Přeskočit na obsah

Bertramka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Bertramka
Vila Bertramka
Vila Bertramka
Účel stavby

vila

Základní informace
Slohklasicismus
Přestavbapo roce 1743 do dnešní podoby
Další majiteléFrantišek Xaver Dušek a Josefína Dušková
Současný majitelspolek Mozartova obec
Poloha
AdresaPraha-Smíchov, ČeskoČesko Česko
UliceU Mrázovky
Souřadnice
Bertramka
Bertramka
Bertramka, Praha
Další informace
Rejstříkové číslo památky40363/1-1400 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bertramka je bývalá hospodářská a viniční usedlostklasicistním slohu z poloviny 18. století nacházející se na severním svahu Černého vrchu na pražském Smíchově.[1] Dnes slouží částečně jako muzeum, s tematikou zdejšího pobytu Wolfganga Amadea Mozartamanželů Duškových, s původní koncertní síní. Budova čp. 169 se nachází v prodloužení Mozartovy ulice, číslem orientačním 2 je přiřazena k uličce U Mrázovky. Usedlost byla od roku 1964 zapsána v seznamu kulturních památek. V lednu 2019 prohlásila vláda Bertramku národní kulturní památkou.[2]

Vila Bertramka

Do 17. století byl svah osázen vinicemi, k nimž patřily dřevěné viniční domky. Roku 1699 skoupil a spojil vinice sládek Jan František Pimskorn, z lomové opuky postavil usedlost s obytným domkem, vinným lisem, stodolou a dal pozemek ohradit[3]. V roce 1710 nemovitost prodal Janu Jiřímu Jelinkovi. Roku 1723 usedlost vlastnil Vojtěch Jiří Fillippi, od něhož ji roku 1743 v dražbě koupila Františka Bertramská z Zornfelsu[4]. Po ní a po jejím manželovi Františkovi z Bertramu dostala usedlost jméno. Později nechali usedlost upravit na letovisko po vzoru předměstských vil. Od roku 1764 se tu vystřídali další majitelé. V roce 1784 usedlost koupila operní pěvkyně Josefína Dušková se svým chotěm, skladatelem a hudebníkem Františkem Xaverem Duškem.[5] V letech 1787 a 1791 je navštívil Wolfgang Amadeus Mozart.[5] Mozart se nikdy ve svých dochovaných dopisech nezmínil o pobytu na Bertramce. O první návštěvě Prahy (v lednu a únoru 1787), Mozart pouze zaznamenal, že bydlel v paláci Johanna Josepha Franze von Thun-Hohenstein na Malé Straně. Pro jeho další návštěvy (říjen až listopad 1787 a srpen až září 1791), je obtížné si představit, že by bylo praktické dlouhodobě pobývat na Bertramce, která byla až za městskými hradbami. Pravděpodobné jsou pouze příležitostné návštěvy Mozarta na Bertramce.[6] Roku 1873 došlo k nestylové přestavbě budov a zboření lusthausu, který stával v zahradě[7]

V roce 1925 přešla Bertramka dědictvím do majetku Mezinárodní nadace Mozarteum od poslední majitelky M. Slizenské.[5] O dva roky později byl založen spolek Mozartova obec, který v lednu 1929 objekt odkoupil.[8][9]

Po roce 1989 byla majitelem Bertramky městská část Praha 5, která objekt pronajímala společnosti Comenius, v jejímž čele stál právník Karel Muzikář starší.[10] Mobiliář a exponáty s hudební tematikou byly zapůjčeny z Českého muzea hudby, Národní galerie a Uměleckoprůmyslového muzea. Mezi exponáty byla i lokna Mozartových vlasů. Objekt byl zpřístupněný a pořádaly se v něm nebo v zahradě koncerty a módní přehlídky. Dne 2. prosince 2009 převzal klíče od Bertramky spolek Mozartova obec, který se 18 let přel o vlastnictví.[8][10] V květnu 2010 byly ve vile instalovány dvě výstavy "Mozartova Zahradnice a její osudy" a "Johann Adolf Hasse - Leben und Werk" a objekt byl denně otevřen veřejnosti.[5] V roce 2012 byla ve vile instalována další výstava "Zrození Stavovského divadla".[6] Archivováno 9. 9. 2019 na Wayback Machine. Od listopadu 2016 do června 2019 probíhala oprava tzv. představeného schodiště vily a Bertramka byla otevřena jen pro předem ohlášené skupiny, pro něž probíhaly odborné přednášky o Mozartovi a Praze.[7] Archivováno 26. 6. 2019 na Wayback Machine. Každoročně probíhá od roku 2010 na Bertramce koncert vítězů Duškovy soutěže hudební mládeže ve zpěvu, kterou organizuje Mozartova obec v ČR.[11]

