Přeskočit na obsah

Junkers Ju 390

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Junkers Ju 390
Junkers Ju 390 V1 bez vrtulí
Junkers Ju 390 V1 bez vrtulí
Určenístrategický těžký průzkumný-bombardovací letoun
PůvodNěmecko
VýrobceJunkers
První letsrpen 1943
Zařazeno1943
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů2
Vyvinuto z typuJunkers Ju 290
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Junkers Ju 390 byl německý šestimotorový dolnoplošník s dvojitou SOP vyrobený ve dvou prototypech, který vycházel z typu Junkers Ju 290.

Po vstupu USA do války v prosinci 1941 začalo Reichsluftfahrtministerium zvažovat produkci bombardéru se schopností útoku na New York z evropských základen. Na jaře roku 1942 vypracoval Technický úřad specifikace takového letounu a rozeslal je společnostem Junkers, Messerschmitt a Focke-Wulf. Po obdržení objednávky zahájila továrna Junkers v Dessau výrobu prvního prototypu a továrna v Bernburgu druhého.

První prototyp stroje Ju 390 V1 (GH+UK) vzlétl v srpnu 1943. Nový letoun měl drak shodný s Ju 290 A, jehož trup byl prodloužen o 3,10 m přidáním sekce do jeho zadní části. V křídle o zvětšeném rozpětí bylo umístěno šest hvězdicových čtrnáctiválcových vzduchem chlazených motorů BMW 801 o vzletovém výkonu po 1250 kW.

Druhý prototyp Ju 390 V2 (RC+DA) byl zalétán v říjnu 1943. Představoval vzor námořní hlídkové verze. Stroj byl vybaven radarem FuG 200 Hohentwiel a vyzbrojen pěti kanóny MG 151 ráže 20 mm a trojicí kulometů MG 131 ráže 13 mm. V lednu 1944 byl předán k Fernaufklärungsgruppe 5 v Mont-de-Marsan.

Třetí prototyp Ju 390 V3 měl být bombardovací verzí, ovšem práce na něm nebyly nikdy dokončeny.

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[1]

Junkers Ju 390

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 10
  • Rozpětí: 50,30 m
  • Délka: 34,00 m
  • Výška: 6,90 m
  • Nosná plocha: 254 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 36 900 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 75 500 kg
  • Pohonná jednotka:
  • Maximální rychlost: 505 km/h (ve výšce 6 000 m)
  • Cestovní rychlost: 360 km/h (ve výšce 2 500 m)
  • Dostup: 6000 m
  • Dolet: 9700 km
  1. Marek Murawski, Letadla Luftwaffe Část 2, Junkers Ju 390, 1997, str. 152 a 153

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 2. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-3-9. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]