Přeskočit na obsah

Gloria z Thurn-Taxisu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Gloria Thurn-Taxis)
Gloria Thurnová-Taxisová
Gloria, princezna Thurn-Taxis
Gloria, princezna Thurn-Taxis
Narození23. února 1960 (64 let)
Stuttgart
Povolánípodnikatelka a herečka
OceněníŘád proti šílené vážnosti (2008)
důstojník Maďarského záslužného řádu (2019)
Bavorský řád za zásluhy
komtur s hvězdou Řádu svatého Řehoře Velikého
Řád hvězdového kříže
… více na Wikidatech
Politická stranaKřesťansko-sociální unie Bavorska
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťJohannes Thurn-Taxis (1980–1990)[1]
DětiMarie Terezie Ludovika z Thurn-Taxisu[2]
Alžběta Markéta z Thurn-Taxisu[2]
Albert von Thurn und Taxis[2]
RodičeJáchym Schönbursko-Hluchovský[2] a Beatrix Széchényiová[2]
RodThurn-Taxisové a Šumburkové
PříbuzníAlexandr, hrabě von Schönburg-Glauchau (sourozenec)
Mafalda Beatrix Maria Wilson[2] a Maya Romey Alexandra Wilson[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Thurn-Taxisové
Thurn-Taxisové

Širší rodina

Gloria, princezna z Thurnu a Taxisu, německy Gloria, Prinzessin von Thurn und Taxis, (* 23. února 1960, Stuttgart-Degerloch) je německá podnikatelka a manažerka.

Princezna Gloria se narodila jako Mariae Gloria Fer(di)nanda Gerda Charlotte Franziska Magarethe Frederike Simone Johanna Joachima Josefine Wilhelmine Huberta hraběnka von Schönburg-Glauchau.[3] Je nejmladší ze čtyř dětí hraběte Jáchyma ze Schönburgu-Glauchau (1929–1998) a jeho první manželky Beatrix hraběnky Széchényiové ze Sárváru a Felsővidéku (* 1930),[4][5] dcery Balinta, hraběte Széchényiho ze Sárváru a Felsővidéku a princezny Marie Pavlovny Golicynové.

V mládí pracovala jako servírka.[6] Svého o 34 let staršího manžela Johannese von Thurn und Taxis, považovaného za druhého nejbohatšího muže Německa,[6] si vzala v roce 1980. V 80. letech 20. století patřila se svým rozhazovačným stylem života k předním celebritám německého společenského života a častým tématem bulvárních zpráv s přezdívkami jako např. punková kněžna. To skončilo po manželově smrti v roce 1991 poté, co byl majetek zatížen vysokými dědickými daněmi. Jako správkyně majetku pro svého syna Alberta si vydobyla respekt za své podnikatelské aktivity.[7]

1998 otevřel bavorský svobodný stát na zámku sv. Jimrama pobočku Bavorského národního muzea. Při té příležitosti princezně Glorii nabídl reprezentativní prostory zámeckého muzea, jízdárnu a refektorium jako prostory vhodné pro velké události.

Jako poslankyně za CSU byla v roce 2004 členem spolkového Spolkového shromáždění při volbě Horsta Köhlera německým spolkovým prezidentem.

V roce 2001 vzbudilo pozornost její televizní prohlášení, že za africkými problémy s AIDS nestojí absence antikoncepce, ale přílišná černošská náklonnost k sexu.[8] Dne 4. dubna 2005 ji papež Jan Pavel II. v talkshow Beckmann na stanici ARD označil za „Bojovnici za práva žen“. Tento výrok potvrdila v jednom pozdějším interview a odůvodnila je v „Teologii lásky“ Jana Pavla II. Podle té má „muž ženu ctít a milovat“, neboť „ona je nositelkou Života“.[9]

Je členkou kuratoria konzervativního německého katolického fóra.

Gloria Thurn-Taxis také sympatizuje s Hnutím za lidská práva a staví se mimo jiné proti potratům a vyslovuje se za „kulturu smrti a umírání“.[10] Podle jejího vlastního vyjádření byly zvolením papeže Benedikta XVI. vyslyšeny její dlouholeté modlitby. Při přípravách na hledání papeže v Bavorsku roku 2006 se vyjádřila, že slova papeže Benedikta XVI. jí „pomáhají zdolávat životní výšky i pády“.[9]

V rodině a částečně i v médiích používaný tvar kněžna Glorie z Thurnu a Taxisu (Fürstin Gloria von Thurn und Taxis) je přenos někdejšího šlechtického titulu a podle jmenného práva nezákonný. Výnosem ve Výmarské ústavě z roku 1919 se dosavadní šlechtické tituly v Německu staly pevnou součástí rodinného jména. Úředně správné je proto Gloria Prinzessin von Thurn und Taxis.

Ocenění a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. článek Gloria von Thurn und TaxisWho’s Who
  4. SEELMANN-EGGEBERT, Rolf, a další: Deutsche Fürstenhäuser. Neuer Glanz auf alten Kronen. Econ, 2000, ISBN 3-430-18276-X, strana 52
  5. Miroslav Marek: Schönburg family, Genealogy.eu, Stand: srpen 2004
  6. a b ALLIS, Tim: Death Und Taxis: Germany's Devilish Prince Johannes Departs, Leaving a Lascivious Legacy-and a Troubled Estate - článek v časopise People z 28. ledna 1991, č. 3, ročník 35. Dostupné on-line Archivováno 8. 5. 2012 na Wayback Machine..
  7. Profil časopisu Businessweek z 17. června 2002. Dostupné on-line.
  8. WÜNSCH, Silke, HARMAN, Sarah: Indifference reigns over homegrown German "royal wedding". Deutsche Welle, 27.08.2011. Dostupné on-line.
  9. a b ZENIT: Interview – Gloria von Thurn und Taxis: Die Worte des Papstes sind echtes Lebenselixier Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine., 31. srpna 2006
  10. U příležitosti propůjčení ceny nadace Ano životu (Ja zum Leben), 2005. www.alfa-ev.de [online]. [cit. 20-07-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-12-2007. 
  11. Fürstin Gloria von Thurn und Taxis erhält päpstlichen St.-Gregorius-Orden Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine., Bistum Regensburg.
  12. Acta Benedicti PP. XVI. Acta Apostolicae Sedis. 2008-09-05, čís. 9. Dostupné online. 
  13. Preview Image. web.archive.org [online]. 2015-07-21 [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-21. 
  14. pnp.de: MAMA GLORIA: Vom Punk zum Papst-Fan[nedostupný zdroj], 12. Oktober 2009.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]