Baltasar Garzón
| Baltasar Garzón | |
|---|---|
 Baltasar Garzón (20. března 2023) | |
| Narození | 26. října 1955 (69 let) Torres |
| Alma mater | Sevillská univerzita |
| Povolání | soudce, spisovatel, politik, vysokoškolský učitel a advokát |
| Zaměstnavatel | Julian Assange (od 2012) |
| Ocenění | Gold Medal of the Order of Merit of the National Plan on Drugs (2001) Medaile Andalusie (2008) Cena Hermanna Kestena |
| Choť | Dolores Delgado (od 2023)[1] |
| Děti | María Garzón Molina[2] |
| Funkce | Člen poslanecké rady (1993–1994) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baltasar Garzón Real (* 26. října 1955 Torres) je španělský levicový politik, aktivista, právník a bývalý soudce. V roce 2012 mu bylo pro překračování pravomocí a používání nelegálních metod při vyšetřování na jedenáct let soudně zakázáno působit ve španělské justici.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval Sevillskou univerzitu, od roku 1981 pracoval jako soudce a od roku 1988 působil u nejvyššího soudu Audiencia Nacional. Zabýval se případy porušování lidských práv v období frankistického režimu, prošetřoval také spojení odborové organizace Manos Limpias se španělskou krajní pravicí. V roce 1998 obvinil chilského diktátora Augusta Pinocheta z politických vražd španělských občanů a neúspěšně požadoval jeho vydání k soudnímu řízení do Španělska, navrhl také vyšetřování pozadí Operace Kondor. Vyšetřoval také případ paramilitárních jednotek Grupos Antiterroristas de Liberación nasazených tajně v boji proti baskickým separatistům, obchody magnáta Jesúse Gila, aktivity drogových gangů, teroristy z organizace Al-Káida nebo korupční skandál známý jako Casa Gürtel. V roce 2009 podal trestní oznámení proti skupině vysokých státních úředníků USA známých jako Bushova šestka.
V roce 1993 byl zvolen poslancem Kongresu jako nezávislý na kandidátce Španělské socialistické dělnické strany a stal se koordinátorem státní protidrogové politiky, o rok později na protest proti nedostatečné podpoře ze strany vlády rezignoval. Přednášel na Universidad Complutense de Madrid, vydal knihy Cuento de Navidad: es posible un mundo diferente a Un mundo sin miedo. Obdržel 22 čestných doktorátů, v roce 2009 mu Německý PEN klub udělil Cenu Hermanna Kestena, byl také zařazen na seznam Sto nejvlivnějších intelektuálů světa. V roce 2011 získal ALBA/Puffin Award for Human Rights Activism.
V roce 2010 byl obviněn z překročení pravomocí a postaven mimo službu. V roce 2012 byl za nelegální používání odposlechů odsouzen k pokutě 2500 eur a jedenáctiletému zákazu působení v justici.[3] Od roku 2012 působí jako hlavní právník Juliana Assangeho.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2019-05-17].
- ↑ Španělský soudce Garzón nesmí 11 let soudit kvůli kauze s odposlechy. iDNES.cz [online]. 2012-02-09 [cit. 2018-11-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltasar Garzón na Wikimedia Commons - SOS Garzón Archivováno 19. 11. 2018 na Wayback Machine.
