Gabi Aškenazi
| Gabi Aškenazi | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. února 1954 (70 let) Chagor |
| Alma mater | Harvardova obchodní škola Haifská univerzita |
| Povolání | voják, důstojník a politik |
| Ocenění | komandér Záslužné legie Záslužná legie čestný doktor Bar-Ilanovy univerzity Řády, vyznamenání a medaile Izraele |
| Politické strany | Chosen le-Jisra'el |
| Příbuzní | Avi Aškenazi (sourozenec) |
| Funkce | Ramatkal (2007–2011) poslanec Knesetu (2019) poslanec Knesetu (2019–2020) poslanec Knesetu (2020–2021) ministr zahraničních věcí Izraele (2020–2021) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rav Aluf Gabi (Gabriel) Aškenazi (hebrejsky גבי אשכנזי, * 25. února 1954, Chagor, Izrael) je izraelský voják a politik, od května 2020 ministr zahraničních věcí v páté vládě Benjamina Netanjahua. Mezi lety 2007–2011 působil jako náčelník Generálního štábu Izraelských obranných sil.
Mládí a život
[editovat | editovat zdroj]Aškenazi vyrostl v mošavu Chagor v centrálním Izraeli, který pomáhali založit jeho rodiče.[1] Jeho otec je přeživší holokaustu z Bulharska a matka je Židovka ze Sýrie.[1] Střední školu dokončil na vojenské internátní škole sdružené s prestižním gymnáziem Herzlija v Tel Avivu. Mezi jeho tehdejší spolubydlící patřili velká postava izraelské literatury Jigal Schwartz a novinář z Paříže Joav Toker.[2]
Aškenazi získal bakalářský titul v oboru politologie na Haifské univerzitě a je absolventem Harvard Business School. Žije ve městě Kfar Saba, je ženatý a se svou manželkou Ronit má dvě děti, Gali a Itai.
Brigáda Golani (1972–1988)
[editovat | editovat zdroj]V roce 1972 byl povolán do izraelské brigády Golani a první akci zakusil na Sinaji během Jomkipurské války. V červenci 1976 byl velitelem roty při operaci Entebbe, během níž došlo k osvobození rukojmích v Ugandě, ale neúčastnil se bojů na tamějším letišti.[1] První z mnoha bojových zkušeností v Libanonu získal v roce 1978 během operace Lítání. Během bojů byl zraněn, opustil armádu a po dvou letech mu byla nabídnuta hodnost velitele praporu.[1] V průběhu první libanonské války sloužil jako zástupce velitele brigády Golani a velel vojákům, kteří dobyli hrad Beaufort a města Nabatija a Džabal Baruch.[3] V roce 1987 byl povýšen na velitele brigády Golani.[4]
Severní velitelství (1988–2002)
[editovat | editovat zdroj]V roce 1988 byl jmenován velitelem zpravodajství izraelského Severního velitelství. Počátkem 90. let velel záložní obrněné divizi[5] a později pracoval jako velitel izraelské civilní správy v Libanonu, načež v roce 1994 povýšil na pozici náčelníka operačního velitelství Generálního štábu.[1] V roce 1998 byl jmenován velitelem Severního velitelství a z této pozice byl zodpovědný za izraelské stažení z nárazníkové bezpečnostní zóny v jižním Libanonu a ukončení tak osmnáctileté vojenské přítomnosti v této zemi. Aškenazi stažení odmítal a dodával, že stažení by mělo souviset s mírovými jednáními se Sýrií.[1]
Zástupce náčelníka Generálního štábu (2002–2005)
[editovat | editovat zdroj]V roce 2002 byl jmenován zástupcem náčelníka Generálního štábu a podle deníku Haaretz se tak stal nejumírněnějším členem Generálního štábu během druhé intifády.[1] Aškenazi dostal na starost dohled nad projektem výstavby bezpečnostní bariéry, která by měla fyzicky oddělit Izraelce a palestinské Araby a zabránit tak teroristickým útokům. Aškenazi obhajoval výstavbu bariéry tak, aby možná co nejvíce kopírovala Zelenou linii a minimalizovala tak dopad bariéry na palestinské Araby. Aškenazi také „protestoval proti agresivním činům proti palestinským Arabům“ během intifády a jednou popsal svůj „největší strach ze ztráty lidskosti (izraelských vojáků) kvůli probíhajícím bojům.“
Počátkem roku 2005 se spekulovalo, že by Aškenazi mohl být jmenován náčelníkem Generálního štábu.[5] Nicméně tehdejší premiér Ariel Šaron a jeho ministr obrany Šaul Mofaz na tuto funkci vybrali bývalého velitele Izraelského vojenského letectva Dana Chaluce. Haaretz spekuloval, že Šaron mohl odmítnout Aškenaziho kvůli jeho umírněným postojům. Aškenazi odešel z armády v květnu téhož roku, tři měsíce po oznámení Chalucova jmenování. Po odchodu z armády se stal partnerem v telavivské bezpečnostní konzultační firmě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabi Ashkenazi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g HASSON, Nir. New IDF chief will bring 'basic values back to the IDF' [online]. Haaretz, 2007-01-23 [cit. 2008-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-19. (anglicky)
- ↑ LORI, Aviva. Literary license [online]. Haaretz [cit. 2008-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-21. (anglicky)
- ↑ Gabi Aškenazi - životopis [online]. Izraelské obranné síly [cit. 2008-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-28. (anglicky)
- ↑ Who is Gabi Ashkenazi? [online]. Ynetnews [cit. 2008-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Security and Defense: Modern-day 'Motta' [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-12-22]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabi Aškenazi na Wikimedia Commons 
Osoba Gabi Aškenazi ve Wikicitátech- Ynetnews – Report: IDF chief's term may be extended (2010/02)
