Ekonomika Lesotha

Ekonomika Lesotha je založena na zemědělství, chovu hospodářských zvířat, domácí výrobě, těžbě a do značné míry závisí na přílivu remitencí (převodu peněz) pracovníků a příjmů z Jihoafrické celní unie (SACU). Prioritou vlády je podpora textilního a oděvního průmyslu. Lesotho je geograficky obklopeno Jižní Afrikou a je v ní také ekonomicky integrováno. Většina domácností se živí zemědělstvím. Formální zaměstnanost se skládá hlavně z žen, pracujících v odvětví oděvů a mužů migrujících mimo zem, kteří pracují především jako horníci v Jižní Africe. Dále jsou lidé pracují jako zaměstnanci lesothské vlády.

Hlavní zemědělskou zónu jsou západní nížiny. Téměř 50 % populace vydělává prostřednictvím neformálního pěstování plodin nebo chovu zvířat, přičemž téměř dvě třetiny příjmů země pocházejí ze zemědělského sektoru. Asi 70 % populace žije ve venkovských oblastech a pracuje v zemědělství. Výkon zemědělství v Lesothu je omezen nedostatkem obdělávatelné půdy (pouze 13 %)  a je významně ovlivňován nepříznivými klimatickými podmínkami. Podíl zemědělství na tvorbě HDP poklesl z 50 % v roce 1973 na přibližně 8 % v současné době.^[kdy?] Přínosem pro růst ekonomiky, příjmů a zaměstnanosti je realizace programu „Lesotho Highlands Water Development Project“, o jehož realizaci do roku 2020 Lesotho podepsalo v roce 2013 dohodu s JAR. Projekt má za úkol zajistit dostatek vody pro JAR a dodávky elektrické energie pro Lesotho. Veškeré náklady na výstavbu ponese JAR, kdy celkové výdaje jsou odhadovány na 1 mld. USD.

Vysokohorští pastýři.

Lesotho využilo výhody afrického zákona o růstu a příležitostech (AGOA) a stalo se největším vývozcem oděvů do USA ze subsaharské Afriky. Mezi americké značky a maloobchodníky z Lesotha patří: Foot Locker, Gap, Gloria Vanderbilt, JCPenny, Levi Strauss, Saks, Sears, Timberland a Wal-Mart. V polovině roku 2004 dosáhla zaměstnanost více než 50 000 převážně žen, což je poprvé, kdy počet zaměstnanců ve výrobním sektoru převyšuje počet zaměstnanců státní správy. V roce 2008 země vyvážela zboží o hodnotě 487 milionů dolarů hlavně do USA. V letech 2004 až 2011 se zaměstnanost v tomto odvětví snížila na přibližně 45 000 pracovníků, a to kvůli silné mezinárodní konkurenci v oděvním odvětví. V roce 2011 to byl největší zaměstnavatel ve výrobním sektoru v Lesothu. Sektor zahájil velký program boje proti HIV/AIDS s názvem Apparel Lesotho Alliance to Fight AIDS (ALAFA). Jedná se o celoodvětvový program poskytující prevenci a léčbu pracovníků.

Lesotho je členem Jihoafrické celní unie (SACU), ve které byla zrušena cla na obchod se zbožím mezi ostatními členskými zeměmi, mezi něž patří i Botswana, Namibie, Jižní Afrika a Svazijsko. Lesotho, Svazijsko, Namibie a Jihoafrická republika také tvoří společnou kontrolní oblast měny a směny známou jako měnová oblast Rand, která používá jihoafrický rand jako společnou měnu. V roce 1980 představilo Lesotho svou vlastní měnu, loti (množné číslo: maloti ) s kurzem 1:1 vůči jihoafrickému randu.

V Lesothu jsou aktivní 4 komerční banky: polostátní Lesotho Post Bank, Nedbank, Standard Bank a First National Bank of Lesotho. Většina komerčních bank má značný kapitálový podíl jihoafrických bank (Standard Bank a Nedbank). Centrální banka Central Bank of Lesotho (CBL) reguluje pracovní trh. CBL je bankéřem i poradcem vlády, co se týče měnových a finančních otázek. Vláda vlastní kapitálový podíl v CBL. Guvernér je jmenován ministrem financí. Daň z přidané hodnoty (VAT) je 15 % a 9 % (telekomunikace), 8 % (elektřina). VAT se odpouští u základních potravin a při dovozu zboží pro výrobu na vývoz. Spotřební daň je stanovena v různé výši na pivo, alkohol, víno, tabák, doutníky a cigarety, pohonné hmoty, osobní vozy, traktory a elektronické výrobky. Daň z příjmu právnických osob činí 25 %, daň výrobních či zemědělských firem činí 10 %.

