Léon Bloy: Porovnání verzí

Léon Bloy
Léon Bloy
Rodné jméno	Léon Henri Marie Bloy
Narození	11. července 1846; Périgueux
Úmrtí	3. listopadu 1917 (ve věku 71 let); Bourg-la-Reine
Místo pohřbení	Bourg-la-Reine (48°46′53″ s. š., 2°19′12″ v. d.)
Povolání	spisovatel, esejista, autor deníků, básník, romanopisec a povídkář
Žánr	pamflet a deník
Významná díla	Le Désespéré; The Woman Who Was Poor; Le Sang du pauvre; Le Salut par les Juifs
Manžel(ka)	Jeanne Bloy
Děti	Madeleine Bloy-Souberbielle; Véronique Bloy-Tichý
Příbuzní	Georges Bloy (sourozenec); Léon Souberbielle (vnuk)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 24. 11. 2022, 13:30

Léon Bloy (11. červenec 1846, Périgueux – 3. listopad 1917, Bourg-la-Reine) byl francouzský katolický spisovatel, esejista, autor pamfletů a básník.

Život

Jeho otec, inženýr Jean Baptiste Bloy byl volnomyšlenkář, matka Anne-Marie Carreau byla naopak hluboce věřící. Léon nedokončil studium lycea, zkusil kresbu a psaní dramat. V roce 1864 přišel do Paříže, pracoval jako kreslíř u stavitele, setkal se s pařížskou bohémou. V roce 1869 se seznámil s Julesem Barbey d'Aurevilly, trvale se navrátil ke katolické víře. V roce 1870 se účastnil Prusko-francouzské války, pak pracoval v advokátní kanceláři v Périgueux.

V roce 1873 se vrátil do Paříže a pracoval jako železniční úředník. Krátkodobě spolupracoval s několika časopisy. V roce 1877 se setkal s Anne-Marií Roulée a s knězem Louis-Marie-René Tardif de Moidrey, napsal Rytířku smrti. V roce 1879 vykonal první pouť na poutní místo La Salette. V letech 1882–1884 spolupracoval s kabaretem Le Chat Noir. Anne-Marie Roulée propadla šílenství (postava Veroniky B. z románu Zoufalec). V roce 1884 se setkal s Berthe Dumont (postava Klotyldy z první části románu Chudá žena), ta zemřela v roce 1885 na tetanus. V roce 1885 začal vydávat časopis Le Pal ("Kůl"), vyšlo 5 čísel, další vydávání nakladatel ukončil pro obavy z krachu.

V roce 1890 se oženil s Johanou Molbechovou (postava Klotyldy z druhé části románu Chudá žena), dcerou dánského básníka Christiana Molbecha. Měl s ní čtyři děti: Veroniku (* 1891), Ondřeje (1894–1895), Petra (1895–1897), Magdalenu (* 1897). Žil v krajní nouzi. S řadou přátel se rozešel po roztržkách, řadu svých příznivců si znepřátelil svými pamflety (Émile Zola, Guy de Maupassant, Ernest Renan, Joris Karl Huysmans, Alphonse Daudet, Paul Bourget a Anatole France). Teprve po roce 1905 se dařilo jeho přátelům (geolog Pierre Termier, malíř Georges Rouault vydavatel Alfred Vallette, jeho žena – spisovatelka Rachilde, filosof Jacques Maritain a další) tuto bídu poněkud zmírnit. V roce 1916 se přestěhoval na pařížské předměstí Bourg-la-Reine, do domku, kde do roku 1914 bydlel Charles Péguy. Zde v roce 1917 zemřel.

V roce 1900 se seznámil s Josefem Florianem, který byl jeho prvním překladatelem do cizího jazyka (v roce 1902 Zde se vraždí velcí lidé). V roce 1906 se spolu setkali během pouti k Panně Marii La Salettské. Josef Florian přeložil a vydal převážnou většinu Bloyova díla ve své edici Dobré dílo. I Florian podporoval Bloye finančně.

Bloyova dcera Veronika (Véronique) se roce 1920 provdala za českého hudebníka O. A. Tichého.

