskriminace|diskriminováno]]<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 1">{{Citace monografie
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| kapitola = Poválečná situace v regionu
| strany = 40 + 41
| jazyk = čeština
}}</ref> a v létě [[1946]] byl ve čtyřech transportech proveden jeho [[Vysídlení Němců z Československa|odsun do Německa]].<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 2">{{Citace monografie
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| kapitola = 106
| jazyk = čeština
}}</ref> Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a bylo naplánováno vysídlení obce.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá 3">{{Citace monografie
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| kapitola = Formování VÚ (VVP) Libavá a zánik sídel
| strany = 46
| jazyk = čeština
}}</ref> Díky zájmu armády<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Kozlov 106">{{Citace monografie
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| strany = 106
| kapitola = Kozlov
| jazyk = čeština
}}</ref> nakonec Kozlov unikl totálnímu zboření. Roku [[1950]]<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Luboměř pod Strážnou 116">{{Citace monografie
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| kapitola = Luboměř pod Strážnou
| strany = 116
| jazyk = čeština
}}</ref> byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k mnoha demolicím. Zcela zlikvidována byla zástavba obou místních částí. Z místní části Kyjanice se dochovaly skromné zbytky domu [[číslo popisné|č. p.]] 57, u něhož zůstal stát čtyři a půl metru vysoký kříž s [[korpus]]em Ukřižování Krista a [[reliéf (sochařství)|reliéfem]] Panny Marie Bolestné, pořízený roku [[1862]] Franzem a Florentinou Schwarzovými.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Kozlov 113">{{Citace monografie
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| kapitola = Kozlov
| strany = 113
| jazyk = čeština
}}</ref> V celém Kozlově (včetně obou bývalých místních částí) zůstalo, z dřívější necelé stovky domů, stát roku [[1970]] jen 33 domů se 160 obyvateli.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Luboměř pod Strážnou 106">{{Citace monografie
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| kapitola = Luboměř pod Strážnou
| strany = 106
| jazyk = čeština
}}</ref>


V dubnu [[1991]] byla Kozlově zahájena výstavba vojenského útvaru. V období do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1996]] nesl útvar název 21. vojenský záchranný pluk CO Kozlov, od roku [[1997]] název 75. záchranná a výcviková základna Kozlov a od [[1. listopad]]u 1997 byl přemístěn a přejmenován na 75. záchranná a výcviková základna (zvz) Olomouc. Areál kasáren je od té doby nevyužíván. V letech [[1967]]–[[1968]] se zdejší škola dočkala rekonstrukce a modernizace.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Kozlov 108">{{Citace monografie
V dubnu [[1991]] byla Kozlově zahájena výstavba vojenského útvaru. V období do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1996]] nesl útvar název 21. vojenský záchranný pluk CO Kozlov, od roku [[1997]] název 75. záchranná a výcviková základna Kozlov a od [[1. listopad]]u 1997 byl přemístěn a přejmenován na 75. záchranná a výcviková základna (zvz) Olomouc. Areál kasáren je od té doby nevyužíván. V letech [[1967]]–[[1968]] se zdejší škola dočkala rekonstrukce a modernizace.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Kozlov 108">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| kapitola = Kozlov| strany = 108}}</ref> Počátkem 90. let se rekonstrukce dočkal i kostel sv. Josefa.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Kozlov 110">{{Citace monografie| příjmení = Glomek| jméno = Jiří| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá| vydavatel = Společnost přátel Poodří| místo = Ostrava| rok = 2007| isbn = 978-80-254-0628-1| kapitola = Kozlov | strany = 110}}</ref>
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| kapitola = Kozlov
| strany = 108
| jazyk = čeština
}}</ref> Počátkem 90. let se rekonstrukce dočkal i kostel sv. Josefa.<ref name="Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá - Kozlov 110">{{Citace monografie
| příjmení = Glomek
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá
| vydavatel = Společnost přátel Poodří
| místo = Ostrava
| rok = 2007
| isbn = 978-80-254-0628-1
| url =
| kapitola = Kozlov
| strany = 110
| jazyk = čeština
}}</ref>


