Přeskočit na obsah

Ivan Bartoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Ivan Bartoš (rozcestník).
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Ivan Bartoš (2021)
Ivan Bartoš (2021)
Místopředseda vlády Petra Fialy pro digitalizaci
Ve funkci:
17. prosince 2021 – 30. září 2024
19. ministr pro místní rozvoj ČR
Ve funkci:
17. prosince 2021 – 30. září 2024
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceKlára Dostálová
NástupceMarian Jurečka
2. a 4. předseda Pirátů
Ve funkci:
24. října 2009 – 25. června 2013
PředchůdceKamil Horký
Nástupcerezignoval na funkci
Ve funkci:
7. září 2013 – 6. června 2014
Předchůdceopět zvolen po rezignaci
NástupceLukáš Černohorský
Ve funkci:
2. dubna 2016 – 9. listopadu 2024
PředchůdceLukáš Černohorský
NástupceZdeněk Hřib
3. místopředseda Pirátů
Ve funkci:
28. června 2009[1] – 24. října 2009
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupceRobert Adámek
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
21. října 2017
Stranická příslušnost
ČlenstvíPiráti (od 2009)
Narození20. března 1980 (44 let)
Jablonec nad Nisou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťLydie Franka Bartošová (od 2015)
Dětisyn Bertram
SídloPraha 2
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik, počítačový vědec, hudebník a ministr
NáboženstvíCírkev československá husitská
CommonsIvan Bartoš
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ivan Bartoš v roce 2019

Ivan Bartoš (* 20. března 1980 Jablonec nad Nisou) je český politik, od prosince 2021 do září 2024 místopředseda vlády Petra Fialy pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR, v letech 2009 až 2014 a znovu v letech 2016 až 2024 předseda České pirátské strany, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR.[2][3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Ivan Bartoš se narodil a vyrůstal v Jablonci nad Nisou, maturoval v roce 1999 a v tomto roce se také přestěhoval do Prahy, kde vystudoval magisterský obor informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve stejném oboru získal v roce 2005 titul PhDr. Po dobu jednoho semestru působil na Fakultě počítačových věd na University of New Orleans v USA. Doktorské studium v oboru informační věda ukončil v akademickém roce 2011/2012,[4] titul Ph.D. obdržel roku 2013.[5]

Ivan Bartoš se plynně dorozumí anglicky, na nižší úrovni je schopen se dorozumět francouzsky, rusky a německy.[6] V praktickém testu anglického jazyka pořadu České televize 168 hodin uspěl předseda Pirátů nejlépe spolu s tehdejším ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem.[7]

Pracoval pro české i zahraniční firmy (Newton IT, Monster Worldwide, T-Mobile či EMTC) jako specialista na informační technologie. Svou IT kariéru přerušil v roce 2015 a jako ředitel marketingu startoval nový český pracovní portál. V současnosti[kdy?] pracuje na různých projektech týkajících se kvality dat ve firmách, budování datových skladů a návrhů manažerských informačních systémů. Věnuje se také přednáškové činnosti týkající se autorského práva, informační společnosti či bezpečnosti.

Angažuje se v aktivitách souvisejících s DIY kulturou. Jako diskžokej mixuje psychedelický trance, hraje na akordeon a zpívá v punkové kapele Nohama napřed. Bartoš také hrával na varhany v kostele ve svém rodném městě.[8] Dne 17. listopadu 2015 se oženil s Lydií Frankovou, která je taktéž členkou Pirátské strany.[9][10] V srpnu 2020 se jim narodil syn Bertram.[11]

Názory

[editovat | editovat zdroj]

Pirátskou stranu sám označuje jako demokratickou politickou platformu, která se pokouší reflektovat realitu třetího tisíciletí. „Technologie, které máme nyní k dispozici, nám mohou úžasně pomáhat a ve finále všem lidem ulehčit život. Nesmí se ovšem stát nástrojem digitální totality.“[5]

Považuje se za pacifistu.[12] V roce 2017 vyjádřil kritiku některých intervencí NATO.[13] V roce 2019 ocenil práci vojáků a vyjádřil nezbytnost modernizovat armádu v koordinaci se spojenci z NATO a EU.[14]

