Přeskočit na obsah

Ekonomie práce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dělnice v USA, rok 1942

Ekonomie práce je obor ekonomie, který zkoumá trh práce a jeho vztahy k ostatním ekonomickým činitelům. Základním zájmem je popis zákonitostí vztahů dodavatele práce (pracovníků, zaměstnanců) a žadatelů o služby práce (zaměstnavatelů), především ve vztahu k faktorům, jako jsou mzdy, zisky, zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Specifičnost těchto vztahů vyplývá z toho, že firmy, které na trhu obvykle bývají na straně nabídky, jsou na trhu práce na straně poptávky, a běžní lidé, obvykle konzumenti, jsou zde na straně nabídky, což vede k jistým specifikům a neobvyklostem.

V ekonomii práce se uplatňují jak analýzy mikroekonomické (studují roli jednotlivců a jednotlivých firem na trhu práce), tak makroekonomické (zkoumají vzájemné vztahy mezi trhem práce, trhem se zbožím, peněžním trhem a zahraničním obchodem). Velkým tématem makroekonomie práce je nezaměstnanost a její různé druhy.

Ekonomie práce: Heterodoxní a Post-Keynesovská perspektiva

[editovat | editovat zdroj]

Uvedení k Post-Keynesovské ekonomii

[editovat | editovat zdroj]

Postkeynesovství staví do kontrastu liberální definici ekonomie Lionela Robbinse (neoklasická ekonomie) s „heterodoxní definicí ekonomie: studium tvorby sociálního přebytku a sociální distribuce zdrojů společnosti“.[1] Podle Pasinettiho jsou jádrem „keynesovské revoluce“ tyto principy, které determinují jiný pohled na ekonomii práce:[2]

  • Realita (a ne jednoduše abstraktní racionalita) jako výchozí bod ekonomické teorie.
  • Ekonomická logika s vnitřní konzistentností (a nejen formální přesností).
  • Malthus a klasici (ne Walras a marginalisté) jako hlavní inspirativní zdroj v historii ekonomického myšlení.
  • Neergodické (místo stacionárních, nadčasových) ekonomické systémy.
  • Kauzalita versus vzájemná závislost.
  • Makroekonomie před mikroekonomií.
  • Disequilibrium a nestabilita (ne rovnováha) jako normální stav průmyslových ekonomik.
  • Nutnost nalezení vhodného analytického rámce pro řešení technických změn a hospodářského růstu.
  • Silný, hluboce pociťovaný sociální zájem.

Post keynesiánský pohled na trhy práce (princip efektivní poptávky) jsou v rozporu s názorem neoklasické ekonomie (Sayův zákon trhu).[3][4][5] Lidé drží peníze kvůli nejistotě a toto chování vede k problémům s poptávkou a nezaměstnanosti, protože firmy nemohou vyrábět peníze. Paul Davidson to popisuje tak, že peníze nerostou na stromech.[6] Primární příčinou nezaměstnanosti je nedostatek efektivní poptávky a absence pracovních míst. Stát má doplnit poptávkovou politiku o nabídkovou politiku skrze strukturální (průmyslovou, regionální a sociální) politiku.

Porovnání neoklasické a heterodoxní ekonomie na zaměstannost
Liberální ekonomie Úroveň zaměstnanosti práce je jen jednoduchá funkce křivek nabídky a poptávky po práci, kde je poptávka produktem mezních příjmů faktoru práce a nulová nezaměstnanost znamená očištěný trh práce.
Heterodoxní eknomie Agregátní poptávka řídí produkci a úroveň zaměstnanosti. Produkce ve světě PKE téměř vždy probíhá pod plnou výrobní kapacitou, kde jsou konstantní mezní náklady. Ceny jsou jednoduše tvořeny systémem „nákladů plus“ nebo „přirážky“ k nákladům (marže), které jsou určovány tržní silou a tím, zda jste na trhu „cenovým lídrem“ nebo „příjemcem ceny“. Nabídka reaguje na růst poptávky a Akumulace kapitálu je funkcí očekávaného růstu poptávky; stejně jako práce.