Na nynějším katastrálním území Kozlov u Velkého Újezdu existovalo před [[20. prosinec|20. prosincem]] [[2002]] celé k. ú. [[Ranošov]], téměř celé k. ú. [[Slavkov (Kozlov)|Slavkov u Města Libavá]], většina k. ú. [[Loučka (Lipník nad Bečvou)|Loučka]], jihovýchod k. ú. [[Kozlov (okres Olomouc)|Kozlov]], východní část k. ú. [[Velký Újezd]], severní 3/5 k. ú. [[Staměřice]], severozápad k. ú. [[Podhoří (Lipník nad Bečvou)|Podhoří]], západní třetina k. ú. [[Středolesí]], jižní část k. ú. [[Nová Ves nad Odrou]], jihozápad k. ú. [[Boškov]] a malá část k. ú. [[Uhřínov]]. Mimo zástavby Kozlova a Slavkova se v katastru dříve nacházela i zbořená dědina [[Ranošov]] a v 16. století zaniklé dědiny [[Kožišov]] a [[Střítež (Kozlov)|Střítež]].<ref >{{Citace monografie
Na nynějším katastrálním území Kozlov u Velkého Újezdu existovalo před [[20. prosinec|20. prosincem]] [[2002]] celé k. ú. [[Ranošov]], téměř celé k. ú. [[Slavkov (Kozlov)|Slavkov u Města Libavá]], většina k. ú. [[Loučka (Lipník nad Bečvou)|Loučka]], jihovýchod k. ú. [[Kozlov (okres Olomouc)|Kozlov]], východní část k. ú. [[Velký Újezd]], severní 3/5 k. ú. [[Staměřice]], severozápad k. ú. [[Podhoří (Lipník nad Bečvou)|Podhoří]], západní třetina k. ú. [[Středolesí]], jižní část k. ú. [[Nová Ves nad Odrou]], jihozápad k. ú. [[Boškov]] a malá část k. ú. [[Uhřínov]]. Mimo zástavby Kozlova a Slavkova se v katastru dříve nacházela i zbořená dědina [[Ranošov]] a v 16. století zaniklé dědiny [[Kožišov]] a [[Střítež (Kozlov)|Střítež]].<ref >{{Citace monografie| příjmení = Machala| jméno = Jindřich| titul = Kronika Libavska| rok = 2012| isbn = 978-80-260-2270-1| kapitola = Historie obcí| strany = 23}}</ref> Ke [[20. prosinec|20. prosinci]] [[2002]] bylo zrušeno katastrální území bývalé obce; jižní část katastru, zahrnující intravilán (ale bez kasáren) byla začleněna do nyní výrazně rozšířeného katastrálního území [[Slavkov (Kozlov)|Slavkov u Města Libavá]] (o rozloze 48,07639 km²<ref name="Katastr Slavkov">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990205/Slavkov-u-Mesta-Libava|datum vydání=2013-05-29|datum přístupu=2015-10-16|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304201923/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990205/Slavkov-u-Mesta-Libava|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}}</ref>), severní výběžek byl rozdělen mezi rovněž rozšířená katastrální území [[Velká Střelná]] (o rozloze 77,769695 km²<ref name="Katastr Velká Střelná">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990256/Velka-Strelna|datum vydání=2013-05-29|datum přístupu=2015-10-16|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304203700/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990256/Velka-Strelna|nedostupné=ano}}</ref>) a Čermná u Města Libavá (o rozloze 64,979747 km²<ref name="Katastr Čermná">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990078/Cermna-u-Mesta-Libava|datum vydání=2013-05-29|datum přístupu=2015-10-16|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20161012231117/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990078/Cermna-u-Mesta-Libava|datum archivace=2016-10-12|nedostupné=ano}}</ref>).
| příjmení = Machala
| jméno = Jindřich
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Kronika Libavska
| vydavatel =
| místo =
| rok = 2012
| isbn = 978-80-260-2270-1
| url =
| kapitola = Historie obcí
| strany = 23
| jazyk = čeština
}}</ref> Ke [[20. prosinec|20. prosinci]] [[2002]] bylo zrušeno katastrální území bývalé obce; jižní část katastru, zahrnující intravilán (ale bez kasáren) byla začleněna do nyní výrazně rozšířeného katastrálního území [[Slavkov (Kozlov)|Slavkov u Města Libavá]] (o rozloze 48,07639 km²<ref name="Katastr Slavkov">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990205/Slavkov-u-Mesta-Libava|datum vydání=2013-05-29|datum přístupu=2015-10-16|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304201923/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990205/Slavkov-u-Mesta-Libava|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}}</ref>), severní výběžek byl rozdělen mezi rovněž rozšířená katastrální území [[Velká Střelná]] (o rozloze 77,769695 km²<ref name="Katastr Velká Střelná">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990256/Velka-Strelna|datum vydání=2013-05-29|datum přístupu=2015-10-16|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304203700/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990256/Velka-Strelna|nedostupné=ano}}</ref>) a Čermná u Města Libavá (o rozloze 64,979747 km²<ref name="Katastr Čermná">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990078/Cermna-u-Mesta-Libava|datum vydání=2013-05-29|datum přístupu=2015-10-16|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20161012231117/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/990078/Cermna-u-Mesta-Libava|datum archivace=2016-10-12|nedostupné=ano}}</ref>).


