Formule 1 v roce 1963

14 sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1963)
14 sezóna; mistrovství světa vozů Formule 1; (1963)
	Mistr světa - Jim Clark
Obecné informace
Počet závodů	10
Počet pilotů	17
Pohár jezdců
První	Jim Clark; (Lotus–Climax)
Druhý	Graham Hill; (BRM)
Třetí	Richie Ginther; (BRM)
Pohár konstruktérů
První	Lotus 54 bodů
Formule 1
	◄ 1962 1964 ►

XIV. Mistrovství Světa Formule 1 a 6. ročník poháru konstruktérů, byl zahájen 26. května Velkou cenou Monaka v ulicích Monte Carla. Posledním závodem, ve kterém se bojovalo o mistrovské body, byla jihoafrická Grand Prix pořádaná v East Londonu 28. prosince. Třináctého ročníku mistrovství světa se zúčastnilo celkem 61 pilotů, z toho bylo 18 nováčků. Patnáct konstruktérů představilo celkem 29 modelů či různých specifikací svých vozů. Oficiální kalendář mistrovství světa obsahoval 10 závodů, z toho se jich 7 pořádalo v Evropě a po jednom v USA, Mexiku a Jihoafrické republice. Sezóna 1963 zahrnovala krom závodů započítávaných do mistrovství světa i dalších 16 nemistrovských Grand Prix, dále pak mezinárodní mistrovství Jihoafrické republiky, které sestávalo z dalších 11 Grand Prix.

Pohled na sezónu

Jim Clark vyhrál svůj první šampionát se sedmi vítězstvími, dvě získal Graham Hill a jedno John Surtees s upraveným Ferrari. Tento rekordní počet vítězství v jedné sezóně se podařilo vyrovnat až Alainu Prostovi, který v roce 1984 vyhrál sedm závodů s vozem McLaren MP4/2, a překonán byl až v roce 1988, kdy Ayrton Senna vyhrál osm závodů s vozem McLaren MP4/4 (jeho týmový kolega Prost vyhrál sedm závodů ještě v roce 1988). Na rozdíl od sezóny 1963, která se skládala pouze z deseti závodů, však sezóny 1984 a 1988 zahrnovaly 16 závodů, což Clarkovi dává lepší poměr vítězství (70 %) než Prostovi (43,75 %) nebo Sennovi (50 %).

Pravidla

Boduje prvních 6 jezdců podle klíče:

místo – 9 bodů
místo – 6 bodů
místo – 4 bodů
místo – 3 bodů
místo – 2 body
místo – 1 bod

Do šampionátu se započítává pouze 6 nejlepších výsledků.
Motory se mohou používat atmosférické o objemu v rozmezí 1300 cm³ - 1500 cm³.
Minimální hmotnost vozu byla stanovena na 450 kg
V poháru konstruktérů může bodovat pouze jeden vůz z týmu a to ten který v dané Grand Prix dojede na lépe bodované pozici. Lotus se do poháru zapsal na dvou pozicích, dle komisařů byl rozdělen na Lotus se specifikací motoru od Climax a se specifikací motoru od BRM. Zákaznické vozy jsou z poháru konstruktérů vyloučeny. Bodový systém je stejný jako u jezdců.