Dílo

Romány

Zoufalec (1887, Le Désespéré, česky 1913)
Chudá žena (1897, La Femme pauvre, česky 1908)

Povídky

Krvavý pot (1893, Sueur de sang)
Nezdvořilé povídky (1894, Histoires désobligeantes)

Eseje

La Meduse-Astruc (1875, báseň na Barbeye)
Objevitel Globu (1884, Le Révélateur du globe, předmluva Jules Barbey d'Aurevilly, česky 1911)
Příležitostné slovo podnikatele bourání (1884, Propos d'un entrepreneur de démolitions, česky 1907)
Brelan vyobcovaných (1889 Un brelan d'excommunié, česky 1905) dostupné on-line
Kryštof Kolumbus před býky (1890 Christophe Colomb devant les taureaux)
Hrob autora na komunálním hřbitově v Bourg-la-Reine
Les Funérailles du naturalisme (1891),
Spása skrze židy (1892, Le Salut par les Juifs, česky 1911)
Leon Bloy před prasaty (1894, Léon Bloy devant les cochons)
Rytířka smrti (1896, La Chevalière de la mort, česky 1917)
Obviňuji se..., (1899, Je m'accuse, česky 1910)
Syn Ludvíka XVI., (1900, Le Fils de Louis XVI., česky 1904)
Exegese obecných rčení, (1902, Exégèse des lieux communs, česky 1905)
Poslední sloupové Církve (1903, Les dernière colonnes de l'Eglise, česky 1919)
Krotitelé zvěře a sviňáci (1905, Belluaires et porchers, dedikováno Josefu Florianovi)
Epopeja byzantská a Gustav Schlumberger (1906, L'Épopée byzantine et Gustave Schlumberger, česky 1913)
Ta, která pláče (Naše Paní La Salettská), (1908, Celle qui pleure, česky 1909)
Krev Chudého (1909, Le Sang du pauvre, česky 1911) dostupné on-line
Život Melanie, Pasačky La Salettské (1912, Vie de Mélanie écrite par elle même, česky 1914)
Sur la tombe de Huysmans (1912)
Duše Napoleonova (1912, L'Âme de Napoléon, česky 1918)
Rozjímání samotářova r. 1916 (1917, Méditations d'un solitaire en 1916, česky 1919)
Johanna d’Arc a Německo, (1915, Jeanne d'Arc et l'Allemagne, česky 1925)
V temnotách (posmrtně 1918, Méditations dans les ténébres)
Le Symbolisme de l'apparition (posmrtně 1925)

Časopis

Le Pal (Kůl, 1885, vyšlo 5 čísel)

Deníky

Žebrák nevděčník (1892-1895, Le Mendiant ingrat, česky 1910)
Můj Deník (1896-1900, Mon Journal, česky 1919)
Čtyři léta zajetí v Prasečím na Marně (1900-1904, Quatre ans de captivité à Cochons-sur-Marne, česky 1912)
Neprodajný (1904-1907 ,L'Invendable, česky 1919)
Stařec s Hory (1907-1910, Le Vieux de la Montagne, česky 1913)
Poutník Absolutna (1910-1912, Le Pèlerin de l'Absolu, česky 1918)
Na prahu Apokalypsy (1913-1915, Au seuil de l'Apocalypse, česky 1930)
Brána pokorných (1915-1917, La Porte des Humbles, česky 1947)

Odkazy

Literatura

Jacques Loreilhe: Léon Bloy, Olomouc, Votobia 1994, ISBN 80-85619-97-0
Robert Krumphanzl, Stručná bibliografie knih Léona Bloy, in: Léon Bloy, Stránky z díla, Praha, Triáda 2007, s. 355-366, ISBN 80-86138-80-1
Týž, Chronologie knižních vydání překladů Léona Bloy do češtiny, in: Léon Bloy, Stránky z díla, tamtéž, s. 367-374

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Léon Bloy na Wikimedia Commons
Autor Léon Bloy ve Wikizdrojích (francouzsky)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Léon Bloy
životopis od Jana Čepa
chronologie a přehled českých vydání do roku 1993
Souvislosti 3/2003, Jitka Bednářová: Frankofilie Josefa Floriana
Souvislosti 1/2004, článek Jitky Bednářové o vztahu Léona Bloye a Josefa Floriana
(francouzsky) text románu Zoufalec a deníků ve francouzštině

@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 * ''Sur la tombe de Huysmans'' (1912)
 * ''Duše Napoleonova'' (1912, L'Âme de Napoléon, česky 1918)
 * ''Rozjímání samotářova r. 1916'' (1917, Méditations d'un solitaire en 1916'', česky 1919)''
 * ''Johanna d’Arc a Německo'', (1915, Jeanne d'Arc et l'Allemagne, česky 1925)
 * ''V temnotách'' (posmrtně 1918, Méditations dans les ténébres)
@@ Řádek 88: / Řádek 88: @@
 [[Kategorie:Francouzští básníci]]
 [[Kategorie:Katoličtí autoři]]
-[[Kategorie:Narození 1846]]
+[[Kategorie:Narození v roce 1846]]
 [[Kategorie:Úmrtí 1917]]
 [[Kategorie:Muži]]