Ekonomika Lesotha od roku 1992 rostla stabilně až do politické nejistoty v září 1998. Nepokoje však zničily téměř 80% komerční infrastruktury v Maseru a dvou dalších velkých městech v zemi, což mělo katastrofální dopad na ekonomiku země. Země nicméně dokončila několik programů strukturálních změn MMF a inflace se v průběhu 90. let podstatně snížila. Deficit obchodní bilance v Lesothu je ale poměrně velký a vývoz představuje jen malý zlomek dovozu.

Celosvětová hospodářská krize tvrdě zasáhla lesothskou ekonomiku ztrátou vývozu textilu a pracovních míst v tomto odvětví, a to především kvůli hospodářskému zpomalení v USA, které jsou hlavním vývozním cílem. Došlo také k snížení těžby diamantů, včetně slabých cen diamantů; poklesu příjmů SACU v důsledku hospodářského zpomalení jihoafrického hospodářství a snížení remitencí pracovníků v důsledku oslabení jihoafrického hospodářství. Dále úpadek těžebního sektoru a související ztráty pracovních míst v JAR. V roce 2009 se růst HDP zpomalil na 0,9 procenta.

Vnitropolitická nestabilita, neefektivní řízení a korupce negativně ovlivňují hospodářský růst Lesotha v posledních letech. Přes to všechno vzrostla ekonomika v roce 2017 o 3%. V žebříčku „Doing Business“ pro rok 2018 se Lesotho umístilo na 104. místě ze 190 hodnocených zemí. Epidemie HIV/AIDS negativně ovlivňuje výkon ekonomiky Lesotha. Odhaduje se, že nakaženo je kolem 30 % dospělé populace. Lesothu se v předchozí dekádě podařilo snížit míru absolutní chudoby, přesto více než 30 % populace žije pod úrovní 1 USD/den.

Vzájemný obchod ČR a Lesotha je velmi malý, přesto existuje povědomí o některých českých výrobcích. V roce 1984 byla uzavřena Obchodní dohoda mezi Československem a Lesothským královstvím, jejíž platnost byla ukončena dne v roce 2004 v souvislosti se vstupem ČR do EU a společné obchodní politiky EU. Po vstupu ČR do EU se ČR také stala smluvní stranou Dohody z Cotonou mezi EU a skupinou států Afriky, Karibiku, Pacifiku (ACP). V roce 2016 došlo k uzavření Dohody o ekonomickém partnerství mezi EU a zeměmi Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), k níž se Lesotho připojilo (tzv. dohoda EPA SADC). Obchodní ustanovení uvedené dohody SADC EPA nahradila příslušné části Dohody z Cotonou. Hlavní položky českého exportu do Lesotha jsou zbraně a střelivo, semena a léčivé plody, reaktory a kotle, přístroje elektrického záznamu. Mezi nevýznamnější položky dovozu z Lesotha patří cín, oděvy a kožené výrobky.

Ekonomický pokrok

Pokrok Lesotha v přechodu z ekonomiky převážně na živobytí k ekonomice s nižšími středními příjmy, diverzifikovaná ekonomika vyvážející přírodní zdroje a výroba zboží přinesla významné části populace vyšší a bezpečnější příjmy. Procento populace žijící pod USD PPP 1,25 USD/den kleslo mezi lety 1995 a 2003 z 48 procent na 44 procent. Míra nezaměstnanosti v roce 2008 byla 25,29% a v roce 2012 vzrostla na 27,2%. Míra nezaměstnanosti však v roce 2017 poklesla na 23,06%. Procento populace žijící pod hranicí chudoby pokleslo z 58% v roce 2002 na 49,2% v roce 2017. Země stále patří mezi země s „nízkým lidským rozvojem“ (155. místo ze 192) klasifikované podle UNDP s 42,3 roku naděje dožití při narození. Gramotnost dospělých je však velmi vysoká - 82% a děti s tělesnou hmotností do 5 let pouze 20%.

Lesotho obdrželo ekonomickou pomoc z různých zdrojů, včetně Spojených států, Světové banky, Spojeného království, Evropské unie a Německa .

