Carrickfergus

Carrickfergus Carraig Fhearghais
Přístavu Carrickfergus dominuje normanský hrad
Poloha
Souřadnice	54°42′58″ s. š., 5°48′32″ z. d.
Časové pásmo	UTC0/UTC+1
Stát	Spojené království Spojené království
Země	Severní Irsko
Hrabství	Antrim
District	Mid and East Antrim
Carrickfergus
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	27 903 (2011)
Náboženské složení	protestanti 85%, katolíci 9,5% (2011)
Správa
Status	město
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carrickfergus (irsky Carraig Fhearghais, tj. Fergusova skála, skotsky Carrick nebo Craigfergus) je město v severoirském hrabství Antrim ve Spojeném království. Carrickfergus je jedním z nejstarších měst v Severním Irsku. Podle výsledků sčítání obyvatelstva žilo v roce 2011 v Carrickfergusu 27 903 osob.

Geografie

Město leží na severním břehu Belfast Lough, velké zátoky Irského moře, přibližně 9,5 km vzdušnou čarou od severního okraje severoirské metropole. Obdobná vzdálenost dělí Carrickfergus od přístavu Bangor na jihovýchodě. Nejbližším velkým sídlem je Newtownabbey na jihozápadě.

Historie

Související informace naleznete také v článku Carrickfergus (hrad).

Pověst o původu jména

Pojmenování města je odvozováno od jména Ferguse Mòra Mac Eirca, zvaného Fergus Mór neboli Fergus Veliký, legendárního krále Dál Riady - království, které se rozkládalo v 5. - 6. století na území západního Skotska, Hebrid a severního Irska. Podle pověsti loď krále Ferguse zde narazila na skálu, které se od té doby začalo říkat "Fergusova skála".

Založení hradu a města

O pět století později za vlády anglického krále Jindřicha II. Plantageneta došlo k pronikání vojsk na území Irska. Jedním z normanských rytířů, kteří jim veleli, byl John de Curcy. Vybudoval v Irsku řadu hradů, mezi nimi v roce 1177 též hrad Carrickfergus, který se stal jeho hlavním sídlem coby vládce severního Irska.

Hrad a město na rytině z roku 1840

Carrickfergus vzhledem ke svému strategickému významu byl mnohokrát dobýván. V roce 1204 de Courcyho vystřídal u moci další normanský rytíř a dobrodruh Hugh de Lacy, syn Hugha de Lacyho, který byl jedním z prvních dobyvatelů Irska ve 12. století. V roce 1210 Carrickfergus dobyl král Jan Bezzemek. Hugh de Lacy se na hrad vrátil v roce 1227 a zemřel zde v roce 1242. V roce 1315 hrad a město dobyl během svého irského tažení Edward Bruce, bratr skotského krále Roberta. Když bylo o tři roky později skotské vojsko poraženo v bitvě u Foghartu, po ústupu za sebou zanechalo zpustošené město Carrickfergus. Skotové zničili město opakovaně ještě v letech 1386 a 1402. V přehledu, vydaném generálním inspektorem cel v roce 1637, byl Carrickfergus uveden na prvním místě jako nejvýznamnější a ekonomicky nejúspěšnější z irských přístavů. Ovšem již o několik let později se ani Carrickfergusu nevyhnuly válečné události, počínaje irským povstáním z roku 1641 až po boje mezi vojsky sesazeného katolického krále Jakuba II. a Viléma III. Oranžského.

Irský symbol křesťanství - trojlístek (shamrock) - v kostele sv. Mikuláše

Město, budované od 12. století kolem hradu a přístavu, bývalo kdysi mnohem významnějším sídlem, než je dnešní Belfast. Po určitou dobu představovalo dokonce samostatnou administrativní jednotku - hrabství Carrickfergus (Carrickfergus County). Místní zátoka, nynější Belfast Lough, byla až do 17. století známa jako Carrickfergus Bay. Středověké město Carrickfergus, obehnané hradbami, se rozkládalo na ploše 97 000 m². Archeologickým průzkumem na území starého města, zejména na skládkách odpadků a v městských strouhách, byly odkryty tisíce zajímavých předmětů, včetně kostí. Mezi nimi byly i kosti psí, které nesly známky řeznického opracování a následného vaření, což by znamenalo, že tato zvířata občas byla součástí jídelníčku místních obyvatel.

19. - 20. století

Dne 1. října 1862 byla uvedena do provozu železniční stanice Carrickfergus na trati Belfast - Larne. Tři historická nádraží na území města - Barn, Eden a Mont - byla uzavřena v 70. letech 20. století.

Velkou událostí pro občany Carrickfergusu se stalo v roce 1912 vyplutí zaoceánského parníku Titanic společnosti White Star Line z belfastského doku. Před cestou na volné moře Titanic jednu noc kotvil poblíž carrickferguských břehů.

Během druhé světové války v letech 1942 – 1944 byla v Severním Irsku řada základen amerických námořních a leteckých sil. Na základně Sunnylands Camp v Carrickfergusu byl umístěn první pluk elitních US Rangers. Na území města byli v té době též věznění italští a němečtí váleční zajatci.

V 70. letech 20. století vznikly v okolí města nové továrny. Jednalo se především o textilní průmysl (výrobu umělých vláken) a továrnu na cigarety firmy Rothman's. V roce 1981 byla v místní lokalitě Kilroot uvedena do provozu největší elektrárna na fosilní paliva (uhlí a nafta) v Severním Irsku. Carrickfergus zůstává nadále důležitým přístavem, zejména pro sportovní a rekreační aktivity (Carrickfergus Marina a Carrickfergus Sailing Club).

Partnerská města

• Ruda Śląska, Polsko
• Anderson, Jižní Karolína, USA
• Danville, Kentucky, USA
• Jackson, Michigan, USA
• Portsmouth, New Hampshire, USA

Fotogalerie

• 
  Budova radnice
• 
  Středověké městské hradby
• 
  Pomník obětem 2. světové války
• 
  Obytný komplex u přístavu
• 
  Historický hostinec The Joymount Arms
• 
  St Nicholas Church z 12. století
• 
  Pohled od nádraží na trať do Belfastu
• 
  Replika středověkého pranýře

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carrickfergus na anglické Wikipedii.

Související články

• Andrew Jackson

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carrickfergus na Wikimedia Commons

• Text lidové písně "Carrickfergus" (anglicky)

Autoritní data	NKC: ge841649 LCCN: n84200363 NLI: 987007559799805171 SUDOC: 149992645 VIAF: 131404448 WorldCat Entities: E39PBJyGR7BfDphvcTjvGVxv73