Závody započítávané do MS

Datum	Grand Prix	Akce	Jezdec	Vůz	Stav MS
1. GP 26. květen	Monako Circuit de Monaco (Výsledky)	Závod	Jim Clark	BRM P61	Graham Hill
		Kolo	John Surtees	Ferrari 156
		Pole	Jim Clark	Lotus-Climax 25
2. GP 9. červen	Belgie Spa-Francorchamps (Výsledky)	Závod	Jim Clark	Lotus-Climax 25	Jim Clark
		Kolo	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Pole	Graham Hill	BRM P61
3. GP 23. červen	Nizozemsko Zandvoort (Výsledky)	Závod	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Kolo	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Pole	Jim Clark	Lotus-Climax 25
4. GP 30. červen	Francie Remeš (Výsledky)	Závod	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Kolo	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Pole	Jim Clark	Lotus-Climax 25
5. GP 20. červenec	Velká Británie Silverstone (Výsledky)	Závod	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Kolo	John Surtees	Ferrari 156
		Pole	Jim Clark	Lotus-Climax 25
6. GP 4. srpen	Německo Nürburgring (Výsledky)	Závod	John Surtees	Ferrari 156
		Kolo	John Surtees	Ferrari 156
		Pole	Jim Clark	Lotus-Climax 25
7. GP 8. září	Itálie Monza (Výsledky)	Závod	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Kolo	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Pole	John Surtees	Ferrari 156
8. GP 6. říjen	USA Watkins Glen (Výsledky)	Závod	Graham Hill	BRM P61
		Kolo	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Pole	Graham Hill	BRM P61
9. GP 27. říjen	Mexiko Hermanos Rodríguez (Výsledky)	Závod	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Kolo	Jim Clark	Cooper-Climax T51
		Pole	Jim Clark	Cooper-Climax T51
10. GP 28. prosinec	Jihoafrická republika East London (Výsledky)	Závod	Jim Clark	Lotus-Climax 25
		Kolo	Dan Gurney	Brabham-Climax BT7
		Pole	Jim Clark	Lotus-Climax 25

Monako

Po srdcervoucím závěru minulé sezóny, kdy Jim Clark přišel o titul 20 kol před cílem, celý tým pouze posílila a Lotus přišel s revolučním monopostem Lotus 25. V ulicích Monaka si Jim Clark s přehledem zajistil pole position před úřadujícím mistrem světa Grahamem Hillem (BRM) o 0,7 sekundy. Hill sice na startu Clarka předjel, ale vedení udržel jen 17 kol než se Clark dostal zpět do vedení. Jim Clark poté vedl závod celých 60 kol, jenže jak už bylo u Lotusu zvykem, problémy se spolehlivostí ho donutili ze závodu v 78. kole ze 100 odstoupil. Hill převzal zpět vedení a dovezl svůj vůz do cíle před týmovým kolegou Richiem Gintherem a jezdcem Cooperu Brucem McLarenem.

Belgie

Na okruhu ve Spa se nejlépe kvalifikoval Graham Hill o 0,9 sekundy před Danem Gurneym (Brabham). Jim Clark dokázal zajet čas dobrý pouze na osmé místo. Celý závod silně pršelo a tyto nepříjemné podmínky Skotovy z Lotusu skvěle seděly. Hned v prvním kole Clark předjel všechny jezdce a vedení do konce závodu nepustil. Do cíle dojel s náskokem na druhého Bruce McLarena 4 minuty 54 sekund a třetí Dan Gurney byl předjet o celé kolo. Graham Hill ze závodu odstoupil v 17. kole, kvůli poruše převodovky. Potíže s převodovkou měl i samotný Clark, když musel řadicí páku držet na místě při zařazeném pátém stupni. Ke konci závodu už Clark raději jel jen se čtyřmi převody.

Nizozemsko

Na přímořském okruhu Zandvoort si Jim Clark dojel pro další ze svých mnoha Grand Slamů, když v kvalifikaci překonal druhého Grahama Hilla o 0,6 sekundy a v závodu předjel všechny jezdce minimálně o 1 kolo. Graham Hill znovu odstoupil, když se jeho vůz nadměrně přehříval. Američan Dan Gurney dokončil druhý a John Surtees pomohl trápícímu se Ferrari dostat se na pódium.

Francie

Remešský okruh sestávající z venkovských cest byl stejně jako Zandvoort přesně stavěný pro Lotus a jejich hlavního jezdce Jima Clarka a další Grand Slam nebyl pro Skota problém. V kvalifikaci si zajistil pole position 0,7 sekundy před Grahamem Hillem. Veškeré Hillovy naděje na vítězství se rozplynuly hned na startu, poté co mu zhasnul motor a musel být roztlačen. Za tento počin mu byla udělena penalizace 1 minuta a Brit se nakonec zmohl pouze pro poslední pódiové umístění za stříbrným Tonym Maggsem (Cooper). Jim Clark měl v cíli na Jihoafričana Maggse náskok 64 sekund. V tomto závodě se Chris Amon (Lola) zapsal do dějin jako nejmladší jezdec, který dokonči závod Formule 1 (19 let a 345 dní). Tento rekord pokořil až o 38 let později Fernando Alonso v Austrálii.

