Přeskočit na obsah

Fytoplazma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxFytoplazma
alternativní popis obrázku chybí
Phylodie (přeměna květů do útvarů podobným listům) indukovaná infekcí fytoplazmou na třapatce nachové (Echinacea purpurea)
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
KmenFirmicutes
TřídaMollicutes
ŘádAcholeplasmatales
ČeleďAcholeplasmataceae
RodCandidatus Fytoplazma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fytoplazma je specializovaná bakterie, která je obligátním parazitem ve vodivém pletivu rostlin a je přenášena hmyzem. Obvykle jde o organismy o průměru menším než 1 mikrometr. Choroba způsobená fytoplazmou se nazývá fytoplazmóza. Mezi fytoplazmózy patří stolbur, fytoplazmová žloutenka aster, nebo proliferace jabloně.

Popis bakterií

[editovat | editovat zdroj]

Fytoplasmata patří do třídy mollicutes, která sdružuje bakterie postrádající peptidoglykanovou buněčnou stěnu. Objeveny byly v Japonsku jako původce trpasličí nemoci moruší, o které se původně předpokládalo, že je virového původu, což bylo vyvráceno použitím antibiotika tetracyklinu a přímým pozorováním bakterií podobných mykobakteriím.[1]

Fytoplazmata jsou definována jako bakterie bez buněčné stěny, jiného než helikálního tvaru, které kolonizují floém rostlin a hmyz. Původně byly nazývány "mykoplasmám podobné organismy". Tyto bakterie není je možné kultivovat v laboratorních podmínkách, z toho důvodu se jejich druhy popisují jako Candidatus (Ca.) Phytoplasma sp.[2]

Během svého životního cyklu jsou fytoplazmata schopné infikovat floém řady rostlinných druhů, ať už ve zralém floému nebo v nezralém stále obsahujícím jádra. Šíření je závislé na hmyzím přenašeči, který je infikován během sání. Ve hmyzu musí fytoplazma projít buňkami střeva a dostat se do slinných žláz, odkud se může rozšířit do další rostliny, v hmyzím těle ovšem může přežívat v řadě tkání, ať už jako intracelulární nebo extracelulární symbiont. Latentní doba při infekci hmyzu je 7 až 80 dní, při infekci rostliny od 7 dní až po 6-24 měsíců, což činí fytoplazmózu obtížnou k regulaci. U hmyzu se infekce projevuje v závislosti na druhu hmyzu a fytoplazmy, od letální infekce u netolerantních hmyzích druhů, přes bezpříznakovou infekci až po zvýšení fitness hmyzího druhu, například zvýšením odolnosti proti suchu nebo nedostatku potravy.[3]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HOGENHOUT, SASKIA A., OSHIMA, KENRO; AMMAR, EL-DESOUKY; KAKIZAWA, SHIGEYUKI; KINGDOM, HEATHER N.; NAMBA, SHIGETOU Phytoplasmas: bacteria that manipulate plants and insects. Molecular Plant Pathology. 2008-07-01, roč. 9, čís. 4, s. 403–423. DOI:10.1111/j.1364-3703.2008.00472.x.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. DOI, Yoji, TERANAKA, Michiaki; YORA, Kiyoshi; ASUYAMA, Hidefumi. Mycoplasma- or PLT Group-like Microorganisms Found in the Phloem Elements of Plants Infected with Mulberry Dwarf, Potato Witches' Broom, Aster Yellows, or Paulownia Witches' Broom. Japanese Journal of Phytopathology. 1967-01-01, roč. 33, čís. 4, s. 259–266. DOI 10.3186/jjphytopath.33.259. 
  2. 'Candidatus Phytoplasma', a taxon for the wall-less, non-helical prokaryotes that colonize plant phloem and insects.. Int J Syst Evol Microbiol. Jul 2004, roč. 54, čís. Pt 4, s. 1243–55. DOI 10.1099/ijs.0.02854-0. PMID 15280299. 
  3. HOGENHOUT, SASKIA A., OSHIMA, KENRO; AMMAR, EL-DESOUKY; KAKIZAWA, SHIGEYUKI; KINGDOM, HEATHER N.; NAMBA, SHIGETOU. Phytoplasmas: bacteria that manipulate plants and insects. Molecular Plant Pathology. 2008-07-01, roč. 9, čís. 4, s. 403–423. DOI 10.1111/j.1364-3703.2008.00472.x.