Dolní Rakousy
| Dolní Rakousy Niederösterreich | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Hymna: Oh Heimat, dich zu lieben | |
| Geografie | |
 Spolková země na mapě Rakouska | |
 Členění spolkové země | |
| Hlavní město | Sankt Pölten |
| Souřadnice | 48°12′ s. š., 15°38′ v. d. |
| Rozloha | 19 186 km² |
| Nejvyšší bod | Schneeberg (2076 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 698 796 (2022) |
| Hustota zalidnění | 88,5 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rakousko |
| Druh celku | Spolková země |
| Podřízené celky | 4 statutární města 21 okresů 573 obcí |
| Zemská hejtmanka | Johanna Miklová-Leitnerová (ÖVP) |
| Parlamentní zastoupení | |
| Spolková rada | 12 (z 62) křesel |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | AT-3 |
| NUTS | AT1 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko (německy Niederösterreich) je největší spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň. Ta byla do 31. prosince 1921 její součástí a ještě dlouho poté byla jejím správním střediskem, než se jím 10. července 1986 oficiálně stal Sankt Pölten. Od roku 1997 zasedá v Sankt Pöltenu i dolnorakouský zemský sněm.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Dolní Rakousy hraničí se dvěma státy – na severu s Českem (s Čechami i Moravou) a na severovýchodě (vesměs po řece Moravě) se Slovenskem. Dále v rámci Rakouska sousedí s Vídní (enkláva), na západě s Horními Rakousy, na jihu se Štýrskem a na jihovýchodě s Burgenlandem, který je odděluje od Maďarska.
Povrch největší rakouské země je pestrý a zahrnuje rozličné krajinné typy od rovin přes pahorkatiny a vrchoviny až po velehory. Setkávají se zde geomorfologické susbsystémy hercynský, alpský a karpatský. Celou zemí protéká od západu na východ evropský veletok Dunaj, na západě spíše v soutěskách (největší je Wachau), na východě nížinami (Tullnské pole, Vídeňská pánev) prostírajícími se i podél Moravy (Moravské pole). Sever Dolních Rakous je vyplněn převážně pahorkatinou (Weinviertler Hügelland) přecházející na západě do Žulovo-rulové vysočiny, jež je okrajem České vysočiny. Jižně od Dunaje se táhne východní konec Alpského podhůří (Alpenvorland), za nímž se zvedají Alpy, které na hranici se Štýrskem dosahují nadmořské výšky přes 2000 metrů. Nejvyšší horou dolnorakouských Alp (a celé země) je se svými 2 076 metry masiv Schneeberg, resp. jeho nejvyšší vrch Klosterwappen. Až k Dunaji vybíhá alpská výspa Vídeňský les. Na jihovýchodě jsou Dolní Rakousy ohraničeny nízkými Litavskými vrchy, tradiční historickou hranicí Rakouska s Uherskem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Během dřívějšího starověku, bylo území na severu a ve východní části osídleno keltským kmenem Bójů. Na jihu bylo součástí keltského království Regnum Noricum. Později se území dostalo pod římskou kontrolu. V 9. století bylo území začleněno do Franské říše. Od roku 976 se oblast stala bavorským markrabstvím, které bylo od roku 996 označováno jako Ostarrîchi v oblasti kolem města Neuhofen an der Ybbs. Ve staré horní němčině označoval tento název „východní říše” v Bavorském vévodství na jihovýchodě Východofranské říše.
V roce 1156 bylo Ostarrichi prohlášeno za Rakouské arcivévodství, které bylo později, až do 18. století označováno jako Austria Inferior (Dolní Rakousko). Správní rozdělení bylo již ve 13. století navrženo Přemyslem Otakarem II, ale až za habsburské nadvlády bylo v Linci ustanoveno založení knížectví (Rakouska) „pod Enží“ (Unter der Enns), nazvaného podle polohy, (pod) soutokem řeky Enže (německy: Enns) s Dunajem. Po smrti Ladislava Pohrobka se v roce 1458 se dědickou smlouvou stal vládcem Fridrich III. Habsburský, zatímco jeho bratr Albrecht VI. Habsburský získal dnešní Horní Rakousy.
Součástí Dolních Rakous bylo od středověku až do počátku 20. století také Západní Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník. Tato území byla v roce 1920 postoupena Československu a od roku 1993 jsou součástí Česka.
Na podzim roku 1938 k zemi přibyla rakouská spolková země Burgenland a část Jihomoravského kraje, které se říkalo v tomto období Říšská župa Dolní Podunají (německy: Reichsgau Niederdonau). V roce 1945 se stalo území opět součástí Československa a rakouská spolková země Burgenland se opět osamostatnila.
V červenci 1986 se Dolní Rakousko formálně oddělilo od Vídně a v březnovém referendu téhož roku bylo hlasováním zvoleno hlavní město této spolkové země Sankt Pölten. Původní sídlo zemské rady bylo ve Vídni.
Český název
[editovat | editovat zdroj]V českých textech se název spolkové země vyskytuje ve dvou variantách: Dolní Rakousy i Dolní Rakousko. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí v Internetové jazykové příručce poznámku s odkazem na Standardizační příručku Index českých exonym z roku 2019. Název „Dolní Rakousko“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. Podobu Dolní Rakousy, považuje za zastarávající, používanou častěji jen v historických souvislostech.[1] Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Index českých exonym jen název „Dolní Rakousko“.[2]
Členění země
[editovat | editovat zdroj]
Dolní Rakousy se tradičně člení na 4 podobně velké regiony zvané „čtvrtě“ (Viertel), které však netvoří administrativní celky, ani se jejich hranice mnohdy neshodují s hranicemi správních celků. Administrativně se pak Dolní Rakousy člení na 21 politických okresů (Bezirke) a 4 statutární města (Statutarstädte).
Čtvrtě
[editovat | editovat zdroj]- Industrieviertel (Průmyslová čtvrť) – jihovýchodní část země
- Mostviertel (Moštová čtvrť) – jihozápad
- Waldviertel (Lesní čtvrť) – severozápad
- Weinviertel (Vinná čtvrť) – severovýchod
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Okresy
[editovat | editovat zdroj]- Amstetten
- Baden
- Bruck an der Leitha
- Gänserndorf
- Gmünd
- Hollabrunn
- Horn
- Korneuburg
- Kremže-venkov
- Lilienfeld
- Melk
- Mistelbach
- Mödling
- Neunkirchen
- St. Pölten-venkov
- Scheibbs
- Tulln
- Waidhofen an der Thaya
- Vídeňské Nové Město
- Zwettl
Okres Vídeň-okolí byl v roce 2017 rozpuštěn mezi sousední okresy Tulln, Korneuburg, St.Pölten-Land a Bruck an der Leitha.
Statutární města
[editovat | editovat zdroj]- Kremže (německy Krems an der Donau)
- Sankt Pölten (česky Svatý Hyppolit)
- Vídeňské Nové Město (německy Wiener Neustadt)
- Waidhofen an der Ybbs
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024 [cit. 2021-01-28]. Heslo Dolní Rakousko.
- ↑ Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 3. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2019. 212 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-88197-20-1.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dolní Rakousko. Země světa. Květen 2015. 72 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Rakousy na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Dolní Rakousy ve Wikislovníku- Oficiální web Dolnorakouské zemské vlády
- Oficiální mapa zobrazující členění Dolních Rakous na čtvrtě a okresy (včetně hranic obcí)
- Bezplatné mapy Dolního Rakouska
- Jména světa
