Přeskočit na obsah

Harrachov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Tanvaldsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Harrachov (rozcestník).
Harrachov
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory
Znak města HarrachovVlajka města Harrachov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTanvald
Obec s rozšířenou působnostíTanvald
(správní obvod)
OkresJablonec nad Nisou
KrajLiberecký
Historická zeměČechy + Slezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°46′20″ s. š., 15°25′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 386 (2024)[1]
Rozloha36,63 km²[2]
Katastrální územíHarrachov
Nadmořská výška665 m n. m.
PSČ512 46
Počet domů567 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduHarrachov 150
512 46 Harrachov
mesto@harrachov.cz
StarostaTomáš Vašíček
Oficiální web: www.harrachov.cz
Harrachov
Harrachov
Další údaje
Kód obce577081
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harrachov (německy Harrachsdorf) je město a horské středisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Leží v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno železnicí a silnicí. Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště. Celkem v nich žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Harrachov je významným střediskem zimních sportů se sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Město je mezinárodně známé díky můstku pro lety na lyžích Čerťák, který je jedním z pěti podobných na světě. Na území města se nachází Mumlavský vodopád.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Na místě Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachsdorf a později na Harrachov.[4] Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozují své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach).

Sklárny

[editovat | editovat zdroj]
Sklárna a kaple svaté Alžběty v Harrachově-Novém Světě

Obživou místních obyvatel byla tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje již od 14. století. První písemná zmínka o harrachovské sklárně firmy Novosad je z roku 1712. K rozšíření výroby došlo po roce 1719, kdy se hrabě Karel Antonín Václav Harrach na Rohrau (1699–1768) oženil s Marií Kateřinou Buquoyovou z panství Nové Hrady. Barokní harrachovské sklo brzy dostihlo konkurenční podniky a je těžko rozeznatelné od jiných výrobků z oblasti Krkonoš (Deštné), sousední Nový Svět). S barevným broušeným a řezaným sklem z Harrachova však v 19. století soupeřily také výrobny v Kamenickém Šenově a v Novém Boru. Zdejší sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel.

Novodobé dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno mnoho nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí – pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroby skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar a pivní lázně.

Do konce roku 2020 spadal Harrachov do okresu Semily, od začátku roku 2021 je součástí okresu Jablonec nad Nisou,[5] soudně se však nachází v působnosti Okresního soudu v Semilech.

Se souhlasem rodu Harrachů radnicí užívaný znak byl společně s vlajkou městu Harrachov zákonně udělen rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. července 2023.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 605 732 650 702 625 553 619 996 554 523 644 601 595 595 503
Počet domů 80 91 98 112 114 114 127 153 251 107 151 200 219 244 244

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obec Harrachov má své dnešní hranice od padesátých let 20. století, kdy k ní byly připojeny Nový Svět, Ryžoviště a (v důsledku mezistátní dohody uzavřené před 14. únorem 1959)[9][10] také do té doby polské (respektive slezské) Mýtiny s nádražím.

Výnosem Krajského národního výboru v Hradci Králové byl Harrachov v Krkonoších v únoru 1965 povýšen na město. Změna byla provedena na žádost předsedy KNV Václava Hadravy, který ji přednesl radě Krajského národního výboru již v roce 1964.[11]

Lyžařské středisko

[editovat | editovat zdroj]
Skokanské můstky na úpatí Čertovy hory

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (devadesátí léta 19. století). V roce 1908 byl založen Spolek zimních sportů. První skokanské můstky vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek – mamutí můstek K-185. V devadesátých letech 20. století byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a jízdu dlouhou 1303 metrů, kterou urazí asi za devět minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[12] Mezi turistické atrakce patří také bobová dráha.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Nová výstavba v centru Harrachova

Harrachovskou částí Nový Svět prochází silnice I/10 Praha – Turnov – Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, tři kilometry severně nad Harrachovem, leží hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce. V lokalitě Na Mýtě, při soutoku Jizery a Mumlavy, se tato silnice křižuje se silnicí I/14.

Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald–Harrachov–Szklarska Poręba, dříve ozubnicová (od roku 1902), které v devadesátých letech 20. století hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarske Poręby.[13] Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází zastávky Szklarska Poręba Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále Szklarska Poręba Huta.[4]

Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází necelé 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Václava v Harrachově

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b Harrachov [online]. Harrachov: TIC Městský úřad Harrachov [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Obecně o novém zákonu č. 51/2020 Sb. [online]. Mvcr.cz, 2020-11-24 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rozhodnutí předsedkyně PS č. 61. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759
  10. ↑ Archivovaná kopie. geography.upol.cz [online]. [cit. 2009-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  11. ↑ Harrachovský zpravodaj, 5/2015, str. 6 – Aktuálně
  12. ↑ Lanovka Harrachov
  13. ↑ ŠVECOVÁ, Jana. Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru. Liberecký deník.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-12-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Harrachov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jablonec nad Nisou
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Harrachov&oldid=24282167“