Elie Wiesel

Elie Wiesel
Elie Wiesel
	Elie Wiesel (24. dubna 2012)
Rodné jméno	Eliezer Wiesel
Narození	30. září 1928; Sighetu Marmației, Rumunské království
Úmrtí	2. července 2016 (87 let); New York, USA
Místo pohřbení	hřbitov Kensico; Sharon Gardens Cemetery
Povolání	spisovatel, politický aktivista, judaista, romanopisec, autor autobiografie, vysokoškolský učitel, překladatel, novinář, humanista a filozof
Alma mater	Fakulta umění Pařížské univerzity
Významná díla	Svítání, Noc, Pátý syn, Všechny řeky jdou do moře, moře se však nenaplní, Šílená touha tančit, Soudci, Paměti, všechny řeky spějí do moře
Ocenění	Cena Médicis (1968); Bordinova cena (1972); Knižní cena Interu (1980); Velká literární cena města Paříže (1983); Nobelova cena za mír (1986); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Marion Wiesel
Děti	Elisha Wiesel
Rodiče	Shlomo Wiesel a Sarah Feig
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elie (Eliezer) Wiesel, KBE (30. září 1928 Sighetu Marmației – 2. července 2016, New York^[2]) byl židovský prozaik, esejista, dramatik, filozof, humanista, politický aktivista, náboženský myslitel a nositel Nobelovy ceny za mír.

Život

Narodil se v Sighetu ležícím v dnešním Rumunsku v ortodoxním a chasidském prostředí. Během druhé světové války se město Sighet stalo součástí Maďarska. Roku 1944 Německo okupovalo Maďarsko, čímž se Holocaust rozšířil i na tuto, před tím pro Židy relativně bezpečnou, zemi. V roce 1944 úřady deportovaly celou židovskou komunitu do koncentračního tábora Auschwitz II – Birkenau, který se nacházel na území Polska. Wiesel prošel také koncentračním táborem Buchenwald a z celé rodiny přežil jen on a dvě jeho sestry. Po válce odjel do Francie, kde studoval na Sorbonně a poté se živil jako novinář.

Posléze žil v USA a přednášel humanitní vědy na univerzitě v Bostonu. V roce 1987 založil, společně se svojí ženou Marion, Nadaci Elieho Wiesela pro humanitu (Elie Wiesel Foundation for Humanity). V roce 1996, společně s Václavem Havlem a Yoheiem Sasakawou, založil „brainstormingovou“ konferenci Forum 2000. Angažoval se v propagování odkazu holokaustu.

Dílo

V roce 1958 vydal svoji první knihu – Noc – novelu, která popisuje jeho zážitky a zkušenosti z koncentračních táborů. Celkově napsal přes čtyřicet románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina věnovala holocaustu.

Popularizátor termínu Holokaust

Jako novinář s instinktem po jasném pojmenování událostí byl první, kdo začal systém nacistické perzekuce a koncentračních táborů označovat anglickým termínem holokaust (naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr).^[3]^[4]

Citáty

„

Jak se dá vysvětlit, že ani Hitler ani Himmler nebyli exkomunikováni z církve? Že Pius XII. nikdy nepovažoval za nutné, neřeknu-li nezbytné, odsoudit to, co se dělo v Osvětimi a v Treblince? Že velká část příslušníků SS byli věřící, kteří byli svým církvím věrní až do konce? Že někteří zabijáci chodili ke zpovědi, když právě nemasakrovali? A že ti všichni pocházeli z křesťanských rodin a měli křesťanské vzdělání? ^[5]

“

Ocenění

V roce 1986 mu byla udělena Nobelova cena míru za dlouholetou aktivitu v boji na obranu lidských práv a za uměleckou tvorbu. Kromě té získal za svoji práci řadu ocenění, např.:

1984 – Řád čestné legie (L’ordre national de la Légion d’honneur)
1992 – Prezidentská medaile svobody (Presidential Medal of Freedom)
1996 – byl zvolen do American Academy of Arts and Letters
2001 – byl jmenován čestným členem Rumunské akademie (Membru de Onoare al Academiei Române)
2002 – Národní řád rumunské hvězdy (Ordinul național Steaua României)
2006 – Řád britského impéria - Knights Commander of the Order of the British Empire (KBE)

Byl i držitelem maďarského státního vyznamenání, které se však v červnu 2012 rozhodl Maďarsku vrátit, protože se mu nelíbilo, že se členové maďarské vlády účastnili obnoveného pohřbu nacisty Jozsefa Nyira.^[6]

Reference

↑ ^a ^b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
↑ Zemřel Elie Wiesel. Bojoval za to, aby se holocaust neopakoval
↑ Jaký je význam slova holocaust / holokaust, abcHistory.cz, 14. 1. 2015.
↑ http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zemrel-slavny-spisovatel-ktery-prezil-holocaust-eliemu-wiese/r~65362000408f11e68afb002590604f2e/
↑ Wiesel, Elie: A Jew Today, Random House, New York, 1979, s. 13.
↑ Rozhlas.cz. Elie Wiesel vrátil Maďarsku státní vyznamenání [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Elie Wiesel na Wikimedia Commons
Osoba Elie Wiesel ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Elie Wiesel
Nadace Elieho Wiesela pro humanitu
Životopis Elieho Wiesela na nobelprize.org (anglicky)
Elie Wiesel – Photos by Mathieu Bourgois.
Fórum 2000 - oficiální stránky fóra

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[2] Zemřel Elie Wiesel. Bojoval za to, aby se holocaust neopakoval

[3] Jaký je význam slova holocaust / holokaust, abcHistory.cz, 14. 1. 2015.