=== Obnova samostatnosti ===
=== Obnova samostatnosti ===
Řádek 317: Řádek 90:
*[[Drahotuš|Hrad Drahotuš]]
*[[Drahotuš|Hrad Drahotuš]]
*[[Bývalý německý hřbitov (Kozlov)|Bývalý německý hřbitov]]
*[[Bývalý německý hřbitov (Kozlov)|Bývalý německý hřbitov]]
*http://www.obeckozlov.cz/


{{Části české obce}}
{{Části české obce}}

Verze z 9. 1. 2022, 08:13

Tento článek je o obci v okrese Olomouc v Oderských vrších. O dalších významech slova Kozlov pojednává článek Kozlov.
Kozlov
Kozlov
Kozlov
Znak obce KozlovVlajka obce Kozlov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°36′12″ s. š., 17°32′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel272 (2024)[1]
Rozloha45,76 km²
Nadmořská výška620 m n. m.
PSČ751 31, 783 57
Počet domů45 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduKozlov 1020
783 57 Kozlov
oukozlov@kr-olomoucky.cz
StarostaIng. Roman Fojtík
Oficiální web: www.obeckozlov.cz
Kozlov
Kozlov
Další údaje
Kód obce500135
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozlov (německy Kozlau[3]) je obec v okrese Olomouc, vzniklá k 1. lednu 2016 vyčleněním z vojenského újezdu Libavá, v němž měla do 31. prosince 2015 status části obce.[4] Kozlov leží v Oderských vrších, jeho nadmořské výška je 620 m n. m. a je obklopen poli a hustými lesy. Žije zde 272[1] obyvatel. Poblíž v sousedním katastrálním území Velká Střelná, pramení řeka Odra. Kozlovem prochází silnice 441, spojujícího ho s Velkým Újezdem a Potštátem. V Kozlově je kostel sv. Josefa, základní škola, dva obchody, restaurace U pramene Odry a dvě autobusové zastávky. Nachází se zde malé rodinné domy i tři panelové domy.

Oderské vrchy, Kozlov
Pramen potoka Jezernice u Zeleného Kříže

Obec se rozkládá na dvou katastrálních územích, Kozlov u Velkého Újezdu a Kozlov u Velkého Újezdu I, a má dvě části, vlastní Kozlov a Slavkov.

Na katastru obce Kozlov, poblíž Zeleného kříže (tj. u nejvyššího bodu katastru), pramení potok Jezernice a na katastru obce Slavkov (nad obcí Podhoří) se nachází zřícenina gotického hradu Drahotuš. Samotná vesnice Kozlov se rozkládá kolem kopce Křížová hora a v údolí mezi kopci Ranoš a Přemkovo zákoutí.

