Jindřich Svoboda (astronom)

Prof. PhDr. Jindřich Svoboda
Prof. PhDr. Jindřich Svoboda
	Prof. PhDr. Jindřich Svoboda
Narození	13. července 1884; Volyně ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. května 1941 (ve věku 56 let) nebo 12. května 1941 (ve věku 56 let); Praha ; Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	astronom, pedagog a učitel
Ocenění	Řádu čestné legie IV. třída důstojník
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Svoboda (13. července 1884, Volyně^[1] – 15. května 1941, Praha^[2]) byl profesorem základů vyšší matematiky a sférické astronomie na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1935–1936 byl jeho rektorem.

Život

Po maturitě na gymnáziu v Písku pokračoval ve studiu na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Na doktora filosofie byl promován 13. 4. 1908.^[3] Matematiku studoval u profesora Jana Sobotky, teoretickou fyziku u profesora Františka Koláčka. Doktorát získal obhajobou práce Bahnelemente des Planeten 1906/601 (Dráha planetky UN 1906/601, planetka byla později pojmenována Nerthus). krátce působil jako pedagog na gymnáziu. Záhy se stal asistentem Františka Nušla. Pracoval především na hvězdárně bratří Fričů na Ondřejově. Prací o sférické astronomii se v roce 1911 habilitoval jako docent. V roce 1912 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1924 řádným profesorem matematiky a astronomie na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ve třech funkčních obdobích zastával funkci děkana Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT. V akademickém roce 1935–1936 byl rektorem ČVUT.^[4]

Články v denním tisku přispíval k popularizaci astronomie.^[5] Mezi jeho žáky patřili například Zdeněk Horák či Vladimír Guth.

Soukromý život a občanské postoje

Již jako student se angažoval ve vlasteneckém krajinském spolku Prácheň (byl jeho předsedou).^[6] Starostou spolku zůstal i poté, co dostudoval.^[7] Byl členem i dalších spolků: Jihočeští akademici, Svatobor a Sportovní klub Volyně.^[8] 20. srpna 1921 se oženil s Jiřinou Joštovou (*1901), dcerou pražského zlatníka.^[9]

Po okupaci Československa se spolu s manželkou zapojil do odboje. Zabýval se opatřováním falešných dokladů pro stíhané osoby. Dne 6. června 1940 byl spolu se svou manželkou zatčen. Opakované věznění mu podlomilo zdraví a v polovině května 1941 zemřel. Je pohřben na hřbitově ve Volyni.

Dílo

Zabýval se především studiem komet a meteorických rojů. Na toto téma vypracoval asi čtyřicet prací. Vyslovil hypotézu, že meteorické roje vznikají rozpadem komet.

Rovněž se zabýval konstrkukcí astronomických přístrojů. Tyto jeho konstrukce a vynálezy byly odměněny diplomy na mezinárodních výstavách v Paříži v roce 1935 a 1937.

Ocenění díla

titul důstojníka Řádu čestné legie IV. třída
čestný člen Société astronomique de France
čestný člen Die Astronomische Gesellschaft, Německo

Spisy

Bahnelemente des Planeten 1906 UN/601. Berliner astr. Jahrbuch 1911.
Výpočet radiantu roje meteoritů z elementů dráhy komety a důkaz souvislosti Aquarid a Orionid s kometou Halleyovou. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 23., č. 3, Praha 1914.
O tvaru meteorického roje komety Halleyovy. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 23., č. 21, Praha 1914.
Grafické řešení dráhy meteoru pomocí hodografu. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 24., č. 7, Praha 1915.
O stabilitě jádra komety, která se pohybuje v kuželosečce libovolné excentricity kolem Slunce. Rozpravy České akademie, tř. II., roč. 26., č. 36, Praha 1918.
De la stabilité du moyau ďune coměte tourant autour du Soleil suivant une conique ďexcentricité arbitraire. Bulletin international de PAcademie des Sciences de Bohéme, Prague 1923.
Měřeni zeměpisné šířky bez libely. Zeměměřičský věstník, sv. 12, str. 65 a 84, Brno 1924.
Reprodukční metody k stanovení doba letu meteoritů. Věstník VI. sjezdu čsl. přírodozpytců, lékařů a inženýrů, díl III., Praha 1928.
Astronomie sférická. Praha 1924.
Optika geometrická. Praha 1930.
Aíumukantar s lomeným dalekohledem. Zeměměřičský věstník 24, Brno 1936.
Význam astronomie pro poznání prostoru, času a hmoty. ČVUT Praha 1936, též Říše hvězd 17, Praha 1936.
Les essais expérimentaux du calcul dfune radiant du courant météorique de trajets observés. Comptes Rendus du Congrěs international des mathématisciens, Oslo 1936.
Experimentálni stanoveni osobni chyby u cirkumzenitálu. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 61, Praha 1938.
Expérieces sur un météor artificiel. Publications de Observatoire de Ecole tchěque des hautes études techniques de Prague, vol. , No. 1, Praha 1939.
Astronomie na české technice v Praze. In.: Sborník Z vývoje české technické tvorby, Praha 1940.
Zenitová atrakce a denni aberace radiantu meteorického roje. Říše hvězd 22, str. 116, Praha 1941.

Odkazy

Literatura

JÁCHIM, František. Astronom a geodet Jindřich Svoboda. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 1992, roč. 37, čís. 1, s. 59–62. Dostupné online. ISSN 0032-2423.
PROCHÁZKA, J.: Za profesorem dr. J. Svobodou. Říše hvězd 23, str. 113, Praha 1941.
JÁCHIM, F.: Činnost profesora Jindřich Svobody v době fašistické okupace. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu 25 (1988), sv. 3., str. 50-51.

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Svoboda na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Svoboda (astronom)
Jaroslav Folta, Pavel Šišma: heslo Jindřich Svoboda^{[nedostupný zdroj]} na stránkách Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Jindřich Svoboda na stránkách ČVUT

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Národní politika, 16.5.1941, s.3 (dostupné online v NK ČR)

[3] Národní politika, 13.4.1908, s.3, Promoce

[4] Národní politika, 14.5.1935, s.3 (foto a profesní životopis)

[5] Národní politika, 5.5.1910, s.7, Kometa Halleyova

[6] Národní listy, 16.8.1907, s.2, Studentské sjezdy v Písku

[7] Národní listy, 10.12.1911, s.3, Denní zprávy

[8] František Jáchim: Volyňský rodák prof.dr. Jindřich Svoboda, In: Zpravodaj města Volyně, 11/2014

[9] Matrika oddaných, Praha - sv. František, 1908-1906, s. 202 (snímek 212)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Rektoři ČVUT

Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–

České vysoké učení technické v Praze