Ženy v ekonomice

Ženy tvoří 51% populace Lesotha. Přestože mají ženy lepší přístup k středoškolskému vzdělání než muži, muži dosahují 1,5krát vyššího příjmu než ženy. Před padesátými léty se ženy z Basotha stěhovaly za prací do Jižní Afriky kvůli úpadku zemědělství. Z těch, kteří migrovali, bylo mnoho z nich svobodných a mnozí zůstali v Jižní Africe. Manželé také společně cestovali za prací do Jižní Afriky. V roce 1923 byl v Jižní Africe přijat zákon o domorodých obyvatelích (městských oblastech), který vyžadoval, aby černoši nosili s sebou pasy vždy, když jsou v bílých oblastech za prací. Ženy byly zahrnuty do novely zákona v roce 1952. Tato novela způsobila pokles migrace ženských pracovních sil a do 70. let pracovalo v Jižní Africe pouze 36,1% žen ve věku nad 39 let v Lesothu. Lesothské ženy nepracovaly v dolech.

V 80. letech Lesotho obdržela podporu na pomoc zpracovatelskému průmyslu. Hlavními pracovníky v tomto odvětví byly mladé ženy. V roce 1990 tvořily ženy v textilním průmyslu 92% zaměstnanců.

Přírodní zdroje

Voda a diamanty jsou jedinými významnými přírodními zdroji Lesotha. Voda se získává prostřednictvím třicetiletého vodního projektu Lesotho Highlands Water Project (LHWP) za několik miliard dolarů, který byl zahájen v roce 1986. LHWP je navržen tak, aby zachytával, skladoval a přenášel vodu ze systému Orange River a posílal ji do Svobodného státu Jihoafrické republiky a větší oblasti Johannesburgu, kde je velká koncentrace jihoafrického průmyslu, obyvatelstva a zemědělství. Po dokončení projektu by Lesotho mělo být téměř zcela soběstačné ve výrobě elektřiny a také získat příjmy z prodeje elektřiny do Jižní Afriky. Světová banka, Africká rozvojová banka, Evropská investiční banka a mnoho dalších dvoustranných dárců financují projekt. Diamanty se těží v dolech Letšeng, Mothae, Liqhobong a Kao. Sektor utrpěl v roce 2008 porážku v důsledku světové recese, ale v letech 2010 a 2011 se odrazil. Je významným přispěvatelem k vývozu Lesotha.

Další statistiky

Následující tabulka ukazuje hlavní ekonomické ukazatele v letech 1980–2017.

Rok	1980	1985	1990	1995	2000	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017
HDP v USD </br> (PPP)	0,65 Bln.	1,01 Bln.	1,50 Bln.	2,10 Bln.	2,68 Bln.	3,47 Bln.	3,73 Bln.	4,02 Bln.	4,33 Bln.	4,50 Bln.	4,84 Bln.	5,27 Bln.	5,63 Bln.	5,85 Bln.	6,13 Bln.	6,35 Bln.	6,63 Bln.	6,96 Bln.
HDP na obyvatele v USD </br> (PPP)	512	736	935	1131	1440	1841	1999	2,144	2301	2385	2560	2780	2963	3068	3,208	3296	3,425	3,581
Růst HDP </br> (nemovitý)	-0,8 %	3.3 %	5.2 %	2.8 %	4.9 %	3.1 %	4.4 %	5.0 %	5.5 %	3.1 %	6.3 %	6.7 %	4.9 %	2.2 %	3.0 %	2.5 %	3.1 %	3.1 %
Inflace </br> (v procentech)	19.6 %	15.0 %	12.0 %	9.7 %	6.1 %	3.6 %	6.3 %	9.2 %	10.7 %	5.8 %	3.3 %	6.0 %	5.5 %	5.0 %	4.6 %	4.3 %	6.2 %	5.6 %
Vládní dluh </br> (Procento HDP)	. . .	. . .	18 %	62 %	88 %	49 %	51 %	51 %	45 %	35 %	31 %	33 %	35 %	37 %	37%	41 %	35 %	35 %

Příjem nebo spotřeba domácnosti podle procentního podílu:</br> nejnižší 10%: 0,9%</br> nejvyšší 10%: 43,4% (1986–87)

Tempo růstu průmyslové výroby: 3% (2010)

Elektřina - spotřeba: 626 GWh (2010/11)

Zemědělství - produkty: kukuřice, pšenice, luštěniny, čirok, ječmen ; hospodářská zvířata

Měna: 1 loti (L) = 100 lisente; poznámka - maloti (M) je množné číslo loty

Směnné kurzy: maloti (M) za 1 USD - 7,32 USD (2010), 6,10948 (1999), 3,62709 (1995); poznámka - Basotho loti je na stejné úrovni jako jihoafrický rand

Související články

• Ekonomika Afriky
• Lesotho
• Seznam firem v Lesothu
• Dětská práce v Lesothu
• Hospodářská komise Organizace spojených národů pro Afriku

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Lesotho na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Lesotha na Wikimedia Commons
• Přehled MBendi Lesotho
• Nejnovější obchodní údaje společnosti Lesotho na obchodní mapě ITC