Historický přehled

Od nejstarších dob do konce druhé světové války

Kozlov byl dříve popisován jako zemědělská obec s velkou rozlohou lesů, dnes je však značně změněn. První písemné zprávy pochází z roku 1324, roku 1548 je Kozlov uváděn jako pustý. Po třicetileté válce byl osídlen německými osadníky z bartošovického panství, roku 1794 měl 584 obyvatel a do roku 1883 byl Kozlov osadou Velkého Újezdu. Od tohoto roku byl samostatnou obcí. Katastr Kozlova, mající název Kozlov u Města Libavá,[5] měl rozlohu 793,94 hektarů.[6] Ke Kozlovu patřily místní části Eliščiná (Liselsberg) s vodním mlýnem a Kyjanice, kde byla parní pila firmy Losert (založena roku 1892, roku 1920 měla 200 zaměstnanců, zanikla po roce 1945). V obci byla ještě další pila, lesní revír velkostatku Veselíčko, družstvo Konzum (1930), záložna a spolky: hospodářský, dřevodělný, hasičský. Škola byla otevřena roku 1789, od roku 1829 se vyučovalo v nové budově. V roce 1910 byla obnovena kaplička nad blízkým pramenem Odry, současný přístřešek vybudovaly VLS Lipník n. Bečvou a je přístupný z Kozlova po červené turistické značce. Roku 1920 měl Kozlov i s oběma místními částmi 78 domů s celkem 563 obyvateli, z nichž 542 náleželo k německé národnosti a 17 k tehdy prosazované československé národnosti.[7] V roce 1930 zde stálo 86 domů a žilo 526 obyvatel, z nichž 520 náleželo k německé národnosti a pouze 6 k již zmíněné československé národnosti.[8] Roku 1927 ze byl postaven kostel sv. Josefa, který byl v nedávné době opraven. Ke kostelu také patří bývalý německý hřbitov postavený v r. 1922 pro zesnulé z Kozlova a Ranošova.

V kozlově se také nacházel Lom v Kozlově.[9]

Po Mnichovské dohodě byl Kozlov začleněn v rámci sudetoněmeckých území do nacistického Německa, v jehož rámci se stal k 15. dubnu 1939 součástí Říšské župy Sudety. V rámci této župy setrvala obec až do osvobození v roce 1945. V roce 1944 žilo v obci 519 obyvatel.[6]

Od konce druhé světové války do začátku 21. století

Po válce museli němečtí obyvatelé Kozlova, v nepřímé souvislosti s místní tragédií provedenou přerovským gestapem (viz Pomník Zákřovský Žalov) vyhrabat a pohřbít 19 zabitých mužů na hřbitově v Tršicích.[10]

Po osvobození a obnově Československa začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby druhé světové války, všemožně diskriminováno[11] a v létě 1946 byl ve čtyřech transportech proveden jeho odsun do Německa.[12] Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a bylo naplánováno vysídlení obce.[13] Díky zájmu armády[14] nakonec Kozlov unikl totálnímu zboření. Roku 1950[15] byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k mnoha demolicím. Zcela zlikvidována byla zástavba obou místních částí. Z místní části Kyjanice se dochovaly skromné zbytky domu č. p. 57, u něhož zůstal stát čtyři a půl metru vysoký kříž s korpusem Ukřižování Krista a reliéfem Panny Marie Bolestné, pořízený roku 1862 Franzem a Florentinou Schwarzovými.[16] V celém Kozlově (včetně obou bývalých místních částí) zůstalo, z dřívější necelé stovky domů, stát roku 1970 jen 33 domů se 160 obyvateli.[17]

V dubnu 1991 byla Kozlově zahájena výstavba vojenského útvaru. V období do 31. prosince 1996 nesl útvar název 21. vojenský záchranný pluk CO Kozlov, od roku 1997 název 75. záchranná a výcviková základna Kozlov a od 1. listopadu 1997 byl přemístěn a přejmenován na 75. záchranná a výcviková základna (zvz) Olomouc. Areál kasáren je od té doby nevyužíván. V letech 1967–1968 se zdejší škola dočkala rekonstrukce a modernizace.[18] Počátkem 90. let se rekonstrukce dočkal i kostel sv. Josefa.[19]

Na nynějším katastrálním území Kozlov u Velkého Újezdu existovalo před 20. prosincem 2002 celé k. ú. Ranošov, téměř celé k. ú. Slavkov u Města Libavá, většina k. ú. Loučka, jihovýchod k. ú. Kozlov, východní část k. ú. Velký Újezd, severní 3/5 k. ú. Staměřice, severozápad k. ú. Podhoří, západní třetina k. ú. Středolesí, jižní část k. ú. Nová Ves nad Odrou, jihozápad k. ú. Boškov a malá část k. ú. Uhřínov. Mimo zástavby Kozlova a Slavkova se v katastru dříve nacházela i zbořená dědina Ranošov a v 16. století zaniklé dědiny Kožišov a Střítež.[20] Ke 20. prosinci 2002 bylo zrušeno katastrální území bývalé obce; jižní část katastru, zahrnující intravilán (ale bez kasáren) byla začleněna do nyní výrazně rozšířeného katastrálního území Slavkov u Města Libavá (o rozloze 48,07639 km²[21]), severní výběžek byl rozdělen mezi rovněž rozšířená katastrální území Velká Střelná (o rozloze 77,769695 km²[22]) a Čermná u Města Libavá (o rozloze 64,979747 km²[23]).

