Přeskočit na obsah

Eugène Carrière

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eugène Carrière
Eugène Carrière, autoportrét, kolem roku 1893
Eugène Carrière, autoportrét, kolem roku 1893
Rodné jménoEugène Anatole Carrière
Narození16. ledna 1849
Gournay-sur-Marne, Francie
Úmrtí27. března 1906 (ve věku 57 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse (od 1906)
Národnostfrancouzská
Znám jakomalíř, litograf
Hnutísymbolismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugène Anatole Carrière (16. ledna 1849, Gournay-sur-Marne27. března 1906, Paříž) byl francouzský symbolista z konce 19. století, z období francouzsky pojmenovaného „Fin de siècle“ (konec století). Jeho obrazy se vyznačují hnědou monochromatickou paletou. Byl blízkým přítelem sochaře Augusta Rodina a jeho práce ovlivnila také Picassa. Někteří vidí stopy jeho monochromatického stylu v Picassově modrém období.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Gournay-sur-Marne (Seine-Saint-Denis). Studoval na École des Beaux-Arts v Paříži a později u Alexandra Cabanela. Během francouzsko-pruské války byl nějaký čas uvězněn v Drážďanech, kde na něj umění Rubense trvale zapůsobilo, jak je vidět v zářících barvách jeho raných maleb. Kolem roku 1890 přešel na schéma šedé, mlhavé barvy s kontrasty světla a stínu. Tento styl byl pro něho charakteristický. Žádný jiný umělec nebyl schopný jeho umění napodobit.[1]

Své náměty nacházel v běžném rodinném prostředí. Jsou to obvykle výjevy z jeho domácího života a ve svých obrazech opakovaně představoval podobu své ženy. První z nich, Mladá matka z roku 1879, je nyní v Musée des Beaux-Arts de Rouen. Následoval obraz Nemocné dítě, nyní v Montargis, První přijímání, Toulon, a velmi ceněný portrét sochaře Louise-Henri Devilleze z roku 1887.[2]

Carrière byl jedním z vůdců v secesionistickém hnutí, které vedlo k založení „Société Nationale des Beaux-Arts“. Na Société vystavoval Carrière mimo jiné například Spánek z roku 1890, slavný portrét Paula Verlaina z roku 1891, nyní v Lucembursku, Mateřství, 1892, Lucembursko, Kristus na kříži (1897) a obraz Madame Menard-Dorian, 1906.[1]

Carrière hrál vlivnou roli jako učitel umění na soukromé umělecké škole v Paříži Académie de La Palette. Rovněž vytvořil pomník Paula Verlaina ve stylu Rodina.

Několik jeho děl lze nalézt v Muzeu Orsay v Paříži a v Národním muzeum Srbska v Bělehradě.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugène Carrière na anglické Wikipedii.

  1. a b BANTENS, Robert. Eugene Carriere: The Symbol of Creation. New York: Kent Fine Art, 1989. 
  2. Louis-Henri Devillez in his Studio, by Eugène Carrière, 1887, tumblr.com

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SÉAILLES, Gabriel. Eugéne Carrière, l'homme et l'artiste: Compositions et croquis de E. Carriére gravés par Mathie. Paris: Pelletan, 1901. 
  • GEFFROY, Gustave. L'oeuvre de E. Carrière (The Works of E. Carrière). Paris: H. Piazza, 1901. 
  • MORICE, Charles. Eugéne Carrière: L'homme et sa pensée; l'artiste et son œuvre; essai de nomenclature des oeuvres principales. Paris: Société du Mercure de France, 1906. 
  • FAURE, Elie. Eugéne Carrière, peintre et lithographe. Paris: H. Floury, 1908. 
  • MUSÉE D'ORSAY; KOKURITSU SEIYO BIJUTSUKAN (NATIONAL MUSEUM OF WESTERN ART). Auguste Rodin; Eugène Carrière. Paris: Flammarion, 2006. ISBN 978-2-08-011626-0. 
  • AGNÈS, Lauvinerie; EDUARDO LEAL DE LA GALA. Moi, Eugène Carrière. Paris: [s.n.], 2006. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]