Ivan Bartoš byl pražským členem SPD Janem Čížkem nepravdivě označen za současného nebo bývalého člena organizace Antifa, zároveň Piráty nařknul z ničení billboardů. Piráti naopak podali trestní oznámení na SPD, která zveřejňovala vymyšlené fiktivní příspěvky na sociálních sítích v neprospěch Pirátů[15] Podle Tomia Okamury Bartoš s krajně levicovou organizací Antifa sympatizuje.[16] Bartoš vazby na Antifu popřel a vlajku Antifaschistische Aktion, se kterou je vyfocen na několika dostupných fotografiích, označuje za připomínku protinacistického odporu ve 30. letech 20. století.[17] Předseda Pirátů na toto téma uvedl, že být proti fašismu považuje za normální a vymezil se proti radikalismu Tomia Okamury: "V momentě, kdy pan Konvička, lidé z hnutí Úsvit, pan Okamura, antisemita Adam B. Bartoš a další výtečníci české rádoby národovecké vlny v Praze exhibovali do té míry, že na náměstích stavěli šibenice[18], cítil jsem jako svou morální povinnost, říci tomuto způsobu prezentace jasné ne."[19]

Podepsal petici proti konání Dnů Jeruzaléma v Plzni, jejíž signatáři upozornili na politický podtext akce, která má legitimizovat Izraelskou anexi Východního Jeruzaléma, která je podle Rezoluce RB OSN č. 478 porušením mezinárodního práva.[20] Spolu s Bartošem vyjádřili obavy o problematickém podtextu akce i filosof Noam Chomsky nebo britský hudebník Roger Waters.[21]

V Událostech, komentářích zmínil problematiku odlivu zisků zahraničních firem z Česka do ciziny a prohlásil, že „Ty peníze mizí z České republiky a je to v řádech desítek miliard až sta miliard.“ Navrhl tedy, aby „zisk, který byl vytvořen v České republice, byl v České republice daněn.“[22]

V rozhovoru před parlamentními volbami v roce 2017 odsoudil anexi Krymu Ruskou federací a uvedl, že ekonomické sankce jsou v současnosti jediným mírovým řešením. V témž rozhovoru prezentoval umírněný názor na uprchlickou krizi, když uvedl, že „pokud se někdo nemůže identifikovat a prokazatelně nepochází ze země toho původu, a takových v momentě vln kulminující krize přicházelo hodně, tak my máme volný pohyb v rámci schengenského prostoru a takový člověk prostě nemůže být vpuštěn do toho Schengenu, protože prostě je bezpečnostní hrozbou.“[12]

Kritizoval násilný zásah španělské policie proti voličům v referendu o nezávislosti Katalánska.[22]

Aktivně prosazuje sociální témata. V listopadu 2017 stál u zrodu akce Pirátský guláš, která se pravidelně koná každou druhou neděli v Praze u Hlavního nádraží, a členové Pirátské strany při ní servírují masový a vegetariánský guláš zdarma nejenom bezdomovcům. Součástí akce je i zvyšování povědomí o potravinových bankách a jejich možnostech.[23]

V prosinci 2018 kritizoval reedukační střediska v Sin-ťiangu, kam jsou v Číně pro takzvanou „politickou převýchovu“ posíláni Ujgurové a příslušníci dalších etnických menšin.[24]

V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, členského státu NATO, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a podpořil ekonomické sankce vůči Turecku do doby, než bude ukončena turecká okupace kurdských regionů na severu Sýrie. Vystoupil na demonstraci na podporu Kurdů v Praze, kde žádal zastavení vývozu českých zbraní do Turecka a prohlásil, že „Lidská práva jsou důležitá a pokud se Evropská unie prezentuje jako ostrov demokracie, který ctí principy, lidská práva, mezinárodní právo, musí situaci v severní Sýrii řešit.“[25]

V listopadu 2019, u příležitosti 30. výročí Sametové revoluce, kritizoval menšinovou vládu, která se opírá o hlasy komunistů a v některých případech i o hlasy poslanců SPD.[26]

