Ettlingen

Ettlingen
	Radnice s věží
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°56′ s. š., 8°24′ v. d.
Nadmořská výška	132 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Německo
Spolková země	Bádensko-Württembersko
Vládní obvod	Karlsruhe
Zemský okres	Karlsruhe
	Ettlingen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	56,7 km²
Počet obyvatel	39 699 (2022)
Hustota zalidnění	699,7 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Johannes Arnold (nezávislý)
Oficiální web	www.ettlingen.de
Adresa obecního úřadu	Marktplatz 2; 76275 Ettlingen
Telefonní předvolba	07243
PSČ	76275
Označení vozidel	KA
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ettlingen je velké okresní město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží asi 8 km jižně od města Karlsruhe na severním okraji Černého lesa. Po Bruchsalu je Ettlingen druhým největším městem v okrese Karlsruhe.

Historie

Ettlingen byl důležitou křižovatkou v době Starověkého Říma, kdy patřil do jeho říšské provincie Germania Superior. Osídlení je doloženo mnoha archeologickými nálezy a artefakty. Obec je poprvé zmiňována v roce 788 jako Ediningom v donační listině benediktinského kláštera ve Wissembourgu v Alsasku. V roce 965 přijala vesnice Ettlingen (Ediningom) tržní práva od císaře Oty I. Velikého. V roce 1192 byl Ettlingen povýšen na město císařem Jindřichem VI.. Římskokatolická církev zde měla silnou pozici, byla součástí Špýrské diecéze, vystřídána v letech 1520–1623 protestanty. Zdejšími významnými reformátory byli historik a teolog Kaspar Hedio a teolog Franciscus Irenicus (Franz Friedlieb).

V době barokní zdejší zámek přebudoval Julius František Sasko-Lauenburský, který zdědil v Čechách panství Zákupy. Patřil k milovníkům umění, stejně jako jeho dcery Anna Marie Františka Toskánská a Sibyla Sasko-Lauenburská, která získala panství Ostrov u Karlových Varů, obě byly mecenáškami kultury a umění v severozápadních Čechách. Hlavní náboženskou silou protireformace se ve městě od roku 1624 stali jezuité. Od 19. století se katolická církev dostala pod nově vytvořenou arcidiecézi ve Freiburgu im Breisgau.

Ve městě žila také početná židovská komunita, likvidovaná za 2. světové války, kdy zde sídlila velká vojenská posádka. Proto bylo město v roce 1944 silně vybombardováno. V roce 1945 byla Porýnská kasárna obsazena americkou armádou, patřila k hlavním střediskům poválečné konsolidace země a vybudoval zde své sídlo NATO.

Památky

Kostel sv. Martina, nejstarší budova ve městě, na předrománských a románských základech přestavěná v baroku
Zámek markrabat z Baden- Badenu a vévodů sasko-lauenburských; nejstarší částí je renesanční kastel s nárožními bastiony, k němuž byla přistavěna budova raně barokní a rokokový trakt z poloviny 18. století, v němž se dochoval Rytířský sál hraběnky Sibyly Sasko-Lauenburské s freskami a štukaturami bratří Asamů;
- v současnosti zde sídlí Muzeum s rozsáhlými sbírkami archeologickými, umělecko-historickými a etnografickými;
- Divadlo a další kulturní instituce
Radnice s věží – renesanční budova, dostavěná v 19. století a rekonstruovaná po roce 1945
Kašny: kašna s delfínem, Kašna bláznů (Narrenbrunnen),

Partnerská města

Galerie

Ettlingen
Kostel sv. Martina
Radnice
Renesanční část zámku
Zámek, vstup do muzea
Nádvoří zámku
Kašna s delfínem
Kašna bláznů

Odkazy

Reference

↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Literatura

Geschichte der Stadt Ettlingen. Verlag Regionalkultur: Ubstadt-Weiher 1997, ISBN 978-3-929366-77-8

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ettlingen na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[ea79d7941459e3df58384dc321384f29a852590e-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

[1]