21. dynastie
21. dynastie se již řadí do třetí přechodné doby, kdy došlo k rozdělení vlády Egypta na dynastický (královský) Dolní Egypt a (kněžský) teokratický Horní Egypt[1] jako důsledek rozkladu vnitřních správních struktur, trvalé populační invaze „mořských národů“ z oblastí kolem Středozemního moře, Asýrie, Chetitů přes severní hranici Egypta. Trvale pokračovala invaze pouštích kmenů, Libyjců ze západní pouště. V neposlední řadě to byla slabá dynastická série ramessovských faraonů ve 20. dynastii. Byl to počátek dlouhé doby 1076–723 př. n. l.[2]
Vládnoucí systémy
[editovat | editovat zdroj]Vládu králů v Dolním Egyptu nově ustavil Nesbanebdžed, původně vojevůdce za vlády Ramesse XI., který po nástupu na trůn přijal jméno Smendes.[3][4] Své sídlo přemístil to Tanis. Patrně nejznámějším a zároveň i s dobou vlády kolem 48 let, a také významnějším 3. králem v Dolním Egyptě byl král Psusennes I. Nalezla se jeho nevyloupená hrobka NRT III. v Tanis[5] se zachovalou pohřební výbavou. Hrobku objevil Pierre Monet v roce 1940. Zlatá maska a antropomorfní sarkofág jsou vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře. Teokratickou vládu v Thébách ustavili velekněží Amona, zahrnující území Horního Egypta od Asuánu po Herakleopolis. Boha Amona prohlásili za krále.[4] Vláda knězů Amona se začala formovat již za vlády Ramesse XI., asi od jeho 20. roku vlády. Po jeho smrti došlo k faktickému oddělení vlád mezi oběma částmi Egypta, severem a jihem. Obě území se postupně stabilizovala, patrně i relativně prosperovala, a v některých situací se i vzájemně vládnoucí rody podporovaly.[p 1] Z této doby ovšem nejsou ucelené historické zprávy.
.jpg)
Vládci
[editovat | editovat zdroj]| Král | rodné jméno | doba vlády př. n. l.[6] | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Smendes I.. Hedjkheperre' setepenre' |
Nisu ba-neb-djed |
1069–1043 | |||||||
| Amenemnisut Neferkare' |
Amen em nesu |
1043–1039 | |||||||
| Psusennes I. 'Akheperre' setepenamun |
Pa seba kha en niut |
1039–991 | |||||||
| Amenemope Userma'atre' setepenamun |
User Maat Ra, Amen em ipet |
993–984 | |||||||
| Osorkon Akheperre' setepenre |
Userken |
984–978 | |||||||
| Siamun Netjerkheperre' setepenamun |
Siamun |
978–959 | |||||||
| Psusennes II. Titkheprure`setenpenré |
|
959–945 |
| Nejvyšší kněz Amona | Rodné jméno | doba vlády př. n. l.[6] | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hrihor |
|
1080–1074 | ||||||||
| Payankh švagr Hrihora[7] |
|
|||||||||
| Pindjem I. syn Payankh[8] |
|
|||||||||
| Masharta syn Pindjem I. |
|
|||||||||
| Djedkhonsiufankh syn Pindjem I. |
|
|||||||||
| Menkheperre syn Pindjem I |
|
|||||||||
| Smenndes II. syn Menkheperre |
|
|||||||||
| Pindjem II. syn Menkheperre |
|
|||||||||
| Pseunnes III. syn Pimdjem II. |
|
Konec 21.dynastie
[editovat | editovat zdroj]V egyptské společnosti na konci 20. dynastie, a také dalších středomořských oblastech, se v pozdní době bronzové projevily znaky počínajícího kolapsu, a to zejména:[9][10][11]
- ztráty v ekonomickém výnosu
- ztráta komplexit
- zanikají stávající zásadní struktury pro řízení systémů
- decentralizace a pokles míry organizovanosti
- vnitřní dynamika vývoje dospěla do kritického stavu
- změna etnicit v daném území
V celé široké oblasti docházelo k stěhování národů, které jsou souhrnně označovány jako „mořské národy“.[12] Jednou z možností jak zpomalit dynamiku kolapsu společnosti, je redukce systému. Dá se říci, že v Egyptě se v počátku 21. dynastie, aspoň za vlády prvních tří králů, určitá redukce realizovala a do jisté míry i podařila.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Velekněz z Théb se stal králem v Tanis Psusennes II.
- ↑ Otec Pindjem I. ho ustanovil nejvyšším knězem a sám se prohlásil za faraona.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JANSEN-WINKELN, Karl. Der thebische "Gottesstaat" [online]. Universitet Hedelberg: 2001. S. 153–182. Dostupné online. (německy)
- ↑ HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gita Wamemünde: Tanis Theben des Nordes [online]. 2009 [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-18. (anglicky)
- ↑ a b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky)
- ↑ JAMES, Peter. Hrihor`s kingschip and the High priest of Amun Piankh [online]. Leiden: 2010. S. 231–259. Dostupné online.
- ↑ JENSEN-WINKELN, Erik. Relative chronology of 21. dyn. in.:Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden,: Briil, 2006. S. 218–233. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b DREWS, Robert. The Enad of the Bronz Age [online]. New Jersey: Princeton, 1993. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9.
- ↑ JANSEN-WINKELN, Karl. Das Ende des Neuen Reiches. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde. 1992, roč. 119, s. 22–27. Dostupné online.
- ↑ Who Were the Sea People? [online]. 1995. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAVILLE. Papyrus funéraises de la XXI dynastie [online]. Paris, Leroux: nstitute of Fine Arts Library, 1912. S. pl. XIV. Dostupné online. (francouzsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Brissaud Philipe: Egyptology at the Dawn of the Twenty – first Cetury, 2000
- Stierli H. Ziegler Chr. :Tanis, Vergessene Schätze der Pharoaonen, 2004
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 21. dynastie na Wikimedia Commons
