Ústava z 3. května 1791

Ústava z 3. května 1791 (pol.: Konstytucja 3 maja) byla polská ústava schválená 3. května 1791. Ústava regulovala právní řád Polsko-litevské unie. Ústava se snažila implementovat účinnější konstituční monarchii, zavedla politickou rovnost mezi měšťany a šlechtou a rolníky postavila pod ochranu vlády. Obecně se soudí, že Ústava z 3. května 1791 byla první moderní psanou ústavou v Evropě a druhou ve světě (po americké ústavě z r. 1787).^[1]

Ústava byla v platnosti méně než 19 měsíců. Polský Sejm ji v roce 1793 prohlásil za neplatnou. Druhé a třetí dělení Polska (1793, 1795) poté ukončilo polskou suverénní existenci až do konce první světové války v roce 1918.

Reference

↑ Albert P. Blaustein. Constitutions of the world. [s.l.]: Wm. S. Hein Publishing, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-8377-0362-6. S. 15.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústava z 3. května 1791 na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[ab-1] Albert P. Blaustein. Constitutions of the world. [s.l.]: Wm. S. Hein Publishing, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-8377-0362-6. S. 15.

[1]