Prosazuje zavedení jmenovitého hlasování v městských radách, protože podle Bartoše „Lidé mají právo vědět i zpětně si jednoduše dohledat, jak jejich zvolení zastupitelé hlasovali.“[27]

Podporuje Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), omezil by kamionovou dopravu a přesunul by ji na koleje, do roku 2025 by uzavřel uhelné elektrárny a staví se rezervovaně ke stavbě nových bloků jaderných elektráren.[28]

Podpořil ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kteří ve společném prohlášení z 23. května 2020 odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle Bartoše je „zcela zásadní dodržovat základní principy mezinárodního a humanitárního práva. Takové nároky je třeba uplatňovat v celosvětovém kontextu a musí platit i pro naše dlouhodobé přátele, mezi které Stát Izrael bezesporu patří.“[29]

Varoval před rostoucím státním dluhem Česka a prohlásil, že „Každý občan ČR dnes dluží 226 tisíc korun. Národní rozpočtová rada varuje, že když bude růst tempo zadlužování, do dvou let narazíme do dluhové brzdy, takže se omezí výdaje na zdravotnictví, školství a důchody, nebo příští vláda bude muset brutálně zvýšit daně.“[30]

Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík při hře na akordeon

Politické působení

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2014 obhájil na Celostátním fóru Pirátů v Pardubicích post předsedy České pirátské strany, když pro něj hlasovalo 89 ze 116 delegátů (tj. 77 %).[31]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako lídr Pirátů.[32] Piráti získali jen 4,78 % hlasů a do EP se nedostali. Bartoš však získal 12 644 preferenčních hlasů, což byl v ČR 13. nejvyšší počet.[33] Dva týdny po volbách oznámil rezignaci na předsednickou funkci ve straně, kterou zdůvodnil únavou po volební kampani, ideovým rozdělením strany a potřebě věnovat se víc soukromému a rodinnému životu.[2]

Ivan Bartoš po neúspěšných volbách v roce 2014 oslovil Andreje Babiše se zájmem stát se pražským primátorem. Tato komunikace nebyla zanesena ve stranické evidenci lobbistických kontaktů. Ivan Bartoš SMS zpětně označuje za vtip a klukovinu.[34]

Ivan Bartoš během uctění památky 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze

Na zasedání Celostátního fóra České pirátské strany v Olomouci byl dne 2. dubna 2016 znovu zvolen předsedou.[35] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem Pirátů ve Středočeském kraji.[36] Získal 13 361 preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem.[37] V lednu 2018 byl na Celostátním fóru strany v Brně opět zvolen předsedou Pirátů. Jakožto jediný kandidát získal 276 hlasů z 293 hlasujících členů strany (tj. 94 %).[38] Ve funkci byl potvrzen i na dalším Celostátním fóru v Ostravě v lednu 2020, tentokrát získal 606 z 653 hlasů.[39]

Po zvolení poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl v listopadu 2017 zvolen předsedou Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Výrazně se podílel na legislativě garantující právo občanů na digitální službu, které má všem občanům zajistit možnost elektronického styku se státními úřady vedle zachování možnosti osobního kontaktu.[40]

Dne 14. května 2020 získal spolu se svými kolegy ocenění za svou legislativní práci. Za přípravu tzv. digitální ústavy[41] v rámci Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, která dává občanům právo na komunikaci s úřady a státem přes internet postupně do pěti let, obdržel cenu Zákon roku, kterou uděluje advokátní kancelář Deloitte Legal ve spolupráci s partnery z oblasti podnikatelské a právnické obce.[42]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl Bartoš z pozice předsedy Pirátů lídrem kandidátky koalice Piráti a Starostové v Ústeckém kraji[43] a byl opět zvolen poslancem. Stal se tak jedním ze čtyř poslanců Pirátů, přičemž obdržel 14 646 preferenčních hlasů. V pořadí poslanců nové sněmovny podle počtu preferenčních hlasů se umístil na 31. místě. Koalice obou stran získala 15,6 % hlasů.[44]

