Křišťanovice
Křišťanovice | |
---|---|
Domy ve vesnici | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Bruntál |
Obec s rozšířenou působností | Bruntál (správní obvod) |
Okres | Bruntál |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°51′3″ s. š., 17°30′40″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 236 (2024)[1] |
Rozloha | 16,21 km²[2] |
Katastrální území | Křišťanovice |
Nadmořská výška | 605 m n. m. |
PSČ | 793 68 |
Počet domů | 94 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Křišťanovice 92 793 68 Dvorce u Bruntálu ou.kristanovice@tiscali.cz |
Starostka | Jitka Rozkošná |
Oficiální web: www | |
Křišťanovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 597538 |
Kód části obce | 76350 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křišťanovice (moravsky Křiščanovice, německy Christdorf[4]) jsou obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Obec se rozkládá asi 5,6 kilometru jižně od vodní nádrže Slezská Harta. Na severu katastrálního území obce se nachází vrchol vyhaslé sopky Malý Roudný. Žije zde 236[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1397 (Cristanowicz).[5][6][7] V letech 1869–1900 se obec nazývala Křesťanovice, v roce 1910 Křesťanovice t. Krisťanovice.
Po vydání tolerančního patentu (1781) neměla zdejší komunita německých evangelíků dostatečný počet osob k tomu, aby jí bylo povoleno vybudování toleranční modlitebny. Protože byli tito lidé přiřazeni až ke sboru ve vzdálených Holčovicích, zřídili si svou modlitebnu sami v jednom ze zdejších statků. Tam se každou neděli konala bohoslužba. Po dvou letech na to rakousko-uherští úředníci přišli a stávající stav přijali. Modlitebna pak dostala úřední název „pokoutní“.[8] Řádná evangelická modlitebna byla v obci vybudována roku 1827,[9] a v roce 1921 byl položen základní kámen ke stavbě evangelického kostela. Jeho vlastník, Pozemkový fond České republiky, jej v roce 2002 (po souhlasu zastupitelstva a v rozporu s dohodou uzavřenou s památkáři) nechal zbořit.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 606 | 734 | 705 | 664 | 668 | 589 | 562 | 242 | 360 | 306 | 276 | 322 | 317 | 235 | 221 |
Počet domů | 81 | 125 | 103 | 102 | 121 | 117 | 116 | 85 | 69 | 66 | 53 | 73 | 90 | 93 | 94 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. dubna 2010.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- kostel Navštívení Panny Marie z roku 1867
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vjezd do obce
-
Silnice
-
Okno katolického kostela
-
Evangelický kostel (zbořený roku 2002)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 613.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466. Kniha VI, č. 642 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-09-18]. S. 213. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 464.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708.
- ↑ MELMUKOVÁ, Eva. Patent zvaný toleranční. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 238 pages, 8 unnumbered pages of plates s. ISBN 80-204-0741-3, ISBN 978-80-204-0741-2. OCLC 42020288 Kapitola Toleranční modlitebny a jejich pastoři, s. 197.
- ↑ Allgemeine Kirchenzeitung, 1838, č. 180, sl. 1455-1456.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Křišťanovice [online]. 2010-04-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křišťanovice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Křišťanovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)