Obnova samostatnosti

Pomník Zákřovský Žalov

V souvislosti s připravovaným zmenšením vojenského újezdu Libavá proběhla v Kozlově roku 2012 anketa o vzniku samostatné obce,[24] ve které však účast nedosáhla 35 %. Nakonec bylo rozhodnuto, že k 1. lednu 2016 vznikne nová obec Kozlov, jejíž součástí bude vedle celého intravilánu Kozlova (to znamená včetně kasáren) také nedaleký Slavkov. Dále se součástí obnovené obce stane i celá zlikvidovaná obec Ranošov. V souvislosti s připravovanou obnovou samostatnosti Kozlova došlo k následujícím změnám: dosavadní k. ú. Slavkov u Města Libavá bylo k 5. květnu 2014 zrušeno a jeho území rozděleno na nová katastrální území Varhošť u Města Libavá (rozloha 6,406071 km²[25]) a Kozlov u Velkého Újezdu (rozloha 41,670319 km²[26]); ke stejnému datu bylo z katastrálního území Čermná u Města Libavá vyčleněno nové katastrální území Kozlov u Velkého Újezdu I (rozloha 4,092103 km²[27]).[28]

Území obnovené obce Kozlova zahrnuje katastrální území Kozlov u Velkého Újezdu a Kozlov u Velkého Újezdu I, zatímco Varhošť u Města Libavá zůstala i nadále součástí Vojenského újezdu Libavá. Staronová obec tak je podstatně rozlehlejší a, v důsledku změny hranic katastrů z roku 2002, zahrnuje celá původní katastrální území bývalých obcí Slavkova a Ranošova, dále většinu původního katastru bývalé obce Loučka (nyní součást Lipníku nad Bečvou), východní část původního katastru Velkého Újezdu, většinu původního katastru Staměřic, menší část původního katastru Podhoří (nyní součást Lipníku nad Bečvou), malou část původního katastru Uhřínova (nyní součást Hranic), západní třetinu původního katastru Středolesí (nyní taktéž součást Hranic), asi polovinu původního katastru Boškova, menší část původního katastru zlikvidované obce Nová Ves nad Odrou a malou jižní okrajovou část původního katastru rovněž zlikvidované obce Heřmánky; naopak velká část původního katastru Kozlova zůstává i nadále součástí území vojenského újezdu Libavá a západní hranice obnovené obce na řadě míst sleduje západní hranici nynějšího intravilánu Kozlova.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 636. 
  4. ↑ portal.gov.cz [online]. [cit. 20-01-2008]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20-01-2008. 
  5. ↑ Vyhláška ze dne 7. 9. 1995, kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků
  6. ↑ a b MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-260-2270-1. Kapitola Historie obcí, s. 15. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 56. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 48. 
  9. ↑ Fotogalerie Libavá - Kozlov - Bývalý lom blízko Kozlova - č. 889509 | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ MACHALLA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, duben 2018. 544 s. ISBN 978-80-270-3568-7. 
  11. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Poválečná situace v regionu, s. 40 + 41. 
  12. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola 106. 
  13. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Formování VÚ (VVP) Libavá a zánik sídel, s. 46. 
  14. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Kozlov, s. 106. 
  15. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Luboměř pod Strážnou, s. 116. 
  16. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Kozlov, s. 113. 
  17. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Luboměř pod Strážnou, s. 106. 
  18. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Kozlov, s. 108. 
  19. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Kozlov, s. 110. 
  20. ↑ MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-260-2270-1. Kapitola Historie obcí, s. 23. 
  21. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  22. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu. 
  23. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-12. 
  24. ↑ V Česku vzniknou čtyři nové obce
  25. ↑ Katastrální území Varhošť u Města Libavá
  26. ↑ Katastrální území Kozlov u Velkého Újezdu. regiony.kurzy.cz [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  27. ↑ Katastrální území Kozlov u Velkého Újezdu I. regiony.kurzy.cz [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-13. 
  28. ↑ ČÚZK - Změny názvů katastrálních území. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2016-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 

Literatura

  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s. 

Externí odkazy

Části obce Kozlov
Části obce
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc
Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kozlov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Město Libavá • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kozlov_(okres_Olomouc)&oldid=20810112“