Karel Appel

Karel Appel
Narození	25. dubna 1921; Amsterdam
Úmrtí	3. května 2006 (ve věku 85 let); Curych
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise
Alma mater	Královská akademie výtvarných umění v Antverpách; Rijksakademie van beeldende kunsten
Povolání	malíř, sochař, tiskař, muralista, ilustrátor, básník, keramik, kreslíř, scénograf a výtvarník
Hnutí	Experimentele Groep in Holland, CoBrA
Významná díla	The Discovery; Anti-Robot
Ovlivněný	Pablo Picasso, Henri Matisse, Jean Dubuffet
Ocenění	Zilveren Anjer (2006); komandér Řádu nizozemského lva
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Appel (* jako Christiaan Karel Appel; 25. dubna 1921, Amsterdam, Nizozemsko – 3. května 2006, Zürich, Švýcarsko) byl nizozemský malíř, sochař a básník, spoluzakladatel avantgardní skupiny CoBrA.

Život

Narodil se v rodině holiče a kadeřníka v dělnické čtvrti v Amsterdamu. Na otcovo přání se také vyučil kadeřníkem. V letech 1940–1944 vystudoval Rijksakademie – Královskou akademii výtvarných umění v Amsterdamu. V roce 1948 se stal jedním ze zakládajících členů avantgardní skupiny umělců CoBrA.

Roku 1946 uspořádal první samostatnou výstavu v Het Beerenhuis v Groningenu a zúčastnil se skupinové výstavy mladých umělců ve Stedelijk Museum v Amsterdamu. V tomto období jeho tvorbu silně ovlivnili Pablo Picasso, Henri Matisse a Jean Dubuffet. Kromě pláten namaloval velkou nástěnnou malbu Tázající se děti v Městském domě v Amsterdamu. Svůj styl nadále přibližoval dětské kresbě.

Roku 1950 odjel do Paříže. Roku 1953 vystavoval na biennále v São Paulo, kde získal velkou cenu za malbu. Roku 1951 namaloval monumentální fresku pro Stedelijk Museum v Amsterdamu a roku 1959 pro budovu UNESCO v Paříži. Zúčastnil se výstav Documenta II (1959) a Documenta III (1964) v Kasselu.

Vždy rád spolupracoval s umělci příbuzných oborů: roku 1962 to byl Bert Schiebeek při divadelním projektu Een groot dier („velé zvíře“), roku 1970 Merrill Sanders a Chet Baker, r. 1987 spolupracoval na scéně a výpravě inscenace baletu v pařížské Opeře, dále například s Brooklynskou Akademií hudby v New Yorku, nebo s nizozemskou operou v Amsterdamu. Experimentoval propojením výtvarného umění, poezie a hudby: roku 1991 byli jeho spolupracovníky Allen Ginsberg a Gregory Corso na „Poetry-Painting Series“. Dále spolupracoval s operou v Amsterdamu a při hudebním festivalu v Salcburku. Roku 2006 tam navrhl scénu pro Mozartovu operu Kouzelná flétna.

Kolem roku 1990 si zařídil ateliéry v New Yorku, v Connecticutu, v Monaku a čtvrtý v Toskánsku. Kromě New Yorku bydlel ve Florencii a pravidelně cestoval mezi oběma kontinenty.

V roce 1999 zřídil svou nadaci Karel-Appel Stiftung (Karel Appel Foundation), do níž převedl všechna svá díla a reprodukční práva.

Dílo

Patřil k nejproduktivnějším výtvarníkům, za svůj život vytvořil na 10.000 prací. Je zastoupen ve 26 světových galeriích či muzeích umění po celém světě, zejména v Evropě a v USA.

Plastika Žába s deštníkem a jiná zvířata, Haag

Citát

„

Jsem barbarský malíř v barbarské době.

“

Odkazy

Literatura

Karel Appel retrospectief, 2016. Nijmegen, Van Tilt. ISBN 9789460042744
Karel Appel, katalog retrospektivní výstavy, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, Paris 2017

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Appel na Wikimedia Commons
Osoba Karel Appel ve Wikicitátech (anglicky)
Karel Appel Foundation