Bileća

Bileća ; Билећа
	; vlajka
Poloha
Souřadnice	42°52′42″ s. š., 18°25′37″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Bosna a Hercegovina
Entita	Republika srbská
	Bileća
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	25 000
Hustota zalidnění	23,7 obyv./km²
Etnické složení	Srbové
Náboženské složení	Pravoslaví
Správa
Starosta	Miladin Samardžić
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bileća (v srbské cyrilici Билећа) je město v Bosně a Hercegovině, má 13 257 obyvatel. Nachází se v jihovýchodní části země, u hranice s Chorvatskem a Černou Horou. Administrativně je součástí Republiky srbské.

Poloha

Bileća se nachází ve východní Hercegovině, v nadmořské výšce 476 metrů. Městem prochází rozhraní mezi středomořským a vnitrozemským podnebím. Krajina v okolí Bileći je značně zvlněná a kromě jednotlivých kopců ji tvoří i krasová pole: Dabarsko polje, Fatničko polje, Plansko polje a Bilećko polje. Jižně od města se nachází pramen řeky Trebišnjica a Bilećské jezero, které vzniklo roku 1966 jako součást vodní elektrárny.

Historie

Poprvé je stálé osídlení na území současného města připomínáno z dubrovnických dokumentů z roku 1286, kde je zmiňováno pod názvem Bilechia. Ve 14. a 15. století bylo město významnou křižovatkou obchodních středověkých cest, které směřovaly z území Dubrovnické republiky do Turecka. Je dochován historický dokument datovaný k 8. září 1388, dle něhož armáda Vlatka Vukoviće porazila na poli u Bileći rozhodným úderem turecké vojsko pod velením Šahina-paši. V období od 13. do 16. století vznikl v okolí města Bileća značný počet tzv. stećků, z nichž nejtěžší z nich váží 5 tun.

V roce 1466 město dobyli nakonec Turci. Hercegovina však byla místem častých povstání proti osmanským správcům. Až rozhodnutím z Berlínského kongresu město připadlo Rakousko-Uhersku. Následně zde začal rozvoj infrastruktury. V roce 1880 byla v Bileći otevřena první škola.

Roku 1940 vznikl na území města tábor, kde byly internovány osoby, které nesouhlasily s vládou fašistického Chorvatska.

Ekonomika

Obyvatelstvo se živí především zemědělstvím; chovem dobytka, lovem ryb v nedalekém Bilećském jezeře a obhospodařováním lesů. Průmysl je zanedbatelný díky nerozvinuté infrastruktuře.

Doprava

Městem prochází jediná hlavní silnice severo-jižním směrem, a to z Gacka do Trebinje. Do roku 1965 mělo město i železniční spojení po úzkorozchodné trati. S výstavbou přehrady a rozvojem automobilové dopravy však bylo zrušeno.

Obyvatelstvo

rok	celkem	Srbové	Bosňáci	Chorvati	Jugoslávci	ostatní
1971	13 444	10 880 (80,92 %)	2 079 (15,46 %)	82 (0,60 %)	69 (0,51 %)	334 (2,51 %)
1981	13 199	10 190 (77,20 %)	1 803 (13,66 %)	44 (0,33 %)	727 (5,50 %)	435 (3,29 %)
1991	13 284	10 628 (80,00 %)	1 947 (14,65 %)	39 (0,29 %)	222 (1,67 %)	448 (3,37 %)

Osobnosti

Safet Isović, zpěvák
Beba Selimović, zpěvák
Fadil Hadžić, režisér
Jevto Dedijer, spisovatel
Nenad Mišanović, basketbalista
Ervin Eleskovic, tenista
Tijana Bošković, volejbalista
Karl Malden, herec

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bileća na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.