Weegee
| Weegee | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. června 1899 Zoločiv |
| Úmrtí | 26. prosince 1968 (ve věku 69 let) New York |
| Povolání | fotograf, fotoreportér a novinář |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Weegee, pseudonymem Arthur Fellig, vlastním jménem Usher Fellig (12. června 1899, Złoczów, Halič – 26. prosince 1968, New York/USA) byl americký reportážní fotograf.[1]
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 12. června 1899 jako Arthur Fellig ve vesnici Złoczów, která tehdy patřila Rakousku (dnes Ukrajina). Roku 1906 uprchli s matkou a bratry před antisemitismem do Ameriky za otcem. Byl dítětem ulice, měl mnoho zaměstnání - pracoval jako masér, umývač nádobí, pouliční fotograf a také fotolaborant.
Postupně se začínal rodit fotograf-novinář Weegee. V noci vycházel do ulic a fotografoval vše co obyčejně zahaluje tma. Nestaral se o techniku fotografie a ani o její obrazové řešení - jediné, co ho zajímalo, bylo potkat a zaznamenat situaci, aby měl co nabídnout novinám.
Roku 1935 se stal fotografem na volné noze. Využíval známostí s policií a směl ve svém autě mít nainstalovanou krátkovlnnou vysílačku. Dokonce se dochovala kompletní temná komora zabudovaná do kufru automobilu, aby mohl co nejdříve fotografie vyvolat. Na místo zločinu dorazil zároveň s policií nebo před ní, udělal rychle pár záběrů a ráno je prodával. Publikoval do: Herald Tribune, World-Telegram, Daily News, The Washington Post, Journal-American, The Sun a dalších. Slovo WEEGEE je však také odvozené z anglického slova označující spiristickou tabulku; nikdo tehdy nechápal, jak může cítit na dálku situaci, která má teprve přijít.
Většina jeho pozoruhodných fotografií byla pořízena běžným novinářským fotoaparátem své doby, typem Graflex Speed Graphic 4x5 s předvolenou clonou f/16, časem 1/200 sekundy, bleskovou žárovkou a zaostřením na vzdálenost deseti metrů. Docílil tak velké hloubky ostrosti, což mu umožnilo fotografovat bez větší přípravy. To bylo ostatně potřeba, s bleskem tehdejší doby nestačilo jen čekat na nabití, bylo potřeba vyměnit žárovku, která byla na jedno použití.[2]
Postupně nefotografoval jen zločiny, ale také noční pijany a rozvášněné milence, publikum pobavené pohledem na zraněnou osobu. Představoval Newyorčanům jejich město jak doopravdy vypadá. Hrozné, kruté, v kterém se odrážejí všechny záporné vlastnosti člověka.
Roku 1950 a 1960, Weegee experimentoval s panoramatickou fotografií, se zkreslováním obrazu a fotografováním pomocí hranolu. Udělal tak slavné fotografie například Nikity Chruščova nebo Marilyn Monroe, na kterých jsou jejich tváře groteskně zkreslené. V šedesátých letech cestoval po Evropě, kde se věnoval fotografii aktu.
Je řazen k takzvané „Newyorské škole fotografie“, která s oblibou od 30. do 70. let dvacátého století využívala různé druhy neostrosti. Nebyla to instituce v pravém slova smyslu, ale šestnáct autorů (narozených od 1898-1934) žijících a tvořících v New York City. Jednalo se o fotografy, jejichž jména jsou dnes již legendami: Diane Arbusová, Alexey Brodovitch, Ted Croner, Bruce Davidson, Don Donaghy, Louis Faurer, Richard Avedon, Sid Grossmann, William Klein, Saul Liter, Leon Levinstein, Helen Levitt, Lisette Model, David Vestal a Robert Frank.[3]
Zemřel 26. prosince 1968 na mozkový nádor ve věku 69 let. Nikdy nezapřel svůj původ a při pohledu na bohaté byl nesvůj. Zůstalo po něm 5000 negativů a 1500 kopií, které představují momenty vytažené z toku všedního dne.
Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.[4]
Inspirovaní fotografové
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako Weegee fotografuje rakouský fotograf Stefan Liewehr, který ve stejném duchu nasnímal záběry vídeňských barů Florida v Ottakringu. Používá středoformátovou kameru a blesk upevněný na boku přístroje. A jak sám autor uvádí, snaží se zároveň hledat odpověď na otázku, proč se ve vídeňské čtvrti Ottakring nacházejí kavárny s názvy "Café Florida" či "Miami Vice", odkud pochází naše fascinace některými značkami jakou je například Harley Davidson, co nás láká na American Football nebo Baseball.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weege na slovenské Wikipedii.
- ↑ Adam Hájek. Jejich první vražda. Voyeur s foťákem povýšil špínu New Yorku na umění. IDNES.cz [online]. 2023-12-24 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
- ↑ http://technet.idnes.cz/prvni-blesk-zmrazil-spalene-mleko-2-dil-dyi-/tec_foto.asp?c=A070323_153002_tec_foto_pka
- ↑ BRANČ, Jan. Neostrá fotografie na přelomu století, Bakalářská teoretická diplomová práce [online]. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie [cit. 2009-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15.
- ↑ AUER, Anna; MRAZ, Werner; STANEK, Ivo. Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded. [s.l.]: Palác Kinských - Národní galerie v Praze (Praha), 2009.
- ↑ http://www.photorevue.com/phprs/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2003010301[nedostupný zdroj]
Externí odkazy (anglicky)
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Weegee na Wikimedia Commons
- New York Times, June 9, 2006, "'Unknown Weegee,' on Photographer Who Made the Night Noir"
- New York Times, June 20, 2008, "Crime Was Weegee’s Oyster"
- Weegee's World: Life, Death and the Human Drama
- Weegee Photographs Commercial link
- Galerie na geocities.com
- Sbírky na museum.icp.org
