Přeskočit na obsah

Barosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxBarosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 152 až 150 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstruovaná kostra rodu Barosaurus v expozici AMNH.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
NadčeleďDiplodocoidea
ČeleďDiplodocidae
PodčeleďDiplodocinae
RodBarosaurus
Marsh, 1890
Binomické jméno
Barosaurus lentus
Marsh, 1890
Synonyma
  • Barosaurus affinis
  • Tornieria africana ?
  • Tornieria gracilis ?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barosaurus („Těžký ještěr“) byl rod velkého sauropodního dinosaura příbuzného známějším severoamerickým rodům Diplodocus a Apatosaurus. Žil také ve stejném prostředí, na konci jurské periody před asi 150 miliony let. Jeho fosilie byly objeveny v americkém Utahu a Jižní Dakotě (geologické souvrství Morrison).[1] V tanzanské Mtwaře byly nalezeny úlomky lebek a dalších kostí, u kterých se předpokládá, že možná patřily rovněž rodu Barosaurus (někteří paleontologové je ale přisuzují samostatnému rodu Tornieria).

Oproti diplodokovi měl barosaurus vyšší obratle a delší krk, ale kratší ocas. Vážil kolem 12 tun a jeho délka mohla dosáhnout asi 26 až 27 metrů[2][3], což barosaura řadí mezi největší známé dinosaury (i když až do druhé desítky, viz Velikost dinosaurů). Krční obratle jsou až přes 1 metr dlouhé, čímž se blíží velikostí obratlům takových gigantů, jako byl Sauroposeidon proteles.

Barosaurus lentus bojující se dvěma jedinci teropoda druhu Allosaurus fragilis.

U tohoto sauropoda se předpokládalo, že musel mít nesmírně výkonné srdce, aby se krev vypumpovala až do jeho hlavy vysoko nad zemí. Podle různých teorií tak srdce muselo vážit až 1,6 tuny nebo naopak měl srdcí až osm (dvě v hrudníku a tři páry v krku). Další teorií je, že měl jedno středně velké srdce a tepenné chlopně, které bránily zpětnému proudění krve (stejně jako žirafa). Později se pomocí počítačové simulace zjistilo, že Barosaurus měl krk více v horizontální pozici a tím odpadl problém s pumpováním krve do hlavy.

Objeveny byly také obratle a další části kostry mláďat barosaurů. Fosilie těchto juvenilních exemplářů jsou obecně velmi vzácné a pro výzkum ontogeneze sauropodů zároveň velmi důležité.[4]

Chyby v dřívějších rekonstrukcích

[editovat | editovat zdroj]

Darren Naish poukázal v roce 2010 na četné chyby, kterých se autoři knih o dinosaurech dopouštěli při zobrazování tohoto dinosaura. Především šlo o příliš vysoký, žirafovitě napřímený krk a mohutné tělo s hopsavým stylem chůze. Tyto rekonstrukce ze 70. až 90. let minulého století jsou však silně zastaralé a neodpovídají modernímu pohledu na dinosaury.[5]

Podle výsledků odborné práce, publikované na konci roku 2022, konce ocasů diplodokidů (jako je barosaurus) nedosahovaly zdaleka potřebné rychlosti pro "nadzvukový třesk". Jejich maximální rychlost činila přibližně kolem 30 m/s neboli asi 108 km/h.[6]

Gigantické obratle

[editovat | editovat zdroj]

Trojice krčních obratlů C9, C10 a C11 z Utahu, prozkoumaná roku 2013 paleontology Michaelem P. Taylorem a Matthewem Wedelem, nasvědčuje délkou až 1,3 metru existenci obřích jedinců, kteří mohli být snad až dvojnásobně velcí oproti holotypu tohoto sauropoda. To by představovalo délku přes 50 metrů a hmotnost až kolem 100 metrických tun.[7][8]

  1. SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 189 (anglicky)
  4. https://svpow.com/2022/03/07/heres-that-juvenile-barosaurus-pectoral-vertebra-sequence-anaglyph-you-ordered/
  5. Archivovaná kopie. scienceblogs.com [online]. [cit. 2010-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-17. 
  6. Simone Conti, Emanuel Tschopp, Octávio Mateus, Andrea Zanoni, Pierangelo Masarati & Giuseppe Sala (2022). Multibody analysis and soft tissue strength refute supersonic dinosaur tail. Scientific Reports. 12: 19245. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-21633-2
  7. SOCHA, Vladimír. Barosaurus největším známým dinosaurem?. OSEL.cz [online]. 16. října 2017. Dostupné online.  (česky)
  8. https://svpow.com/2016/09/16/how-horrifying-was-the-neck-of-barosaurus/

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • McIntosh, J. (2005). "The Genus Barosaurus (Marsh)". in Carpenter, Kenneth and Tidswell, Virginia (ed.). Thunder Lizards: The Sauropodomorph Dinosaurs. Indiana University Press. pp. 38–77. ISBN 0-253-34542-1.
  • Foster, J. R. (1996). "Sauropod dinosaurs of the Morrison Formation (Upper Jurassic), Black Hills, South Dakota and Wyoming". Contributions to Geology, University of Wyoming. 31 (1): 1–25. Archived from the original on 2010-06-21.
  • Lovelace, David M.; Hartman, Scott A.; Wahl, William R. (2007). "Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny". Arquivos do Museu Nacional, Rio de Janeiro. 65 (4): 527–544.
  • Tschopp, E.; Mateus, O. V.; Benson, R. B. J. (2015). "A specimen-level phylogenetic analysis and taxonomic revision of Diplodocidae (Dinosauria, Sauropoda)". PeerJ. 3: e857. doi:10.7717/peerj.857.
  • Wilson, Jeffrey A. (2002). "Sauropod dinosaur phylogeny: critique and cladistic analysis". Zoological Journal of the Linnean Society. 136 (2): 215–275. doi:10.1046/j.1096-3642.2002.00029.x

Česká literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]