V listopadu 2021 se stal kandidátem Pirátů na post místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[45] V polovině prosince 2021 jej do těchto funkcí prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.[46] V lednu 2022 obhájil post předsedy Pirátů, když ve druhém kole volby porazil poměrem hlasů 662 : 265 senátora Lukáše Wagenknechta.[47] Opětovně ji poté obhájil i v lednu 2024, když poměrem hlasů 556 : 300 porazil ve druhém kole volby europoslankyni Markétu Gregorovou.[48]

Dne 22. září 2024 rezignoval na post předsedy Pirátů kvůli neúspěchu strany ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 a ve volbách zastupitelstev krajů v témže roce.[49]

Dne 24. září 2024 oznámil premiér Petr Fiala, že k 30. září navrhne prezidentovi Bartošovo odvolání z pozice ministra, neboť není schopen manažersky zvládnout digitalizaci stavebního řízení.[50] Prezident Petr Pavel dne 30. září 2024 skutečně Bartoše po schůzce s předsedy všech koaličních stran ke stejnému dni odvolal, a to jak z funkce místopředseda vlády Petra Fialy pro digitalizaci, tak i z funkce ministra pro místní rozvoj ČR. Od 1. října 2024 byl pak (dočasně) pověřen řízením Ministerstva pro místní rozvoj ČR vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí ČR a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.[51]