Post keynesiánská ekonomie tvrdí, že trhy práce se nemusí nutně chovat dobře, že mzdová sazba není obyčejná „cena“ a že snižování mezd může mít na hospodářskou aktivitu zvrácené účinky v rozporu s neoklasickou teorií.[7] Mzdy nejsou stanoveny s ohledem na marginální produkt práce, ale stanovení mezd je ovlivněno pojmem spravedlnosti a sociálních norem a tyto faktory mohou ovlivnit všechny atributy práce.

Duální hypotéza trhu práce
Centrum Mzdy a produktivita vysoké, náklady na odbornou přípravu pracovníků jsou vysoké a existuje vyšší stupeň odborové organizace
Periferie Mzdy obecně nízké, vyžaduje se jen málo školení a vysoký obrat

Doporučení pro hospodářskou a sociální politiku

[editovat | editovat zdroj]

Post keynesiánci zaujímají k politice nezaměstnanosti odlišný přístup a odmítají liberální pojetí ekonomie blahobytu, protože věří, že dokonalý trh práce je mýtus.[8] U Post Keynesianů jsou to změny zaměstnanosti, které vedou ke změnám reálných mezd a nikoliv obráceně. Nezaměstnanost může nastat, i když jsou mzdy flexibilní a trhy práce konkurenceschopné. Důvodem je, že mzdová sazba se používá spíše k určení úrovně hodin práce než k vyčistění trhu práce.[9][10][11][12][13][14][15]

Post-keynesovci popisují současný ekonomický systém za Globálně-manažerský financializující kapitalismus. Pro tuto stávající formu kapitalismu jsou typické tyto fenomény, kde společnost odstupňovaných nerovností je nahrazena společností naprosté nesouměřitelnosti:[16][17][18][19]

Globálně-manažerský kapitalismus
Makro Stagnující ekonomický růst po roce 1980, stagnující nebo klesající skutečné mzdy mimo horních 10 procent příjmových vrstev (a zejména v rámci horního 1 procento), podstatný růst nestability ekonomik a ekonomické nerovnosti, s bezprecedentní expanzí finančního průmyslu a různých exotických finančních aktiv do všech oblastí lidského života a strukturální rozpočtové deficity.
Mikro V následujících dekádách bude zautomatizována až polovina stávajících pracovních míst bez náhrady. Technologiemi poháněné štěpení pracovního trhu na vysoce kvalifikovaná, výborně placená pracovní místa, která nepůjde zautomatizovat, na straně jedné a nízko kvalifikovaná, špatně placená, prekarizovaná (v důsledku reforem "flexibilizace") místa na straně druhé, která se zautomatizovat nevyplatí. Vše mezi tím, a tím i střední vrstvy společnosti, v podstatě zmizí.
Práce
  • Uplatnění umělé inteligence (Průmysl 4.0), které může vést k technologické nezaměstnanosti.
  • GIG ekonomika: Rostoucí počet pracovníků již není zaměstnán v „zakázkách“ s dlouhodobými smlouvami se společností na obou určitou/neurčitou, ale je najímán v rámci tzv. „flexibilních“ uspořádání jako „nezávislí dodavatelé“ nebo „konzultanti“, kteří pracují pouze na dokončení konkrétního úkolu nebo po definovanou dobu a bez užšího spojení se svým zaměstnavatelem.
  • Časová a prostorová flexibilizace práce, kde se stírají rozdíly mezi závislou činností a podnikáním, technologie kladou nové nároky na ochranu zdraví zaměstnaných a fragmentarizace trhu práce ztěžuje odborovou činnost. Růst pololegální sféry zaměstnávání jenž vytěsňuje zaměstnance do pozice prekarizovaného živnostníka bez sociálních práv.
  • Globalizace, demografické a klimatické změny tlačí na chudé, privatizaci penzí, zdravotnictví a školství.
  • Outsourcing nutí mateřské země k vlastnímu snižování mzdové hladiny.