[4] ttp://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zemrel-slavny-spisovatel-ktery-prezil-holocaust-eliemu-wiese/r~65362000408f11e68afb002590604f2e/

[5] Wiesel, Elie: A Jew Today, Random House, New York, 1979, s. 13.

[6] Rozhlas.cz. Elie Wiesel vrátil Maďarsku státní vyznamenání [online]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Nositelé Nobelovy ceny za mír

1901–1925	Henri Dunant / Frédéric Passy (1901) Élie Ducommun / Charles Gobat (1902) William Cremer (1903) Mezinárodní ústav pro lidská práva (1904) Bertha von Suttnerová (1905) Theodore Roosevelt (1906) Ernesto Moneta / Louis Renault (1907) Klas Arnoldson / Fredrik Bajer (1908) A. M. F. Beernaert / Paul Estournelles de Constant (1909) Stálý mezinárodní výbor míru (1910) Tobias Asser / Alfred Fried (1911) Elihu Root (1912) Henri La Fontaine (1913) Mezinárodní červený kříž (1917) Woodrow Wilson (1919) Léon Bourgeois (1920) Hjalmar Branting / Christian Lange (1921) Fridtjof Nansen (1922) Austen Chamberlain / Charles Dawes (1925)

1926–1950	Aristide Briand / Gustav Stresemann (1926) Ferdinand Buisson / Ludwig Quidde (1927) Frank B. Kellogg (1929) Nathan Söderblom (1930) Jane Addamsová / Nicholas Butler (1931) Norman Angell (1933) Arthur Henderson (1934) Carl von Ossietzky (1935) Carlos Saavedra Lamas (1936) Robert Cecil (1937) Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky (1938) Mezinárodní červený kříž (1944) Cordell Hull (1945) Emily Balch / John Mott (1946) Koncil Společnosti přátel / Komise americké společnosti přátel (1947) John Boyd Orr (1949) Ralph Bunche (1950)

1951–1975	Léon Jouhaux (1951) Albert Schweitzer (1952) George Marshall (1953) Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954) Lester B. Pearson (1957) Georges Pire (1958) Philip Noel-Baker (1959) Albert Lutuli (1960) Dag Hammarskjöld (1961) Linus Pauling (1962) Mezinárodní červený kříž (1963) Martin Luther King (1964) UNICEF (1965) René Cassin (1968) Mezinárodní organizace práce (1969) Norman Borlaug (1970) Willy Brandt (1971) Henry Kissinger / Lê Ðức Thọ (cenu odmítl) (1973) Seán MacBride / Eisaku Sató (1974) Andrej Sacharov (1975)

1976–2000	Betty Williamsová / Mairead Maguireová (1976) Amnesty International (1977) Anvar as-Sádát / Menachem Begin (1978) Matka Tereza (1979) Adolfo Pérez Esquivel (1980) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (1981) Alva Myrdalová / Alfonso García Robles (1982) Lech Wałęsa (1983) Desmond Tutu (1984) Lékaři proti jaderné válce (1985) Elie Wiesel (1986) Óscar Arias (1987) Mírové síly OSN (1988) Tändzin Gjamccho (14. dalajláma) (1989) Michail Gorbačov (1990) Aun Schan Su Ťij (1991) Rigoberta Menchú (1992) Nelson Mandela / F. W. de Klerk (1993) Jásir Arafat / Šimon Peres / Jicchak Rabin (1994) Pugwashské konference / Józef Rotblat (1995) Carlos Belo / José Ramos-Horta (1996) Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min / Jody Williams (1997) John Hume / David Trimble (1998) Lékaři bez hranic (1999) Kim Te-džung (2000)

2001–2025	Kofi Annan / Organizace spojených národů (2001) Jimmy Carter (2002) Širín Ebadiová (2003) Wangari Maathaiová (2004) Mezinárodní agentura pro atomovou energii / Muhammad Baradej (2005) Grameen Bank / Muhammad Yunus (2006) Al Gore / Mezivládní panel pro změnu klimatu (2007) Martti Ahtisaari (2008) Barack Obama (2009) Liou Siao-po (2010) Ellen Johnsonová-Sirleafová / Leymah Gboweeová / Tawakkul Karmánová (2011) Evropská unie (2012) Organizace pro zákaz chemických zbraní (2013) Kajláš Satjárthí / Malála Júsufzajová (2014) tuniský Kvartet pro národní dialog (2015) Juan Manuel Santos (2016) Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (2017) Denis Mukwege / Nadja Muradová (2018) Abiy Ahmed (2019) Světový potravinový program (2020) Dmitrij Muratov / Maria Ressaová (2021) Ales Bjaljacki / Memorial / Centrum občanských svobod (2022) Narghís Mohammadiová (2023) Nihon Hidankjó (2024)