Chodov (okres Domažlice)
Chodov | |
---|---|
Barokní kaplička v Chodově. | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Domažlice |
Obec s rozšířenou působností | Domažlice (správní obvod) |
Okres | Domažlice |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°25′5″ s. š., 12°49′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 775 (2024)[1] |
Rozloha | 8,88 km²[2] |
Katastrální území | Chodov u Domažlic |
Nadmořská výška | 497 m n. m. |
PSČ | 345 33 |
Počet domů | 227 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Chodov Chodov 155 345 33 Trhanov ouchodov@mybox.cz |
Starostka | Martina Vaňková |
Oficiální web: www | |
Chodov | |
Další údaje | |
Kód obce | 553735 |
Kód části obce | 52132 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chodov (německy Meigelshof) je vesnice v západní části okresu Domažlice. Rozkládá se ve svahu hřebene Českého lesa, pod pomníkem Jindřicha Šimona Baara na Výhledech. Do katastru obce spadá také nejvyšší hora Českého lesa – Čerchov (1042 m). Chodov leží 9 km západně od okresního města Domažlice, 5 km jižně od Klenčí pod Čerchovem a 10 km východně od česko-německého hraničního přechodu Lísková/Waldmünchen. Ves na východě stavebně splývá se sousedním Trhanovem. Žije zde 775[1] obyvatel.
Historie a památky
[editovat | editovat zdroj]Původně privilegovaná chodská ves je poprvé uváděna v roce 1365. V okolí vesnice na tzv. kostelišti se tajně scházeli nekatoličtí Chodové. Ve druhé polovině 18. století byla v centru vsi postavena pozdně barokní kaple se zvoničkou. Ukázkami lidové architektury jsou roubené chalupy čp. 70 a 71.
Dnes je Chodov velkou vesnicí s relativně velkými možnostmi zaměstnání v sousední obci Trhanov. Občanská vybavenost je zřejmě lepší než v sousedním Trhanově. Ve vsi jsou 2 prodejny potravin (z toho jedna je v katastru Trhanov) , asi dva hostince a základní škola. Sportovní vyžití umožňují dvě hřiště a tělocvična. Obec má vodovod, kanalizaci, sbor dobrovolných hasičů a je plynofikována.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V letech 1869–1921 k obci patřil Trhanov.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci je také památník mistra Jana Husa z roku 1922. Po druhé světové válce dochází ke stavebnímu rozvoji a nárůstu obyvatel, pod kopcem, mezi Chodovem a Trhanovem vznikají průmyslové podniky (zejm. dřevozpracující průmysl). Z toho důvodu tam bylo tehdy postaveno velké množství nových betonových bytovek, díky nimž v sedmdesátých letech 20. století Chodov stavebně splynul se sousedním Trhanovem. Obě obce si ale dosud zachovaly samostatnost.
Na jižním okraji vesnice se nachází přírodní památka Chodovské skály a jižního cípu katastrálního území zasahuje část národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Blason znaku:
V zeleném štítě pár odvrácených plstěných bot (válenek), pod nimi vlčí udice kroužkem nahoru, vše stříbrné.
Blason vlajky:
Zelený list s párem odvrácených bílých plstěných bot (válenek). Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Symbolem Chodů jsou plstěné boty. Chod byl ve staročeštině „výsadní sedlák, který měl po hranicích choditi a hlídati“. Už v roce 1543 došlo v Domažlicích ke sporu mezi falckým delegátem a Petrem ze Švamberka. V tom sporu se jednalo o vymezení hraniční čáry. Petr ze Švamberka se vykrucoval, že neběží o jeho majetek, ale o královský, který stráží Chodové. A na tomto místě se v českém textu mluví o chodských odznacích, kterými se mohou Chodové veřejně prokazovat: Tak mají také svůj vlastní praporec čili korouhev, na ní své vlastní dané jim odznaky, totiž pár plstěných bot (v německé listině je to „ein Paar Filzschuhe“) a užívají tohoto praporce vlajícího a rozvinutého k provázení českého krále přes les, kdykoli toho potřeba vyžaduje.[5]
Vlčí udice ve znaku obce je převzata z erbu hraběcího rodu Stadionů, majitelů panství. Vlčí udice je středověký nástroj na chytání zvěře. Skládá se ze dvou částí - kotvy a dvojháku (v podobě písmene Z) spojených řetězem. Pomocí kotvy se udice zavěšovala do vidlice větví a na řetězu visel dvojhák dlouhý asi 10 centimetrů zabodnutý do kusu masa coby návnady. Jako obecná figura je někdy používána v podobě kotvy, jindy dvojháku.Tři vlčí udice v podobě kotvy jsou ve znaku Stadionů, tři dvojháky měli ve znaku Cvaibrukové (a dvojhák má ve znaku například obec Jetřichov v okrese Náchod).[6]
Legenda o Chodech a psí hlavě: Pojem psohlavec se používal ve staré češtině jako hanlivé označení Turků. Potom takto začali Chodům říkat Němci, kteří byli poněkud znechuceni střežením českým hranic a kontrolováním každého, kdo tudy procházel. Pro Němce to byli Hundsköpfige, Psohlavci, zkrátka potupná přezdívka.[5]
V minulosti nosili psa na svých výložkách členové československé Pohraniční stráže.[7] Tento emblém se vžil natolik, že jej dodnes používá Ředitelství služby cizinecké policie, česká skautská organizace Junák, ale také obce Chodská Lhota či Újezd a je třeba na etiketě piva Domažlická 12.[8] Legendu o zvířecí hlavě asi vědomě rozšířil spisovatel Alois Jirásek ve svém románu Psohlavci. Zřejmě se mu psí hlava na praporci líbila víc než bota.
