Difenylrtuť
Vzhled
Difenylrtuť | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | difenylrtuť |
Funkční vzorec | (C6H5)2Hg |
Sumární vzorec | C12H10Hg |
Vzhled | bílé krystaly[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 587-85-9 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 209-606-1 |
PubChem | 11488 |
SMILES | C1=CC=C(C=C1)[Hg]C2=CC=CC=C2 |
InChI | InChI=1S/2C6H5.Hg/c2*1-2-4-6-5-3-1;/h2*1-5H; |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 354,80 g/mol |
Teplota tání | 121 až 123 °C (394 až 396 K) |
Teplota varu | 204 °C (477 K)[2] |
Hustota | 2,318 g/cm3[2] |
Rozpustnost ve vodě | nerozpustná |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustná v ethanolu a chloroformu[2] |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustná v benzenu a diethyletheru[2] |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H300 H310 H330 H373 H400 H410[1] |
P-věty | P260 P262 P264 P270 P271 P273 P280 P284 P301+316 P302+352 P304+340 P316 P319 P320 P321 P330 P361+364 P391 P403+233 P405 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Difenylrtuť je organortuťnatá sloučenina se vzorcem Hg(C6H5)2, za standardních podmínek jde o bílou pevnou látku.[3] V minulosti byla tato látka předmětem zájmu jako poměrně stálá organokovová sloučenina, ale vzhledem k její vysoké toxicitě bylo její používání omezeno.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Difenylrtuť lze zakoupit, případně vyrobit, a to několika různými způsoby. Jedním z nich je reakce octanu fenylrtuti s cínatanem sodným,[4] dalším reakce rtuťnatých halogenidů s fenylmagnesiumbromidem,[5] a třetím reakce brombenzenu se sodným amalgámem.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Difenylrtuť na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diphenylmercury na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/15337
- ↑ a b c d D. R. Lide. CRC Handbook of Chemistry and Physics, 89th Edition. [s.l.]: CRC Press, 2008.
- ↑ Glidewell, C.; LOW, J. N.; WARDELL, J. L. Diphenylmercury, redetermined at 120 K: sheets built from a single C-H···π(arene) hydrogen bond. Acta Crystallographica C. 2005, s. m107–m108. Dostupné online. DOI 10.1107/S0108270104034134. PMID 15695887.
- ↑ MAYNARD, J. L. The Direct Mercuration of Benzene and the Preparation of Mercury Diphenyl. Journal of the American Chemical Society. 1924, s. 1510–1512. DOI 10.1021/ja01671a024.
- ↑ BORGSTROM, P.; DEWAR, M. M. The Preparation of Mercury Diphenyl by Use of the Grignard Reagent. Journal of the American Chemical Society. 1929, s. 3387–3389. DOI 10.1021/ja01386a030.
- ↑ CALVERY, H. O. Diphenylmercury. Org. Synth.. 1929, s. 54. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 228.