Hostačovka

Hostačovka
	Hostačovka severně od Hostačova
Základní informace
Délka toku	23,7 km
Plocha povodí	98,4 km²
Průměrný průtok	0,43 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-03-05-032
Pramen
	jihovýchodně od Jarošova; 49°44′54,68″ s. š., 15°35′28,54″ v. d.; 513 m n. m.
Ústí
	do Doubravy ve Žlebech; 49°53′10,33″ s. š., 15°29′4,8″ v. d.; 228 m n. m.
Protéká
	Česko (Kraj Vysočina - Vilémov, Středočeský kraj - Žleby)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Doubrava
	; Povodí Hostačovky
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostačovka je malá říčka v Kraji Vysočina a Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Doubravy. Délka toku činí 23,7 km.^[1]^{[pozn 1]}^{[pozn 2]} Plocha povodí měří 98,4 km².^[2]^{[pozn 3]}

Průběh toku

Pramení v nadmořské výšce 513 m, asi 0,5 km jihovýchodně od Jarošova u Uhelné Příbrami. Protéká nejprve rybníky Malý Kazbal a Velký Kazbal a poté severozápadním směrem přes městys Vilémov u Golčova Jeníkova, Sirákovický a Jezuitský rybník, obec Hostačov, Kamenné Mosty do Žlebů, kde se v zámeckém parku vlévá tzv. Malým vodopádem do řeky Doubravy na jejím 25,7 říčním kilometru^[1] v nadmořské výšce 228 m.

Geomorfologické členění

Převážná část povodí říčky, kromě dolního toku v severní části popisované oblasti, se nachází v Hornosázavské pahorkatině.^[3] Pramenná oblast Hostačovky a Doubravky spolu s větší částí povodí Petrovického potoka se nalézá v nejsevernější části Chotěbořské pahorkatiny.^[3] Tento okrsek náleží pod Havlíčkobrodskou pahorkatinu, která je geomorfologickým podcelkem výše zmíněné Hornosázavské pahorkatiny. Střední tok říčky spolu s levostrannými přítoky (Babský potok a Váhanka) a převážná část povodí zprava přitékající Doubravky odvodňují území ve východní části Golčojeníkovské pahorkatiny, která je okrskem Kutnohorské plošiny.^[3] Kutnohorská plošina je součástí Hornosázavské pahorkatiny. Dolní tok Hostačovky, Zehubský potok a dolní toky Výrovky a Doubravky na severu jejich povodí odvodňují jižní část Ronovské kotliny, která je okrskem Čáslavské kotliny.^[3] Čáslavská kotlina je geomorfologickým podcelkem v jihovýchodní části Středolabské tabule. Nejvyšším bodem celého povodí je vrch Kubík (535 m n. m.), který se nalézá severovýchodně od Jarošova. Hostačovka odvádí vodu z jeho jižních svahů.^{[pozn 4]}

Větší přítoky

Největším přítokem Hostačovky je potok Doubravka přitékající zprava v Kamenných mostech.

Petrovický potok, zprava, ř. km 16,5^[1]
Babský potok, zleva, ř. km 13,2^[4]
Váhanka, zleva, ř. km 10,9^[5]
Výrovka, zleva, ř. km 5,8^[6]
Zehubský potok, zleva, ř. km 5,3^[7]
Doubravka, zprava, ř. km 5,1^[7]

Vodní režim

Hostačovka severně od Hostačova zhruba na 6,4 říčním kilometru

Průměrný průtok Hostačovky u ústí činí 0,43 m³/s.^[8] Říčka je nejvodnějším přítokem řeky Doubravy.

Zajímavosti

Obora Žleby

Obora se nachází jihovýchodně od Žlebů na dolním toku Hostačovky při jejím ústí do Doubravy. Žlebská obora založená v roce 1972 se rozprostírá na ploše 120 ha.^[9] Je zde chována bílá jelení zvěř (Cervus elephus maral), černá zvěř (Sus scrofa), stáda daňků (Dama dama) a muflonů (Ovis musimon).^[9]

Přírodní památky v povodí Hostačovky

Borecká skalka – hadcový lom s výskytem sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium).^[10]
Pod Kazbalem – fragment vlhkých luk s výskytem hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe), kosatce sibiřského (Iris sibirica), upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) a dalších vzácných druhů rostlin, ale i živočichů.^[11]

Starý kamenný most v Kamenných Mostech

V Kamenných Mostech při ústí Zehubského potoka se nachází starý kamenný tříobloukový most, jehož vznik se datuje do 14. století.^[12] Dvakrát zakřivený most je dlouhý přes 41 m a jeho šířka je přibližně 9 m.^[13]

Vodopád Hostačovky

Tento vodopád nazývaný též Malý vodopád se nachází ve Žlebech v místě ústí Hostačovky do Doubravy. Výška stupně činí 3 m. Jedná se o jednostupňový, dvouramenný, vějířovitý vodopád, jehož původ je nejasný.^[14]

Odkazy

Poznámky

↑ Bývá též uváděna hodnota 22,5 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
↑ Bývá též uváděna hodnota 23,5 km (eAGRI – Seznam významných vodních toků)
↑ Bývá též uváděna hodnota 98,0 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
↑ Dle mapy VÚV T. G. M. (Hydrologická povodí 4. řádu)

Reference

↑ ^a ^b ^c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 22) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
↑ ^a ^b ^c ^d Český úřad zeměměřický a katastrální – Geoportál [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 23) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.
↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 104) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.
↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.
↑ ^a ^b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.
↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 110.
↑ ^a ^b Obora Žleby [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.
↑ Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Borecká skalka [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.
↑ Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Pod Kazbalem [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.
↑ Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Kamenné Mosty [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11.
↑ Kutnohorský deník – Unikátní starý most zapsali do seznamu [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11.
↑ Martin Janoška. Nejkrásnější vodopády České republiky. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1560-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostačovka na Wikimedia Commons

[2] Bývá též uváděna hodnota 22,5 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

[3] Bývá též uváděna hodnota 23,5 km (eAGRI – Seznam významných vodních toků)

[5] Bývá též uváděna hodnota 98,0 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)

[7] Dle mapy VÚV T. G. M. (Hydrologická povodí 4. řádu)

[VÚVstr22-1] HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 22) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.

[4] Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.

[Geoportál-6] Český úřad zeměměřický a katastrální – Geoportál [online]. [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.

[8] HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 23) [online]. [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.

[9] HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 104) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.

[10] HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.

[VÚVstr106-11] HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné online.

[12] Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 110.

[Obora-13] Obora Žleby [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.

[14] Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Borecká skalka [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.

[15] Kraj Vysočina – Kulturní a přírodní dědictví – Pod Kazbalem [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.

[16] Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Kamenné Mosty [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11.

[17] Kutnohorský deník – Unikátní starý most zapsali do seznamu [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-11.

[18] Martin Janoška. Nejkrásnější vodopády České republiky. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1560-0.

[1]

[pozn 1]

[pozn 2]

[2]

[pozn 3]

[3]

[pozn 4]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]