Přeskočit na obsah

Artem Dovbyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Artem Dovbyk
Artem Dovbyk (2016)
Artem Dovbyk (2016)
Osobní informace
Celé jménoArtem Olexandrovyč Dovbyk
Datum narození21. června 1997 (27 let)
Místo narozeníČerkasy, Ukrajina Ukrajina
Výška189 cm
Klubové informace
Současný klubItálie AS Řím
Číslo dresu11
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
2010–2014 Ukrajina Čerkaščina
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2014–2015
2015–2018
2016
2018–2020
2019–2020
2020–2023
2023–2024
2024–
Ukrajina Čerkaščina
Ukrajina Dnipro
Moldavsko Zaria Bălți
Dánsko Midtjylland
Dánsko SønderjyskE
Ukrajina Dnipro-1
Španělsko Girona
Itálie AS Řím
02000(7)
0350(18)
00300(0)
01800(1)
01800(2)
0710(44)
0380(24)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2016–2018
2021–
Ukrajina Ukrajina U21
Ukrajina Ukrajina
00600(1)
0310(10)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 16. 8. 2024
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 16. 8. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artěm Oleksandrovyč Dovbyk (* 21. června 1997 Čerkasy) je ukrajinský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka za italský klub AS Řím a za ukrajinskou fotbalovou reprezentaci.[1]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v městě Čerkasy, kde absolvoval Čerkaskou národní univerzitu Bohdana Chmelnického. Vystudoval zde Ústav tělesné kultury, sportu a zdraví.[2]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Artěm Dovbyk začal hrát fotbal ve svém rodném městě Čerkasech. Přitom pokračoval ve studiu na místní fotbalové akademii, kde byl jeho prvním trenérem Alexej Jakovlevič Blocha. Později pokračoval v práci s dalším mentorem – Serhijem Ivanovičem Serhijenkem. Jako člen týmu své sportovní školy se účastnil Dětské a mládežnické fotbalové ligy na Ukrajině. V roce 2013 dostal pozvánku do mládežnického týmu Metalist Charkov, ale během tréninkového kempu utrpěl zranění kolena a nakonec se vrátil do Čerkas.[3]

FK Čerkaščina

[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. července 2014 Dovbyk podepsal smlouvu s klubem FK Čerkaščina, který hrál ve 2. ukrajinské lize. V zápase 12. kola nastoupil jako náhradník tři minuty před přestávkou proti Arsenalu-Kyjivščyně a do konce poločasu dokázal dvakrát skórovat. Ve druhé půli dokončil svůj první hattrick v dospělém fotbale, přičemž také asistoval. Produktivní hra sedmnáctiletého fotbalisty nezůstala bez povšimnutí hledačů talentů u klubů Premjer-lihy. Po skončení podzimní části soutěže Dovbyk jednal s Dynamem Kyjev, ale dohody s týmem nebylo dosaženo a útočník hrál za FK Čerkaščina až do konce sezóny.[3]

FK Dnipro a FC Zaria Bălți

[editovat | editovat zdroj]

V létě roku 2015 Dovbyk podepsal smlouvu na jeden rok s FK Dnipro Dněpropetrovsk, později přejmenovaném na FK Dnipro. S A týmem odjel na soustředění v Nizozemsku, ale na začátku ligy trenér Dnipra Myron Markevič důvěřoval zkušenějším hráčům a legionářům a 18letý útočník tak hrál za dorost. Za A mužstvo hrál pouze v pohárovém zápase proti FK Olimpik Doněck. Druhou část sezóny nakonec strávil na hostování v Moldavsku v FC Zaria Bălți, kde získal Moldavský pohár. Po sezóně se vrátil do FK Dnipro, který ovšem začal mít finanční problémy. V sezóně 2016/17 se během několik měsíců stal jedním z nejlepších hráčů ligy a nejlepším mladým hráčem UPL, ale i přes jeho brilantní hru za FK Dnipro (do značné míry kvůli odečtení bodů za neplacení dluhů bývalému trenérskému týmu, který vedl Juande Ramos) poprvé v historii opustil ukrajinskou nejvyšší soutěž a sestoupil do druhé ligy. Nakonec jej FIFA za stejné dluhy poslala na ještě nižší úroveň (2. národní ligu). Na konci sezóny 2016/17 Dovbyk klub opustil.[3]

FC Midtjylland a SønderjyskE Fodbold

[editovat | editovat zdroj]

