Daniel Strož
| Daniel Strož (Daniel Stros) | |
|---|---|
| Poslanec Evropského parlamentu | |
| Ve funkci: 20. července 2004 – 13. července 2009 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nestraník |
| Nestraník | |
| v EP | za KSČM (2004–2009) |
| Narození | 4. srpna 1943 (81 let) Plzeň  Protektorát Čechy a Morava |
| Choť | ženatý |
| Děti | dvě děti |
| Profese | spisovatel, politik, vydavatel, básník a publicista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Daniel Strož, německým občanským jménem Daniel Stros, (* 4. srpna 1943 Plzeň) je český básník, publicista, nakladatel, literární kritik, mecenáš a levicově orientovaný politik. Doposud vydal česky dvacet svých básnických a nejméně stejný počet dalších knih (divadelní hra, soubory novinových komentářů, rozhovory). Do němčiny jeho verše překládali Franz Peter Künzel a Reiner Kunze.
V roce 1968 emigroval do SRN, v roce 1975 založil v Mnichově nakladatelství Poezie mimo domov, ve kterém do roku 1996 vydal zhruba dvě stě titulů českých a slovenských spisovatelů a básníků. Vydával také (1981–1990) významný exilový kulturněpolitický časopis Obrys. Za svou exilovou literární a vydavatelskou činnost byl r. 1981 zbaven čs. občanství. Na základě rodinného původu mu bylo následně uděleno německé.
V letech 1995 až 2004 byl komentátorem komunistických Haló novin, protože jeho "kritické" články byly demokratickým tiskem odmítány. Je čestným předsedou Unie českých spisovatelů. Založil a sponzoroval Literární cenu Daniela Strože a Unie českých spisovatelů, od podzimu 1995 byl zakladatelem a vedoucím redaktorem týdeníku Obrys-Kmen (spolu s Karlem Sýsem). Na jaře 2014 vydávání tohoto časopisu ukončil.
V roce 2004 byl tehdy ještě pod jménem Franz Stros[1] coby cizinec na kandidátce KSČM zvolen do Evropského parlamentu, kde zasedal ve Výboru pro právní záležitosti a byl náhradníkem ve Výboru pro kulturu a vzdělávání. V Bruselu pak po několik let také připravoval a řídil čtvrtletník Evropa zleva, vycházející v mnohatisícovém nákladu a informující českou veřejnost o práci europoslanců. Závěrem svého působení v EP byl vyhodnocen (spolu se Zuzanou Roithovou) nejagilnějším poslancem české delegace. Za přínos k přijetí Bulharska do EU obdržel (2007) stříbrnou plaketu bulharského parlamentu. V roce 2009 už svůj post v EP neobhajoval a odešel do důchodu.
Strožovy články lze nalézt především ve starších internetových Britských listech Jana Čulíka, básně potom v Divokém víně Ludvíka Hesse.
Je ženatý a má dvě děti.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Daniel Strož - profil na stránkách KSČM
- Daniel Strož - ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Vladislav Černík: Daniel Strož, muž současnosti, Britské listy, 6. 8. 2008
- Jiří Peňás: Skromné stvoření Strož, Lidové noviny 31. července 2010[nedostupný zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Daniel Strož