Expanzivní poptávková politika, vyšší regulace trhu práce a vyšší růst reálných mezd mohou mít příznivé účinky na produktivitu, růst a zaměstnanost.[20][21][22][23]

Post-Keynesovská doporučení
Nabídková Průmyslová, regionální a sociální (např. skrz Job guarantee program)
Poptávková Aktivní fiskální, kde by expanze poptávky měla snížit nezaměstnanost a pomoci napravit rovnováhu (rozdělení moci) sil mezi kapitálem/rentou a prací.
Inflační Cílená příjmová a daňová politika (např. podpora minimálních mezd s progresivními daněmi)
Platební bilance Mezinárodní koordinace expanze poptávky a kontrola spekulací s měnami, kde by se neprohlubovala propast v zadlužování státu (čistá investiční pozice)
Růst produktivity práce Reforma vztahů na pracovišti, řízení lidských zdrojů a reformy corporate governance od liberálně-predátorské wall-street shareholder filosofie (logika "zmenšování a distribuce") k logice zachovat a investovat (tzv. post-keynesovská Dlouhá správa věcí veřejných).
Politický režim Strach z nezaměstnanosti má být nahrazen pozitivními opatřeními průmyslové demokracie jako hlavní motivace pro angažovanost v práci a v politické demokracii.
Finanční systém Finanční systém by měl být reformován tak, aby eliminoval diskriminaci jiných forem vlastnictví (družstva, apod.) a podporoval sociálně žádoucí projekty.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Labour economics na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MICHELL, Jo. Book review: Mitchell, William, L. Randall Wray and Martin Watts (2019): Macroeconomics, London, UK (573 pages, Red Globe Press, softcover, ISBN 978-1-137-61066-9). European Journal of Economics and Economic Policies: Intervention. 2019-12, roč. 16, čís. 3, s. 431–435. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 2052-7764. DOI 10.4337/ejeep.2019.03.11. 
  2. ↑ PASINETTI, Luigi L. The Cambridge School of Keynesian Economics. Cambridge Journal of Economics. 2005-11-01, roč. 29, čís. 6, s. 837–848. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 1464-3545. DOI 10.1093/cje/bei073. 
  3. ↑ 21st Century Keynesian Economics. dx.doi.org. 2010. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. DOI 10.1057/9780230285415. 
  4. ↑ KING, John E. Some elements of a Post Keynesian labour economics. [s.l.]: Edward Elgar Publishing Dostupné online. ISBN 978-1-78195-005-0, ISBN 978-1-85898-584-8. 
  5. ↑ FERNÁNDEZ-HUERGA, Eduardo; GARCIA-ARIAS, Jorge. The Post-Keynesian view on labour demand in micro- and macroeconomic fields. Economics & Sociology. 2019-06, roč. 12, čís. 2, s. 109–128. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 2071-789X. DOI 10.14254/2071-789x.2019/12-2/7. 
  6. ↑ DAVIDSON, Paul. Financial Markets, Money and the Real World. [s.l.]: Edward Elgar Publishing Dostupné online. ISBN 978-1-84376-558-5, ISBN 978-1-84064-740-2. 
  7. ↑ DAVIDSON, Paul. Why Neither Samuelson’s Neoclassical Synthesis Keynesianism Nor New Keynesianism Theory Is Compatible with Keynes’s General Theory Explanation of the Cause of Unemployment. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-319-69675-1, ISBN 978-3-319-69676-8. S. 57–76. 
  8. ↑ STORM, Servaas; NAASTEPAD, C. It is high time to ditch the NAIRU. Journal of Post Keynesian Economics. 2007-07-01, roč. 29, čís. 4, s. 531–554. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 0160-3477. DOI 10.2753/pke0160-3477290401. 
