Jägala (řeka)

Jägala
Jägalský vodopád
Základní informace
Délka toku	97 km
Plocha povodí	1570 km²
Průměrný průtok	10 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
Pandiverská vysočina 59°6′49,18″ s. š., 25°44′14,17″ v. d. 82 m n. m.
Ústí
Ihasalský záliv 59°28′36,05″ s. š., 25°8′58,99″ v. d. 0 m n. m.
Protéká
Estonsko Estonsko (Harjumaa, Järvamaa)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jägala (estonsky plným názvem Jägala jõgi, tedy řeka Jägala nebo Jägalská řeka) je řeka na severu Estonska. Řeka pramení u vesnice Ahula v kraji Järvamaa na západní straně Pandiverské vysočiny a vlévá se do Ihasalského zálivu, jedné z postranních zátok Finského zálivu, u vesnice Manniva v kraji Harjumaa, přibližně 60 km vzdušnou čarou na severozápad od pramene. Celková délka toku je 97 až 98,9 km, plocha povodí se udává 1481,3 až 1570 km².

Jméno

Řeka je pojmenována podle historicky významné vesnice Jägaly, kolem které protéká na dolním toku. Ve starších pramenech je možno se setkat též s pojmenováním Kehra jõgi podle města Kehry. Horní tok řeky (do soutoku s Amblou) býval označován též Kiigumõisa jõgi či Kigumõisa jõgi) podle někdejšího panského sídla Kiigumõisa poblíž Järva-Jaani.

Průběh toku

Od pramene vytéká Jägala přibližně jihozápadním směrem. Zhruba prvních deset kilometrů prochází kulturní zemědělskou krajinou, pak však vstupuje do lesnaté a bažinaté řídce osídlené krajiny Kõrvemaa. Krátce před ústím Pernavsko-Jägalského kanálu se stáčí kolem Tõugussaarského rašeliniště k severozápadu. Nedaleko Võõbu se pak stáčí dále až téměř k severovýchodu, aby se krátce před soutokem s Amblou vrátila do severozápadního směru, který si poté s malými odchylkami udržuje po celý zbytek toku.

Přibližně v polovině svého toku, poblíž vesnice Voose na hranici krajů Järvamaa a Harjumaa vstupuje řeka opět do hustěji osídlené a zemědělsky využívané krajiny, kterou následně protéká až ke svému ústí. Zprava, kde je častěji obklopena lesy, postupně přibírá své velké přítoky (Jänijõgi, Mustjõgi, Soodla). Na 26. kilometru míjí zprava město Kehra, největší sídlo ležící na jejích březích.

Na dolním toku má Jägala největší spád, téměř polovinu výškového rozdílu mezi pramenem a ústím překonává ve své poslední čtvrtině, kde stéká ze Severoestonské plošiny do Severoestonské pobřežní nížiny. Nejvýraznějším výškovým zlomem je osmimetrový Jägalský vodopád 4,3 km od ústí. Z důvodu největšího spádu se na dolním toku řeky také nachází nejvíce vodních děl, z nichž nejvyšší — přehrada vodní elektrárny Linnamäe — leží jen 1,3 km od ústí.

Význam

Jägala je po Narvě druhou nejvodnatější estonskou řekou vlévající se do Finského zálivu. Jako vodní cesta pro velké výkyvy průtoku a pro velkou variabilitu koryta použitelná není, ale odpradávna měla význam jako zdroj vodní energie i užitkové a pitné vody. Již v nejstarších historických pramenech jsou doloženy vodní mlýny, později též pily, z nichž některé se staly základem dnešních malých vodních elektráren. Od roku 1924 na Jägale pracuje největší estonská vodní elektrárna Linnamäe (výkon 1,1 MW). Jako vodní zdroj sloužila řeka vždy blízkému okolí, od roku 1975 je však napojena též na vodárenskou soustavu zásobící pitnou vodou hlavní město Tallinn.

Na ryby je řeka poměrně chudá. Typickým lovným druhem je na horním toku štika obecná, na středním a dolním toku plotice obecná. Řeka však nikdy nebyla významným rybolovným zdrojem.

Galerie

• 
  Jägala v Kehře
• 
  Jägalský vodopád v suchém létě
• 
  Zamrzlý Jägalský vodopád
• 
  Jägalský vodopád při jarní vodě
• 
  Přehradní jezero Linnamäe
• 
  Vodní elektrárna Linnamäe
• 
  Ústí Jägaly

Odkazy

Literatura

• JÄRVEKÜLG, Arvi. Eesti jõed. Tartu: Tartu Ülikooli Kirjastus, 2001. ISBN 9985929306. (estonsky) 

Související články

• Jägalský vodopád

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jägala na Wikimedia Commons
• Řeka Jägala v estonském Registru životního prostředí (estonsky)
• Řeka Jägala v elektronickém průvodci Eestigiid.ee (estonsky)

Portály: Estonsko