Přeskočit na obsah

Železniční trať Velká Kraš – Vidnava – Nysa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velká Kraš – Vidnava – Nysa
Stanice Velká Kraš – vlevo trať do Vidnavy, vpravo do Javorníka ve Slezsku
Stanice Velká Kraš – vlevo trať do Vidnavy,
vpravo do Javorníka ve Slezsku
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 296
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 4,7 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída C3
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 10 ‰
Maximální rychlost 60 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Lipové Lázní
0,000 Velká Kraš
trať do Javorníka ve Slezsku
2,325 Velká Kraš zastávka
4,413 Vidnava
4,669
Vidnávka
6,5
17,423
státní hranice CZ/PL
16,281 Kałków Łąka
13,752 Buków Jodłów
10,297 Koperniki
7,810 Biała Nyska
4,797 Podkamień
2,5 Nysa Przedmieście
trať do Ścinawy Małe
0,000 Nysa Mały Dworzec
trať do Kędzierzyna Koźle
trať do Opole
Nysa
trať do Brzegu
trať do Kamieńce Ząbkowického
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Velká Kraš – Vidnava – Nysa (existující úsek byl v jízdním řádu pro cestující dříve označen číslem 296) je jednokolejná regionální trať. Provoz v úseku Velká Kraš – Vidnava byl zahájen v roce 1897. Pokračování trati v úseku Vidnava – Nysa bylo dáno do provozu 8. května 1912.[1] V důsledku uspořádání Evropy po 2. světové válce byla 8. května 1945 zastavena veškerá přeshraniční doprava a v roce 1974 byl hraniční úsek zrušen. Od 11. prosince 2010 je na této trati zastavena pravidelná osobní doprava.

V roce 2020 zlínská firma Basic Capital projevila zájem o obnovu těžby kaolinu v oblasti. Pokud by k ní došlo, trať by chtěla využívat k nákladní dopravě. Vybudovala by pak také vlečku do bývalé šamotárny ve Vidnavě, kde by vytěženou surovinu upravovala.[2]

[editovat | editovat zdroj]

Velká Kraš

[editovat | editovat zdroj]
  • Trať 295 Lipová Lázně – Velká Kraš – Javorník ve Slezsku

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]


  1. STANKIEWICZ, Ryszard; STIASNY, Marcin. Atlas linii kolejowych Polski 2010. Rybnik: Eurosprinter, 2010. ISBN 978-83-926946-8-7. (polsky) 
  2. HÁNYŠ, Rostislav. Na nejsevernější trať v Olomouckém kraji se možná vrátí vlaky, cestující ne. iDNES.cz [online]. 2020-10-9. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]