Velká Británie

Na bývalém armádním letišti Silverstone se Jim Clark opět postavil na pole position, když v kvalifikaci předčil druhého Dana Gurneyho o 0,2 sekundy. Clark se ale na startu propadl a vedení na první 3 kola převzal Jack Brabham (Brabham). Ve čtvrtém kole se Clark znovu vrátil do vedení a dovezl tak svůj vůz až do cíle. S náskokem 25 sekund na Johna Surteese a 37 sekund na Grahama Hilla to bylo již čtvrté Clarkovo vítězství v řade.

Německo

Na Nurburgringu v kvalifikaci opět dominoval Jim Clark, když zajel čas o 7,6 sekundy rychlejší než John Surtees. V prvním kole se Lorenzo Bandini (BRM) roztočil a Innes Ireland (Lotus) nestihl zareagovat a narazil do něj. Chris Amon utrpěl zlomeninu kolena, když se mu zlomilo řídící ústrojí a on vyletěl z vozu do stromů. Graham Hill odstoupil již v druhém kole po problému s převodovkou. Jediný konkurence schopný protivník Jima Clarka, John Surtees, předjel Skota ve čtvrtém kole, když Clarkův osmiválcový motor o jeden z válců přišel. Pro Ferrari to znamenalo jediné vítězství v sezóně. Clark dojel druhý se ztrátou více než 1 minuty a třetí dokončil Richie Ginther.

Itálie

Naději na další dobrý výsledek, tentokrát na domácí trati, pro italskou stáj Ferrari přinesl John Surtees, který svým kvalifikačním kolem postavil svůj monopost na pole postition o celé 1,2 sekundy před druhým Grahamem Hillem. V 16. kole závodu však motor jeho vozu utrpěl závažné poškození a nemohl dále pokračovat. Do 55. kola probíhaly bitvy mezi vedoucími jezdci a téměř každé kolo vedl závod někdo jiný z trojice Graham Hill, Jim Clark a Dan Gurney. Od 56. kola již však závod ovládl Jim Clark, poté co Graham Hill odstoupil kvůli problému se spojkou a palivový systém vypověděl službu na voze Dana Gurneyho. V cíli byl Jim Clark o 95 sekund dříve než Richie Ginther a o 1 kolo před Brucem McLarenem. Jim Clark si v tomto závodě s předstihem zajistil titul Mistra světa.

USA

Na okruhu Watkins Glen si Graham Hill připsal svou druhou výhru a oživil tím své šance na druhé místo v šampionátu. Hill si ulehčil práci startem z pole position, které získal o 0,1 sekundy před Jimem Clarkem. Tohoto závodu se zúčastnilo i Ferrari, které předchozí 3 Velké ceny USA neabsolvovalo. Jim Clark v tomto závodě neměl šanci usilovat o vítězství kvůli problémům s baterií, které ho sesadily na třetí místo, 1 kolo pozadu. Graham Hill bojoval do 82. kola s Johnem Surteesem o vedení a situaci mu ulehčilo selhání motoru na voze Ferrari. Richie Ginther dojel druhý se ztrátou 34 sekund.

Mexiko

Mexičan Moisés Solana (BRM) si před tímto závodem vybral startovní číslo 13 a byl jediný, kdo takto učinil, až do roku 2014, kdy si toto číslo zvolil Pastor Maldonado. Jim Clark návrat Formule 1 do Latinské Ameriky oslavil dominantní jízdou a třetím Grand Slamem sezóny. V kvalifikaci předvedl skvělou jízdu a na 5 kilometrů dlouhé trati udal čas o 1,7 sekundy rychlejší než druhý John Surtees. John Surtees byl ze závodu diskvalifikován jako následek roztlačení, když mu zhasl motor. Zpět na pódiu se objevil Jack Brabham a odvezl si stříbro, když dojel do cíle se ztrátou 101 sekund. Dalších 13 sekund později protnul šachovnicovou vlajku Richie Ginther.