Dne 28.1.2019 schválila Vláda ČR "Návrh nařízení vlády o prohlášení Usedlosti Bertramka v Praze za národní kulturní památku".[12]

Oprava schodiště byla dokončena v červnu 2019 a vila byla otevřena veřejnosti. V expozici byla instalována čtvrtá výstava "Bertramka - německý pohled (1942)"[13], kterou uspořádal Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci s Mozartovou obcí v ČR a za podpory Technické univerzity v Mnichově, a to pod záštitou velvyslance Spolkové republiky Německo J. E. Dr. Christopha Isranga. Na výstavě je představeno téměř na 100 faksimilií dosud neznámých kreseb, plánů a náčrtů Bertramky z let 1925 a 1942‒1943, nalezených v Muzeu architektury Technické univerzity v Mnichově. Pořídil je profesor Georg Buchner (1890‒1971) spolu se svými pokročilými studenty Akademie für Angewandte Kunst v Mnichově. Součástí výstavy jsou také Buchnerovy osobité kresby a skici některý pražských motivů, stejně jako řada dobových fotografií. Kurátorsky ji připravili Milada Jonášová a prof. Manfred Hermann Schmid (Universität Tübingen), který mnichovské materiály nalezl.[14]

Vila Bertramka, pohled od vjezdu do areálu

Usedlost tvoří areál, jehož hlavním objektem je obytná budova obrácená hlavním průčelím do dvora. Hlavními viditelnými prvky této stavby jsou předsunuté dvojramenné schodiště a lodžie. Jižní krátké čelo budovy se otevírá do prostoru stoupající zahrady. Naproti je stodola s dvoupatrovým špýcharem. Hned vedle domu stojí přízemní část bývalého viničného lisu se silným zdivem. Místo něj je dnes zde Památník Wolfganga Amadea Mozarta a manželů Duškových se stálou expozicí. Celý objekt prošel významnou rekonstrukcí 1940-1942 při příležitosti 150. výročí od Mozartova úmrtí, poté v roce 1956 u příležitosti 200. výročí Mozartova narození. Další opravy proběhly v letech 1986 a 1987. Usedlost Bertramka je od roku 1964 památkově chráněna.

Podrobnější informace naleznete v článku Zahrada Bertramka.

Původně užitková zahrada a vinohrad byly na konci 18. století nahrazeny parkovou úpravou. Bylo zde např. kaštanové stromořadí. To ovšem zmizelo při požáru v roce 1871 a po roce 1873, kdy došlo k velké přestavbě usedlosti.

Bertramka od roku 2009

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 byla Bertramka navrácena Mozartovské obci ČR. Společnost Comenius zastoupená ing. Muzikářem předala Bertramku bez veškerého vnitřního vybavení a znemožnila tak okamžité otevření Bertramky veřejnosti. Mozartova obec ČR však od roku 2009 nebyla schopna vytvořit důstojnou a hodnotnou stálou expozici a zajistit celotýdenní provoz. Dík dlouhodobé špatné správě objektu je Bertramka v roce 2021 v téměř havarijním stavu a pro veřejnost uzavřena. Několik let není objekt vytápěn a schodiště i přes snahu Mozartovy obce nebylo kvalitně opraveno, tak aby odolalo počasí. Na pozemku usedlosti se stále častěji objevují lidé bez domova. Zahrada je zanedbaná a místo je rok od roku ve stále zuboženějším stavu.

  1. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapový list č. II. Dostupné z WWW.
  2. Josef Kopecký: [1], iDnes.cz, 28. 1. 2019
  3. Bašeová, 2001, s.218
  4. MORKUSOVÁ, Andrea. Vývoj Smíchova (od viničních usedlostí k městskému centru). 1.. vyd. Praha: Klub přátel starého Smíchova, 2007. S. 25. 
  5. a b c STAŇKOVÁ, Jaroslava; HURIN, Martin; STANĚK, Jaroslav. Pražské zámky, zámečky a usedlosti. Průvodce. Praha: Academia, 2008. 264 s. ISBN 978-80-200-1613-3. S. 22–24. 
  6. Daniel E.Freeman, Mozart in Prague, 2013, s.138-139. ISBN 978-0-97-942231-7
  7. Bašeová 2001, s. 219
  8. a b HÝŘ, Marek; OPPELT, Robert. Pražané už Mozartovi nerozumějí, jeho Bertramka zarůstá travou [online]. iDnes.cz, 2016-08-19 [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. 
  9. Bertramka [online]. Mozartova obec v České republice [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  10. a b HRUŠKA, Blahoslav. Mozartova Bertramka? Zavřeno. Lidové noviny. 22. 11. 2018, s. 20. 
  11. [2] Archivováno 26. 6. 2019 na Wayback Machine.
  12. https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB6JFMP7K
  13. [3]
  14. [4]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]