Johann Rattenhuber

Johann Rattenhuber
Johann Rattenhuber
	Hans
Narození	30. duben, 1897; Oberhaching, Německé císařství
Úmrtí	30. červen, 1957 (60 let); Mnichov, Německo
Místo pohřbení	Ostfriedhof
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei
Doba služby	1916 - 1945
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918); Výmarská republika (do roku 1933); Třetí říše (do roku 1944)
Složka	Reichsheer (do roku 1918); Reichswehr (do roku 1920); Ordnungspolizei (do roku 1945); SS (do roku 1945)
Jednotka	Bayerische Infanterie-Regiment Nr. 16; Schützen Regiment Nr. 42; Infanterie-Regiment Nr. 13
Války	První světová válka; Druhá světová válka
Vyznamenání	Železný kříž I. třídy; Železný kříž II. třídy; Zlatý stranický odznak

Johann „Hans“ Rattenhuber (30. dubna 1897 – 30. června 1957) byl důstojník SS a pořádkové policie v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei za druhé světové války. Znám je svým působením jako šéf Říšské bezpečnostní služby (Reichssicherheitsdienst, RSD). Také byl mezi posledními, kteří byli ve Vůdcově bunkru v době Hitlerovy sebevraždy.

Mládí a první světová válka

Narodil se dne 30. dubna roku 1897 ve městě Oberhachingu, které se nachází v Bavorsku poblíž Mnichova. Navštěvoval obecnou školu a po čtyřech letech přešel na gymnázium, kde také později odmaturoval. Následně na to začal studia na univerzitě v Mnichově avšak se sílící válkou musel v roce 1916 narukovat do armády. Poté, co byl odveden do císařské bavorské armády, tak byl přiřazen k 16. bavorskému pěšímu pluku (Bayerische Infanterie Regiment Nr. 16), který v tu dobu sídlil v Ingolstadtu. Během první světové války si vysloužil oba dva stupně železného kříže a dosáhl hodnosti Leutnant (poručík).

S demobilizací byl propuštěn z armády počátkem roku 1919. Ještě tentýž rok vstoupil do řad jednotek Freikorps, kde byl přidělen ke skupině von Epp pod velením generála Franze von Eppa. Zde zůstal až do května roku 1919, kdy došlo k reorganizaci. Po reorganizaci jednotek Freikorps a jejich začlenění do Reichswehru zůstal dál u své jednotky, která byla přeměněna na 22. brigádu Reichswehru. U té byl zařazen ke 42. střeleckému pluku (Schützen Regiment Nr. 42) a nedlouho na to byl převelen ke 13. pěšímu pluku (Infanterie-Regiment Nr. 13) z 5. divize. Z armády definitivně odešel během počátku roku 1920.

Po odchodu z Reichswehru nastoupil opět na univerzitu v Mnichově, kde dokončil pouze dva semestry a vstoupil do řad zemské policie (Landespolizei) ve městě Bayreuthu. Dne 10. února 1922 změnil své působiště, když byl přeřazen k zemské policii do Mnichova.

SS a druhá světová válka

V Mnichově se mu dařilo, 10. března roku 1933 vstoupil do SS a stal se pobočníkem tehdejšího prezidenta bavorské policie Heinricha Himmlera. Dne 1. května téhož roku vstoupil také do NSDAP. Dne 24. prosince roku 1934 si vzal za ženu Paulu Dentzovou (* 6. února 1906 v Mnichově), se kterou měl později syna a dceru.

Ode dne 30. ledna roku 1933 až do skončení druhé světové války působil ve štábu Reichsführera-SS Heinricha Himmlera jako šéf Říšské bezpečnostní služby (Reichssicherheitsdienst, šéf osobní ochranky Adolfa Hitlera), zároveň byl členem organizace Lebensborn.

Během pokusu o útěk z Vůdcova bunkru v Berlíně byl několikrát vážně zraněn do nohy. Dne 2. května roku 1945 byl zajat sovětskými jednotkami a posléze internován v SSSR až do 10. října roku 1955.

Zemřel dne 30. června roku 1957 v bavorském Mnichově.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Fahnenjunker – 1916
Leutnant – říjen 1918
Leutnant der Landespolizei – září 1920
Oberleutnant der Landespolizei – 1. srpna 1925
Hauptmann der Landespolizei – 1. června 1933
Major der Landespolizei – 20. dubna, 1934
SS-Sturmbannführer – 20. dubna 1934
SS-Obersturmbannführer – 4. července 1934
SS-Standartenführer – 15. září 1935
SS-Oberführer und Oberst der Polizei – 20. dubna 1942
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei – 30. ledna 1944
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei – 24. únor 1945

Významná vyznamenání

Finský řád kříže Svobody II. třídy s meči – 11. červen 1942
Železný kříž I. třídy (první světová válka)
Železný kříž II. třídy (první světová válka)
Zlatý stranický odznak
Sudetská pamětní medaile se sponou Pražský hrad
Medaile za Anschluss
Kříž cti
Bavorský vojenský záslužný kříž II. třídy s meči (první světová válka)
Maďarská pamětní mince (první světová válka)
Německý olympijský čestný odznak I. třídy
Služební vyznamenání NSDAP v bronzu
Policejní služební vyznamenání ve zlatě
Služební vyznamenání SS
Německý říšský sportovní odznak ve zlatě – 12. květen 1938
Sportovní odznak SA ve zlatě
Čestná dýka Reichsführera SS
Totenkopfring