Jihoafrická republika

Na okruhu East London to byl opět Jim Clark na pole position, 0,1 sekundy rychlejší než Jack Brabham. V závodě vedl každé kolo a o čtvrtý Grand Slam ho připravil ve 33. kole Dan Gurney, když zajel nejrychlejší kolo. Američan nakonec dojel druhý, o 66 sekundy za Clarkem. Třetí místo získal Graham Hill a znamenalo to pro něj druhé místo v šampionátu Formule 1, i když měl stejně bodů jako jeho týmový kolega Richie Ginther, který tento závod nedojel. Do Velké ceny Abu Dhabí 2019 byl toto poslední závod, který se jel v prosinci.

Konečné hodnocení Mistrovství světa

Pohár jezdců

*	Jezdec	MON	BEL	NED	FRA	GBR	GER	ITA	USA	MEX	RSA	Body
1	Jim Clark	8	1	1	1	1	(2)	1	(3)	1	(1)	54 (73)
2	Graham Hill	1	Ret	Ret	3	3	Ret	16	1	4	3	29
3	Richie Ginther	2	4	(5)	Ret	(4)	3	2	2	3	Ret	29 (34)
4	John Surtees	4	Ret	3	Ret	2	1	Ret	9	DSQ	Ret	22
5	Dan Gurney	Ret	3	2	5	Ret	Ret	14	Ret	6	2	19
6	Bruce McLaren	3	2	Ret	12	Ret	Ret	3	11	Ret	4	17
7	Jack Brabham	9	Ret	Ret	4	Ret	7	5	4	2	13	14
8	Tony Maggs	5	7	Ret	2	9	Ret	6	Ret	Ret	7	9
9	Innes Ireland	Ret	Ret	4	9	Ret	Ret	4				6
10	Lorenzo Bandini				10	5	Ret	Ret	5	Ret	5	6
11	Jo Bonnier	7	5	11	NC	Ret	6	7	8	5	6	6
12	Gerhard Mitter			Ret			4					3
13	Jim Hall	Ret	Ret	8	11	6	5	8	10	8		3
14	Carel Godin de Beaufort		6	9		10	Ret	DNQ	6	10	10	2
15	Jo Siffert	Ret	Ret	7	6	Ret	9	Ret	Ret	9		1
16	Trevor Taylor	6	Ret	10	13	Ret	8		Ret	Ret	8	1
17	Ludovico Scarfiotti			6	DNS							1
18	Chris Amon	DNS	Ret	Ret	7	7	Ret	DNS		Ret		0
19	Hap Sharp								Ret	7		0
20	Peter Broeker								7			0
21	Maurice Trintignant	Ret			8			9				0
22	Mike Hailwood					8		10				0
23	Tony Settember		8		Ret	Ret	Ret	DNQ				0
24	John Love										9	0
25	Bernard Collomb	DNQ					10					0
26	Phil Hill		Ret	Ret	NC			11	Ret	Ret		0
27	Masten Gregory				Ret	11		Ret	Ret	Ret		0
28	Moises Solana									11		0
29	Doug Serrurier										11	0
30	Bob Anderson					12		12				0
31	Trevor Blokdyk										12	0
32	John Campbell-Jones					13						0
33	Mike Spence							13				0
34	Brausch Niemann										14	0
35	Giancarlo Baghetti		Ret	Ret				15	Ret	Ret		0
—	Willy Mairesse	Ret	Ret				Ret					0
—	Ian Burgess					Ret	Ret					0
—	Pedro Rodríguez								Ret	Ret		0
—	Ian Raby					Ret	DNQ	DNQ				0
—	Lucien Bianchi		Ret									0
—	Mário de Araújo Cabral						Ret	DNS				0
—	Rodger Ward								Ret			0
—	Peter de Klerk										Ret	0
—	Sam Tingle										Ret	0
—	Ernie Pieterse										Ret	0
—	David Prophet										Ret	0
—	Andre Pilette						DNQ	DNQ				0
—	Tim Parnell						DNQ					0
—	Kurt Kuhnke						DNQ					0
—	Roberto Lippi							DNQ				0
—	Ernesto Brambilla							DNQ				0
—	Frank Dochnal									DNQ		0
*	Jezdec	MON	BEL	NED	FRA	GBR	GER	ITA	USA	MEX	RSA	Body