  9. ↑ KING, John E. Some elements of a Post Keynesian labour economics. [s.l.]: Edward Elgar Publishing Dostupné online. ISBN 978-1-78195-005-0, ISBN 978-1-85898-584-8. 
  10. ↑ DAVIDSON, Paul. Post Keynesian Employment Analysis and the Macroeconomics of OECD Unemployment. The Economic Journal. 1998-05-01, roč. 108, čís. 448, s. 817–831. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 0013-0133. DOI 10.1111/1468-0297.00317. 
  11. ↑ STOCKHAMMER, E. Wage norms, capital accumulation, and unemployment: a post-Keynesian view. Oxford Review of Economic Policy. 2011-06-01, roč. 27, čís. 2, s. 295–311. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 0266-903X. DOI 10.1093/oxrep/grr013. 
  12. ↑ FONTANA, Giuseppe; SAWYER, Malcolm. The Macroeconomics and Financial System Requirements for a Sustainable FutureGiuseppe Fontana and Malcolm Sawyer. [s.l.]: Palgrave Macmillan Dostupné online. ISBN 978-1-137-44613-8. 
  13. ↑ HOLT, Richard P. F.; PRESSMAN, Steven. A New Guide to Post-Keynesian Economics. dx.doi.org. 2001-08-16. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. DOI 10.4324/9780203466681. 
  14. ↑ LAVOIE, Marc. The Short Period: Effective Demand and the Labour Market. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 978-1-349-28337-8, ISBN 978-0-230-62630-0. S. 83–107. 
  15. ↑ LAVOIE, Marc. Post-Keynesian Economics. [s.l.]: Edward Elgar Publishing Dostupné online. ISBN 978-1-83910-962-1, ISBN 978-1-83910-961-4. 
  16. ↑ WHALEN, Charles J. Hyman Minsky's Theory of Capitalist Development. SSRN Electronic Journal. 1999. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 1556-5068. DOI 10.2139/ssrn.180070. 
  17. ↑ FRIEDMAN, Gerald. Workers without employers: shadow corporations and the rise of the gig economy. Review of Keynesian Economics. 2014-04, roč. 2, čís. 2, s. 171–188. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 2049-5323. DOI 10.4337/roke.2014.02.03. 
  18. ↑ Financialisation, neoliberal state projects and the public sphere. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-203-08213-3. S. 95–120. 
  19. ↑ JESPERSEN, Jesper. Why Was the EMU Established? Different Perspectives. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-319-46387-2, ISBN 978-3-319-46388-9. S. 23–37. 
  20. ↑ STORM, Servaas; NAASTEPAD, C. W. M. Macroeconomics Beyond the NAIRU. [s.l.]: Harvard University Press Dostupné online. ISBN 978-0-674-06324-2. 
  21. ↑ HEISE, Arne; PUSCH, Toralf. Introducing minimum wages in Germany employment effects in a post Keynesian perspective. Journal of Evolutionary Economics. 2019-12-03, roč. 30, čís. 5, s. 1515–1532. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 0936-9937. DOI 10.1007/s00191-019-00652-9. 
  22. ↑ HEISE, Arne; PUSCH, Toralf. Introducing minimum wages in Germany employment effects in a post Keynesian perspective. Journal of Evolutionary Economics. 2019-12-03, roč. 30, čís. 5, s. 1515–1532. Dostupné online [cit. 2024-07-30]. ISSN 0936-9937. DOI 10.1007/s00191-019-00652-9. 
  23. ↑ WRAY, L. Randall. The Euro Crisis and the Job Guarantee. New York: Palgrave Macmillan Dostupné online. ISBN 978-1-137-29799-0. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Mikroekonomie
Hlavní témata
Hospodářská soutěž
Náklady
Struktura trhu
Ostatní
Vedlejší témata
K vidění
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ekonomie_práce&oldid=24130425“