31. ledna 2018 Dovbyk podepsal smlouvu s dánským FC Midtjylland. Za půl sezóny stihl odehrát 10 zápasů a vstřelit 1 gól a stal se mistrem Dánska. Následující rok však přišel o místo v základní sestavě, kvůli čemuž odešel 2. září 2019 na hostování do jiného místního klubu – SønderjyskE Fodbold (do konce sezóny 2019/20), ve kterém se stal vítězem dánského poháru. Dovbyk odehrál za tento tým 18 zápasů a vstřelil 2 góly v lize, 5 zápasů a 2 góly v dánském poháru, a 5 zápasů a 3 góly v juniorské lize.[4]

V létě roku 2020 se Artem vrátil na Ukrajinu a podepsal smlouvu s SC Dnipro-1, za který pravidelně nastupoval.[1]

V létě 2023 se přesunul za 7,8 mil. Eur do Girony FC. Tam se mu velmi dařilo. Za 36 utkání v La Lize dal 24 gólů a stal se tak i nejlepším střelcem celé ligy. I díky jemu se Girona umístila na 3. místě a zajistila si tak účast v Lize Mistrů. [5]

Už v létě 2024 se stěhoval do italského As Roma, za 30,5 mil. Eur.

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 odehrál 2 zápasy za národní tým Ukrajiny do 18 let.

23. května Dovbyk poprvé dostal pozvánku do národního týmu Ukrajiny. Ukrajinská fotbalová reprezentace jej povolala na přípravný zápas proti národnímu týmu Malty a kvalifikační zápas na Mistrovství světa 2018 proti Finsku, ale ani v jednom zápase nenastoupil. Později byl povolán na další kvalifikační zápas na Mistrovství světa v roce 2018 proti Islandu, ale ani tentokrát nedebutoval. Místo toho v letech 2016–2018 hrál za výběr do 21 let, který se účastnil neúspěšné kvalifikace na Mistrovství Evropy v letech 2017 a 2019.

Dne 29. června 2021 Dovbyk debutoval na EURO 2020 jako náhradník za Andrije Jarmolenka v prodloužení osmifinále proti Švédsku. V prodloužení dokázal Dovbyk zúročit přihrávku Olexandra Zinčenka a gólem Ukrajině zajistil poprvé v historii postup do čtvrtfinále Mistrovství Evropy.[6] Branka v čase 120:37 byla druhou nejpozději vstřelenou brankou v dějinách Eura. Rekord dosud drží Turek Semih Sentürk, který v roce 2008 vstřelil branku Chorvatům po 121 minutách a jedné vteřině.[6] Dovbyk se zároveň stal nejmladším střelcem gólu v historii ukrajinského národního týmu na mistrovství Evropy.[7]

Ukrajina byla ve skupině E favoritem na postup. Po prvním zápase, kdy nečekaně prohráli s Rumunskem 3:0, se situace zkomplikovala. V dalším zápase hráli proti Slovensku, kde byl za stavu 1:1 vystřídán v 67. minutě Romanem Jaremčukem, který následně v 80. minutě zápas otočil na konečných 2:1. V posledním skupinovém zápase proti Belgii odehrál i přes žlutou kartu celý zápas. Ten skončil bezgólovou remízu a Ukrajina za 3 zápasy získala 4 body. Naneštěstí pro Ukrajinu, všechny týmy měly stejný počet bodů a pro nejhorší gólový rozdíl skončila Ukrajina na posledním místě tabulky.[8]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • Vyhlášen jako nejlepší střelec Ukrajinského poháru: 2020/21 (4 góly)
  • Vyhlášen jako nejlepší střelec La Ligy: 2023/24 (24 gólů)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artem Dovbyk na anglické Wikipedii.

  1. a b Artem Dovbyk (SK Dnipro-1) - informace o Artem Dovbyk na EuroFotbalu. www.eurofotbal.cz [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  2. Черкаський національний університет імені Богдана Хмельницького — Студент Черкаського національного став чемпіоном Данії. cdu.edu.ua [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  3. a b c WebCite query result. www.webcitation.org [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  4. Довбик перешел в Мидтьюлланд. football.ua [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  5. Girona přichází o útočnou modlu, bitvu o Dovbyka vyhrálo AS Řím. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. 
  6. a b Dovbyk v prodloužení knockoutoval oslabené Švédy. ČT sport [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  7. На матче со Швецией Довбик побил рекорд Платини. Украинская правда [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. (rusky) 
  8. EURO | Ukrajina končí se čtyřmi body. Je to nevídané, postěžoval si obránce Tymčyk - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2024-06-26 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]