Přeskočit na obsah

Bečváry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Bečváry (část obce))
Bečváry
Zámek v obci Bečváry
Zámek v obci Bečváry
Znak obce BečváryVlajka obce Bečváry
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKolín
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 061 (2024)[1]
Rozloha16,28 km²[2]
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ281 43, 281 44, 285 04
Počet domů392 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduBečváry 161
281 43 Bečváry
oubecvary@volny.cz
StarostkaJindřiška Šmejkalová
Oficiální web: www.becvary.cz
Bečváry
Bečváry
Další údaje
Kód obce533181
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečváry (německy Betschwar) jsou obec ležící v okrese Kolín. Leží zhruba 11 km jihozápadně od Kolína a 9 km jihovýchodně od Kouřimi a 40 kilometrů východně od Prahy. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Protéká tudy říčka Bečvárka, která je pravostranným přítokem řeky Výrovky.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Bečváry se poprvé připomínají v roce 1265, kdy patřily Horynovi z Bečvář. Ve 14. a 15. století byla ves rozdělena na několik dílů a na počátku 16. století se Bečváry staly součástí panství Červený Hrádek. V roce 1591 si Jaroslav Myška ze Žlunic zvolil Bečváry za své sídlo a při dvoře zbudoval tvrz. V roce 1627 však prodal Bečváry Janu Oktaviánovi Kinskému ze Vchynic, který je připojil k zásmuckému panství. Vzhledem ke své poloze na důležité komunikaci trpěly Bečváry během třicetileté války často přesuny vojsk. V důsledku toho zpustly a v roce 1654 se uvádějí v berní rule jako pusté. Panství koupil 3. ledna 1753 komorní rada Jan Jiří Hilleprand z Prandau, který ho 10. května 1763 prodal generálu Arnoštu Gideonu Laudonovi. Ten zde častěji pobýval až od roku 1773, kdy ukončil svou vojenskou kariéru. Za jeho vlády, snad i v souvislosti s náklady na stavbu zámku, došlo na panství k růstu robotních povinností. Proto se bečvárští poddaní aktivně účastnili v roce 1775 nevolnického povstání. V roce 1964 navštívil obec Nikita Sergejevič Chruščov.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. listopadu 2014.[4]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

V obci Bečváry (776 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, 2 nákladní autodopravy, cukrovar Bernard Mandelík, holič, 2 hostince, kolář, 3 kováři, 6 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, pekař, pila Gusta Freund, stáčírna lahvového piva, 3 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Bečvářích, studnař, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, zámečník.

V obci Červený Hrádek (485 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, samostatná obec se později stala součástí Bečvárů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 holiči, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Červený Hrádek, truhlář.

Ve vsi Hatě (131 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bečvárů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 7 rolníků, hostinec, trafika.

V obci Poďousy (142 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bečvárů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] hostinec, mlýn, pila, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 658 1 970 1 915 1 840 1 776 1 721 1 624 1 276 1 386 1 230 1 148 1 022 994 981 1 044
Počet domů 254 266 264 283 281 293 336 348 341 327 306 309 319 347 392

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Jihozápadně od vesnice se u rybníka Bosňák nachází přírodní památka Lůmek u Bečvár.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnější památkou obce je barokní zámek, který pro generála Laudona pozdně barokně přestavěl pražský architekt Jan Josef Wirch. V období socialismu sloužil zámek jako archiv ČSAV. V roce 2000 zámek koupil významný český hudebník Robert Kodym (skupiny Lucie a Wanastowi Vjecy), který nechal zámek opravit.

U zámku byl kolem roku 1800 postaven nový zámek, který byl v roce 1982 pro špatný stav demolován.

Technickou památkou je Podbečvárský Mlýn.

Obec leží na silnici I/2 v úseku Říčany – Bečváry – Kutná Hora. Územím obce prochází i silnice II/125 v úseku Uhlířské Janovice – Červený Hrádek – Poďousy – Kolín. Dále jsou na území obce silnice III. třídy:

  • III/12530 Žíšov – Hatě – Drahobudice
  • III/12531 Hatě – Horní Jelčany
  • III/12532 ze silnice III/12530 – Horní Jelčany – Sobočice
  • III/12536 Červený Hrádek – Solopysky
  • III/12537 Červený Hrádek – Drahobudice
  • III/33338 Bečváry – Sobočice
  • III/33339 Drahobudice – Bečváry – Horní Chvatliny
  • III/33340 Bečváry – Mančice
  • III/33343 Bečváry – Bílkov
  • III/3359 Vavřinec – Hatě

Obec Bečváry leží na železniční trati 014 Kolín – Uhlířské Janovice – Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1900. Ve stanici Bečváry se napojuje železniční trať 013 Bošice – Bečváry. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1882. Trať je od prosince 2006 bez pravidelné dopravy.

Z obce vedly v roce 2022 autobusové linky např. do těchto cílů: Kolín, Kostelec nad Černými lesy, Praha, Říčany, Suchdol, Kutná Hora, Čáslav, Zásmuky (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), Kácov, Kolín, Uhlířské Janovice, Vlašim (dopravce ČSAD Benešov, a. s.), Kolín, Zásmuky, Plaňany, Žiželice (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Po trati 014 stanicí Bečváry jezdilo v pracovních dnech 13 párů osobních vlaků, o víkendech 8 párů osobních vlaků.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Udělené symboly – Bečváry [online]. 2014-11-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 19–20. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 135. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 299. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1081. (česky a německy)
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]