Přeskočit na obsah

Julian Leszczyński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julian Leszczyński
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození17. května 1818
Brzozów nebo Turze Pole
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. srpna 1882
Orzechówce
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Julian Leszczyński (17. května 1818[1] Brzozów[1] nebo Turze Pole[2]5. srpna 1882 Orzechówce[1]) byl rakouský římskokatolický duchovní a politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Vystudoval s výborným prospěchem gymnázium v Přemyšli a pak nastoupil na tamní duchovní seminář. Po dvou letech vstoupil do bernardinského řádu. Po několika měsících ale ze zdravotních důvodů odešel z kláštera a vrátil se do semináře. V roce 1842 byl vysvěcen. Znal několik jazyků a nashromáždil obsáhlou soukromou knihovnu.[1] Roku 1849 se uvádí jako Julian Leszczynsky, farní vikář v Krosně.[3][4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Krosno. Tehdy se uváděl coby farní vikář.[2] Náležel ke sněmovní pravici.[5] Na sněmu se spřátelil s poslancem Janem Józefem Tarnowským.[1]

V roce 1860 se stal proboštem ve Wielowieśi. Během pobytu v Přemyšli se seznámil s Różou Kolumbou Białeckou, zakladatelkou sdružení Dominikanki ze Zgromadzenia Sióstr świętego Dominika. Leszczyński ji pozděli pozval do Wielowieśi a pomáhal jí s budováním její organizace, včetně výstavby klášterního komplexu. V závěru života trpěl rakovinou. Dva roky před smrtí odjel ke svému bratru Stanisławovi a usadil se ve vesnici Orzechówce. Róża Kolumba Białecka za ním vyslala dvě členky její kongregace, které se o nemocného kněze staraly.[1]

  1. a b c d e f Cechowała go miłość dusz ludzkich [online]. dominikanki.pl [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. (polsky) [nedostupný zdroj]
  2. a b Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 35. (německy) 
  4. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 125. (německy) 
  5. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.