Belvoir
Belvoir | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | 1168 |
Poloha | |
Adresa | Severní distrikt, Izrael |
Souřadnice | 32°35′44″ s. š., 35°31′17″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křižácký hrad Belvoir [vyslov belvoá] se nachází na planině Ramot Isachar, respektive na jeho podčásti zvané Ramat Kochav, 20 kilometrů jižně od Galilejského jezera. Na východě se terén propadá o cca 500 metrů do údolí Jordánu (respektive do Bejtše'anského údolí jako jeho podčásti). V dobách křížových výprav byl hrad součást feudálního panství francouzského rodu Velos, který sídlil v Tiberiasu.
Název
[editovat | editovat zdroj]V hebrejštině יפה נוף וכוכב הרוחות Kochav ha-Jarden znamenající „Hvězda Jordánu“, která střeží Kochav - židovskou vesnici existující v dobách římské a byzantské nadvlády. Muslimové místo nazývají Kaukab al-Hawa - „Hvězda větrů“, symbolizující silné větry na vrcholu kopce.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Velosové do té doby malou venkovskou opevněnou usedlost v roce 1168 prodali Řádu Johanitů a noví majitelé zde poté vybudovali koncentrický hrad. Hrad byl velmi symetrický s pravoúhlými vnějšími zdmi, posílenými čtverhranými věžemi v rozích na každé straně. Klenby na vnitřních stranách obou zdí poskytovaly prostory pro skladiště a úkryt během nepřátelského ostřelování.
Pevnost Belvoir sloužila jako významná překážka muslimskému postupu do křižáckého jeruzalémského království z východu. V roce 1180 odolal útoku tureckých vojsk.
Během sérií Saladinových vítězství nad křižáky po bitvě u Hattínu byl i hrad Belvoir obležen muslimskou armádou. Obléhání se vleklo rok a půl, až do 5. ledna 1189, kdy posádka kapitulovala.
Opevnění hradu bylo v letech 1217 až 1218 rozbouráno muslimskými vítězi, kteří se obávali znovudobytí pevnosti křižáky. V roce 1240 byl hrad Belvoir na základě dohody postoupen křižákům, ale nedostatek peněz jim nedovoloval vybudovat opevnění zpět a pevnost se tak v krátké době dostala znova pod vládu muslimů.
Zásobování hradu vodou umožňovaly dvě cisterny. První cisterna s valenou klenbou se nacházela v ve vnitřním parkánu u východní parkánové hradby. Menší cisterna byla umístěna v severozápadním nároží vnitřního nádvoří.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Plán pevnosti
-
Vnitřní brána
-
Hlavní brána do věže
-
Velká síň v hradu Belvoir
-
Hradní kuchyně
-
Zříceniny hradu Belvoir
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belvoir Fortress (Israel) na anglické Wikipedii.
- ↑ PLAČEK, Miroslav. Voda na hradech johanitského státu v Egeidě. Archaeologica historica. 2023, roč. 48, čís. 1, s. 155–156. Dostupné online [cit. 2024-10-22]. ISSN 2336-4386. DOI 10.5817/AH2023-1-7.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KENNEDY, Hugh. Crusader Castles. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 242 s. ISBN 978-0521799133. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Belvoir na Wikimedia Commons