V listopadu 2024 se jeho nástupcem v čele Pirátů stal náměstek primátora hl. města Prahy Zdeněk Hřib.[52]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Ztvárnil jednu z vedlejších rolí v celovečerním filmu Prezident Blaník. Hraje zde své reálné já, které má ale ve filmu za bývalou manželku Blaníkovu asistentku Lenku.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zápis z Ustavujícího fóra ČPS [online]. Česká pirátská strana [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 
  2. ↑ a b mts. Šéf pirátů Ivan Bartoš rezignoval. Strana je podle něj silně názorově rozdělená. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2014-06-06 [cit. 2014-06-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivovaná kopie [online]. Česká pirátská strana, 2013-09-07 [cit. 2013-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-22. 
  4. ↑ PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., Databáze studentů UK v Praze Archivováno 6. 6. 2014 na Wayback Machine., přístup: 19. 11. 2013
  5. ↑ a b PhDr. Ivan Bartoš Ph.D. [online]. Česká pirátská strana [cit. 2012-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07. 
  6. ↑ https://cz.linkedin.com/in/ivan-bartos-pirates[nedostupný zdroj]
  7. ↑ Pořad 168 hodin prověřoval angličtinu nových ministrů. Mnozí neobstáli. ČT24 [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ SEDLÁK, Jan. „Cíl je změna. Prostředek je politika,“ říká šéf pirátů. Jablonecký deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2017-01-23 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ KABÁTOVÁ, Šárka. ‚Kněžka chaosu‘. Lidé nás volili pro neelitářskou zásadovou politiku, říká Bartošova žena. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-10-26 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  10. ↑ ŠIMÁČEK, Jaroslav. Velká pirátská svatba: Bartoš si vzal „kněžku chaosu“, hrála mu Znouzectnost. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2015-11-18 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ jas; Novinky; ČTK. Šéf Pirátů Bartoš má syna Bertrama. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-08-05 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b BOHUSLAVOVÁ, Renáta; Novinky. Předseda Pirátů Bartoš: Nejsme vítači migrantů a jít do vlády se nebojíme. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-10-10 [cit. 2021-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-25. 
  13. ↑ KOPECKÝ, Josef. Piráti, jak je nejspíš neznáte. Strana, v níž mají problémy s NATO. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-30 [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ ŠELIGA, Vojtěch. Podporují Piráti Česko v NATO? Výrok o nesmyslných výdajích vyvolal pobouření. Echo24.cz [online]. Echo Media, 2019-04-12 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Piráti nám ničí billboardy. Důkazem jsou rok starý komentář a nálepky Antify, tvrdí Čížek z SPD. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ AUGUSTA, Jakub. Bartoš sympatizuje s „teroristickou bojůvkou“ Antifa, osočil piráta Okamura. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-06-03 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Archivovaná kopie. www.pirati.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03. 
  18. ↑ KLÍMOVÁ, Jana. Adam B. Bartoš: Hrozba oprátkou je v pořádku. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ Ivan Bartoš: být proti fašismu je normální. www.piratskelisty.cz [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  20. ↑ ČTK. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-05-21. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Osobnosti upozornily EU na kontroverzní Dny Jeruzaléma v Plzni. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2015-05-21. Dostupné online [cit. 2020-02-12]. 
  22. ↑ a b Ivan Bartoš: Lidé nevědí, kolik peněz si vydělají. Daně musíme zjednodušit. ČT24 [online]. Česká televize, 4. října 2017. Dostupné online. 
  23. ↑ Česká pirátská strana. Piráti zvou na nedělní guláš zdarma a vyzývají k pomoci potravinovým bankám. www.pirati.cz [online]. [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ jak. Babiš chválil prezidenta za „nekonfrontační“ projev. Bartoš připomněl čínské koncentrační tábory. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-12-26 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  25. ↑ KOPECKÝ, Josef. Demonstranti podpořili Kurdy, petice žádá o ekonomické sankce vůči Turecku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-10-21 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ mas. 30 let po listopadu: Bartoš burcuje k občanské aktivitě, Vondráček varuje před dělením společnosti. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-11-16 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ LESCHTINA, Jiří. Když Pirát prchá do podpalubí. Tajné hlasování o metru D byl krok zpět. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. května 2019. Dostupné online. 
  28. ↑ Ivan Bartoš: Evropská Zelená dohoda je šance změnit se z montovny na mozkovnu. Deník Referendum [online]. 22. května 2020. Dostupné online. 
  29. ↑ MARTINEK, Jan. Kritický článek tří ministrů zahraničí o Izraeli vyvolal v Česku politickou přestřelku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-05-25. Dostupné online. 
  30. ↑ Víme, jak na dluh, tvrdí Fiala a Bartoš. Říkají nesmysly, opáčil Babiš. Denik.cz [online]. 16. září 2021. Dostupné online. 
  31. ↑ ČTK. Piráty nadále povede Bartoš. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-01-19 [cit. 2014-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-19. 
  32. ↑ Piráti zvolili čelo kandidátky pro volby do Evropského parlamentu [online]. Česká pirátská strana, 2014-02-10 [cit. 2014-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  33. ↑ Data; KOČÍ, Petr. Přehled výsledků: Nejvíc preferenčních hlasů dostal Jiří Pospíšil, druhý je Keller. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2014-05-26 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online. 
