Přeskočit na obsah

General Dynamics–Grumman F-111B

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
F-111B
F-111B (151974) nad palubou lodi USS Coral Sea v červenci 1968
F-111B (151974) nad palubou lodi USS Coral Sea v červenci 1968
UrčeníZáchytný stíhač
PůvodSpojené státy americké
VýrobceGeneral Dynamics a Grumman
První let18. května 1965[1]
UživatelUS Navy
Vyrobeno kusů7
Cena za kus8 mil. dolarů[2]
Vyvinuto z typuGeneral Dynamics F-111 Aardvark
Některá data mohou pocházet z datové položky.

General Dynamics/Grumman F-111B byl nadzvukový, dvoumotorový, palubní stíhací letoun dlouhého doletu, který měl být následníkem letounu F-4 Phantom II ve službách námořnictva Spojených států amerických (USN).

Letoun byl vyvinut v 60. letech společnostmi General Dynamics a Grumman pro americké námořnictvo jako součást TFX Programu, který byl společný i s letectvem Spojených států (USAF) za účelem výroby bojového letounu, který by mohl provádět různé mise. Návrh zahrnoval inovace jako křídla s měnitelnou geometrií, proudové motory s přídavným spalováním a střely dlouhého doletu naváděné radarem.

F-111B byl navržen souběžně s letounem General Dynamics F-111 Aardvark, který byl letectvem přijat jako úderné letadlo. Nicméně F-111B měl během vývoje problémy a kvůli stále se měnícím požadavkům námořnictva na letadlo pro manévrový vzdušný souboj se F-111B nedostal do sériové výroby. Jeho prototypy byly použity k testování a místo něho byl do služby přijat letoun Grumman F-14 Tomcat, který s F-111B sdílel (zpočátku) stejné motory, zbraňový systém AWG-9/Phoenix a měnitelnou geometrii křídel.

Specifikace (F-111B)

[editovat | editovat zdroj]
Nákres
Nákres
F-111B (151970) nad Long Islandem v New Yorku, 1965
F-111B (151974) při startu z USS Coral Sea v červenci 1968. Šlo o jediný z letounů F-111B, který podstoupil zkoušky na letadlové lodi

Letouny č. 6 a 7, zdroj: Thomason,[3] Miller,[4] Logan[5]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: Mach 2,2 (1385 mp/h, 2230 km/h)
  • Dolet: 2100 mil (1830 nm, 3390 km)
  • Maximální dostup: 19 000 m
  • Počáteční stoupavost: 108 m/s
  • Plošné zatížení:
    • rozložené: 586 kg/m²
    • složené: 703 kg/m²
  • Poměr tah/hmotnost: 0,47
  • Pulzní dopplerovský radar AN/AWG-9
  1. Thomason 1998, s. 20.
  2. "Aircraft: Takeoff for the F-111" Archivováno 21. 7. 2013 na Wayback Machine.. Time, 19 May 1967.
  3. Thomason 1998, s. 55–56.
  4. Miller 1982, pp. 66, 80.
  5. Logan 1998, pp. 302–303.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • THOMASON, Tommy, 1998. Grumman Navy F-111B Swing Wing. Simi Valley, California: Ginter Books. 81 s. (Naval Fighters; sv. 41). ISBN 978-0-9426-1241-7. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]