Háje (Krásno)
| Háje | |
|---|---|
_(2).jpg) | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Krásno |
| Okres | Sokolov |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′55″ s. š., 12°49′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Háje nad Teplou (3,31 km²) |
| Nadmořská výška | 700 m n. m. |
| PSČ | 357 31 |
  Háje | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Háje (německy Rabensgrün, též Havraní) je osada a základní sídelní jednotka náležící k městu Krásno, která leží v nadmořské výšce okolo 700 m n. m. v katastrálním území Háje nad Teplou. Roku 1790 zde vznikla první zkušební keramická manufaktura ve střední Evropě fungující dva roky, poté byla založena slavná porcelánka, známá jako Haas & Czjzek. V okolí byl nejméně od 15. století těžen cín. V 50. letech 20. století byla osada kvůli těžbě uranových rud poddolovaná.
Háje leží v katastrálním území Háje nad Teplou o rozloze 3,31 km².
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1475, kdy se ves objevuje ve výčtu lokalit v oblasti Krásna. V roce 1489 je ves uváděna jako příslušenství bečovského panství.[1]
Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel došlo v 50. letech 20. století k zahájení těžby uranu. Důlní činnost spojená s těžbou uranu Jáchymovskými doly ve Slavkovském lese znamenala zkázu vesnice. Těžba probíhala i v těsném sousedství vesnice a ani ukončení těžby v 60. letech 20. století již zkázu obce neodvrátilo.[1] Háje jsou nyní zaměřeny výhradně na klidové obytně rekreační aktivity.[2]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Háje leží v členitém terénu na náhorní plošině Slavkovského lesa nad údolím řeky Teplá v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Nachází se v povodí Havraního potoka, který pramení u východního okraje vesnice.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 210 obyvatel, z nichž byl jeden Čechoslovák, 208 Němců a jeden cizinec. K římskokatolické církvi se hlásilo 202 obyvatel, k evangelické osm obyvatel.[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 265 | 281 | 265 | 237 | 217 | 210 | 194 | 81 | 60 | 51 | 21 | 16 | 32 | 37 |
| Počet domů | 38 | 39 | 39 | 39 | 38 | 38 | 38 | 38 | - | 14 | 8 | 7 | 9 | 11 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 415–416.
- ↑ a b KASKOVÁ, Alexandra. Územní plán Krásno [online]. Město Krásno, květen 2015 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Rabensgrün. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 252.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–1970 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 7. Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Háje na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Háje nad Teplou na webu ČÚZK
