Přeskočit na obsah

František Václav Peřinka

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

František Václav Peřinka, též Vácslav (26. února 1878 Koráb u Mikulovic – 14. září 1949 Kroměříž) byl regionální archivář a historik. Zabýval se dějinami jižního Valašska, napsal řadu vlastivědných monografií [1]

Životopis

Narodil se 26. února 1878 v rodině chudého hrnčíře na samotě Koráb. Samota se nachází blízko Mikulovic v lese u okresní silnice do Horních Dunajovic. V Mikulovicích absolvoval i obecnou školu. Byl nadaným žákem a proto odešel na nižší gymnázium do Třebíče. Zde došlo k setkání s profesorem Rypáčkem, které ovlivnilo celý jeho další život. Profesor Rypáček v něm vzbudil zájem o historii. Pokračoval ve svém studiu na vyšším gymnáziu v Kroměříži.

Jeho zájem o historii jej přivedl ke kroměřížskému zámeckému archivu, který obsahoval pro budoucího historika neocenitelné zdroje informací. Snad již tam začal přemýšlet o zpracování historie Jižní Moravy.

Zkoušel pokračovat ve studiu v Praze na univerzitě, kde mimo jiné navštěvoval i národopisné přednášky profesora Zíbrta. Studia ukončil předčasně z finančních důvodů. Vrátil se zpět na Moravu, kde pracoval nejdříve jako učeň v lékárně, ale pak byl přijat na berní úřad ve Znojmě.

Byl aktivní v českých spolcích, kde přednášel o historii. Přispíval i do novin. Tyto aktivity nebyly v té době jeho nadřízenými přijímány kladně, což vedlo k tomu, že byl přeřazován z místa na místo. Vystřídal několik moravských měst a v roce 1906 se dostal zpět do Kroměříže.[2]V Kroměříži byl až do roku 1914 kdy začala první světová válka.

Během války působil v Brně [3] a po válce odešel na Slovensko. Působil na několika místech. Byl v Ružomberku, ale i Bratislavě. V roce 1939 se vrací zpět do Kroměříže, kde ve věku 71 let umírá. Zemřel 14. září 1949.[4]

Dílo

F. V. Peřinka na všech svých působištích pracoval jako důkladný a systematický historik-badatel. Soustředil se zvláště na církevní dějiny. Začal publikovat již v 21 letech. Během života publikoval v různých časopisech i sbornících. Například: Od Horácka k Podyjí (1924-1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník, Časopis muzea moravského. Jeho práce jsou logicky spojeny s místy jeho působišť. Nejrozsáhlejší jsou jeho Dějiny města Kroměříže. Toto dílo má několik svazků a v souhrnu více než 4000 stran. Zachycuje v něm dějiny města od prvních zmínek po rok 1938. S jeho působením na Znojemsku je spojeno jeho dílo Vlastivěda moravská. Toto dílo má tři části podle tehdejších okresů: Jaroslavický okres, Vranovský okres a Znojemský okres.

Soupis knih

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ve Znojemském okrese zachycuje dějiny Znojma i okolních obcí až do druhé poloviny 18. století.
  2. ↑ Dílo obsahuje mimo jiné i cenný popis funkcí rychtářů a fojtů a také reprodukce pečetí cechů.

Reference

  1. ↑ Římskokatolická farnost, Valašské klobouky, regionální osobnosti
  2. ↑ Pinkava, Jaroslav : F. V. Peřinka. Ojedinělý badatel. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 2004, 71 s.,
  3. ↑ Vlastivědný věstník moravský. Brno 1978.
  4. ↑ Vlastivědný věstník moravský. Roč.25, sešit 1. Brno, Musejní spolek 1973.

Literatura

  • Zezulová, Jitka : Vlastivěda moravská a František Vácslav Peřinka. In: 100 let Vlastivědy moravské a vlastivědná práce na Moravě. 24. mikulovské sympozium 14.-15. října 1998. Mikulov, Státní okresní archiv Břeclav 1999
  • Slaboch, Martin : Staré rody z bývalého valašskoklobuckého okresu. GaHL 25, 2005, č. 3-4, s. 70-72.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Václav_Peřinka&oldid=12768028“