Pohár konstruktérů

*	Konstruktér	Body
1	Lotus-Climax	54 (74)
2	BRM	36 (45)
3	Brabham-Climax	28 (30)
4	Ferrari	26
5	Cooper-Climax	25 (26)
6	BRP-BRM	6
7	Porsche	5
8	Lotus-BRM	4
9	Stebro-Ford	0
10	Scirocco-BRM	0
11	Alfa Romeo	0
12	Lotus-Borgward	0
13	Lola-Climax	0
14	LDS-Alfa Romeo	0
15	Gilby-BRM	0
16	De Tomaso-Ferrari	0
17	Cooper-Maserati	0
18	ATS	0
19	Lotus-Ford	0

Mistrovství Jihoafrické republiky

Datum	Grand Prix	Okruh	Vítěz	Vůz	Výsledky
5. leden	Gigi Lupini Trophy	?	Bob van Niekerk	Lotus	Výsledky
9. únor	Dickie Dale Memorial	?	Pieter de Klerk	Alfa Speciál	Výsledky
30. březen	Rand Autumn Trophy	Kyalami	Pieter de Klerk	Alfa Speciál	Výsledky
15. duben	Coronation 100	Roy Hesketh	Neville Lederle	Lotus	Výsledky
8. červen	Republic Day Trophy	Kyalami	Neville Lederle	Lotus	Výsledky
22. červen	Royal Show Races	?	Syd van der Vyver	Lotus	Výsledky
8. červenec	Border 100	East London	Neville Lederle	Lotus	Výsledky
21. červenec	Governor General Cup	Lourenço Marques	Pieter de Klerk	Alfa Special	Výsledky
3. srpen	Rand Winter Trophy	Kyalami	Neville Lederle	Lotus	Výsledky
21. září	Van Riebeeck Trophy	Killarney	Neville Lederle	Lotus	Výsledky
10. říjen	Rand Spring Trophy	Kyalami	Neville Lederle	Lotus	Výsledky

Závody nezapočítávané do MS

Datum	Grand Prix	Okruh	Vítěz	Vůz	Výsledky
5. leden	Nový Zéland	Pukekohe	John Surtees	Lola T4	Výsledky
10. únor	Austrálie	Warwick Farm	Jack Brabham	Brabham	Výsledky
30. březen	Lombank Trophy	Snetterton	Graham Hill	BRM P578	Výsledky
7. duben	Grand Prix Bruselu	Brusel	--	--	Zrušena
15. duben	Glover Trophy	Goodwood	Innes Ireland	Lotus 24	Výsledky
15. duben	Grand Prix Pau	Pau	Jim Clark	Lotus 25	Výsledky
21. duben	Grand Prix Imoly	Imola	Jim Clark	Lotus 25	Výsledky
25. duben	Grand Prix Syrakus	Syrakusy	Jo Siffert	Lotus 24	Výsledky
27. duben	B.A.R.C. 200	Aintree	Graham Hill	BRM P578	Výsledky
28. duben	Grand Prix USA	New York	--	--	Zrušena
11. květen	BRDC	Silverstone	Jim Clark	Lotus 25	Výsledky
19. květen	Grand Prix Říma	Vallelunga	Bob Anderson	Lotus 24	Výsledky
6. červenec	Brands Hatch	Brands Hatch	--	--	Zrušena
13. červenec	Mallory Park	Mallory Park	--	--	Zrušena
28. červenec	Großer Preis der Solitude	Stuttgart	Jack Brabham	Brabham BT3	Výsledky
1. srpen	Kannonloppet	Karlskoga	Jim Clark	Lotus 25	Výsledky
15. srpen	Grand Prix Pescary	Circuito di Pescara	--	--	Zrušena
18. srpen	Gran Premio del Mediterraneo	Enna Pergusa	John Surtees	Ferrari 156	Výsledky
1. září	Grand Prix Rakouska	Zeltweg	Jack Brabham	Brabham BT3	Výsledky
21. září	Gold Cup	Oulton Park	Jim Clark	Lotus 25	Výsledky
14. prosinec	Rand Grand Prix	Kyalami	John Surtees	Ferrari 156	Výsledky

Související články

Historie Formule 1

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 1963 na Wikimedia Commons