Významní občané
[editovat | editovat zdroj]- Jan František Hruška (1865–1937), spisovatel a národopisec
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle údajů ze SLBD 2001 je národnostní složení v obci poměrně jednotné: 93,4 % občanů je české národnosti a 1,4 % obyvatel jsou Vietnamci. Další národnostní skupiny mají zastoupení pod 1% (0,7 % Slováků, 0,6 % Ukrajinců, 0,4 % Moravanů a 0,3 % Němců).
Procentuální zastoupení dětí do 15 let vyjma je podle údajů ze 3. července 2006 podprůměrné (11,2 %%).
Zaměstnanost
[editovat | editovat zdroj]V roce 2001 bylo v Chodově 392 ekonomicky aktivních občanů. Míra nezaměstnanosti dosahovala tehdy pouhých 2,3 %, což je výrazně pod průměrem okresu, kraje i republiky. 34,2 % obyvatel bylo tehdy zaměstnáno v průmyslu, 14,5 % v zemědělství a lesnictví, 8,4 % v obchodu, 6,9 % ve veřejné správě a 5,1 % ve stavebnictví. V dalších oborech bylo zaměstnáno pod 20 občanů (tj. přibližně pod 5 %).
Domy
[editovat | editovat zdroj]Na katastru obce stálo v roce 2001 173 domů, z čehož 164 bylo trvale obydlených (tj. 94,8 %).
Katastr
[editovat | editovat zdroj]Celková výměra katastrálního území obce je 895 ha. Zemědělská půda tvoří 41,2 % plochy obce, lesy 52,1 % a zastavěná plocha jenom 1,2 % (tj. 11 ha).
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V Chodově se křižují 2 silnice III. třídy. Jedná se o komunikace z Výhledů do Trhanova a z Pece do Chodova.
Železniční doprava je z obce relativně dobře dostupná. Nejbližší železniční zastávka je v Trhanově na trati č. 184 (Planá u Mariánských Lázní – Domažlice) a je vzdálena asi 1 km z centra vsi. Tato železniční trať také krátce prochází i chodovským katastrem.
Hlavní slovo v hromadné dopravě osob mají ale zřejmě autobusy. Obec obsluhují místní linky Díly – Trhanov – Domažlice a Díly – Klenčí pod Čerchovem – Domažlice. V pracovní dny jezdí 12 spojů, o víkendech autobusy v obci nejezdí.
Volby
[editovat | editovat zdroj]Strana | Počet hlasů | Procent |
---|---|---|
ČSSD | 126 | 31,97 |
ODS | 106 | 26,90 |
KSČM | 87 | 22,08 |
SZ | 29 | 7,36 |
KDU-ČSL | 19 | 4,82 |
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Ve čtvrtek 26. září 2013 vznikl v obci dosud nejmladší český klub kolové. Pod názvem SK Chodsko jej založil trenér a rozhodčí Ondřej Průcha. Klub své zápasy a turnaje pořádá v místním Kulturním domě. Pro kolováky–juniory z celé České republiky i zahraničí též organizuje Mikulášskou Velkou cenu Chodska.[9][10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Lidová architektura v Chodově
-
Základní škola v Chodově
-
Bytovky v dolní (průmyslové) části obce mezi Chodovem a Trhanovem
-
Kamenný smírčí kříž v Chodově
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 578. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ a b 480. schůzka: Na praporu bota. Dvojka [online]. 2004-09-05 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ EXNER, Petr. OBECNÉ FIGURY NA VLAJKÁCH OBCÍ (35) - VLČÍ UDICE. vexi.info/95, zpravodaj střediska vexilologických informací. Leden-únor 2008, s. 4. Dostupné online.
- ↑ PS POHRANIČNÍ STRÁŽ - NEPROJDOU - LEVÝ+PRAVÝ. aukro.cz [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Naše pivo [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ SK Chodsko,z.s. – Česká kolová [online]. [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠVEC, Martin. Kobes a Holar z SK Chodsko byli pátí na turnaji v kolové. Domažlický deník. 2022-12-06. Dostupné online [cit. 2023-02-09].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chodov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Chodov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)