  34. ↑ GURYČOVÁ, Kristýna. Slavili jsme s kamarády na Letné, byla to klukovina, hájí šéf Pirátů SMS pro Babiše. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-10-31 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ ČTK; iDNES.cz. Piráty po dvou letech znovu vede Ivan Bartoš, zbrojí na krajské volby. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-04-02 [cit. 2016-04-06]. Dostupné online. 
  36. ↑ PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 ve Středočeském kraji. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-06-16 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. 
  37. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: Česká pirátská strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  38. ↑ Celostátní fórum Pirátů potvrdilo v čele strany Bartoše. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2018-01-06 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  39. ↑ Předsedou Pirátů opět Bartoš, místopředsedkyní Richterová. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2020-01-11 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  40. ↑ SLÍŽEK, David. Digitální ústava má zelenou. Poslanci schválili návrh zákona o právu na digitální služby. Lupa.cz [online]. Internet Info [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  41. ↑ Digitální ústava v deseti bodech. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. 
  42. ↑ STRANA, Česká pirátská. Předseda Pirátů Bartoš převzal cenu Zákon roku za digitální ústavu, která dává lidem právo komunikovat se státem online. www.pirati.cz [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné online. 
  43. ↑ Naši lidé pro vaši budoucnost, Ústecký kraj [online]. Piráti a Starostové, 2021 [cit. 2021-06-15]. Dostupné online. 
  44. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Aktuálně.cz, [1], 10. října 2021.
  45. ↑ Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy [online]. 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  46. ↑ Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS.cz [online]. 2021-12-17 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  47. ↑ CF 30/2021 Volba předsedy České pirátské strany - 2. kolo. helios.pirati.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  48. ↑ ŽIVĚ: Bartoš zůstává předsedou Pirátů. ČT24 [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  49. ↑ ŠOPFOVÁ, Kristýna. Bartoš rezignoval na post předsedy Pirátů. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2024-09-22 [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. 
  50. ↑ HROCH, Jaroslav; STUCHLÍKOVÁ, Lucie. Fiala vyhodil Bartoše z vlády: Není schopen dotáhnout digitalizaci. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, a.s., 2024-09-24 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  51. ↑ Pavel odvolal Bartoše, resort dočasně povede Jurečka. Vládní posty pro legislativu i digitalizaci končí. iROZHLAS.cz [online]. 2024-09-30 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online. 
  52. ↑ Piráty povede Hřib, Michailidu a další členové stranu okamžitě opustili. Novinky.cz [online]. 2024-11-09 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pirátské strany
Strany
Afrika
Maroko • Jižní Afrika • Tunis
Amerika
Asie
Evropa
Oceánie
Mezinárodní
Osobnosti
Mládež
Příbuzná témata
Vláda Petra Fialy
Předseda vlády
Petr Fiala (jmenován 28. listopadu 2021, ODS)
Členové v den jmenování vlády
17. prosince 2021
Vít Rakušan (1. místopředseda vlády, vnitro, STAN) • Marian Jurečka (místopředseda vlády, práce a sociální věci, do 3. ledna 2022 pověřen vedením zemědělství, od 1. listopadu 2022 do 10. března 2023 pověřen vedením životního prostředí, od 1. října 2024 do 7. října 2024 pověřen vedením místního rozvoje, KDU-ČSL) • Ivan Bartoš (místopředseda vlády pro digitalizaci, místní rozvoj, Piráti – odvolán 30. září 2024) • Vlastimil Válek (místopředseda vlády, zdravotnictví, TOP 09) • Zbyněk Stanjura (finance, ODS) • Jan Lipavský (zahraniční věci, do 1. října 2024 Piráti, od 1. října 2024 nezávislý) • Pavel Blažek (spravedlnost, ODS) • Martin Baxa (kultura, ODS) • Jozef Síkela (průmysl a obchod, nestraník za STAN – demise 7. října 2024) • Petr Gazdík (školství, STAN – demise 29. června 2022) • Jana Černochová (obrana, ODS) • Martin Kupka (doprava, ODS) • Anna Hubáčková (životní prostředí, nestraník za KDU-ČSL – demise 31. října 2022) • Helena Langšádlová (věda, výzkum a inovace, TOP 09 – demise 5. května 2024) • Michal Šalomoun (legislativa, předseda Legislativní rady vlády, nestraník za Piráty – demise 11. října 2024) • Mikuláš Bek (evropské záležitosti, STAN)
Členové jmenovaní později
3. ledna 2022
Zdeněk Nekula (zemědělství, KDU-ČSL – demise 28. června 2023)
29. června 2022
Vladimír Balaš (školství, STAN – demise 4. května 2023)
10. března 2023
Petr Hladík (životní prostředí, KDU-ČSL)
4. května 2023
Mikuláš Bek (školství, STAN) • Martin Dvořák (evropské záležitosti, STAN)
29. června 2023
Marek Výborný (zemědělství, KDU-ČSL)
16. května 2024
Marek Ženíšek (věda, výzkum a inovace, TOP 09)
8. října 2024
Petr Kulhánek (místní rozvoj, navržen STAN) • Lukáš Vlček (průmysl a obchod, STAN)
Ministři pro místní rozvoj České republiky
1997–20022002–20072008–20142014–dosud
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
Česká pirátská strana
Předsedové strany
Volby předsednictva
Senátoři
  • Adéla Šípová (2020–2026)
  • David Smoljak (2018–2024)
  • Lukáš Wagenknecht (2018–2024)
  • Ladislav Kos (2016–2022)
  • Renata Chmelová (2016–2022)
  • Libor Michálek (2012–2018)
    		•
    Poslanci
    Poslanci EP
    Organizace
  • Mladé Pirátstvo
  • Pirátské listy
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Bartoš&oldid=24382124“